Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 4/2017 26. 8. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Evropská komise rozšířila seznam významných invazních nepůvodních druhů.

Co z toho plyne pro péči o přírodu v České republice?

Autor: Jan Plesník

Evropská komise rozšířila seznam významných invazních nepůvodních druhů.

Jádrem nařízení č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů jsou zejména opatření proti druhům a nižším taxonům, považovaným za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Evropskou unii. Jedná se o druhy nepůvodní v celé EU (s výjimkou nejvzdálenějších oblastí), které by měly být schopny vytvořit životaschopnou populaci, jež se dokáže rozšířit do přinejmenším dvou států EU nebo jedné mořské podoblasti. Současně mají vykazovat závažný dopad na biologickou rozmanitost, lidské zdraví a hospodářství nebo musí být tento dopad vysoce pravděpodobný.

Jak se vyjednává až do úplného ujednání
Předcházení šíření invazních nepůvodních druhů významných pro EU jako celek vyžaduje stejně jako jejich účinná regulace či odstranění (eraadikace) z prostředí, pokud je možné, provádět cílená opatření ve všech členských státech. Nařízení proto mj. omezuje jejich držení a rozmnožování v lidské péči, dovoz a prodej stejně jako vysazování do přírody. Členské státy EU mají také podnikat kroky k včasnému zjištění jejich výskytu a rychlému odstranění ještě předtím, než stačí vytvořit životaschopné populace. Jestliže populace těchto invazních druhů je už obtížné, ne-li nemožné, humánně zcela vyhubit, potom by je členské státy měly rozumným způsobem regulovat. Až donedávna zahrnoval soupis invazních nepůvodních druhů, významných pro EU, celkem 14 rostlinných a 23 živočišných druhů: unijní seznam vyšel v nařízení č. 2016/1141, které vstoupilo v platnost 3. srpna 2016.

Příslušná legislativa umožňuje, aby jak Evropská komise, tak členské státy navrhly na zmiňovaný seznam další druhy. Obdobný krok musí doprovázet podrobné hodnocení možného nebezpečí vyvolaného uvažovanými organismy. Návrhy jsou postoupeny Vědeckému fóru, tvořenému experty jmenovanými členskými státy.

Své stanovisko může v této fázi vyjádřit jakákoli zainteresovaná strana. Jestliže odborníci považují hodnocení možného rizika za odpovídající, začne se možným rozšířením unijního seznamu zabývat Výbor pro invazní nepůvodní druhy, v němž zasedají představitelé všech členských států. Jestliže se potvrdí, že zkoumaný taxon splňuje uvedená kritéria a Výbor s tím souhlasí, může být seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii novelizován.


Všechno je jednou poprvé
2. srpna 2017 vstoupilo v platnost první rozšíření unijního seznamu, a to o osm druhů planě rostoucích rostlin a tři druhy volně žijících živočichů. Z nich se České republiky týká nejvíce nechvalně proslulý bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Až několikametrová bylina pochází ze západní části Velkého Kavkazu a do Evropy se dostala původně jako vyhledávaná ozdobná rostlina: zplanělá konkurenčně vytěsňuje víc než úspěšně ostatní rostliny, přičemž rozsáhlé porosty vytvořila zejména v západních Čechách. Připomeňme, že bolševník obsahuje fenolické glykosidy ze skupiny furanokumarinů, jež po potřísnění pokožky a následném ozáření slunečními paprsky způsobují vznik nepříjemných puchýřů. Sluší se zdůraznit, že druh byl na unijní soupis zařazen na návrh ČR.

Z řídkých vlhkých lesů v předhůří Himalájí do přírody ČR pronikl další potížista – netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Oblíbená okrasná rostlina, jejíž lodyhy mohou dosáhnout až tří metrů výšky, potlačuje na březích toků, kam se semena dostávají mj. vodou, původní rostlinné druhy. Její husté porosty mohou zvyšovat nebezpečí jak záplav, tak eroze.

Také fialově kvetoucí a silně vonící klejicha nádherná (Asclepias syriaca) se v ČR uchytila, konkrétně v teplejších oblastech. Jejím původním domovem není, jak by se dalo usuzovat z druhového jména, Blízký východ, ale Severní Amerika. Na náš kontinent zamířila na konci 19. století jako vítaný zdroj přírodních vláken, získávaných obdobně jako u bavlníku z chmýří semen. Později ji lidé pěstovali jako nenáročnou ozdobnou rostlinu a oblíbili si ji i včelaři. Klejicha často zarůstá cenné biotopy, jako jsou travinné plochy, písečné duny a říční údolí. Také ona je jedovatá jak pro býložravce, tak pro člověka.


Invazní oblíbenec faraonů je i v ČR
Ve volné přírodě se v České republice můžeme se všemi třemi nově na unijní seznam zařazenými zvířecími druhy, i když s rozdílnou pravděpodobností.

Husice nilska Foto Josef Hlasek
Husice nilská v České republice v poslední době i hnízdí. Foto Josef Hlasek

Husici nilskou (Alopochen aegyptiacus), vrubozobého ptáka s nápadnou hnědou skvrnou kolem očí a rezavě hnědým opeřením, přivezli z Afriky do Evropy jako zpestření parkových jezírek. Protože jí vyhovují rozmanité typy prostředí, po úniku nebo vysazení do volné přírody vytvořila trvalé populace hned v osmi členských státech EU. Pták, ve starověkém Egyptě posvátné zvíře zasvěcené univerzální bohyni Eset, se kříží s původními druhy kachen a hus a z biotopů vytlačuje tamější faunu. V České republice byla husice nilská vůbec poprvé zaznamenána v roce 1979. Od 90. let minulého století jsou tito opeřenci zjišťováni na našem území pravidelněji. Žádný div, že v roce 2008 africký druh zahnízdil poprvé také v ČR, a to hned na dvou lokalitách.


Došlo i na ondatru a psíka
Severoamerický hlodavec ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) začala úspěšné šíření Evropou v roce 1905 po vysazení na několika místech v Čechách, součásti panství šlechtického rodu Colloredo-Mansfeldů. Odtud díky vhodným podmínkám rychle expandovala do dalších oblastí. V současnosti osídluje kdysi ceněné kožešinové zvíře 19 členských států EU: vyniká velkou rozmnožovací schopností a přesuny do vhodných vnitrozemských vod. Občas se jí vyčítá, že mění složení a strukturu původní mokřadní vegetace a ovlivňuje tak vodní bezobratlé a raná stádia ryb. Při vyšší početnosti poškozuje budováním nor břehy, zavlažovací soustavy, silniční a železniční náspy a hráze vodních nádrží. Zástupci ČR vznášeli k návrhu zařadit ondatru na unijní seznam připomínky, protože uvedený velký hraboš nepůsobí u nás závažnější problémy, začlenil se bez obtíží zejména do rybničních ekosystémů a jako lovná zvěř podléhá regulaci. Navíc od 70. let 20. století početnost ondatry významně, místy až dramaticky poklesla, přičemž o přesných příčinách zmiňovaného úbytku se můžeme jen dohadovat. Nakonec se prosadil názor zemí jižní Evropy, kde je – a to musíme přiznat – situace poněkud odlišná.

Ondatra ricni Foto Josef Hlasek
Ondatra pižmová se dobře přizpůsobila evropské přírodě. Foto Josef Hlasek

Pozoruhodnou schopnost šíření prokázala i psovitá šelma psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), původně osídlující pouze část východní Asie. Hlavní podíl na výskytu psíka ve střední Evropě včetně ČR připisujeme jeho opakovanému vysazení v Bělorusku, Ukrajině, Pobaltí a západním Rusku, k němuž docházelo od 20. let 20. století. Pronikání do nových oblastí psíku pomáhá velká rozmnožovací schopnost, nepříliš vyhraněné nároky na prostředí, mimořádně široké potravní spektrum a účinné přizpůsobování se místním podmínkám. Jídelníček psíka zahrnuje menší a středně velké ptáky včetně vajíček a mláďat, hlodavce, plazy, obojživelníky a bezobratlé, ale i odpadky. Epidemiologové upozorňují, že psík zůstává významným přenašečem některých parazitů a patogenních organismů.

Pocetnost psika myvaloviteho v Ceske republice se i nadale zvysuje Foto Jan Plesnik1
Početnost psíka mývalovitého v Česke republice se nadále výrazně zvyšuje. Foto Jan Plesník

Ačkoliv byl psík v ČR zaznamenán poprvé v roce 1954, dnes obývá téměř celé území našeho státu. Zatímco v roce 1996 se na našem území ulovilo 20 psíků, v současnosti je to oficiálně nejméně desetkrát tolik, přičemž skutečný odlov může být ještě několikanásobně vyšší.

Protože psík zůstává významným kožešinovým zvířetem, byť nejvíce chovaným za poněkud eufemisticky řečeno tvrdých podmínek na farmách v Číně, shodly se členské státy na tom, že pro něj nařízení vstoupí v platnost až 2. února 2019. Vždyť jen ve finské přírodě se vyskytuje na konci podzimu na 280 000 těchto zvířat.


Další vyjednávání pokračují
V červenci 2017 probíhalo hodnocení rizik u dalších jedenácti druhů včetně norka amerického. Návrhy pro třetí aktualizaci seznamu invazních nepůvodních druhů s podstatným vlivem na EU mohou členské státy předložit do 10. února 2018.