Ochrana přírody v Kyrgyzstánu II
V Kyrgyzské republice existuje poměrně rozvinutý systém územní ochrany přírody. Státní ochrana přírody reprezentovaná Státní agenturou pro ochranu životního prostředí a lesnictví Kyrgyzstánu (dále jen Agentura) prostřednictvím chráněných území zabezpečuje významné přírodní památky, zachovalé části krajiny vč. cenných biotopů a kulturních památek a v neposlední řadě ochranu ohrožených druhů. Tomu odpovídá množství kategorií s diferencovanými ochrannými podmínkami a péčí. Soustava zvláště chráněných území vytváří také základ v posledních letech vymezované ekologické sítě.
Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Ochrana přírody v Kyrgyzstánu I.
Kyrgyzskou republiku lze nazvat zemí obydlených hor. I přes vývoj v posledních sto letech si zde dodnes místní obyvatelé uchovali kočovný způsob života po celé období roku dovolujícího pastvu tisícihlavých stád koní a dobytka. Unikátnost zdejší přírody podtrhuje skutečnost, že tvoří jádro celosvětového horkého místa biodiverzity nazvaného Pohoří centrální Asie. Základy ochrany přírody zde byly položeny v době, kdy byl Kyrgyzstán jednou ze sovětských svazových republik. I přes mnoho pozitivních kroků, aktivit a rozhodnutí včetně legislativních však není ochrana přírody dostatečně účinná.
Ochrana přírody 1/2017 — 5. 3. 2017 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Blanický rytíř Václav Zelený
Jak už to u aktivních lidí bývá, pracují souběžně na více projektech a jsou zapojeni v množství činností, aktivit, a tedy kolektivech spolupracovníků. A mezi takové bezesporu patří Doc. RNDr. Václav Zelený, CSc., který v létě oslavil osmdesátiny. Někteří ho znají především jako docenta katedry botaniky a fyziologie rostlin České zemědělské univerzity, jiní jako specialistu na vybrané taxony české flóry a autora příslušných kapitol Květeny ČR, další jako znalce užitkových rostlin tropů a subtropů či flóry mediteránu a autora Atlasu rostlin Středozemí. Na Podblanicku je pak pro místní jedním z nejvýznamnějších regionálních přírodovědců, zakladatelem zdejšího systematického botanického výzkumu a znalcem zámeckých parků.
Ochrana přírody 6/2016 — 21. 12. 2016 — Kulér-Medailonky
Řízené vypalování porostů
Oheň byl součástí naší krajiny po mnoho tisíc let. V minulosti byl často používán při hospodaření – bezesporu ho lze považovat za nejstaršího pomocníka při správě pozemků. Dnes je úmyslné vypalování porostů u nás zakázáno. Přitom je zřejmé, že jeho využití je v některých případech odůvodnitelné. Jednoznačně u sekundárních vřesovišť, kde státní ochrana přírody potřebu pracovat s jejich cyklickým vypalováním prezentovala již v r. 1999. Proč dosud není vypalování až na experimenty využíváno a zda se tento stav změní, na to se snaží odpovědět tento příspěvek.
Ochrana přírody 5/2016 — 20. 12. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Úvodem
Krajina je nezastupitelnou součástí našeho bytí, i když si to někteří uvědomí, až když ji ztrácejí. Každý z nás má někde svou „krajinu srdce“). Její vnímání je do značné míry osobní. Právě velká míra subjektivity je nejčastěji argumentem odpůrců hodnocení a ochrany krajinného rázu. Skutečnost, že řadu vazeb ke krajině sdílíme sami, nebo jen se svými blízkými, však nelze směšovat s objektivně identifikovatelnými hodnotami krajiny. Tento soubor hodnot kulturní krajiny je integrální součástí našeho obecně sdíleného přírodního a kulturního dědictví, a právě proto je ze strany společnosti předmětem pozornosti, péče a ochrany.
Ochrana přírody 4/2016 — 1. 11. 2016 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
Krajinné památkové zóny České republiky
Karel Kuča (ed.), Věra Kučová, Alena Salašová, Ivan Vorel, Martin Weber a kol.:
Krajinné památkové zóny České republiky
Národní památkový ústav, generální ředitelství Praha, 2015. 511 str.,
ISBN 978-80-7480-045-0.
Objemná monografie podrobně mapující vývoj památkové ochrany krajiny a zejména kulturní a přírodní hodnoty vyhlášených krajinných památkových zón (KPZ) byla vydána Národním památkovým ústavem (NPÚ) v loňském roce.
Ochrana přírody 4/2016 — 26. 8. 2016 — Kulér-Recenze
Lubomír Hanel žije u vody
To není nadsázka. Každý ožíváme, je nám příjemně, v jiném prostředí. Prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc., který letos v srpnu oslavil šedesátiny, životní energii načerpává s entomologickou síťkou u mokřadu, rybníka, řeky či jezírka na své zahradě.
Ochrana přírody 4/2016 — 26. 8. 2016 — Kulér-Medailonky
Trio učebnic z Banské Bystrice rozhodně stojí za přečtení
Vysoce informativní příručku, zaměřenou na ochranu biologické rozmanitosti a vydanou banskobystrickou Fakultou přírodních věd Univerzity Matěje Bely, jsme čtenářům již představili (viz Ochrana přírody, 67, 5, 36, 2012). Po všech stránkách aktivní pracoviště uveřejňuje také další učební texty, zabývající se péčí o přírodní a krajinné dědictví. Pro dnešní recenzi jsme vybrali tři, ucelenou formou prezentující tradiční přístupy – územní ochranu a ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Ochrana přírody 3/2016 — 24. 6. 2016 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Domy přírody v České republice
Bez podpory veřejnosti není ochrana přírody a krajiny možná. Toto tvrzení je v ochranářské obci již (téměř) obecně přijímané. Jedním z nejdůležitějších nástrojů je práce s návštěvníky chráněných území přímo v terénu a hlavní součástí návštěvnické infrastruktury se stala návštěvnická centra (Domy přírody) a informační střediska v chráněných krajinných oblastech, která jsou realizována a provozována v rámci programu Dům přírody.
Ochrana přírody 2/2016 — 30. 5. 2016 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Václav Somol jubilující
Problematika rostlinných invazí je v poslední době čím dál populárnější – Evropská unie v roce 2014 přijala „nařízení o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů“, připravují se změny národní legislativy, téma rostlinných invazí se frekventuje v souvislosti s klimatickými změnami, stává se standardní součástí strategií a politik v oblasti ochrany přírody a krajiny. Před čtvrtstoletím tomu tak však ani zdaleka nebylo, biologů i pracovníků ochrany přírody specializovaných na problematiku invazí bylo pomálu. Jedním z nejviditelnějších byl již tehdy Ing. Václav Somol, CSc., který v těchto dnech slaví šedesáté narozeniny.
Ochrana přírody 1/2016 — 1. 4. 2016 — Kulér-Medailonky — Tištěná verze článku v pdf