Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2016 — 26. 8. 2016 — Kulér-Recenze
Krajinné památkové zóny České republiky
Karel Kuča (ed.), Věra Kučová, Alena Salašová, Ivan Vorel, Martin Weber a kol.
Karel Kuča (ed.), Věra Kučová, Alena Salašová, Ivan Vorel, Martin Weber a kol.:
Krajinné památkové zóny České republiky
Národní památkový ústav, generální ředitelství Praha, 2015. 511 str.,
ISBN 978-80-7480-045-0.
Objemná monografie podrobně mapující vývoj památkové ochrany krajiny a zejména kulturní a přírodní hodnoty vyhlášených krajinných památkových zón (KPZ) byla vydána Národním památkovým ústavem (NPÚ) v loňském roce.
Je výsledkem projektu s názvem „Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón“ podpořeného Ministerstvem kultury a realizovaného v letech 2012–2015. Mezioborově složený početný autorský kolektiv z odborných pracovníků NPÚ, Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Mendelovy univerzity a Českého vysokého učení technického se v knize snažil zachytit co nejúplněji krajinné dědictví 24 KPZ vyhlášených na území České republiky v období let 1992–2014. A tento záměr se autorům jednoznačně zdařil.
Dosud vyhlášené KPZ chrání různé kategorie kulturních krajin. Nejčetnější jsou zástupci komponovaných krajin, vytvořené vlastníky z estetických důvodů (mezi nejznámější patří Žehušicko, Lednicko-valtický areál, Novohradsko, Slatiňansko-Slavicko a další). Reliktní organicky vyvinutá krajina je zastoupena především souborem krušnohorských hornických krajin prohlášených za KPZ v r. 2014. Mezi KPZ ale najdeme i krajiny asociativní, memoriální, kde materiální kulturní složky mohou absentovat a krajina je zde hodnotná vytvořením asociací s dějinnými událostmi nebo asociací kulturních či náboženských (např. KPZ Bojiště u Slavkova či Bojiště u Hradce Králové). Přes tyto odlišnosti se autorům podařilo jednotlivé KPZ popsat v jednotné struktuře. Nejprve je srozumitelně charakterizován předmět ochrany dané KPZ. Následuje výstižný popis přírodních podmínek vč. identifikace překryvu s územími chráněnými státní ochranou přírody. Nejvíce prostoru je pochopitelně věnováno historii území a proměnám charakteru krajiny a podrobnému popisu jednotlivých komponent tvořících podstatu chráněného území. Popisy jsou doplněny bohatou obrazovou dokumentací, zejména kvalitními fotografiemi, včetně leteckých záběrů málo známých míst a historickými mapami. Jednotně u každé KPZ je časová osa vývoje území a přehledová mapka s vymezením hranic, hlavních objektů a kompozičních schémat. Ocenit je třeba identifikaci příležitostí a hrozeb budoucího vývoje krajiny v jednotlivých KPZ. Kniha je vybavena bohatým přehledem použité literatury a užitečnými rejstříky.
Zajímavé jsou v knize nejen vlastní popisy KPZ, ale také úvodní obecné kapitoly. Kromě vývoje legislativní ochrany krajiny v ČR a institutu krajinných památkových zón zde najdeme především vyhodnocení překryvu KPZ a všech kategorií územní ochrany přírody vč. v mnoha ohledech inspirativní interpretace. Nechybí samozřejmě ani mezinárodní kontext.
V knize nenajdeme nové návrhy na ochranu dalších krajin, tedy ani KPZ Kladrubské Polabí, které bylo vyhlášeno Ministerstvem kultury po její uzávěrce. Sami autoři označují vymezení některých KPZ za nedostatečné a vidí velmi aktuální potřebu vymezení a ochrany zejména organických, stále se vyvíjejících krajin, např. vybraných rybničních, vinařských či chmelařských oblastí. To však nikterak nesnižuje úroveň knihy, naopak se můžeme jistě těšit na další doplnění či pokračování vydání této unikátní monografie, optimálně již v prodejné podobě.
Pavel Pešout