Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 2/2021 21. 4. 2021 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Monitoring návštěvnosti v NP Podyjí – v časech normálních i v době kovidové

Autor: Luboš Kala, Jan Kos

Monitoring návštěvnosti v NP Podyjí – v časech normálních i v době kovidové

„Podyjí – Národní park zrozený za ostnatým drátem“, tak zněl celý název výstavy instalované v roce 1996 v přízemí Národního muzea v Praze. Mladý národní park se tímto poprvé představoval pražské veřejnosti a mnozí návštěvníci muzea do té doby ani pořádně netušili, kde takové Podyjí (u Břeclavi? u Mikulova?) vlastně leží. O 25 let později je situace jiná. Základní informace o našich národních parcích jsou součástí školních osnov a Podyjí je dostatečně známé nejen znalcům vína a milovníkům památek, ale i lidem, kteří zde hledají klid a pohodu na lesních stezkách, na kterých potkáte za půl dne pár návštěvníků. Ale platí to i do dnešní doby? Kolik lidí chodí po těchto stezkách a nehrozí Národnímu parku Podyjí v budoucnu stejný osud jako Sněžce, Pravčické bráně, Pradědu či Pustevnám, tedy místům, kterým se kvůli vysoké návštěvnosti milovníci přírody začínají už spíše vyhýbat? 

Inspirace z Českého Švýcarska
Způsob monitoringu návštěvnosti v Podyjí byl převzat z Českého Švýcarska, tedy z národního parku, jehož rozloha a síť turistických cest je zhruba srovnatelná s poměry v Podyjí. Na začátku roku 2010 tedy Správa Národního parku Podyjí zakoupila 15 kusů automatických sčítačů značky Eco-counter pro monitoring turistů a od 1. 5. 2010 tak začala získávat data o návštěvnících pohybujících se po turistických stezkách. Instalaci sčítačů provedla společnost Partnerství, o. p. s., která po celé období zajišťuje metodiku sběru dat, provádí jejich každoroční vyhodnocení a zajišťuje kontakt s francouzským dodavatelem celé technologie. Výběr míst pro umístění sloupků automatického monitoringu byl proveden tak, aby správa obdržela údaje z nejfrekventovanějších stezek z hlediska návštěvnosti, tedy především z oblasti kolem vinice Šobes, z Kraví hory u Znojma a z přeshraniční turistické stezky mezi Čížovem a rakouským Hardeggem. Na druhé straně byly pro srovnání vybrány i některé málo frekventované stezky, např. Pašerácká stezka u Čížova, Cesta Jaroslava Krejčího nebo cesta z Trauznického údolí na Sealsfieldův kámen (graf 1). Zařízení Eco-counter typu Pyro jsou umístěna v kovových pláštích a navíc chráněna robustními dřevěnými sloupky, takže jsou do určité míry odolná vůči vandalismu. Za necelých 11 let provozu došlo k odcizení zařízení za použití síly ve 4 případech. Daleko častější jsou případy „drobného vandalismu“ spočívající především v ucpávání otvorů u snímacích čidel (drobnými kameny, větvičkami, žaludy apod.). Tyto překážky bývají odstraňovány operativně strážci či lesníky ze správy parku. K drobnému vandalismu se kromě nenechavých turistů občas přidává i hmyz, zejména vosy, které si v několika případech ve sloupcích vybudovaly hnízda. Jejich odstraňování může být pro pracovníky strážní a terénní služby občas dobrodružné. Pro získání skutečně kvalitních dat je vhodné, aby zejména v letní sezoně byly sčítače kontrolovány terénními pracovníky správy parku prakticky denně. Z více než desetileté zkušenosti Správy NP Podyjí vyplývá, že zvolená technologie sčítání je při pravidelných kontrolách spolehlivá, sčítače netrpí technickými poruchami a životnost baterií činí opravdu výrobcem avizovaných 10 let. 

op2blok19_028
Parkoviště v Hnanicích bývalo plné takřka po celé léto 2020. Foto Petr Lazárek

O čem vypovídají naměřená čísla
Do Národního parku Podyjí se chodí nejvíce v sobotu a v neděli, méně pak ve všední dny, zejména pak v úterý a ve středu (graf 2). Tento fakt asi nikoho nepřekvapí. Průměrná denní víkendová návštěvnost je 2–3x větší než u všedních dnů. Z víkendových dnů vykazuje vyšší čísla sobota oproti neděli, pouze na sčítacím profilu Hardeggská lávka na státní hranici s Rakouskem je srovnání obou víkendových dnů téměř stejné. Nabízí se zde samozřejmě srovnání českého a rakouského návštěvníka, českému končí víkend v neděli hned po obědě a musí spěchat domů, zatímco rakouský návštěvník nikam nespěchá a užívá si nedělní pobyt v přírodě až do večera. Rovněž návštěvnost v průběhu dne (graf 3) vykazuje asi stejné trendy v Podyjí jako kdekoliv jinde. 90 % návštěvníků se prochází po národním parku mezi 9. a 17. hodinou, absolutní špička je mezi 12. a 15. hodinou, na některých lokalitách v blízkosti města Znojma, např. na Kraví hoře, bývá posunuta do pozdějších odpoledních hodin.

op2blok19_034
Mapa s vyznačením lokalit monitoringu návštěvnosti Národního parku Podyjí,
Vypracoval Jaroslav Willmann

K nejzajímavějším číslům se dostáváme, pokud se podíváme na měsíční nebo roční návštěvnost. V Podyjí, v místě bez zimních sportovních aktivit a s jedinou výraznou letní návštěvnickou špičkou byla až do nedávna návštěvnost v období od října do března zcela minimální. Toto platí v posledních letech již jen ve střední a západní části parku, zatímco do vinařských obcí východní části parku v souvislosti s rozvojem vinařské turistiky jezdí návštěvníci i v zimní části roku. Napomáhá tomu i vznik nových penzionů a dvou velkých hotelů v Hnanicích za posledních 10 let. Srovnání nízkých hodnot zimních měsíců v letech 2011–2014 ve srovnání s mnohem vyššími hodnotami v období 2015–2020 je patrné např. z údajů pro vyhlídku Sealsfieldův kámen (tabulka 1). Trend popsaný v posledním odstavci platí i při porovnávání roční návštěvnosti v období 2011–2019. V západní a střední části NP Podyjí (zhruba mezi Vranovem a Podmolí) nebyl až do nedávna výrazný rozdíl mezi rokem 2011 a posledními lety (graf 4 – lokalita Větrník u Čížova), zatímco na sčítacích profilech ve východní části parku návštěvníků pomalu, ale jistě přibývalo (graf 5 – lokalita Kraví hora u Znojma). 

tabulka monitoring

Jaké další poznatky Správa Národního parku Podyjí obdržela ze srovnání roční návštěvnosti pro období 2011–2019?

  • Při započítání všech dat ze všech sčítačů je jednoznačně vidět rostoucí trend návštěvnosti. Za období 2011–2019 vzrostla návštěvnost NP Podyjí celkově o 27 %. Hlavním důvodem tohoto trendu je evidentně rostoucí zájem turistů o pobyt v přírodě, propagace turistiky na Znojemsku i širší nabídka služeb pro turisty, zejména cykloturisty. 
  • Více propagovaná místa jsou samozřejmě i více navštěvovaná. Nejvyšší návštěvnost vykazuje vinice Šobes, nejvíce propagovaný cíl místních vinařů či ubytovatelů nacházející se na území NP Podyjí.
  • Existence jediné přeshraniční stezky spojující NP Podyjí s rakouským NP Thayatal je dostatečným důvodem pro stále se zvyšující návštěvnost.
  • Nejodlehlejší část NP Podyjí – Vranovsko – je vystavena náhodným tlumícím vlivům (rekonstrukce silnice Znojmo – Vranov nad Dyjí trvající celé léto, rekonstrukce hráze Vranovské přehrady trvající 2,5 roku), které naopak dočasně významně snížily roční návštěvnost.
  • Strměji zvyšující se návštěvnost na snadněji přístupných lokalitách a pouze mírně stoupající počet lidí na více vzdálených lokalitách. Pozor! – toto ale už neplatí v roce 2020. 

Grafy monitoring podyjí

Rok 2020 – rok extrémní návštěvnosti 
Loňský rok byl díky opatřením v souvislosti s nemocí covid-19 rokem zcela netypickým. Počínaje březnovými omezeními, která se promítla do každodenních zvyklostí většiny obyvatel, začalo do NP Podyjí proudit do té doby nevídané množství návštěvníků. Bylo to nejen o víkendech, ale v souvislosti s omezeními ve školách i v období všedních dnů. Díky uzavření státní hranice s Rakouskem ubylo v období březen–květen na profilu Hardeggská vyhlídka téměř 50 % návštěvníků oproti roku 2019 a profilem Hardeggská lávka neprošel nikdo. Tedy téměř nikdo s výjimkou několika málo zvědavců, kteří minuli sčítač, došli do poloviny mostu a odtud si prohlédli – ejhle, kdo to kdy viděl – rakouské vojáky hlídající most z druhé strany. Na všech ostatních profilech byla situace naprosto opačná, trvala do konce kalendářního roku a trvá prakticky dodnes. Prudký měsíční nárůst návštěvnosti oproti roku 2019 začal již v dubnu 2020, v červnu se poměry poněkud ustálily a nastala velká očekávání, co bude dál. Zvítězí touha po zahraničních dovolených? Budou mít lidé na tyto dovolené peníze? Bude po návratu do „normálních poměrů“ pobyt v přírodě i nadále tolik atraktivní? Realita v Podyjí byla jednoznačná. Plná parkoviště a dosud málokdy vídané množství lidí na turistických stezkách. Na sčítacích profilech v průběhu letních prázdnin měsíční nárůst oproti roku 2019 někde o 20 %, jinde o 120 %. Nejvyšší nárůsty opět ve východní části parku, ale kromě toho obecně na lokalitách hůře dostupných, a tudíž dosud méně navštěvovaných (např. měsíční červencový nárůst na profilu Pašerácká stezka o 130  % – graf 6). Také období září–prosinec 2020 je z hlediska dosavadní návštěvnosti v Podyjí zcela netypické. V porovnání s letními prázdninami návštěvníků samozřejmě výrazně ubylo. Co však samozřejmostí není, je mezisezonní extrémní nárůst návštěvnosti, a to na všech lokalitách a téměř ve všech měsících. Na opětovně zmiňovanou Pašeráckou stezku přišlo v listopadu 2020 třikrát více lidí než ve stejný měsíc roku 2019, v prosinci 2020 to bylo dokonce pětkrát více oproti prosinci 2019. A podobně vysoké nárůsty byly zaznamenány i na několika dalších dosud méně navštěvovaných profilech v blízkosti města Znojma.

A co bude dál? 
Rok 2020 zaznamenal v 30leté historii NP Podyjí jednoznačně nejvyšší porci návštěvníků. Pamětníci tvrdí, že v letech 1990–92, bezprostředně po pádu železné opony, byl rovněž extrémní zájem o toto území. Srovnatelná přesná čísla ale chybí a navíc kromě nově objevených koutů dříve zakázaného pohraničí stála tehdy před lidmi z Československa celá řada jiných cestovatelských výzev. O jak velký výkyv návštěvnosti na území NP Podyjí se v roce 2020 jedná, svědčí jednoznačně poslední 2 grafy (roční návštěvnost na Pašerácké stezce a na Sealsfieldově kameni v období 2010–2020). Zda se jedná o dočasný výkyv v souvislosti s celosvětovou pandemií, a zda se čísla vrátí na dřívější úroveň, to je v této chvíli obtížné předpovídat. Řeknou nám to však čísla z monitoringu návštěvnosti pomocí automatických sčítačů, v němž hodlá Správa NP Podyjí i nadále pokračovat. 

Použitá literatura
Monitoring návštěvnosti Národního parku Podyjí. Zpráva za období 05/2010–12/2020, 
Partnerství, o. p. s. Brno, leden 2021.