Podrobné vyhledávání v článcích

Ekologickou síť v České republice tvoří soustava velkých jádrových území (chráněných území, biocenter) vzájemně propojených cestami (biokoridory) či nášlapnými kameny. Je to tedy prostorově propojená síť krajinných prvků, která zajišťuje uchování nebo zlepšení stavu populací druhů a biotopů, a tím i zdraví ekosystémů a v nich probíhajících procesů, zásadně posiluje rezistenci a rezilienci krajinné struktury a udržitelnost obnovitelných přírodních zdrojů v době probíhající klimatické změny.

Mohlo by se zdát, že v České republice existuje celá řada koncepčních, strategických a jiných materiálů zaměřených ať už primárně, nebo jako součást širšího spektra zájmů na ochranu přírody a krajiny. Hodnocení úspěšnosti naplňování uvedených dokumentů a jejich cílů a efektivity realizovaných opatření by si zasloužilo samostatný článek či několik článků, pohled na naši krajinu v širším měřítku však příliš optimismu nevzbuzuje. 

Náš největší had zaujme na první pohled každého. Někoho právě svou velikostí, jiného lezeckými schopnostmi nebo ornamentálním zbarvením mláďat a další zase přesahem do kultury a historie. Pro biology a ochranáře je pak zajímavý také průběh objevů výskytu této užovky v Česku. Jedna ze tří klasických populací totiž byla nalezena teprve v 80. letech minulého století, což je u takto velkého druhu opravdu překvapivé. Navíc se ukazuje, že to nebyl zdaleka poslední objev. V nedávné době jsme totiž prokázali existenci a životaschopnost další populace, která žije v Povltaví nedaleko od Prahy.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, 
Dvacet let v Evropské unii v oblasti ochrany životního prostředí přineslo nám všem zásadní proměnu. Bez nadsázky díky němu dýcháme čistší vzduch a pijeme čistší vodu. Zvládli jsme zásadně zlepšit čištění odpadních vod, a to především v menších obcích. Před vstupem do Evropské unie byla téměř polovina vodních toků na našem území zařazena do kategorie velmi nebo silně znečištěné. Do minulého roku se podařilo tento podíl o třetinu snížit. 

Jen málokterý výraz pronikl v tak krátké době z vědeckých prací a odborných pojednání do povědomí široké veřejnosti jako slovo antropocén. A ještě v něčem se podobá biologické rozmanitosti. Termín označující geochronologickou epochu, respektive chronostratigrafické oddělení, kdy lidstvo představuje zdaleka nejvýznamnější hnací sílu přeměňující tvář Země, zavedl již v roce 1922 ruský filozof Alexej Petrovič Pavlov. I když jej najdeme v oficiálních dokumentech Akademie věd SSSR, Pavlovův nápad ale nadlouho zavál čas (Lewis & Maslim 2015). Muselo uplynout více než 75 let, než o nové epoše začal neformálně hovořit americký ekolog a paleontolog Eugene F. Stoermer (Turner et al. 2024).

V chráněné krajinné oblasti Poodří začne v příštím týdnu rozsáhlá obnova mokřadních společenstev v přírodní rezervaci Kotvice. Současný stav rybníků a mokřadů nevyhovuje vzácným druhům vodních ptáků, například bukáčkovi malému, motáku pochopovi či kopřivce obecné. Nekontrolovatelný pohyb vodní hladiny v době hnízdění ohrožuje kolonii racka chechtavého a potápku černokrkou. 

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Moravský kras a Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko ve spolupráci s firmou Agrostis Trávníky, s.r.o., Biologickým centrem Akademie věd ČR, Mendelovou univerzitou v Brně a Masarykovou univerzitou uspořádala dne 29. 2. 2024 v Domě přírody Moravského krasu seminář „Vývoj nově zatravněných ploch a travní směsi v CHKO Moravský kras“.

Dva výzkumy se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v rezervacích v oblasti Pradědu a na Králickém Sněžníku. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly. Zjišťují, jakou mají nyní strukturu a jaké organismy je obývají. Ukázalo se, že nejenom centrální část Jeseníků – oblast Pradědu, ale také nejvyšší polohy Králického Sněžníku jsou významným centrem biodiverzity. Projekty „Podpora managementového plánování a biodiverzity horských biotopů v oblasti Pradědu“ a „Management kleče (Pinus mugo Turra) v NPR Praděd a PR Břidličná a podpora managementového plánování a druhové rozmanitosti lesních ekosystémů v NPR Králický Sněžník“ připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, věcným řešitelem byla Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, katedra ekologie lesa. Financovány jsou z Operačního programu Životní prostředí. Bude se z nich vycházet při rozhodování, jak o zdejší cenné lesy pečovat.