Podrobné vyhledávání v článcích

Užovku stromovou (Zamenis longissimus) není třeba v tomto článku detailně představovat. Náš nejdelší a zároveň nejohroženější had byl popsán v celé řadě odborných článků a publikací. Cílem této práce je informovat o nové lokalitě výskytu v Ústeckém kraji. V posledních dvou letech byly v České republice publikovány další dva nové nálezy tohoto druhu. První, z roku 2024, potvrdil dlouho spekulovaný výskyt introdukované populace užovky stromové v Povltaví (Krása 2024). Nejnovější nález pochází z CHKO Soutok (AOPK 2025).

I když se v chráněné krajinné oblasti Lužické hory od posledního kulatého výročí událo mnohé, nelze popřít, že hlavními tématy pátého desetiletí fungování CHKO jsou kůrovcová kalamita a návrat vrcholového predátora. Důsledky obou událostí krajinu a život v CHKO ovlivňují a budou ovlivňovat na mnoha úrovních ještě dlouho.

Krajina, která nemá ve střední Evropě obdoby. Siluety kuželovitých vrchů, které se jako memento třetihorní vulkanické činnosti a následné eroze zvedají z úrodné roviny kolem Labe, letos slaví významné jubileum. Je tomu přesně půl století, kdy byla oficiálně vyhlášena chráněná krajinná oblast České středohoří.

Toto padesátileté výročí je především jedinečnou příležitostí k zamyšlení nad tím, v jakém stavu a s jakými hodnotami převezmou tuto unikátní, druhově bohatou „zahradu Čech“ další generace.

Docela nenápadná část krajiny na pomezí středních a severních Čech vás při prvním vzdáleném pohledu nemusí upoutat, až zblízka začnete intenzivně zažívat kraj, který vám za každou skalou nabídne svou tvář jinak modelovanou, jinak laděnou. Potom vám krajina pískovcových skal, nečekaných vrcholů, hlubokých údolí i mlhavých mokřin otevře svá tajemství.

CHKO Brdy byla vyhlášena před 10 lety a má mezi všemi CHKO jedinečné postavení z hlediska historie i současného využívání území. V dnešní době, kdy projednávání návrhů na vyhlašování nových chráněných území naráží na řadu překážek, je zajímavé se ohlédnout i za pozadím vzniku CHKO v Brdech. Přírodní hodnoty Brd jsou zvýrazněny zejména tím, že v českém vnitrozemí se jedná o krajinu, která byla jen minimálně ovlivněna osídlením a přeměnou na zemědělské plochy. Tvrdé přírodní podmínky podhorského až horského rázu odrazovaly v minulosti kolonizátory, a proto nejvýraznější lidské zásahy souvisí s těžbou hornin a tlakem hutnicko-hornického okolí na produkci smrkového dřeva.