Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf

Standardizace péče o přírodu a krajinu

Autor: Pavel Pešout

AOPK ČR přistoupila ke standardizaci činností v oblasti péče o přírodu a krajinu v roce 2010 po zjištění, že komentované návody (např. metodiky vydávané v metodické řadě AOPK ČR) nedokážou zajistit dostatečné porozumění mezi všemi partnery a účastníky zapojenými do plánování a realizace praktických opatření v ochraně přírody. Chyběl jednoznačně formulovaný jmenovatel, ke kterému lze vztahovat jednotlivé úkony v procesu prioritizace, nastavování, posuzování, projektování, zadávání, vlastní realizace, přebírání a kontroly praktických opatření v ochraně přírody (podrobněji viz Pešout, Štěrba 2013).

Přestože výraz standard může být vnímán jako synonymum normy (Knotek 2012), nemá ambicí jí být. Odlišností je především způsob vývoje standardů v široké oborové diskusi, podrobnosti přizpůsobené jejich používání a veřejné dostupnosti zdarma. Typická pro standardy je také dlouhodobá spolupráce mezi státem a příslušnými akademickými pracovišti pro zajištění průběžné aktualizace (viz box č. 1). 

Standardy si v praxi našly široké využití. Orgánům ochrany přírody a dalším investorům napomáhají při definování zadání pro projektanta, formulování předmětu díla a pro hodnocení díla při jeho přebírání (Knotek 2013). Pro veřejnou správu jsou pomůckou pro porovnání efektivity podporovaných opatření. Standardy přispívají i ke sjednocení výkonu státní správy (Chotěbor 2013).

Současný stav vývoje standardů
Vývoj standardů probíhá po celých deset let podle nezměněného schématu obsahujícího pevně určené fáze od uzavření dohody s akademickým pracovištěm a sestavení vývojového týmu přes vlastní vývoj obsahu, veřejnou a odbornou oponenturu až po schválení a zveřejnění (Pešout, Štěrba 2013). Dokumentace vývoje standardu vč. vypořádání připomínek je uložená a k dispozici ve veřejné knihovně AOPK ČR.

V současné době bylo vyvinuto a na www.standardy.nature.cz zveřejněno 27 standardů ve schválené verzi a zbývajících 25 je v různém stupni vývoje. (viz tab. č. 1). 

V roce 2022 by měla být zpracována a zveřejněna většina standardů týkajících se nejběžnějších činností v oblasti péče o přírodu a krajinu.

Při vývoji standardů se daří spolupráce všech zúčastněných, setkávají se zástupci různých názorových proudů, dochází k tříbení názorů, vyjasňování pojmů i okruhu zájmů. Oceňujeme spolupráci kolegů z akademických pracovišť a dalších odborných spolupracovníků, kteří jsou ochotní na vývoji standardů pracovat, stejně jako expertů z oponentních pracovišť, svým nezaujatým pohledem korigujících závěrečnou podobu standardů. Velmi podstatná je pro tvorbu standardů účast široké odborné veřejnosti, jejíž zapojení je vítáno ve fázi tzv. veřejné oponentury. 

Aktualizace standardů
Tak jak postupuje poznání a jsou sbírány praktické zkušenosti při realizaci opatření pro přírodu a krajinu, mohou jednotlivé části standardů zastarávat. Proto je spolupráce mezi AOPK ČR a akademickými institucemi nastavována jako trvalá. Jejím základem je oboustranný zájem udržovat standardy stále aktuální. A tak, přestože některé standardy ještě nejsou dokončeny, ty první se již dočkaly aktualizací.

Příkladem aktualizovaného standardu je „Výsadba stromů“ (SPPK A 02 001). Další standard věnovaný pastvě (SPPK D 02 003), 

jehož novelizaci vyvolala potřeba přijmout zpočátku neplánovaný standard k ochraně hospodářských zvířat před útoky velkých šelem (SPPK E 02 006). Na tomto je vidět, že nemusí docházet jen k aktualizaci stávajících standardů, ale i doplňování zcela nových. Zde šlo o potřebu realizovat novou skupinu opatření z důvodu návratu velkých šelem na širší území České republiky. Podobně do budoucna lze předpokládat standardizaci požárového managementu (ve formě doplnění již zveřejněného SPPK D 02 006 „Disturbanční management na nelesních plochách“), pokud bude schválena aktuálně projednávaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny, umožňující ve vybraných případech vypalování porostů.

Standardy a náklady obvyklých opatření
Náklady obvyklých opatření (NOO) začala vytvářet AOPK ČR také před deseti lety (tehdy ještě jako tzv. ceníky obvyklých opatření AOPK ČR ). Důvodem bylo přijetí nového správního řádu a nález Ústavního soudu z r. 2010, které pomohly uvést v život dohody s vlastníky o způsobu hospodaření podle § 68 zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), realizaci opatření ke zlepšení stavu přírody či zdržení se vybraných činností formou veřejnoprávních smluv (Pešout, Šmídová 2012). Do té doby byla všechna opatření zadávána formou služeb a cena   se stanovovala podle předpisů pro zadávání veřejných zakázek. Podle dohod o hospodaření však nově šlo o vyplácení příspěvků dle § 69 ZOPK. Proto byl na podkladě průměrů tehdejších dodavatelských cen sestaven zmíněný „ceník obvyklých opatření AOPK ČR“, který zajistil porovnatelné stanovení příspěvků za realizaci obdobných opatření napříč regiony. Posléze tuto zkušenost převzalo na základě doporučení Nejvyššího kontrolního úřadu Ministerstvo životního prostředí, aby zajistilo porovnatelnou praxi i v územích mimo správu AOPK ČR. Od té doby jsou každoročně vydávány NOO MŽP. Aktualizace probíhá na základě zkušeností orgánů ochrany přírody a podnětů z praxe v rámci připomínkovacího procesu. Výjimečně (u nově, do té doby běžně nerealizovaných opatření) jsou NOO nastavovány jiným způsobem (např. řízeným průzkumem).

Tak jak se vyvíjejí a zveřejňují jednotlivé standardy, jsou postupně propojovány s NOO. Cílem je, aby standardizovaná činnost (v postupech, podmínkách, použitých materiálech) byla dohledatelná v NOO a naopak. Takto například po zveřejnění arboristického standardu (SPPK A 02 002) došlo k úplné změně struktury a názvů opatření v příslušné části NOO tak, aby odpovídala zveřejněnému standardu. V aktuální verzi NOO 2021 jsou již v jednotlivých oblastech uvedeny i příslušné standardy. 

Standardy a číselníky činností
V souvislosti se zaváděním aktivního adaptivního managementu (AM) zvláště chráněných území (Pešout, Knižátková 2020) získávají standardy dále na významu. Předpokladem pro průběžně aktualizovanou správu a péči je nutná digitalizace celého AM cyklu od plánování, nastavení cílů a jejich prioritizace, správy a realizaci péče až po sledování stavu předmětů ochrany a vyhodnocování dosažení managementových cílů a plnění cílů ochrany. Nástrojem, který toto umožní, je aktuálně realizovaný sjednocený informační systém ochrany přírody ČR (Zárybnický et al. 2020). V rámci něj bylo třeba sjednotit různé číselníky, mj. i číselník činností realizované péče o přírodu a krajinu (viz box č. 2). Aby bylo zajištěno, co se činností pod daným názvem rozumí. Základem pro tvorbu číselníků jsou standardy péče o přírodu a krajinu.

Standardizace nesmí omezit individuální přístup
Cílem standardů není pouze sjednocení termínů v komunikaci mezi projektanty, investory, dodavateli, veřejnou správou a experty a odbornými institucemi, ale také dosažení potřebné kvality prováděných prací v oblasti péče o přírodu a krajinu. Standardy vycházejí z příkladů dobré praxe, a proto by jejich dodržování mělo být zárukou správné realizace díla.

Ale jedním dechem je nutno zdůraznit, že každé opatření je třeba individuálně zvažovat s ohledem na místní specifické podmínky. Je možné, či spíše jisté, že v některých případech bude třeba podmínky a postupy nastavené ve standardu v konkrétní situaci pozměnit. Bezmyšlenkovité trvání na důsledné aplikaci standardu v takové situaci je jednou z chyb při jejich aplikaci. Na druhou stranu, rozhodnutí o změně, odchýlení se od standardizovaného postupu musí být vědomé, v případě interní praxe v AOPK ČR i popsané a zdůvodněné. Dokumentace odlišného postupu je důležitá nejen pro konkrétní situaci, jde navíc (zejména v případě opakování) o důležitý podnět k aktualizaci standardu. Dokumentace odlišného postupu je důležitá i pro kontrolu poskytování finančních prostředků v rámci dotačních programů v gesci MŽP.

Standard D 02-003 „Pastva“ byl v r. 2021 novelizován. Na snímku vypásání
regionálního biocentra Štítarský kopec realizovaná ČSOP Libosváry.
Foto Pavel Pešout

Standardy by tedy ať již z pohodlnosti, či z opatrnosti neměly vést k tomu, aby správce daného území či jiný zadavatel či hodnotitel prací přestali uvažovat či pomíjel individuální podmínky daného místa realizace, aby polevil v úsilí nastavit parametry opatření co nejadresněji pro dosažení co nejlepšího výsledku. Standardy péče o přírodu a krajinu mohou správnému provedení prací napomoci, samy o sobě ho však v dostatečné kvalitě nemohou zajistit. Je tedy třeba s nimi pracovat jako s pomůckou, nikoli jako se zákonem.

Seznam literatury

Chotěbor P. (2013): Možnosti využití standardů v praxi ČIŽP. Sborník přednášek

z odborného semináře „Standard v oboru arboristika 2013“: 8-11. MendelU Brno,

AOPK ČR Praha.

Knotek J. (2012): Standardizace v oboru – legislativa. Sborník přednášek z odborného

semináře „Standard v oboru arboristika 2012“: 5-11. MendelU Brno, AOPK ČR Praha.

Knotek J. (2013): Využití oborových standardů ve výběrových řízeních. Sborník přednášek

z odborného semináře „Standard v oboru arboristika 2013“: 23-27. MendelU Brno,

AOPK ČR Praha.

Pešout P., Knižátková E. (2020): Adaptivní management chráněných území ve správě

AOPK ČR. Ochrana přírody 6:20-25.

Pešout P., Štěrba P. (2013): Standardy péče o přírodu a krajinu. Ochrana přírody 3:8-10.

Pešout P., Šmídová L. (2012): Veřejnoprávní dohody s vlastníky skutečností. Ochrana

přírody 5:14-15.

Zárybnický J., Pešout P., Chobot K. (2020): Datová podpora veřejné správy v ochraně

přírody a krajiny zajišťovaná AOPK ČR. FOP 4:6-10.