Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 4/2015 — 26. 11. 2015 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

Ochrana mořských želv v Kostarice

autorka: Adéla Běláčková

 

Proč jsou mořské želvy ohrožené vyhubením?

V současné době žije na Zemi sedm druhů mořských želv, z toho v Kostarice vyvádí mláďata pět z nich: kareta obecná (Caretta caretta), kareta pravá (Eretmochelys imbricata), kareta obrovská (Chelonia mydas), kareta zelenavá (Lepidochelys olivacea) a kožatka velká (Dermochelys coriacea). Všechny tyto druhy jsou v Červeném seznamu IUCN zařazeny do kategorií kriticky ohrožený, silně ohrožený nebo zranitelný. Celosvětově lze za hlavní důvody jejich ohrožení označit zejména obchod s želvími vejci a masem, lov pro krunýř, ztrátu vhodných míst k rozmnožování v důsledku odstranění vegetace a výstavby turistických letovisek. V neposlední řadě dochází také k nežádoucímu neúmyslnému odchytu (bycatch) mořských želv při lovu krevet a ryb pomocí vlečných sítí. Mezi rizikové vlivy patří i působení vysokých teplot v průběhu inkubace snůšky vajec, které může zapříčinit nízkou úspěšnost líhnutí.

 

Ochrana želv v Kostarice stojí na pevných legislativních základech

První legislativní úprava týkající se regulace sběru želvích vajec v Kostarice byla zapracována do zákona č. 190 z roku 1948, který v této středoamerické zemi upravoval rybolov. Zmiňovanou právní normou byl obchod s želvími vejci zakázán – stejně jako ničení jejich hnízd. V roce 1970 byla v kostarickém zákonodárství zakotvena obecná ochrana volně žijících druhů, která přinesla absolutní zákaz obchodu s kůží, masem, kostmi, peřím a vejci všech volně žijících živočichů. Potřeba jednoznačné a přísnější ochrany vedla v roce 2002 ke vzniku speciálního zákona č. 8325 o zákazu obchodu s mořskými želvami a produkty z nich. Za zabíjení, lov nebo obchod s mořskými želvami hrozí dotyčnému trest odnětí svobody v rozsahu od jednoho do tří let. Tomu, kdo prodává želví produkty včetně vajec, lze udělit trest odnětí svobody od tří měsíců do dvou let. V oblasti rybolovu zákon nařizuje používání sítí s TED (Turtle Excluder Device), jež umožňují želvám, které v sítích uvíznou, opět bezpečně vyplavat ven.

Současná zákonná úprava je zcela jistě odrazem dlouholeté ochrany mořských želv v Kostarice. V této souvislosti je nezbytné vyzdvihnout význam Archieho Carra, který se stal zakladatelem systematického výzkumu mořských želv v Kostarice a ve světě vůbec. Archie Carr započal v 60. letech 20. století s výzkumem v oblasti Tortuguera, největšího hnízdiště karety obrovské v Atlantském oceánu. Byl to právě on, kdo upozorňoval na rostoucí mezinárodní poptávku po želvím mase, kterou místní populace mořských želv mohla jen stěží dlouhodobě ustát. V 70. letech se po vzoru Tortuguera výzkumné a ochranářské aktivity rozšířily i do Tichého oceánu, jmenovitě do oblastí Playa Nancite a Ostional. Pláž Ostional představuje důležité hnízdiště karety zelenavé a je zajímavá dosud ne zcela objasněným jevem ve španělštině nazývaným arribada. V průběhu jedné arribady připlouvají do části pláže dlouhé zhruba 800 m naklást vejce desetitisíce samic současně. Obdobný nájezd trvá 3 až 10 dní a opakuje se pravidelně každý měsíc v průběhu celého roku.

Oblast Ostional je ovšem od roku 1987 držitelem výjimky ze zákazu sběru želvích vajec a obchodu s nimi. Jelikož sběr vajec představoval pro místní komunitu tradiční způsob obživy, kterého se nechtěla vzdát, podařilo se jí na základě výzkumem podložených argumentů prosadit tuto výjimku. Hlavním důvodem pro povolení sběru vajec se stala skutečnost, že úspěšnost líhnutí je v souvislosti s vysokou hnízdní aktivitou velice nízká, což znamená, že ve skutečnosti dochází ke ztrátě většiny snůšek.

Sběr a distribuce vajec na trh v pytlích nesoucích označení původu organizuje jako nositel výjimky komunitou zřízená Asociación de Desarrollo Integral de Ostional. Samotný sběr lze v období dešťů (červen až listopad) provádět pouze v průběhu prvních 36 hodin od začátku arribady. V období sucha (prosinec až květen) není sběr nikterak omezen, a to s ohledem na prakticky nulovou úspěšnost líhnutí v důsledku mimořádně vysokých teplot písku. Povolení obchodu s vejci z Ostional část ochránců přírody kritizuje. Jeho legalizací se totiž otevírá vnitřní trh s želvími vejci jako takový, a nelze tedy vyloučit, že na něj budou pronikat také vejce z nelegálních zdrojů.

 

Želví vejce: 
střet zájmů mezi ochránci přírody a drogovými gangy

Přestože je sběr želvích vajec všude jinde v Kostarice zákonem zakázaný, v praxi k němu dochází neustále, a to i v chráněných územích, jako je například národní park Tortuguero. Praktickou ochranu mořských želv zajišťují zejména neziskové organizace, působící vždy přímo na konkrétní pláži. V současné době existuje v Kostarice přibližně dvacet různých projektů zaměřených na péči o želví snůšky. V oblasti Karibského moře dochází k napojení ilegálního obchodu s želvími vejci na obchod s drogami, což představuje pro neziskové organizace určitá bezpečnostní rizika. Na konci května 2013 byl v průběhu noční hlídky unesen Jairo Mora Sandoval z organizace WIDECAST–LAST: druhý den jej nalezli na pláži mrtvého. Jairo ve sdělovacích prostředcích upozorňoval na vykrádání hnízd kožatky velké a na působení drogových mafií na pláži Moín, jižně od Pacuare.

Pobřeží Tichého oceánu je z pohledu bezpečnosti klidnější. Mezi ochranáři a zloději zde platí nepsané pravidlo: kdo dřív přijde, stává se vlastníkem snůšky. Realita nočního hlídkování pláže se záhy mění z idealistické představy o poklidném pozorování rituálu kladení vajec v závod napříč pláží s rukama plnýma tašek s želvími vejci.

 

Pláž Buena Vista 
a její význam pro záchranu mořských želv

Jedním z projektů na ochranu mořských želv je projekt neziskové organizace ASVO (Asociación de Voluntarios para el Servicio en Áreas Protegidas de Costa Rica), který se nachází na pláži Buena Vista na tichomořském pobřeží. Pláž leží na poloostrově Nicoya, ve vzdálenosti pěti kilometrů od surfařského městečka Samara a asi 30 km jižně od Ostional. Jedná se o významné hnízdiště karety zelenavé, mezi mořskými želvami relativně menšího druhu (délka krunýře okolo 65 cm), která na něm v průběhu jedné sezóny naklade až 600 snůšek. Na pláži vyvádějí mláďata také další tři druhy mořských želv, jejich hnízdní aktivita je ovšem poměrně nízká. Mezi typické predátory želvích vajec patří mýval severní (Procyon lotor) a krab bělostný (Ocypode quadrata).

Ve vegetačním pokryvu pláže Buena Vista a okolí převládají porosty druhotné sukcese, které vznikly v důsledku odlesnění za účelem rozšíření pastvy. Prostupují je druhy planě rostoucích rostlin typické pro tichomořské pobřeží. V těsné blízkosti pláže se nachází původní, v současnosti stále vzácnější mangrovový porost. Z tamějších typických stromů jmenujme alespoň vlnovec pětimužný (Ceiba petandra), z mangrovníků kupř. kořenovník obecný (Rhizophora mangle).

Buena Vista nepatří mezi chráněná území. Její výhodou ovšem zůstává částečná izolovanost od pevniny řekou Buena Vista, která tvoří v závislosti na výšce přílivu a odlivu určitou bariéru proti přívalu turistů a částečně i proti nelegálním sběračům vajec. ASVO působí na Buena Vistě od roku 2005. Uprostřed pláže byl v přiměřené vzdálenosti od pobřeží zřízen tábor poskytující základní zázemí pro práci ochránců přírody. Délka pláže činí zhruba 2 km a je rozdělena dřevěnými sloupy do 18 úseků o délce 100 m. V průběhu noci se uskutečňují dvě přibližně tříhodinové noční hlídky a za svítání jedna kontrolní obchůzka. Samice karety zelenavé vystupují v nočních hodinách z oceánu na pevninu. Pokud shledají podmínky vhodné pro hnízdění, pomocí zadních končetin vydlabou do písku komůrku, do níž nakladou kolem stovky kulatých, kožovitých vajec. Hloubka hnízda dosahuje u zmiňovaného druhu okolo 45 cm, což zajišťuje hnízdu poměrně stabilní vlhkostní i teplotní podmínky, které jsou nezbytné pro úspěšnou inkubaci vajec. Po dokončení kladení samice hnízdo dobře utěsní okolním pískem a náležitě zamaskuje. Celý proces trvá karetě zelenavé přibližně 30 minut. Tím její mateřská úloha končí. Veškerá další péče o potomstvo nově přechází na ochranáře.

 

Do hry vstupují 
ochránci přírody

S ohledem na poměrně častý tlak ze strany ilegálních sběračů jsou všechny snůšky z pláže přenášeny do bezpečné, oplocené části. Pro každou je v ní vymezen prostor metr čtvereční: v něm jsou vejce uložena do písku obdobným způsobem jako v původním hnízdě. Inkubace hnízda trvá od 45 do 50 dní. K líhnutí želvích mláďat dochází skupinově, nejčastěji v nočních nebo časných ranních hodinách. Želví mláďata jsou krátce po vylíhnutí vypuštěna pokud možno na stejném místě, kde byla nalezena původní snůška vajec. Instinktivně pospíchají směrem k nejsvětlejšímu horizontu, kterým je přirozeně oceán. Mláďata, která se dožijí dospělosti, se zcela jistě jednoho dne do blízkosti Buena Visty vrátí, aby se zde pářila. Samice budou klást vejce na stejném pobřeží, kde se samy narodily, a dost možná i na stejné pláži.

 

Název projektu – Organizace

1. Parque Nacional Tortuguero – Caribbean
 Conservation Corporation (CCC)
2. Parismina – Salvemos las Tortugas 
 de Parismina (ASTOP)
3. Pacuare – Latin American Sea Turtles (LAST)
4. Pacuare – La Tortuga Feliz
5. Parque Nacional Cahuita – 
 Latin American Sea Turtles (LAST)
6. Gandoca – Manzanillo Wildlife 
 Refuge – ANAI
7. Playa Naranjo – Parque Nacional
 Santa Rosa
8. Playa Grande – Parque Nacional
 Marino las Baulas
9. Punta Pargos – Sea Turtles Forever
10. Playa Ostional – Ostional Wildlife Refuge
11. Playa Buena Vista – ASVO
12. Playa Camaronal – Camaronal Wildlife
 Refuge
13. Pretoma Beach Project – Pretoma
14. Playa Montezuma
15. Playa Hermosa – Refugio Nacional Playa
 Hermosa – Punta Mala
16. Playa Matapalo – ASVO
17. Drake Beach – Corcovado Foundation
18. Osa Program – Latin American Sea
 Turtles (LAST)

 

Titulní fotografie článku:

Mládě karety zelenavé (Lepidochelys olivacea) na cestě do oceánu.

Fota: Adéla Běláčková

Autor: Adéla Běláčková © 2015

 

Snůšky želvích vajec přenesené do hlídané, oplocené části pláže. Zde jsou v bezpečí před zloději i predátory.

 

Součástí práce ochranářů je informování o nutnosti ochrany mořských želv a získávání podpory místních obyvatel.