Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 1/2024 — 28. 2. 2024 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

Ochrana luskounů vyžaduje širší přístup

Autor: Miroslav Bobek

Luskouni si smůlu vybrali hned několikrát
Mezinárodní obchod se všemi druhy luskounů se dlouhodobě pokouší regulovat známá Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (CITES). Otázkou zůstává, do jaké míry přispívá k drastickému úbytku skrytě žijících luskounů nepovolené vnitrostátní obchodování s nimi zejména na africkém kontinentu. Zatímco nejvýznamnější příčinou ohrožení planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů zůstává v celosvětovém měřítku i nadále rozpad, poškozování, ničení a úbytek přírodního prostředí (IPBES 2019), luskouny nejvíce sužuje nadměrný lov. Uvedení evolučně jedineční, starobylí bezzubí savci příbuzní šelmám zmizeli i z jinak málo poškozovaného, nebo dokonce nedotčeného prostředí: obdobnou situaci označujeme jako syndrom prázdného lesa (Redford 1992). Hnací sílu pytlačení luskounů a následného nepovoleného obchodování s nimi představuje neutuchající zájem spotřebitelů o jejich šupiny, maso a další části těla, jako jsou embrya, krev, kosti, čelisti a v neposlední řadě také kůže. Spíše podhodnocené odhady hovoří o tom, že se jen v období 2010–2020 dostal na černý trh po celém světě nejméně milion jedinců (Challender & Shirley 2022). Není divu, že tito živočichové bývají považováni za vůbec nejvíce pytlačenou a obchodovanou, a tudíž nejohroženější skupinu volně žijících savců a že se podílejí až na pětině globálního ilegálního obchodu s flórou a faunou (Challender et al. 2014, 2020, Aisher 2016). Nejtěžší bývá pro pytláky skrytě žijící luskouny najít. Jakmile je zvíře objeveno, stejně jako v obraně před predátory se instinktivně stočí do klubíčka, takže je lovec snadno sebere. Jak potvrzuje tabulka napravo, všechny v současnosti žijící druhy luskounů jsou v různé míře ohroženy vyhubením.

První písemné zprávy o využití luskouních šupin, tvořících pětinu hmotnosti zvířete, v tradičním čínském lékařství pocházejí z r. 480 (Wang et al. 2020). Luskouni jsou Asiaty mimořádně ceněni mj. proto, že šupinami, které se vyvinuly z chlupů, připomínají bájné draky. Zmiňované kožní štítky slouží v tradičním východoasijském lékařství mj. k léčení kožních chorob, obrny, hnisavých ran, poruch vejcovodů, trávicích obtíží a u dětí i anorexie, podpoře tvorby mateřského mléka a krevního oběhu a k odblokování krevních sraženin (Challender et al. 2020, Sexton et al. 2021). Luskouní šupiny přidávají výrobci drog do metamfetaminu, v ČR známějšího jako pervitin (Příbrský nepubl.). Čerstvá luskouní krev je v jihovýchodní Asii považována za účinné afrodisiakum (Aisher l.c.). V Číně činila cena kilogramu luskouních šupin před třiceti lety dnešních 14 USD (318 Kč), od té doby se vyšplhala až na současných 3 000 USD (68 1000 Kč). Zejména v západní a střední Africe se luskouní kožní štítky uplatňují v tradičním lékařství při léčení žaludečních obtíží, duševních poruch, bolestí páteře, revmatismu, lepry, silnějšího kašle, popraskaných pat, artritidy a jako protijed, nebo dokonce i jako antibiotika (Challender et al. 2020).

Všechny druhy luskounů jsou v celém areálu rozšíření intenzivně loveny nebo spíše řečeno pytlačeny pro maso, označované stejně jako maso jiných volně žijících živočichů jako bushmeat. V Číně a Vietnamu je navíc považováno za luxusní pochoutku a jeho konzumace v drahých restauracích bývá pokládána za důkaz společenského postavení (Ferrari efekt).

K poklesu početnosti luskounů přispěla také značná poptávka po jejich kůži: sloužila k výrobě kovbojských bot, peněženek a opasků (Heinrich et al. 2019).

Bushmeat včetně luskounů se ve stáncích u silnic prodává i přímo v Yaoundé. Foto Miroslav Bobek

Luskouní maso patří v malé restauraci ve městě Mbalmayo mezi nejžádanější pokrmy. Foto Miroslav Bobek 

S čím se potýká ochrana luskounů a jejich prostředí
V důsledku masové poptávky vymizeli jediní šupinatí savci z většiny jihovýchodní Asie (Aisher l.c.). Analýza databáze shromažďující údaje o mezinárodním obchodu s flórou a faunou v rámci CITES potvrdila, že obchod s asijskými luskouny a částmi jejich těl výrazně ochabuje, zatímco s africkými druhy od začátku tisíciletí prokazatelně roste (Heinrich et al. 2016). Přitom do roku 2008 neexistoval žádný záznam o vývozu luskounů nebo částí jejich těl z Afriky do Asie. Kromě nápadného úbytku asijských druhů stojí za uvedeným posunem zejména sílící hospodářské vazby mezi státy obou kontinentů (Challender 2016). Protože cena luskouních šupin v Číně rostla exponenciálně, někteří odborníci předvídali, že uvedená poptávka sníží spotřebu luskouního masa v Africe: zdá se, že se tak nestalo. Přitom u taxonů s nízkou reprodukční schopností může mít i odběr poměrně malé části populace ničivé účinky: samice luskounů totiž obvykle rodí jen jediné mládě za rok.

Naše znalosti o rozšíření a bionomii luskounů zůstávají značně omezené, což platí i o údajích o jejich početnosti, resp. populační hustotě (Challender et al. 2015, 2020, Heighton & Gaubert 2021). Novější výzkum potvrzuje názor, že ve skutečnosti existuje více druhů luskounů než v současnosti uznávaných osm. Nedávno Gu et al. (2023a) popsali nový druh jen na základě sekvenování DNA ze šupin zabavených v jihočínské provincii Jün-nan. Vědě dosud neznámý taxon ale ve volné přírodě viděli pouze místní lovci, a kde přesně se vyskytuje, stále ještě nevíme.

Kamerun jako modelový příklad
Luskouni se vyskytovali a vyskytují v 53 zemích, přičemž téměř ve všech jsou formálně chráněni zákonem. Patří mezi ně i středoafrický Kamerun, který osídlují hned tři ze čtyř afrických druhů. Přestože se zmiňovaní živočichové v zemi těší oficiální přísné ochraně, představuje Kamerun významný uzel kšeftování s luskouny a částmi jejich těl. Do roku 2016, kdy byly všechny druhy těchto živočichů zařazeny do přílohy CITES I, a mezinárodní obchod s nimi proto zcela zakázán (Jelínková 2017), patřil spolu s Nigérií k jejich hlavním africkým vývozcům a v současnosti i nadále touto komoditou zásobuje zejména asijský černý trh (Heinrich et al. 2017, Challender & Shirley l.c., Zhang et al. 2020). V únoru 2017 kamerunské úřady demonstrativně spálily tři tuny zabavených luskouních šupin, což odpovídá asi 10 000 zabitých jedinců: jen v období 2013–2017 konfiskovaly více než 8 tun tohoto ilegálního artiklu.

Před lety začali strážci biosférické rezervace Dja, kde Zoo Praha uskutečňuje projekt Toulavý autobus, ve velkém množství zabavovat šupiny zabitých luskounů určené k ilegálnímu prodeji do Číny a dalších asijských zemí. Ukazuje se, že ve srovnání s obdobím před syndemií covidu-19 je konfiskováno jejich významně menší množství. Nemůžeme si však nepoložit otázku, zda nižší počet záchytů není způsoben menším rozsahem kontrol a hlídkové činnosti. Hlavním důvodem pytlačení luskounů v této bývalé německé a později francouzsko-britské kolonii zůstává jejich maso (Mouafo et al. 2021, Nguyen et al. 2021). V tom se odlišuje od západní části kontinentu, kde poptávku po uvedených savcích určují zejména kulturní a rituální příčiny (Challender et al. 2020). V každém případě vnitrostátní obchod s luskouny určenými ke konzumaci se již v Kamerunu dostal na úroveň před syndemií. Jinými slovy – je nesmírně rozsáhlý. Celý obchodní řetězec začíná u venkovských lovců, resp. pytláků. V této souvislosti je třeba předeslat, že lov volně žijících živočichů a konzumace jejich masa jsou v Kamerunu tradiční a mimořádně oblíbené.

Lovem a pytláctvím si často přivydělávají školou povinní chlapci. Tento snímek zachycuje dva z nich, když se vydali klást pasti na luskouny nedaleko městečka Somalomo.  Foto Miroslav Bobek

Lov nechráněných druhů v množství určeném pro vlastní potřebu je přitom zcela legální dokonce i v nárazníkovém pásmu biosférické rezervace. Z lovců se tak pytláci stávají až porušením uvedených pravidel, což činí naprosto vědomě. Ačkoliv většina obyvatel dvacítky vesnic v blízkosti dvou chráněných území ležících ve východní a střední části země v dotazníkové akci odpověděla, že jsou si vědomi, že lov luskounů není povolen, 30 % z nich je do něj zapojeno. Pytláci preferují stopování zvířat, ale luskouny chytají i do pastí umístěných blízkých padlých kmenů a nor (Simo et al. 2023).

Poblíž městečka Somalomo měl autor možnost sledovat přípravu pastí dvěma školáky. Každý týden do nich chytí čtyři až šest luskounů a po 2 500 CFA za kus, což odpovídá přibližně 100 Kč, je prodávají překupníkům, přičemž v Yaoundé, hlavním městě země, bývá pak cena sedmi- až osminásobná. Kluci se netajili tím, že o ochraně luskounů vědí a že jim jde o finanční přilepšení.

Na venkově bývají mnohem častěji než v Yaoundé nabízeni k prodeji také živí luskouni. Foto Miroslav Bobek

Strážci biosférické rezervace Dja vyjeli na silniční hlídku, aby kontrolovali projíždějící vozidla a zabavovali bushmeat. Mezi ním se běžně objevují i luskouni, obvykle luskouni bělobřiší (Phataginus tricuspis). Snímek byl pořízen poblíž Dimpamu. Foto Miroslav Bobek

Biotop luskounů v Kamerunu Foto Miroslav Bobek

I v Kamerunu se potvrzuje, že do venkovského obchodu s africkými luskouny vstupuje čínský vliv. V oblasti, kde Číňané těží železnou rudu, zvýšili poptávkou po bushmeatu cenu luskounů z 1 500 až na 4 000 CFA (z 60 na 160 Kč) za každého jedince.

Pochopitelně nejvíce vydělávají ti, kdo maso volně žijících živočichů skoupí na venkově a prodávají v metropoli Yaoundé. Přeprava tohoto, byť ilegálního zboží není spojena s téměř žádným rizikem. Na silnicích už systematicky nehlídkují ani strážci biosférické rezervace Dja; na podobnou činnost totiž nemají prostředky. Přesto pravidelně nějaký bushmeat zabaví a následně ho vydraží či přímo prodají místním lidem, a to vesměs za velmi mírné ceny: bylo by totiž společensky nepřijatelné ho zlikvidovat. Výnos jde do státní pokladny a pachatel vyvázne buď s napomenutím nebo s pokutou přibližně ve výši, za jakou bylo odprodáno zachycené luskouní maso.

V Yaoundé jsou luskouni – vesměs mrtví, ale v některých případech ještě žijící – prodáváni v pouličních stáncích nebo na tržištích za ceny mezi 17 000 až 20 000 CFA (700 až 800 Kč). Nechvalně proslulé je v tomto ohledu zejména tržiště Nkol- Ndongo, kde bývají nabízeni zcela veřejně, dokonce jsou přímo na místě zbavováni šupin: kromě zvířat ležících přímo na pultech jsou další skryta v chladicích boxech. Úředníci, kteří by měli dbát na dodržování zákona, si na tržiště sami vůbec netroufají a nikterak četné kontroly se musejí odehrávat za asistence vojáků.

Snad ještě horší zážitek než prodej luskounů na tržištích představuje jejich příprava v restauracích. Patrně nejlepší podnik ve městě Abong-Mbang je bez skrupulí avizuje na jídelním lístku a v nabídce je běžně mají i malé restaurace ve městě Mbalmayo. Majitelka jedné z nich autorovi se širokým úsměvem ukázala hrnec luskouního masa. Porci prodává za 1 500 CFA, tedy za 60 Kč, a jde podle ní o nejoblíbenější položku jídelníčku.

Zařazením do přílohy I CITES ochrana luskounů nekončí
Pokud má být snaha o záchranu luskounů skutečně účinná, musí se vhodná opatření týkat celého řetězce pytlačení → překupnictví → pašování → prodej na černém trhu → spotřeba. Prvořadé je – ostatně jako v případě jiných organismů existenčně ohrožených vnitrostátním nebo mezinárodním obchodem – co možná největší omezení poptávky. Nejde jen o nejrůznější zákazy, ale i o informování, výchovu a vzdělávání nejširší veřejnosti a cílových skupin obyvatelstva se záměrem získat jejich podporu (Choo et al. 2022). Z podnětu Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) se od r. 2014 slaví třetí únorovou sobotu Světový den luskounů. Je ovšem nutné připomenout, že podporu veřejnosti ochraně těchto zvířat bohužel negativně ovlivnilo obvinění, že se vir SARS-CoV-19 dostal do lidské populace právě jejich prostřednictvím (viz rámeček).

Účinná regulace obchodu vyžaduje aktuální znalosti o trhu včetně nabídky (kupř. početnost druhu, úspěšnost rozmnožování a objem obchodu) a poptávky, kde nás zajímají mj. preference spotřebitelů, dynamika poptávky a společenské normy související se spotřebou (Challender et al. 2015). Vždyť jen v dubnu až červenci 2019 zabavili singapurští celníci celkem 37,5 tun luskouních šupin, což odpovídá 125 000 upytlačených jedinců (Yeo et al. 2023). Protože určení luskounů podle vnějších znaků bývá zvláště v případě bushmeatu obtížné, uplatňují se v tomto případě stále propracovanější forenzní postupy molekulární genetiky, umožňující rychle stanovit také geografický původ zabaveného materiálu (Zhang et al. 2015, 2020, Mwale et al. 2017, Nash et al. 2018, Ewart et al. 2021, Xie et al. 2021, Gu et al. 2023b, Heighton et al. 2023, Yeo et al. l.c.).

Chov luskounů v lidské péči zůstává mimořádně obtížný a zuby si na něm vylámaly i renomované zoologické zahrady. Zvířata špatně přecházejí na náhradní potravu, takže trpí stresem, depresemi a podvýživou. Navíc bývají mimořádně náchylná k nejrůznějším infekčním chorobám, což jim významně zkracuje délku života – viz rámeček na str. 42. Přitom dnes v oblastech, kde se luskouni vyskytují, pro zabavené exempláře akutně chybějí záchranné stanice s patřičným technickým vybavením a kvalifikovanými zaměstnanci (Choo et al. 2022).

Odchov samičky luskouna krátkoocasého (Manis pentadactyla) Šišky patří mezi největší chovatelské úspěchy Zoo Praha v celé její historii. Foto Miroslav Bobek

Samička Šiška je první mládě luskouna krátkoocasého odchované v lidské péči v Evropě. Foto Miroslav Bobek

Jak jsme již uvedli, stejně tak je nutné co nejdříve smysluplně vyplnit nemalé mezery ve znalostech o rozšíření, početnosti/populační hustotě, velikosti domovských okrsků a bionomii luskounů. Bez propracovaného a v terénu použitelného monitorování jejich populací půjde vyhodnotit účinnost ochranářských opatření jen velmi obtížně, pokud vůbec.

Nezbývá než věřit, že se záchrana živočichů, kteří na naší planetě žili už v době, kdy z ní postupně mizeli 
dinosauři, před úplným vyhubením nakonec přece jen podaří.    ■

- - - -

Úvodní foto: Luskouni, osináci afričtí (Atherurus africanus) a zmije gabunská (Bitis gabonica) na stánku na nechvalně proslulém tržišti Nkol-Ndongo v kamerunské metropoli Yaoundé Foto Miroslav Bobek

 

Použitá literatura:

Aisher A. (2016): Scarcity, alterity and value: Decline of the pangolin, the world´s most trafficked mammal. Conserv. Soc. 14: 317-329. 
Cui J., Chen F. & Fan S. (2017): Effect of intermediate hosts on emerging zoonoses. Vector Borne Zootic Dis. 20 (20): 1-11.
Cyranoski D. (2020a): Did pangolins spread the China coronavirus to people? Nature doi: 10.1038/d41586-020-00364-2.
Cyranoski D. (2020b): Mystery deepens over animal source of coronavirus. Nature 579: 18-19. 
Ewart K.M., Lightson A.L., Sitam F.T., Rovie-Ryan J., Nguyen S.G., Morgan K.I., Luczon A. et al. (2021): DNA analyses of large pangolin scale seizures: Species identification validation and case studies. Forensic Sci. Int. Anim. Environ. 1: 100014.
Frutos R., Serra-Cobo J., Chen T. & Devaux Ch.A. (2020): COVID-19: Time to exonerate the pangolin from the transmission of SARS-CoV-2 to humans. Infect. Genet. Evol. 84: 104493.
Gu T.-T., Wu H., Yang F., Gaubert P., Heighton S.P., Fu Y., Liu K. et al. (2023a): Genomic analysis reveals a cryptic pangolin species. Proc. Natl. Acad. Sci. 120: e2304096120.
Gu T., Hu J. & Yu L. (2023b): Evolution and conservation genetics of pangolins. Integr. Zool. https://doi.org/10.1111/1749–4877.12796.
Heighton S.P. & Gaubert Ph. (2021): A timely systematic review on pangolin research, commercialization, and popularization to identify knowledge gaps and produce conservation guidelines. Biol. Conserv. 256: 109042. 
Heighton S., Allio R., Murienne J., Salmona J., Meng H., Scornavacca C., Bastos A.D.S. et al. (2023): Pangolin genomes offer key insights and resources for the world’s most trafficked wild mammals. Mol. Biol. Evol. 40: msad190.
Heinrich S., Ross J.V. & Cassey Ph. (2019): Of cowboys, fish, and pangolins: US trade in exotic leather. Conserv. Sci. Pract. 1: e75. 
Heinrich S., Wittmann T.A., Prowse Th.A.A., Ross J.V., Delean S., Shepherd Ch.R. & Cassey Ph. (2016): Where did all the pangolins go? International CITES trade in pangolin species. Glob. Ecol. Conserv. 8: 241–253.
Heinrich S., Wtttman T.A., Ross J.V., Shepherd Ch.R., Challender D.W.S. & Cassey Ph. (2017): The global trafficking of pangolins: A comprehensive summary of seizures and trafficking routes from 2010–2015. TRAFFIC Southeast Asia Regional Office, Petaling Jaya, Selangor, Malaysia, 37 pp. + ix. 
Challender D. (2016): On scaling up pangolin conservation. Traffic Bull. 28: 19–21.
Challender D.W.S. & Shirley M.H. (2022): Implementation of CITES Decision 18.240 paragraph c) on pangolins (Manis spp.). Secretariat of the Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Geneva, 158 pp. 
Challender D.W.S., Harrop S.R. & MacMillan D.C. (2015): Understanding markets to conserve trade-threatened species in CITES. Biol. Conserv. 187: 249–259.
Challender D.W.S., Nash H.C. & Waterman C. eds. (2020): Pangolins: Science, society and conservation. Academic Press/Elsevier London, 630 pp. + xxviii. 
Challender D., Waterman C. & Baillie J. (2014): Scaling up pangolin conservation: IUCN SSC Pangolin Specialist Group Conservation Action Plan. Zoological Society of London London, 21 pp.
Choo S.W., O´Brien S., Hughes A.C., Antunes A., Chong J.L., Platto S., Chaber A.L. et al. (2022): A collective statement in support of saving pangolins. Sci. Total Environ. 824: 153666. 
Choo S.W., Rayko M., Tan T.K., Hari R., Komissarov A., Wee W.Y., Yurchenko A.A. et al. (2016): Pangolin genomes and the evolution of mammalian scales and immunity. Genome Res. 26: 1312–1322. 
IPBES (2019): Global Assessment Report on Biodiversity and Ecosystem Services. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 1753 pp.
IUCN (2024): The IUCN Red List of Threatened Species. Version 2023-1. IUCN Gland, Switzerland https://www.iucnredlist.org.
Jelínková J. (2017): Novinky v CITES po 17. Konferenci smluvních stran v JAR. Ochrana 
přírody 72 (2): 17-20.
Lam T.T., Shum M.H., Zhu H.C., Tong Y.G., Ni X.B., Liao Y.S., Wei W., Cheung W.Y., Li W.J. et al. (2020). Identifying SARS-CoV-2 related coronaviruses in Malayan pangolins. Nature 583: 282-285. 
Li X., Giorgi E.E., Marichannegowda M.H., Foley B., Xiao Ch., Kong X.-P. et al. (2020): Emergence of SARS-CoV-2 through recombination and strong purifying selection. Sci. Adv. 6: eabb9153.
Mouafo A.D.T., Ingram D.J., Tegang Pagning R., Nfor Ngwayi I.C. & Mayaka T.B. (2021): Local knowledge and use of pangolins by culturally diverse communities in the forest–savannah transition area of Cameroon. Trop. Conserv. Sci. 14: 19400829221114844.
Mwale M., Dalton D.L., Jansen R., De Bruyn M., Pietersen D., Mokgokong P.S. & Kotzé A. (2017): Forensic application of DNA barcoding for identification of illegally traded African pangolin scales. Genome 60: 272–284. .
Nash H.C., Wirdateti Low G.W., Choo S.W., Chong, J.L., Semiadi G., Hari R. Sulaiman M. et al. (2018): Conservation genomics reveals possible illegal trade routes and admixture across pangolin lineages in Southeast Asia. Conserv. Genet. 19: 1083–1095.
Nguyen L.B., Fossung E.E., Nkoa C.A. & Humle T. (2021): Understanding consumer demand for bushmeat in urban centers of Cameroon with a focus on pangolin species. Conserv. Sci. Pract. 3: e419. 
Plesník J., Pelc F., Ucová S. & Plesníková M. (2020): Pandemie covid-19 a co z ní plyne pro ochranu přírody a krajiny. Ochrana přírody 75 (6): 55-60. 
Redford K.H. (1992): The empty forest. BioScience 42: 412-422.
Sexton R., NguyenT. & Roberts D.L. (2021): The use and prescription of pangolin in traditional Vietnamese medicine. Trop. Conserv. Sci. 14: 1–13.
Shirley M.H., Gerard G., Panjang E., Sun N.Ch.-M. & Heighton S.P. (2023): Pangolins: epitomizing the complexities of conservation. Oryx 57: 681-682. 
Simo T., Difouo G.F., Kekeunou S., Ichu I.G., Ingram D.J. & Olson D. (2023): Pangolin hunting and trafficking in the forest– savannah transition area of Cameroon. Oryx 57: 704-713. Wang X.-M., Janssens G.P.J., Xie C.-G., Xie B.-W., Xie Z.-G., He H.-J., Wang Y.-N. & Xu J. (2021): To save pangolins: A nutritional perspective. Animals 12: 3137.
Wang Y., Turvey S.T. & Leader-Williams N. (2020): Knowledge and attitudes about the use of pangolin scale products in Traditional Chinese Medicine (TCM) within China. People Nat. 2: 903-912.
Wong M.C., Cregeen S.J.J., Ajami N.J. & Petrosino J.F. (2020): Evidence of recombination in coronaviruses implicating pangolin origins of nCoV-2019. bioRxiv 2020. https://doi.org/10.1101/2020.02. 07. 939207.
Xiao K., Zhai J., Feng Y., Zhou N., Zhang X., Zou J.-J., Li N., Guo Y. et al. (2020): Isolation of SARS-CoV-2 related coronavirus from Malayan pangolins. Nature 583: 286–289.
Xie X., Ye H., Cai X., Li C., Li F., Tian E. & Chao Z. (2021): DNA Mini-Barcodes, a potential weapon for conservation and combating illegal trade of pangolin. Trop. Conserv, Sci. 14: 1-10. 
Yeo D., Chan A.H.J., Hiong K.Ch., Ong J., Yuan Ng J.Y., Lim J.M., Zhang W. et al. (2023): Uncovering the magnitude of African pangolin poaching with extensive nanopore DNA genotyping of seized scales. Conserv. Biol. 2023: 14162. doi: 10.1111/cobi.14162.
Zhang H., Ades G., Miller M.P., Yang F., Lai K. & Fischer G.A. (2020): Genetic identification of African pangolins and their origin in illegal trade. Glob. Ecol. Conserv. 23: e01119.
Zhang H., Miller M.P., Yang F., Chan H.K., Gaubert Ph., Ades G. & Fischer G.A. (2015): Molecular tracing of confiscated pangolin scales for conservation and illegal trade monitoring in Southeast Asia. Glob. Ecol. Conserv. 4: 414–422.