Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 6/2020 — 20. 12. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Velká vodohospodářská havárie na Bečvě

(poznámka redakce: článek přináší autorův úhel pohledu ke dni 11. 11. 2020)

Autor: Pavel Vrána

Smrt přichází
Je slunná neděle 20. 9., asi hodinu před polednem, když rybáři lovící nad mostem v Choryni zaznamenávají první hynoucí ryby, které se začínají objevovat v řece Bečvě. A protože jsou rybáři jedna velká rodina, netrvá dlouho a již drnčí telefony na místní organizaci. Terénní šetření přináší podezření na otravu neznámou chemikálií, ačkoliv na hladině není patrná ropná skvrna či pěna. Zasažené ryby vystřelují v křečích k hladině, točí se ve spirálách kolem své osy a nekoordinovaně plavou břichem vzhůru, ve snaze uniknout ze zasaženého toku doslova vyjíždějí na břeh. Zástupci místní organizace ČRS Hustopeče volají výbor ÚS ČRS Ostrava, pod jehož gesci revír spadá, zalarmují policii, hasiče, vodoprávní úřad, Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) a pracovníky podniku Povodí Moravy (POM). Obratem je na místě policie a hasiči, za zhruba 4 hodiny se dostavují také pracovníci ČIŽP a rybářský technik ÚS ČRS Ostrava. Odpoledne posbírají na zhruba 250 m dlouhém úseku 500 kg ryb a je jasné, že se jedná o havárii velkého rozsahu. Hraničtí rybáři žádají o pomoc, zatímco toxická vlna zvolna postupuje po proudu a děsivé divadlo pomalu zvedá oponu. Co ale zaráží řadu přítomných – z řeky je výrazně cítit chlór, asi jako když na záchodě nastříkáte Savo. Někteří zasahující rybáři mají přesušené ruce, které je brní, a v nose se jim ještě několik následujících dní tvoří krvavá sraženina.

Poslední cesta. Foto archiv MO ČRS Hustopeče n. B.

Na zlé vlně
V pondělí 21. 9. se již toxická vlna přelévá do katastru Hranic na Moravě. Na místo přijíždí jednatel, hospodář, rybářský technik a další členové výboru ÚS ČRS Ostrava. Organizují práce na místě, sběr, odvoz a likvidaci uhynulých ryb v kafilerii. Na pomoc jim přijíždějí dobrovolní i profesionální hasiči z Hranic a okolních obcí. Do večera je posbíráno více než 12 tun uhynulých ryb a staří, zkušení rybáři brečí jako želvy. 

Ani v úterý 22. 9. se úhyn ryb nezastavil, naopak postupoval dále po toku. Proto byla svolána koordinační schůzka zástupců POM, ČIŽP, vodoprávních úřadů dotčených oblastí, HZS a zástupců ČRS. Bylo konstatováno, že se akreditovaným laboratořím doposud nepodařilo určit zdroj kontaminace. Pomoc s určením vzorků nabízí POM a FROV Jihočeské univerzity. Ještě ten den zamíří na jih rychlý posel s požadovanými vzorky.

Ve středu 23. 9. toxická vlna zatím neznámé látky postupuje přes Lipník do Přerova. Zde je řeka hlubší, což komplikuje sběr ryb. Navíc řada mrtvých ryb zůstává ležet na dně. Ke konci dne již celkové množství posbíraných uhynulých ryb atakuje hranici 25 t. 

Ve čtvrtek 24. 9. se v Přerově koná další koordinační schůzka zástupců POM, ČIŽP, vodoprávních úřadů dotčených oblastí, HZS a zástupců ČRS. Je oznámeno, že byla identifikována látka, která způsobila havárii. Jedná se o kyanid, jehož koncentrace překročila povolený limit v Hranicích nad Bečvou 20krát a v Přerově 5krát. Pokračuje pátrání po viníkovi a množství sebraných mrtvých ryb atakuje hranici 34 t. POM provádí monitoring kvality vody na řece Moravě pod soutokem s Bečvou a zvyšuje odtok z vodních děl na řece Moravě. 

V pátek 25. 9. v dopoledních hodinách provádějí pracovníci ÚBO ichtyologický průzkum zasažených a nezasažených úseků Bečvy a provádějí zde odběr a rozbor bentosu. Dále probíhá úklid Bečvy v okolí Přerova, který odpoledne ukončí hustý déšť. Celkové množství posbíraných uhynulých ryb dosahuje téměř 40 t a další ryby stále leží v řece. 

Trpký pocit naprostého zmaru. Foto archiv MO ČRS Hustopeče n. B.

Co přináší řeka
V sobotu 26. 9. vytrvale prší, hladina Bečvy stoupá z cca 12 m3/s na hodnoty přes 250 m³/s a prakticky znemožňuje sběr ryb v dolních partiích řeky. Přes jezy se řítí další tuny rozkládajících se rybích těl, která se bortí a mění v páchnoucí pěnu. Řeka stoupá a její vlny si berou zpět to, čemu kdysi daly život. Bečva si líže rány zasazené člověkem. V očích všech, kdo pracovali, lze číst únavu těla i duše. 

Úplnou tečku za havárií udělalo 29. 9. jednání za účasti p. ministra Mgr. Brabce z MŽP, vedení ČRS, ČIŽP a dotčených krajů. Pan ministr zde navrhl možnost státního příspěvku na znovuzarybnění Bečvy a projednával možnosti, jak zlepšit koordinaci havarijních prací do budoucna. 

600 kg ostroretek uhynulých pod Opatovickým jezem – údajně nikdo nepochybil. 
Foto archiv Východočeského ÚS ČRS

Čas tichých hrdinů
Zde se patří poděkovat všem rybářům a hasičům, jak těm dobrovolným, tak profesionálním. Právě oni nesli po celý týden tíži úklidu řeky, mnozí přijeli z daleka, ve svém volnu a bez nároku na odměnu. Ti by měli mít na břehu Bečvy pomník sekaný do kamene. 

Trochu se mi vkrádá na mysl, kde zůstali ti přátelé zeleného údolí, hrdinové sociálních sítí a mediálních akcí… Když totiž dojde na lámání chleba, zůstane práce na lidech, kteří nehledají slávu, záři reflektorů a spíše dělají to, co cítí jako svoji povinnost vůči národu, řece, přírodě. Je zajímavé, kolik takových lidí máme mezi rybáři a hasiči, kteří jsou dvěma největšími spolky u nás – a myslím, že právě toto nás spojuje.

Pochvalu si bez diskuse zaslouží i město Hranice a Lipník za poskytnutí nádob pro sběr kadáverů a zajištění logistické podpory, podnik Povodí Moravy za odběr vzorků a dále řada vědecko-výzkumných pracovišť, která nabídla pomoc při analýze vzorků (FROV, ÚBO, VFU). 

Obrovský kus práce odvedli pracovníci ÚS ČRS Ostrava v čele s jednatelem Ing. Trybučkem jak v průběhu prací na místě (likvidace kadáverů, komunikace s institucemi), tak v průběhu následných jednání. Stejně tak lze ocenit osobní účast předsedy a jednatele ČRS na jednáních s MŽP a MZe. Díky sérii jednání se ČRS podařilo prosadit systémové a koncepční vysazování původních druhů ryb, které bude rozložené do několika následujících let.

Náš dík si zaslouží také všichni ti, kdo přispěli na transparentní účet zřízený za účelem financování transferu, nákupu, odchovu a vysazování rybích násad pro řeku Bečvu. Zde platí opravdové „Národ sobě!“. Těší nás solidarita rybářů z jiných krajů, stejně jako příslib dlouhodobé finanční podpory zarybnění Bečvy ze strany MZe. 

Horký brambor na úředním stole
Vodohospodářské havárie velkého rozsahu připomínají žonglování s horkým bramborem, který si přehazují jednotlivé úřady:

1) Nebyl zřízen krizový štáb, tudíž chybělo jednotné vedení. Krizové řízení bylo poznamenáno pomalou reakcí, nekomunikativností, nejasnostmi v kompetencích zasahujících složek a nejasnostmi ohledně financováním odběrů vzorků a jejich laboratorních rozborů. Bylo zřejmé, že chybí směrnice pro případ otravy tohoto rozsahu.

2) Je nezbytné zavčas informovat veřejnost o zákazu používání vody pro závlahy, koupání, o rizicích pro zvířata, děti atd. Přijatá opatření byla lokální a nedostatečná.

3) Lidé odklízející kadávery se 5 dní pohybovali v kontaminované vodě, aniž by věděli, co otravu způsobilo. Nikdo jim nebyl schopen sdělit, jaké mají používat ochranné pomůcky, aby neohrozili své zdraví. Na dotaz jim úředníci sdělili, že nesmí nic říct: „Aby neohrozili průběh vyšetřování.“ Někteří z nás spadli do vody, kameny kloužou jako pes, v jednom případě chybělo maličko, aby brigádník „polykal andělíčky“. Co se musí stát, abychom dostali alespoň základní informace? Musí někdo z nás zahynout nebo skončit v nemocnici?

4) Vyšetřování se vleče a lidé se bojí, že vyšumí do ztracena. Kyanid není koření do polévky, nemá ho doma každá druhá babička. Zúžit počet podniků, které mohly být zdrojem havárie, by neměl být problém. Jestliže se vyskytne problém s určením polutantu s ohledem na jeho toxicitu, obtížný terén a podobně, nechť je povolána (slovy pana krále ze známé pohádky) „naše silná a neohrožená armáda“. Vždyť naší protichemickou jednotkou se po právu chlubíme, má dobré jméno v celém světě – a chlór byl prvním bojově nasazeným plynem, s jeho detekcí by tedy neměl být problém. Současný stav zbytečně vyvolává otázky, nejistotu a nahrává různým konspiračním teoriím. Tomu nepřidá ani to, když je na první pohled patrné, jak moc jsou na místě zasahující úředníci odtažití a vyděšení.

Porovnání vlivu havárie na bentos. Foto Zdeněk Adámek

Spor o trubku
Podle informací z médií se zdá, že jako zdroj otravy byl identifikován kanál, který vede od Tesly Rožnov. Podle informací od místních starousedlíků se ale zdá, že tento kanál nebude tím pravým místem, kde hledat zdroj havárie. Důvodů je více a jsou poměrně pádné: 

V den havárie se u něj byli podívat místní a pod kanálem plavaly malé i velké ryby bez příznaků otravy. Kyanid nezná bratra, kdyby odtud pocházel zdroj otravy, ryby by tu plavaly maximálně břichem vzhůru.

Níže po proudu je levobřežní série rybníků napájená přímo z Bečvy – ani zde nikdo nepozoroval uhynulé nebo umírající ryby.

Pod vyústěním kanálu od Tesly Rožnov jsou dva jezy a několik peřejí. Zde by se musela toxická látka rozmíchat a mrtvá těla ryb by byla dobře patrná na březích a na hranách peřejí. Nic podobného se ale nestalo. Ryby zde nejevily příznaky otravy ani v den, kdy se řekou prohnala hlavní toxická vlna, ani později. Několik rybářů zde dokonce úspěšně lovilo ryby i ve dnech po havárii, protože se o ní prostě nedozvěděli. 

Byla tedy zdrojem přímo Deza? Nezdá se. Také pod hlavní výpustí Dezy byly ryby živé a nikdo nepozoroval jejich úhyn nebo abnormální chování. 

První náznaky toho, že je něco špatně, byly onoho osudného dne patrné v zatáčce „Na Pláži“ u Lhotky nad Bečvou. Ryby zde opustily svá obvyklá stanoviště a ve vodě byl mrtvý klid – nikde nebyly typické rejdivé odlesky ostroretek, které za normálního stavu věcí seškrabují nárosty řas z kamenů a přitom dávají najevo svoji přítomnost lesklými „prasátky“, tak dobře patrnými očím lidí, kteří žijí s řekou. Níže po proudu, v místech, kde pod Lhotkou křižují řeku dráty vysokého napětí, hlásala bílá břicha uhynulých ryb, že zubatá s kosou měla ten den napilno… 

Hledá se viník
Nechceme nikoho lynčovat, máčet v dehtu a peří. Je úplně lhostejné, zda havárii způsobil Deža, nebo Deza, nebo nějaký úplně jiný podnik. Vůbec nevím, proč bychom se měli zabývat tím, jestli ten či onen podnik vlastní nějaký politik. Je nad slunce jasné, že vodohospodářská havárie se může stát komukoliv, bez ohledu na vlastníka. Co chceme, je vypátrání viníka, aby mohla být přijata taková opatření, aby se havárie nemohla v budoucnosti opakovat. A ještě jedna věc. Řada těch, kteří přišli první den havárie k Bečvě, cítila výrazný zápach chlóru. Jednou z možností, jak neutralizovat kyanidovou havárii, je chlorace. Zdá se, že někdo nejen dobře věděl, co způsobil, a sám se snažil situaci řešit (nebo zametat stopy?), ale tuto skutečnost nenahlásil. Nebo se nejednalo o kyanid, případně se jednalo o kombinaci více toxických látek? Kdybychom byli včas informováni o rozsahu havárie a znečišťující látce, mohli jsme ušetřit hodně času, peněz a asi i rybích životů. 
Již loňský rok přinesl důrazné varování – únik stovek litrů přípravku Impralit BSK do Drnového potoka, totální úhyn obsádky a postup toxické vlny Berounkou ku Praze měl silnou mediální odezvu – a žádný výsledek. Ačkoliv bylo od počátku jasné, že k úniku došlo z areálu firmy Holz Schiller, s. r. o., v Klatovech, viník nebyl vypátrán a případ byl odložen. Zvláštní? Vítejte v domácí realitě.

Když letos uhynulo 600 kg generačních ostroretek těsně před výtěrem pod Opatovickým jezem na Labi, domnívali jsme se, že bude nalezen viník, zjednána náprava. Co myslíte? Výsledek šetření: ČIŽP neshledala žádné porušení zákona. Scénář se tedy může kdykoliv opakovat – a nikdo za to nebude zodpovědný. 

Za zločinem má následovat trest. Tak nám to vštěpovali od dětství, pohádky mívají dobrý konec, zlo je potrestáno. Když zlo vítězí, je to špatné znamení. Takový výsledek láme životy ryb a duše poctivých lidí, rybářů, úředníků a křiví páteř celé společnosti.

Přemýšlím, co napsat pozitivního na závěr. Je vůbec možné v tom moři mrtvol, beznaděje a bezpráví hledat něco pozitivního? Má nějaký smysl utrpení ryb i rybářů? Život je jednosměrná jízdenka a nelze vrátit, na pozdější reklamace není brán zřetel. Jestliže by se ale právě díky „kauze Bečva“ povedlo změnit dosavadní praxi při řešení velkých vodohospodářských havárií k lepšímu, možná že by oběť těch desítek tun ryb nebyla zcela marná.