Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 2/2023 — 23. 4. 2023 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Varování před opomíjením hor
Současné negativní změny životního prostředí podle IPCC a IPBES spočívají ve změně klimatu, znečištění a narůstajících požadavcích na energii a materiály z důvodu rostoucí lidské populace. Nějak samozřejmě při tom předpokládáme, že tam, kde lidé nejsou, budou i změny zanedbatelné, bez vlivu na organismy a jejich vzájemné vazby. Typickým příkladem jsou obtížně dosažitelné a odlehlé horské oblasti. Přestože hostí 1/3 suchozemské druhové bohatosti a představují 18 z 36 horkých míst současné globální diverzity, nevěnujeme těmto polohám příliš pozornosti.
Je až s podivem, jak málo věnujeme pozornosti ekosystémům, jejichž „čerstvý“ vzduch, čistou vodu, schopnost regulovat klima, poskytovat přírodní suroviny a ovlivňovat vodní režim využívá více než polovina lidstva. Uvedené ekosystémové služby a materiální statky jsou zpravidla výsledkem správného fungování vzájemně propojených procesů ve společenstvech organismů zasazených v konkrétních podmínkách prostředí.
K posledním velkým změnám v pohořích především mírného klimatického pásu došlo po odeznění zalednění asi před 11 000 let. Od té doby se živé složky horských ekosystémů vyvíjejí zpravidla v geografické izolaci. Environmentální gradienty, lokální klima, hydrologické poměry, a specifické geologické složení přispěly k vytvoření pestrého spektra (mikro)biotopů, které hostí řadu specificky adaptovaných organismů. Právě z toho plyne i jejich aktuální ohrožení.
Změna klimatu se v pohořích projevuje posuny ve srážkovém režimu a nárůstem teplot, případně nárůstem frekvence extrémních událostí. Například v Alpách se očekává nárůst průměrné teploty o 0,25–0,36 °C a zkrácení období se sněhovou pokrývkou o 6 % (https://doi.org/10.1038/s41558-022-01575-3) během každé budoucí dekády. Klimatická změna je proto považována za nejdůležitější řídicí prvek očekávaných změn horských ekosystémů. Bohužel do hry vstupují antropogenní vlivy, které s klimatickou změnou působí synergicky. Nejde jen o lokální způsob hospodaření. Jedná se o vliv znečišťujících, organických i anorganických, látek. Za významnou se považuje atmosférická depozice některých prvků (nejčastěji dusíku) vedoucí k okyselování a zvýšení trofie. Celkově vzato, nelze zdokumentované hrozby pro horské ekosystémové služby brát na lehkou váhu. Celosvětově se stávají významným problémem, protože by mohly vést ke zvýšení chudoby, nižší produkci potravin, vyšším zdravotním rizikům a obecnému snížení životní úrovně lidí. Navíc se nebudou týkat jen omezeného počtu lidí bezprostředně žijících v horách, ale promítnou se do socio-ekonomických vazeb na mnohem rozsáhlejších územích.
Podle odborníků je nutné i v horských oblastech bez oficiálního statutu ochrany věnovat pozornost ochraně přírodního prostředí, dopadům turismu i dalším hospodářským aktivitám a prostřednictvím monitoringu vyhodnocovat dlouhodobý management směřující k udržitelnosti přírodních zdrojů a ekosystémových služeb. Přitom je nutné si uvědomit, že v tom nemůže zůstat ochrana přírody sama, ale bude potřebné zapojit nejdůležitější „hráče“ (stakeholders) v oblasti. Pro svět svítá naděje ve výzvě spojených národů (UN Decade on Ecosystem Restoration 2021–2030). V Evropě by mohla navíc pomoci nedávno zveřejněná strategie EU pro biodiverzitu (EU Biodiversity Strategy for 2030 – Bringing nature back into our lives).
Ze strategie vyplývají konkrétní závazky a opatření i pro ČR, přestože jsou naše nejvyšší pohoří z celoevropského pohledu zdánlivě nevýznamná.
Miroslav Zeidler
---
Titulní foto: Přehrada Hauptspeicher Kölnbrein (Vysoké Taury, Rakousko). Foto Miroslav Zeidler
---
Použité zdroje:
Science of The Total Environment (2022) 853: 158611; https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2022.158611