Ochrana přírody 4/2023 — 24. 8. 2023 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Světové fórum lídrů chráněných území se sešlo v Krkonoších a Jizerkách
Experti z chráněných území celého světa se koncem června sešli v Krkonošském národním parku a chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Navštívili světově unikátní krkonošskou tundru a také Jizerskohorské bučiny, které jsou pro svou výjimečnost součástí Světového dědictví UNESCO. Diskutovali mimo jiné o tom, jak dál postupovat v ochraně přírody v globálním i národním měřítku. Obdobné setkání se konalo již podvanácté, poslední se uskutečnilo v roce 2019 v Austrálii. České setkání WPALF [1] bylo důležité také proto, že znamenalo restart setkávání této skupiny reprezentantů chráněných území celého světa po covidové pauze.
„Je pro nás ctí a velkou radostí, že jsme mohli špičkové zahraniční kolegy provést naším nejstarším národním parkem. Na něm se totiž dá dobře ukázat, čemu nejen tuzemská ochrana přírody v současné době čelí. V Krkonoších je problémem extrémní návštěvnost některých míst a také postupující klimatická změna, která ohrožuje zdejší unikátní tundru,“ konstatuje ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.
„Česká republika se na chvíli stala doslova centrem světové ochrany přírody. Je trochu symbolické, že setkání proběhlo v době, kdy celá Evropa čekala na to, jak dopadne hlasování Evropského parlamentu o obnově přírody. V České republice si zvýšenou ochranu zaslouží hned několik míst. Vedle často zmiňovaného Křivoklátska, soutoku Moravy a Dyje či Krušných hor je na místě zvážit, zda do budoucna nerozšířit Krkonošský národní park o nejhodnotnější část Jizerských hor. Parametry na to bezesporu má. Na příkladu Jizerskohorských bučin, které jsou zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO, je vidět, že i střední Evropa má stále cennou přírodu,“ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Setkání se zúčastnila téměř třicítka expertů z různých zemí – ze Singapuru, Malajsie, Velké Británie, Finska, Beninu, Bhútánu, Austrálie, Kanady, Uzbekistánu či Rumunska. Diskutoval se problém přetíženosti některých částí KRNAP i CHKO Jizerské hory, hosté velmi ocenili projekty nápravy hydrologického režimu na hřebenech obou pohoří – instalaci přehrážek na rašeliništích nebo v rašelinných smrčinách, které vrací vodu do biotopů historicky odvodněných melioračními kanály.
Ze setkání vzešla také společná Krkonošsko-jizerskohorská deklarace, v níž zástupci více než 1000 chráněných území upozorňují, že investice do ochrany a obnovy přírody jsou nutnou podmínkou toho, aby svět zvládl současnou dvojí krizi klimatické změny a ubývání živočišných a rostlinných druhů. ■
