Ochrana přírody 5/2023 — 26. 10. 2023 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Sokoli hnízdící na skalách Českého středohoří – jak jim pomoci úspěšně vyhnízdit?
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) je kriticky ohrožený dravec, jehož populace v ČR zanikla vlivem používání insekticidů v šedesátých letech. Od roku 1993 dochází k jejímu postupnému obnovování. V minulosti u nás tento druh prokazatelně hnízdil pouze na skalách. V současnosti jsou skály pod velkým tlakem různorodých lidských aktivit (turismus, horolezectví, geocashing, paragliding, tramping atp.) a dochází zde často k výraznému rušení hnízdících ptáků, a to i přesto, že jsou často hnízdiště před začátkem hnízdění uzavřena a vstup veřejnosti je zde vyloučen. Zákazy jsou často porušovány, což se projevuje velmi malou hnízdní úspěšností sokolů na přirozených hnízdištích.
Paradox úspěšností vyhnízdění
Zhruba od roku 2010 se i v ČR projevuje nový fenomén – hnízdění sokolů stěhovavých na průmyslových objektech. Paradoxně nachází sokoli na komínech tepláren, elektráren či různých jiných průmyslových budovách výrazně větší klid pro hnízdění a hnízdní úspěšnost je na těchto antropogenních stanovištích vyšší než na skalních hnízdištích. Vzniká tak poměrně paradoxní situace. V chráněných územích se nedaří zajistit dostatečnou ochranu pro úspěšné hnízdění kriticky ohroženého druhu, který naopak prosperuje v průmyslových oblastech. Hnízdní úspěšnost na skalních hnízdištích se tak v ČR v posledních letech pohybuje mezi 50–60 %, na stavbách mezi 85 až 92 %. Zásadním faktorem je s největší pravděpodobností právě rušení.
V roce 2021 byla na území CHKO České středohoří prokázána hnízdění čtyř párů sokolů stěhovavých na skalních hnízdištích. Pouze jeden pár byl pravděpodobně úspěšný. Tento pár hnízdil na špatně přístupné, lidmi vůbec nenavštěvované skále. Zbylé tři páry hnízdily neúspěšně. Pár na Kozím vrhu i na Vrabinci byl opakovaně rušen turisty a především nelegální stavbou a provozováním via ferrat v těchto rezervacích. Pár v Průčelské rokli hnízdil neúspěšně také pravděpodobně z důvodu rušení horolezci či turisty.
Hledání příčin
Cílem studie provedené pro AOPK ČR v roce 2022 bylo prokázat příčiny neúspěchu hnízdění kriticky ohroženého sokola stěhovavého na skalních hnízdištích na území CHKO České středohoří, a to za použití dvou základních metod: sledování hnízdiště pomocí fotopastí a cíleným monitoringem lokalit. Přímý fyzický monitoring je časově velmi náročný, tedy i velmi drahý. Pozorovatelé proto byli z části nahrazeni fotopastmi. Jejich nevýhodou je ale pouze omezený dosah, ve kterém mohou aktivity zachytit. Fotopasti tedy mohou sledovat hnízdo a jeho těsné okolí, případně část hnízdní lokality. Bohužel ale nemohou dokumentovat rušivé aktivity v širším okolí hnízda (vyhlídky, lezecké cesty vzdálené od hnízda, rušivé aktivity pod skalní stěnou atp.). Z tohoto důvodu byl v omezené míře prováděn i fyzický monitoring, který byl přednostně realizován ve dnech, ve kterých je vzhledem k například prodlouženým víkendům, atraktivnímu počasí atp. větší pravděpodobnost výskytu rušivých aktivit.
Neznačená samice sokola stěhovavého u hnízda v Průčelské rokli. Foto archiv autora
Celkem bylo použito 14 fotopastí na šesti lokalitách (dvě potenciální hnízdiště, čtyři hnízdiště z minulých let). Použito bylo od jedné do čtyř fotopastí na lokalitu. Fyzické sledování hnízdiště probíhalo v osmi termínech od března do května z místa s dobrým výhledem vzdáleného 390 až 670 m od hnízdiště.
Neradostné výsledky
Výsledky bohužel nejsou příliš povzbudivé. Na třech lokalitách došlo k zahnízdění. Ani v jednom případě nebylo hnízdění úspěšné. Na dvou lokalitách (PR Vrabinec a Průčelská rokle) došlo k přerušení hnízdění v době inkubace vajec, s největší pravděpodobností z důvodu rušení. Na třetí lokalitě došlo s největší pravděpodobností k predaci mláďat (nejspíše bez vlivu rušení). Čtvrtá lokalita (PR Kozí vrch) byla sokoly obsazena v zimních měsících, hnízdění ale probíhalo v budce na komíně TONASO, kde měli sokoli pro hnízdění absolutní klid. Na dvou potenciálních lokalitách nebylo hnízdění prokázáno i přesto, že na jedné z nich se sokol vyskytoval. Paradoxně na těchto dvou lokalitách nebylo zjištěno žádné (Kalvárie) či minimální (NPR Sedlo) rušení ze strany člověka.
Na dvou lokalitách došlo ke krádeži fotopastí i přesto, že byly umístěny na stromech v lokalitách se zákazem vstupu a nainstalovány tak, že při náhodné návštěvě nemohly být nalezeny. V PR Vrabinec byly ukradeny tři fotopasti a čtvrtá byla nalezena zničená pod skálou (pravděpodobně ta umístěná přímo u hnízda). V Průčelské rokli byly ukradeny fotopasti nad a pod hnízdištěm.
Na žádné z lokalit se nepodařilo pomocí fotopastí zachytit rušivé aktivity lidí na sledovaných lokalitách. Na lokalitě Sedlo byl pomocí fotopasti zachycen člověk přímo nad hnízdním výklenkem, nicméně hnízdění zde neprobíhalo.
Přímým pozorování bylo prokázáno, že zákazy vstupu na lokality vyhlašované AOPK ČR, RP SCHKO České středohoří nejsou veřejností dodržovány a uzavřené části lokalit byly v době hnízdění pravidelně a občas i početně navštěvovány. Takové jsou každoroční zkušenosti ornitologů i zaměstnanců Správy CHKO České středohoří. Sledování lokalit pomocí fotopastí a přímým monitoringem je časově i finančně velmi náročné, nicméně zde nevedlo k pozitivním výsledkům ani k zásadním odhalením, co se rušivé činnosti týče.
Jednoduché řešení se nalézt nepodařilo
Intenzivním sledováním sokolích hnízdišť se sice podařilo prokázat nedodržování zákazu vstupu do uzavřených lokalit, nicméně se ani v jednom případě nepodařilo jednoznačně prokázat, že rušení vedlo k neúspěchu při hnízdění. Obecně lze říci, že nedošlo k naplnění představy, že fotopasti výrazně přispějí k odhalování rušení na hnízdištích. Tento předpoklad zcela selhal i přesto, že zkušenosti s používáním fotopastí na prokázání úspěšnosti hnízdění máme výborné. Fotopasti jsou velmi efektivní, pokud přímo zabírají hnízdo. Nicméně potom nemáme přehled o rušení v okolí, pokud se přímo netýká hnízda (horolezení přes hnízdo, vybírání mláďat, predace atp.). Navíc pokud by k takovéto aktivitě docházelo, je velmi nepravděpodobné, že by pachatel nechal fotopast na místě bez jejího ukradení či zničení. Dalším faktorem je nespolehlivost fotopastí. Pokud dojde k nějakému technickému problému, není možné v době hnízdění zasáhnout, neboť by docházelo k rušení při hnízdění.
Při pozorování ze vzdáleného bodu je ve členitém terénu skalních hnízdišť nemožné podchytit všechny antropogenní rušivé faktory z jednoho místa. Jednoduché řešení, samozřejmě s výjimkou přímého střežení přístupových cest, se zřejmě nenabízí.
Článek vznikl na základě studie "“Vyhodnocení průběhu hnízdění na skalních hnízdištích sokola stěhovavého na vybraných lokalitách na území CHKO České středohoří“. ■