Ochrana přírody 6/2025 — 18. 12. 2025 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Prohlášení konference Říční krajina 2025
Konference Říční krajina se konala ve dnech 23.–24. 10. 2025 v Litomyšli s cílem sdílet zkušenosti s obnovou říční krajiny, se zlepšováním jejího vodního režimu a ekologického stavu. Zúčastnilo se jí 130 odborníků z akademického prostředí, správců vodních toků, neziskových organizací, státních institucí (AOPK ČR, Správy NP), soukromých firem provádějících projekční činnost i realizace revitalizačních projektů.
Účastníci konference sdílejí přesvědčení, že obnova vodního režimu nejen říční krajiny je významným veřejným zájmem, který je klíčový v procesu adaptace na klimatickou změnu a k zachování nepostradatelných ekosystémových služeb.
Účastníci konference shledali, že úsilí mnoha zainteresovaných jedinců i institucí zaměřené na obnovu říční krajiny je mařeno četnými systémovými překážkami, které jsou zakotveny v ustálené praxi, v zákonných úpravách a interních směrnicích relevantních institucí. Tyto překážky ztěžují či znemožňují obnovu zadržování vody v krajině a zlepšování jejího stavu. Stát tímto způsobem brání realizaci programů a cílů, ke kterým se opakovaně zavázal.
Žádáme proto, aby se zodpovědné orgány zasadily o změny vedoucí k odstranění těchto překážek:
1. Zajistit zjednodušení a usnadnění převodů státního majetku, který je dotčen revitalizačními a renaturačními záměry, na stavebníka. Současná praxe absurdního naceňování a výkupů tohoto nepotřebného majetku odrazuje investory či neúměrně prodražuje revitalizační projekty.
- Pokud je stavebník veřejnou institucí (státní organizace nebo samospráva), zajistit bezúplatný převod.
- Jedná-li se o vodohospodářskou stavbu, může být rovněž před akcí odepsána či zrušena.
- Zjednodušit převody tohoto majetku státu mezi státními a veřejnými institucemi. Současný proces je příliš zdlouhavý a často znemožňuje realizaci opatření kvůli neplnění lhůt čerpání dotační podpory.
2. Uplatnit nástroj typu veřejně prospěšné stavby/opatření při prosazování revitalizačního či renaturačního opatření, zajišťující zadržení vody v krajině a zpomalení jejího odtoku.
3. Změnit přístup ke změnám koryt vodních toků a říčních území působených povodněmi.
Dosud převládá přístup, kdy jsou prakticky všechny povodňové změny pokládány za škody. Ty jsou často bez rozvahy odstraňovány se snahou obnovit předpovodňový stav. Především mimo zastavěná území jsou takto často ničeny povodňové renaturační změny, kterých by bylo možné využít při obnově přirozené morfologie vodních toků, při zlepšování jejich ekologického stavu i při posílení protipovodňové ochrany území zastavěných (rozliv povodní v nezastavěných územích tlumí jejich dopady na území zastavěná).
Okamžitá reakce na havarijní stav, který je vnímán jako kritický, je přirozená, nicméně často kontraproduktivní, protože z dlouhodobějšího hlediska nepřináší udržitelná řešení. Často jsou zbytečně ničeny využitelné efekty povodňových renaturací, ale také nevhodně mařeny síly a prostředky potřebné k eliminaci a kompenzaci skutečných škod.
Je třeba začít více rozlišovat, co jsou skutečné škody vyžadující odstranění a kde se jedná o akceptovatelné a využitelné povodňové renaturace: odlišný přístup je třeba volit mezi úseky vodních toků v zastavěných územích a v nezastavěné krajině.
Je nutné navrhnout soubor předběžně dohodnutých rámcových postupů a opatření, který by zajistil trvalejší ochranu před povodněmi a zároveň zlepšoval ekologický stav toku.
4. Zajistit dostupnost systémové podpory pro realizátory revitalizačních a renaturačních záměrů.
- Zajistit dostupnost dat ohledně vodoprávní upravenosti, případně neupravenosti vodního toku včetně případných kolaudovaných parametrů.
- Provést revize, aktualizace a verifikace podkladů pro odvodňovací systémy (mapové podklady a projektová dokumentace). Zajistit jejich dostupnost.
5. Navrhnout finanční motivace vlastníků a uživatelů půdy k udělování souhlasů s obnovou vodních toků a mokřadů v krajině. Jejich nesouhlas je v současnosti hlavní překážkou realizace opatření k přírodě blízkému zadržování vody v krajině.
6. Zkvalitnit proces jak schvalování nových projektů, tak i hodnocení již realizovaných projektů souvisejících s revitalizací vodního prostředí. Podpořit komplexnější přístupy vycházející z principů ekologie obnovy před jednoduchými technicistními a málo funkčními řešeními. Tento přístup by měl zahrnovat celostní posouzení revitalizačního záměru v kontextu historie, biodiverzity, minulých a současných ekologických škod, přírodního vzoru a revitalizačního potenciálu dané lokality.
Účastníci konference Říční krajina 2025 podporují schválení Politiky krajiny vládou ČR, která je ve shodě s dlouhodobým úsilím při obnově říční krajiny. Zároveň podporují důslednou realizaci opatření vyžadovaných Nařízením o obnově přírody. ■
Účastnící konference toto prohlášení jednomyslně schválili dne 24. 10. 2025 v Litomyšli