Zprávy, aktuality, oznámení

Ochrana přírody 6/2024 — 19. 12. 2024 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf

Ochrana nosorožců: dobré i špatné zprávy

U příležitosti Světového dne nosorožců, jenž připadá na 22. září, uveřejnila uznávaná komise pro přežití druhů Mezinárodní unie ochrany přírody (SSC-IUCN) podrobnou zprávu o početnosti a stupni ohrožení nosorožců ve světě. Co se v ní píše?

Afričtí pytláci usmrtili v roce 2023 celkem 586 těchto lichokopytníků, ponejvíce ze všech druhů nejpočetnějšího nosorožce tuponosého (Ceratotherium simum). Zdá se, že i přes nejrůznější opatření poptávka po nosorožčích rozích, využívaných hlavně v tradičním východoasijském lékařství, neklesá. Většina ilegálního zabití zmiňovaných pozoruhodných býložravců se na černém kontinentě odehrála v Jihoafrické republice, která jich hostí zdaleka nejvíce. Nicméně i přes pokračující pytláctví se abundance nosorožce tuponosého zvýšila oproti roku 2022 o 3,7 % a dosáhla 17 464 exemplářů.

Naopak stav mnohem vzácnějšího nosorožce dvourohého (Diceros bicornis) poklesl o 1 %. Na vině je opět pytláctví, zejména v Namibii a Jihoafrické republice. Na konci roku 2023 proto osídlovalo křovinatou africkou savanu 65 421 těchto mohutných zvířat.

Asijští nosorožci jsou na tom prokazatelně hůře. Kromě pytláctví stojí za jejich často dramatickým úbytkem také velkoplošné ničení původního prostředí v jižní a jihovýchodní části kontinentu. Ze tří druhů na tom zůstává nejlépe nosorožec indický (Rhinoceros unicornis). Jeho početnost v důsledku poměrně účinné péče překročila v roce 2021 poprvé od poloviny 19. století 4 000 kusů a o dva roky později se vyšplhala až na 4 018 jedinců. Připomeňme, že v roce 1900 přežívala v severovýchodní Indii a Nepálu pouhá stovka zvířat.

Ochránce přírody nejen v Indonésii znepokojily v srpnu 2024 zprávy o zabavení čtyř rohů asijských nosorožců na Sumatře. Na uvedeném ostrově totiž zůstalo posledních 34–47 exemplářů nejmenšího druhu čeledi, nosorožce sumaterského (Dicerorhinus sumatrensis). Osud miniaturní populace v indonéské části Bornea (Kalimantanu) je krajně nejistý. Přitom ještě v roce 2008 čítala celosvětová populace druhu na 250 jedinců: od začátku 60. let 20. století se ale tenčila každé desetiletí o plnou polovinu. Protože odstřel v džungli skrytě žijících nosorožců sumaterských je obtížný, chytají je pytláci do jámových pastí a drátěných ok. Jelikož samci mívají větší rohy než samice, stávají se častěji obětí nelegálního lovu.

U nosorožce sumaterského se vědci od roku 2023 snaží o vytvoření embryí soudobými postupy asistované reprodukce z pohlavních buněk čtyř blízce příbuzných zvířat z chovných zařízení na Borneu a Sumatře. Pokus ale zatím naráží na nemalé obtíže.

Od roku 2010, kdy byl pytláky zabit poslední nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) ve Vietnamu, konkrétně v národním parku Cát Tién na jihu země, se jediným místem výskytu jednoho z nejvzácnějších savců na světě stal národní park Ujung Kulon na nejzápadnějším cípu Jávy, zabírající 785 km² souše. Nejméně známý nosorožec přitom původně osídloval rozsáhlý areál od Bangladéše a jižní Číny přes Malajský poloostrov až po Sumatru a Jávu a kdysi býval ze tří recentních asijských druhů nosorožců nejpočetnější. První sčítání provedené ve zmiňovaném chráněném území v roce 1967 zjistilo přítomnost pouhých 25 jedinců. Do začátku 80. let 20. století se početnost stačila zdvojnásobit. Jak se můžeme dočíst v řadě zejména anglosaských učebnic ochranářské vědy, zásluha na tom se přičítala faktu, že řada tamějších pytláků začala pracovat za pravidelné mzdy jako strážci parku. Státní správa proto donedávna vykazovala buď stabilní, nebo dokonce rostoucí populaci. Zejména místní nevládní organizace ale upozorňovaly, že situace až tak růžová není. A skutečně. Pečlivá analýza snímků pořízených četnými fotopastmi ukázala, že indonéské úřady početnost nosorožců jávských nadhodnocovaly.

V roce 2023 policie pochytala 13 členů dvou gangů pytláků, kteří se přiznali k tomu, že v letech 2019–2023 zabili 26 nosorožců jávských. Jedná se o celou třetinu populace: v roce 2019 hlásila indonéská státní ochrana přírody, že v Ujung Kulon žije 72 jedinců. Jak je možné, že se tak stalo v jednom z nejlépe střežených a kamerami pokrytých chráněných území na světě, které je současně lokalitou světového dědictví UNESCO? Šéf bandy, odsouzený ke 12 letům ve vězení a vysoké pokutě, měl k dispozici údaje o výskytu nosorožců v období 2010–2023 a zákresy tras obchůzek strážců stejně jako míst přirozeného úhynu zvířat. Do terénu si ale s sebou bral vše na flash disku. Informace mu poskytl jistý strážce parku, původním povoláním pytlák. Muže prozradil mj. nákup na tamější poměry drahého automobilu. Experti se tak v současnosti přiklánějí k názoru, že nemůžeme počítat s více než 35–45 nosorožci jávskými. Pro další přežití druhu se ukazuje jako nezbytné zlepšit v uvedeném chráněném území strážní službu. První krok učinila indonéská vláda jejím posílením policisty a vojáky. Zdá se, že tento důrazný krok zabral: od ledna do září 2024 nebyl pytláky zabit žádný jávský nosorožec.

Od roku 1986 doporučují odborníci přemístit část nosorožců z Ujung Kulon na jiné, bezpečné místo, kupř. do mnohem menší rezervace Cikepuh na západě Jávy (viz Ochrana přírody, 74, 2, ii-iii, 2019). Kabinet čtvrté nejlidnatější země světa s úmyslem již v roce 2017 souhlasil, ale zatím uskutečněn nebyl. Kromě pytláctví totiž ohrožuje již tak málo početnou populaci silná sopečná činnost, jež může vyvolat tsunami. K poslední obdobné události došlo v prosinci 2018, ale nosorožci ji jako zázrakem na rozdíl od některých strážců přežili bez úhony.

Na rozdíl od jiných globálně kriticky ohrožených druhů volně žijících živočichů nemohou ochránci přírody v případě nosorožce jávského spoléhat na záchranný chov v lidské péči. I když nelze vyloučit, že do poloviny 20. století jej vystavovaly některé renomované zoologické zahrady jako příbuzného nosorožce indického, mimo Asii mohli nosorožce jávského spatřit pouze v Londýně, Amsterdamu a ve Vídni: poslední zvíře v lidské péči uhynulo v roce 1907 v australském Adelaide. Experti upozorňují na nepříliš zdařilý pokus o ochranu ex situ u nosorožce sumaterského, kdy bylo v letech 1984–1996 odchyceno v přírodě 40 těchto zvířat, ale ke vzniku záložní životaschopné populace nedošlo. Navíc u nosorožce jávského se zatím o asistované reprodukci neuvažuje: chybí vhodný genetický materiál, takže by se muselo sáhnout po kmenových buňkách.    ■

- - - -

Úvodní foto: Mohutný nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum) je zdaleka nejpočetnější druh těchto pozoruhodných savců. Foto Jan Plesník

- - - -