Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 3/2021 — 24. 6. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Jaký byl rok 2020 v českých zoologických zahradách?

Autor: Lukáš Nekolný

Návštěvnický provoz a covid-19
České zoologické zahrady byly v průběhu roku 2020 uzavřeny postupně třikrát, dohromady více než 110 dní. V celoročním hodnocení došlo u tradičních zoologických zahrad založených před rokem 1989 k poklesu návštěvnosti průměrně o 26 % a celkově o 29 %. Negativně se kromě vlastního uzavření promítlo po několik týdnů platné stanovení maximální kapacity areálu, povinnost koupě vstupenky online, uzavření státních hranic a tím omezení mezinárodního turismu či zákaz hromadných akcí. Ve vzdělávání představovalo závažný problém nucené zrušení školních výukových programů. V jarních měsících je přitom běžné, že značnou část návštěvnosti tvoří právě školní výpravy. Komunikace a částečně edukace se proto přesunula na internet.

Příspěvek ze vstupného a podpora in situ projektů
V uplynulé dekádě se mezi českými zoo, stejně jako jinde v Evropě, rozvinul koncept příspěvku ze vstupného na ochranářské projekty. Výsledná suma byla při snížené návštěvnosti roku 2020 samozřejmě nižší než v předchozím roce (např. v Ostravě pokles z 1,16 na 0,89 mil. Kč). 

Nicméně Zoo Ústí a Hodonín začaly od roku 2020 přispívat na ochranářské projekty v terénu poprvé. Zoo Praha zvýšila vstupné a v rámci toho také zvedla svůj příspěvek z tří na pět korun českých z každé zakoupené vstupenky. Doplňme, že ochranářské aktivity podpořené ze vstupného fungují také v Brně, Liberci či Zlíně. Kromě toho na začátku roku Zoo Praha iniciovala projekt nazvaný Austrálie v plamenech – na podporu přírody kontinentu silně zasaženého požáry se vybralo 23 mil. Kč.

Omezujícím ochranářské aktivity se stalo zejména jarní období, kdy byly uzavřeny státní hranice. Komplikovalo to nejen plánované transporty mezi zoo, ale také in situ projekty. Odložen byl např. desátý ročník akce Návrat divokých koní, při němž Zoo Praha ve spolupráci s dalšími institucemi navrací koně Převalského do Mongolska. Globální situace posunula do druhé poloviny roku odběr vajíček od posledních samic nosorožce tuponosého severního (někdy považovaného za samostatný druh nosorožec Cottonův) v rezervaci Ol Pejeta, na němž se podílí Zoo Dvůr Králové.

Ze zajímavých odchovů 
Chovatelská práce ovšem neustala a tradičně bylo dosaženo odchovů u stovek druhů včetně mnoha ohrožených. Kompletní seznam představí výroční zprávy jednotlivých institucí či Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Na tomto místě vzhledem k omezenému prostoru přinášíme jen krátký výběr nejatraktivnějších a nejvíce výjimečných odchovů savců. 

V předchozích letech české zoo ve velkém těžily z mláďat velkých koček. V tomto ohledu přišel mírný útlum, když se narodili „jen“ lvi ve Dvoře Králové, Hodoníně a Plzni. Již první den předznamenal, že se bude jednat o rok s významnými mláďaty lidoopů. V Plzni se po takřka 17 letech radovali z mláděte šimpanze a v Ostravě přišel na svět první potomek šimpanzů hornoguinejských. V listopadu uzavřená Zoo Praha přivítala třetí mláděte orangutana sumaterského ve své historii; návštěvníci jej v roce 2020 vidět nemohli. Zoo však již po dobu hlavní sezony lákala na dvě samičky slona indického. Mládě hrocha obojživelného obohatilo kolekci v Ostravě i ve Dvoře Králové. V druhé jmenované zoo se navíc po patnácti letech narodilo mládě hrošíka liberijského. 

Z dalších odchovaných taxonů zmiňme alespoň vydru obrovskou (Zlín, první v historii českých zoo), klokánka rudohnědého (Jihlava), damana stromového (Ostrava) a pralesního (Ostrava, Jihlava), křečka stromového (Jihlava, pravděpodobně první odchov nejen v Česku, ale i na světě), lemura rákosového (Plzeň), langura duk (Chleby, v tu dobu jediný chov v Evropě), kočkodana bělonosého (Dvůr Králové, jediný odchov mimo Afriku), mravenečníka čtyřprstého (Olomouc, Zlín, dvě z pěti mláďat v Evropě), hrabáče kapského (Olomouc), chocholatku červenou (Dvůr Králové, český prvoodchov), onagera (Ostrava, tři z pěti mláďat narozených v celém světě), zebru bezhřívou (Dvůr Králové, jediné dva odchovy na světě) či osla somálského (Dvůr Králové, Ústí; 5 odchovů ze 14 ve světových zoo).

Chovatelství jsou i dovozy
Za zmínku stojí i některé nově dovezené druhy. Veřejnosti byli představeni ďáblové medvědovití (Praha) a gauři (Zlín), druhy dovezené v roce 2019 a do té doby v Česku nechované. Velkým úspěchem se stal import samice kiviho hnědého z USA pro dopárování se samcem chovaným ve Zlíně. Do Zoo Praha se taktéž ze Spojených států podařilo získat rajky volavé, kterým bylo vybudováno speciální zázemí. Tento druh je chován jen ve dvou dalších evropských zoo. Poprvé v historii českých zoo byl importován bércoun Petersův (Praha, Liberec) či pelikán hnědý (Plzeň). Z hlediska chovu ohrožených velkých koček představuje významný počin dopárování levhartů čínských v Liberci a Plzni.

Celkové ohlédnutí
České zoologické zahrady v roce 2020 přišly o čtvrtinu návštěv, čímž se výrazně propadly jejich příjmy, a navíc nemohlo docházet ke vzdělávání školních kolektivů. Na prodaných vstupenkách závislá podpora ochranářských projektů byla nižší než v předchozích letech. Na druhou stranu se další zoo ke konceptu příspěvku ze vstupného na ochranářské účely přidaly a jiné jej zvedly. Musela být odsunuta realizace některých in situ aktivit, nicméně podařilo se odchovat a dovést řadu vzácných živočichů. Do roku 2021 zoo vstoupily ve výrazně horší ekonomické kondici a uzavřené pro návštěvníky. V březnu – v době tradičně vysoké víkendové návštěvnosti – zoo začaly mediálně upozorňovat na nejistou budoucnost, čímž mezi veřejností vyvolaly obrovskou vlnu podpory. Nakonec mohly být venkovní prostory českých zoo (za určitých omezení) opět zpřístupněny od 12. dubna 2021, tedy týden po Velikonocích.