Zprávy, aktuality, oznámení

Oslavy nástupu nového roku doprovázejí zejména v západním světě ohňostroje, spojené s četnými barevnými záblesky a hlasitými zvukovými efekty. Na většině našeho kontinentu nejde o organizované akce, ale o převážně spontánní aktivity obyvatel využívajících dostupnou zábavní pyrotechniku jak ve městech, tak na venkově.

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) je kriticky ohrožený dravec, jehož populace v ČR zanikla vlivem používání insekticidů v šedesátých letech. Od roku 1993 dochází k jejímu postupnému obnovování. V minulosti u nás tento druh prokazatelně hnízdil pouze na skalách. V současnosti jsou skály pod velkým tlakem různorodých lidských aktivit (turismus, horolezectví, geocashing, paragliding, tramping atp.) a dochází zde často k výraznému rušení hnízdících ptáků, a to i přesto, že jsou často hnízdiště před začátkem hnízdění uzavřena a vstup veřejnosti je zde vyloučen. Zákazy jsou často porušovány, což se projevuje velmi malou hnízdní úspěšností sokolů na přirozených hnízdištích. 

Ekosystémové služby, tedy nejrůznější přínosy poskytované ekosystémy lidské civilizaci, se od začátku nového tisíciletí staly jedním z hlavních paradigmat ochrany přírody a péče o životní prostředí. Patří mezi ně kupř. opylování, regulace plynů v atmosféře, tvorba půd či poskytování příležitostí k rekreaci. Kromě toho, že se tržní hodnota ekosystémových služeb na Zemi odhaduje na 125 bilionů USD (2,8 trilionů Kč) za rok, což významně převyšuje roční globální domácí produkt stanovený na 84,7 bilionů USD (1,9 trilionů Kč), umožňují existenci člověka na Zemi. Navíc, ať se nám to líbí, nebo ne, mohou určovat jeden ze způsobů, jakým lidé uvažují o přírodě a jejích hodnotách. 

Tradici seminářů, každoročně pořádaných pod názvem CITESové evergreeny Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR s finanční podporou Ministerstva životního prostředí, přerušila syndemie nemoci covid-19, takže v letech 2020–2021 proběhl jediný. V roce 2022 byli pracovníci vědeckého orgánu CITES vytíženi kromě rozsáhlé běžné agendy i aktivním zapojením do přípravy a zabezpečení průběhu předsednictví ČR v Radě Evropské unie.

Národní park České Švýcarsko za dvě dekády své existence evidoval do roku 2022 přes sedmdesát zahoření či požárů. Velký požár, který propukl 24. července 2022 a uhašen byl až v polovině srpna, nesl pořadové číslo 78. Všech předchozích sedmdesát sedm požárů se podařilo uhasit během jednoho až dvou dnů, odhlédneme-li od požáru na Jetřichovicku v roce 2006, jehož uhašení trvalo týden. Nedobrovolná zkušenost s požárem velkého rozsahu nutně vedla k úpravám přístupu k požární prevenci na území národního parku.

Vláda včera schválila jeho budoucí využití pro přírodu, rozvoj obcí i čistou energetiku.

Experti z chráněných území celého světa se koncem června sešli v Krkonošském národním parku a chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Navštívili světově unikátní krkonošskou tundru a také Jizerskohorské bučiny, které jsou pro svou výjimečnost součástí Světového dědictví UNESCO. Diskutovali mimo jiné o tom, jak dál postupovat v ochraně přírody v globálním i národním měřítku. Obdobné setkání se konalo již podvanácté, poslední se uskutečnilo v roce 2019 v Austrálii. České setkání WPALF [1]  bylo důležité také proto, že znamenalo restart setkávání této skupiny reprezentantů chráněných území celého světa po covidové pauze.