Recenze

Ochrana přírody 6/2012 — 17. 3. 2013 — Recenze — Tištěná verze článku v pdf

Ekologie obnovy – mezinárodní konference v jihočeské metropoli

autoři: Anna Šlechtová, Ivana Jongepierová

Ekologie obnovy vs. ekologická obnova

Poměrně mladý obor ekologie obnovy (restoration ecology) se zabývá obnovou ekosystémů nebo jejich částí, které člověk svou činností narušil. Jednat se může o obnovu populací, společenstev, celých ekosystémů nebo krajiny. Z poznatků této disciplíny vychází praktické projekty ekologické obnovy (ecological restoration);Prach 2010.

Přírodě blízká obnova

Hlavním tématem letošní konference se stala přírodě blízká obnova (Near-natural restoration) jako alternativní přístup ke stále rozšířeným technickým rekultivacím, které bývají nepřiměřeně drahé a často nepřinášejí, nebo dokonce snižují ekologickou hodnotu vznikajících ekosystémů. Prach & Hobbs (2008) charakterizují stanoviště, kde lze využít spontánní sukcesi, a naopak stanoviště, kde lze doporučit do různé míry technický způsob rekultivace. Obecně lze říci, že na gradientu od silně eutrofizovaných stanovišť po stanoviště s extrémními abiotickými podmínkami jsou pro využití spontánní sukcese nejvhodnější stanoviště na pomyslném středu, kde nehrozí rychlé zarůstání jednou či několika málo dominantními druhy (eutrofizovaná stanoviště) a ani nepříznivé abiotické podmínky neblokují přirozenou sukcesi (extrémní stanoviště). Více k této problematice se lze dočíst v populárně zpracovaném šestidílném seriálu Ekologie obnovy narušených míst publikovaném v Živě(Prach et al.2009).

Listování programem konference

Nové ekosystémy

Příspěvek australského ekologa Richarda Hobbse otevřel otázku tzv. nových ekosystémů(novel ecosystems), jejichž vznik je důsledkem lidské činnosti (např. eutrofizace, odvodnění, zavlečení nebo vysazení invazního nepůvodního druhu, ale i zanechání tradičního způsobu hospodaření) a které se od ekosystémů daného biomu vyznačují odlišným druhovým složením a relativní četností jednotlivých druhů (Hobbs et al. 2006). Ve svém příspěvku poukázal na konkrétním příkladu na ochranářskou hodnotu některých nových ekosystémů, kdy např. lokální ohrožené druhy ptáků využívají jako potravní zdroj nepůvodní rostliny.

Hobbsův příspěvek otevřel otázku hodnoty nových ekosystémů a jejich ochrany, což znamená striktně netrvat na návratu k původním společenstvům, ale v některých případech chránit právě nové ekosystémy.

Obnova travních porostů

Obnově travních porostů byly věnovány čtyři sekce, tato problematika se však prolínala i několika dalšími částmi konferenčního programu. Jednotlivé přednášky ukázaly úspěšné příklady obnovy nejen likvidací náletu a znovuzavedením tradičního způsobu obhospodařování, ale i mnohem razantnějšími metodami, jako jsou odstranění vrchní vrstvy půdy, přenos půdních bloků nebo zatravňování orné půdy, ať už za pomoci spontánní sukcese, či regionálních směsí. Posledně jmenovanému tématu byly dokonce věnovány dvě samostatné sekce, které zorganizovaly Sabine Tischewová a Anita Kirmerová z Anhaltské univerzity v Německu. Účastníci konference se tak mohli seznámit s propracovaným systémem přípravy regionálních směsí ve Spolkové republice Německo (bližší informace Scotton et al.2012) a Velké Británii, kde Královská botanická zahrada v Kew iniciovala vznik organizace UK Native Seed Hub. Ta má mimo jiné zajistit kvalitní regionální osivo pro ochranářské projekty. Dvě přednášky informovaly o situaci v USA a o 12 let trvajícím programu, v rámci kterého je připravován semenný materiál používaný k obnově travních porostů především po rozsáhlých požárech, ale i po různých narušeních lidskou činností. Výsevem lokálních druhů je v těchto územích bráněno šíření invazních nepůvodních druhů. Zajímavá byla prezentace o současné situaci ve Francii, kde stejně jako v ČR dosud neexistuje žádný legislativou podpořený systém, který by zajišťoval použití regionálního osiva. Ovšem ve Francii je schválen projekt, který by to měl napravit.

Druhá část speciální sekce se zabývala srovnáním různých způsobů zatravnění (zelené seno, výmlat) a dalším vývojem těchto porostů, především na příkladech ze Spolkové republiky Německo. Zajímavé jsou i výsledky zatravnění 700 hektarů maďarské pusty v národním parku Hortobágy, kde byla použita nízkodruhová travní směs, která je obohacována dalšími cílovými druhy v důsledku následné pastvy dobytka.

Jedna z nejlepších přednášek konference byla věnována výsledkům práce Norberta Hözela z univerzity v německém Münsteru. Se svými studenty sleduje již několik let úspěšnou samovolnou obnovu stepí v Kazachstánu, která probíhá na milionech hektarů. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších obnovních procesů na světě, který je však v dalších letech ohrožen nevhodnou zemědělskou politikou státu. Zajímavé příspěvky zazněly z Íránu, kde se věnují využití půdní banky na obnovu travních porostů, a Brazílie, v níž se aktuálním tématem stala nutnost koncepčního řešení záchrany a obnovy past­vin v Rio Grande do Sul.

Nechybělo ani několik přednášek seznamujících s výsledky péče o některé druhy bezobratlých, především rovnokřídlé a brouky.

Obnova travních porostů v České republice byla prezentovaná dvěma přednáškami z Bílých Karpat. První srovnávala desetiletý vývoj porostu a společenstev živočichů a druhá se týkala velkoplošného sledování polí zatravněných spontánní sukcesí, komerční a regionální směsí semen na 80 lokalitách.

Exkurze

Důležitým bodem programu byly jednodenní exkurze, v jejichž průběhu navštívili účastníci konference i obnovené, zachované či narušené přírodní lokality v širším okolí Českých Budějovic, jako je vojenský výcvikový prostor Boletice, vytěžená rašeliniště u Soumarského mostu, pískovna CEP, Žofínský prales, zarůstající vápencový lom Výří vrch, nivu řeky Lužnice či NPR Vyšenské kopce. Účastníci měli možnost zúčastnit se i několikadenních postkonferenčních exkurzí, cílem jedné z nichž byly obnovené i původní louky v CHKO Bílé Karpaty.

Evropská strategie na podporu biodiverzity

V řadě příspěvků byla zmíněna nová Strategie Evropské unie v oblasti ochrany biologické rozmanitosti do roku 2020(European Commission 2011), jež si mimo jiné klade za cíl obnovit do roku 2020 15 % poškozených biotopů, kterou účastníci vnímali jako příležitost jak pro praktické uplatnění poznatků oboru, tak pro získání dalších poznatků.

Závěr konference

Konferenci zakončil pozitivní příspěvek Sabiny Tischewové s příznačným názvem „Ano, lze se spolehnout na přírodě blízkou obnovu opuštěných dolů na druhově bohatou a dynamickou krajinu“ , který souzněl se závěry řady předchozích příspěvků. Bohužel realita např. v České republice není růžová a chybí podpora přirozeně blízké obnovy zodpovědnými úředníky a řídícími pracovníky, přestože se jedná o přístup levnější a pozitivní efekt na druhovou diverzitu je doložen řadou vědeckých studií i příklady dobré praxe.

V návaznosti na tuto diskusi byla formulována výzva vládě ČR, která se obrací zejména na příslušná ministerstva, aby věnovala více pozornosti ekologické obnově, a doporučuje levné a většinou účinné způsoby přírodě blízké obnovy místo zbytečně drahých technických rekultivací (kompletní znění výzvy je dostupné na www.ecer2012.eu).

K dalšímu čtení

Organizátoři konference věnovali nebývalou péči přípravě množství publikací, z nichž některé jsou již na světě, jiné se teprve připravují. Těm, kteří neměli možnost se akce zúčastnit, doporučuji podívat se alespoň na některé z níže uvedených publikací.

• Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi(anglický překlad Near-natural restoration vs. technical reclamation of mining sites in the Czech Republic). Anglická verze původně českého vydání byla ku příležitosti konference přepracována editorským triem Řehounková, Řehounek & Prach (2011). Obě verze jsou volně ke stažení na stránkách občanského sdružení Calla (www.calla.cz). V knize je uvedena řada konkrétních, ať již pozitivních, či negativních příkladů obnovy širokého spektra narušených míst, vše je ilustrováno barevnou fotodokumentací.
• Ekologická obnova v České republice(anglický překlad Restoration ecology in the Czech Republic). Recenzi této publikace naleznete v tomto čísle na str 35.

Příspěvky z konference budou publikovány v prestižním vědeckém časopise Applied Vegetation Science. Na stránkách konference www.ecer2012.eu je k dispozici volně ke stažení kompletní program konference včetně abstraktů všech příspěvků.