Kulér-Medailonky

Ochrana přírody 3/2021 — 24. 6. 2021 — Kulér-Medailonky — Tištěná verze článku v pdf

Vzpomínka na Honzu Šmucara

Autor: Vladislav Kopecký, Petr Bauer

Honza dokázal vnímat přírodu jako celek a stačilo mu k jejímu pochopení jen pozorovat a učit se. Své zkušenosti předával při práci s veřejností. Díky jeho grafickým schopnostem vznikla celá řada informačních materiálů, která je neustále velmi oblíbená. Jedinečná série komiksů „Příběhy z Labských pískovců“, vytvořená  ve spolupráci s dalším děčínským grafikem Petrem Nesvadbou a pracovníky ochrany přírody, zůstane zapsána jako významné dílo ekologické výchovy, a to zejména díky Honzovým nápadům a osobitému humoru, který vkládal do úst komiksovým postavám. Po více než dvanácti letech na Správě CHKO Labské pískovce se Honza v polovině roku 2015 vydal na profesionální dráhu grafika. Pro AOPK ČR i další subjekty v ochraně přírody vytvořil řadu velmi zdařilých grafických návrhů. 

Tyto řádky charakterizují Honzu jako kamaráda, jakým skutečně byl.

Nedávno se mu splnil velký sen a z panelového domu se přestěhoval do malého domku do Růžové, kde to měl blízko ke svým oblíbeným místům. Honzovou velkou láskou byli jezevčíci a několik posledních let mu dělaly společnost jezevčí krásky Isinka, Orinka a Arbinka. Honza měl velké nadání malovat a to byl jeden z jeho největších koníčků. Věnoval se ilustracím i kaligrafii. Stejně tak rád fotil svět kolem sebe a snažil se, aby jeho fotografie jen nezachycovaly skutečnost, ale bylo v nich i něco navíc – duše. Honza byl milovníkem nejen dobrého jídla, ale i jeho příprav. Vařil podle sebe, s láskou a radostí. Každou návštěvu si získal rituálem přípravy sypaných čajů, které rád pil.

Honza věděl, že pokud má být jídlo dobré, jsou potřeba kvalitní suroviny.
A že stejný princip platí i u jiných činností. Autor kresby Jan Šmucar

V přírodě trávil mnoho času a měl rád její krásu a ticho a čerpal v ní energii a inspiraci pro další práci. Volný prostor mu dával pocit svobody a možnost pozorovat stromy, rostliny a zvířata. Nejvíce miloval Šumavu v celé její kráse i drsnosti. Nejraději chodil v okolí Filipovy Huti, Modravy a údolím Losenice. Jeho druhou srdeční záležitostí byly Labské pískovce, velmi rád se toulal v údolí Suché Kamenice a velkým objevem pro něj byly lesy na Růžovském vrchu. K lesu měl výjimečný vztah. Svědčí o tom i jeho následující zamyšlení, které nápadně vystihuje i příběh jeho života:

„Les plní své sliby. Nabízí vám ticho, klidnou samotu, příjemné uklidňující barvy. A přesně to vám splní, pokud se tam vydáte. Na to se můžete spolehnout. Lidské volby a rozhodnutí se mohou změnit, ale les (není-li zasažen rozhodnutím člověka) zůstává a stále nabízí to samé. Mohou se změnit cesty v něm, spadané kmeny vytvoří překážky, které je nutné překonat, ale naději v něm můžete načerpat vždy. Les je pro nás symbolem štěstí a klidu a naděje.“

Honza jako já miloval les a klid...
Autor kresby Jan Šmucar

Dáváme také prostor pár komiksovým postavám, aby na Honzu zavzpomínaly…