Ochrana přírody 5/2025 — 30. 10. 2025 — Vzpomínky a medailonky — Tištěná verze článku v pdf
Naděje Jane Goodallové
(3. 4. 1934 – 1. 10. 2025)
„Nikdy nemůžeme obhájit náš argument, pokud apelujeme na lidskou hlavu. Musíme oslovit srdce.“
Odešla velká velvyslankyně dobra a naděje ve smíření s přírodou, s naším životním prostředím. Měla za sebou nesmírně bohatý život, ve kterém zásadně posunula naše poznání o primátech a ve kterém se snažila oslovit mocné i obyčejné lidi s jednoduchou pravdou – že pokud bude prosperovat příroda, bude se dobře dařit i nám, lidem. Předávala naději, že i když se různé situace mohou zdát jakkoliv beznadějné, vždy existuje světlo, malá hvězdička, byť někde v dálce, že svět bude lepší. „Nikdy nemůžeme dosáhnout míru na celém světě, dokud se nenaučíme žít v harmonii s přírodou a každý s každým,“ řekla jako Posel míru OSN a dodala: „Myslete na to, co bude po skončení konfliktu. Myslete na svět, ve kterém bychom všichni chtěli žít. Jakmile nám dojde, že i malé věci mohou společně způsobit velkou změnu, pak můžeme podniknout akce k přetvoření světa na lepší místo k životu.“
V roce 2018 krátký rozhovor s Jane Goodallovou přinesl i náš časopis Ochrana přírody, kde vyjadřovala hodně optimismu a mluvila o motivaci především u mladých lidí. To byl ostatně od roku 1991 její hlavní cíl. Založila organizaci Roots and Shoots, která má dnes pobočky v 75 zemích celého světa a zapojuje děti a mladé lidi do akcí na ochranu přírody nebo rozvoje komunit. Na různých aktivitách se dnes podílí kolem 10 000 dětských kolektivů. Jane je pro všechny obrovskou inspirací. Svou osobností dokázala motivovat opravdu miliony lidí. Neskutečně skromná, tolerantní a křehká žena, za kterou mluvily její odhodlané a hluboké oči. Jejím nerozlučným talismanem na cestách byla od roku 1996 plyšová opice Mr. H., kterou dostala od amerického nevidomého válečného veterána a kouzelníka, který ji inspiroval svým odhodláním a odolností. Přesvědčovat a motivovat ostatní lidi na celém světě k ochraně přírody a životního prostředí vnímala jako svůj životní úkol. Mimo domov trávila někdy i přes 300 dní v roce, neustále na cestách a neustále předávající odhodlání a optimismus. I při našem setkání v Praze vyjadřovala podporu práci AOPK ČR a v té době nově rezonujícímu tématu návratu vlka. Na otázku, co by vzkázala lidem, kteří u nás chrání přírodu, ale okolí považuje jejich úsilí za překážku rozvoje, odpověděla: „Když se rozhlédneme kolem sebe, po celém světě najdeme skvělé a úspěšné ochranářské projekty, za nimiž stojí neuvěřitelní lidé. A zase zvedneme hlavu,“ uzavřela náš rozhovor.
Jane se proslavila svým výzkumem šimpanzů v tanzanském národním parku Gombe (od roku 1960), kdy se jako první člověk dostala do úzkého kontaktu s volně žijící skupinou těchto primátů. Její výzkum byl výjimečný v tom, že jako první dokázala, že šimpanzi si umí vyrobit jednoduché nástroje a používat je. Ale především že šimpanzi mají velmi podobné emoce jako lidé, a to nejenom ty pozitivní, ale např. že jednotlivé tlupy mezi sebou vedou i války. Byl to průlom v představách mnohých vědců nejen o primátech, ale i o druhu Homo sapiens. Populární formou popsala svůj výzkum v knize In the Shadow of Man (Ve stínu člověka) v roce 1971, která potom vyšla ve 48 jazycích (v češtině v roce 1978). Během svého života napsala 32 knih. Pro výzkum a ochranu šimpanzů a dalších volně žijících zvířat založila v roce 1977 Jane Goodall Institute, který ochranu volně žijících zvířat staví na spolupráci s místními komunitami a na zajištění jejich potřeb.
Přístup lidí ke zvířatům a vůbec k životnímu prostředí vnímala jako hlavní problém naší civilizace: „To, co nás odlišuje od ostatních zvířat, je náš intelekt. Vždy říkám, že jsme druhem s nejvyšším intelektem, který kdy chodil po této planetě. Ale nejsme inteligentní. Kdybychom byli, tak přece neničíme svůj jediný domov.“ Jane se aktivně zasazovala za práva všech zvířat, i těch domácích a hospodářských. Z toho důvodu byla vegetariánkou a přesvědčovala ostatní o významu vegetariánství ve vztahu ke zvířatům i dopadům chovu hospodářských zvířat na klima a životní prostředí. Často vysvětlovala tento svůj postoj slovy: „To minimum, co mohu udělat, je mluvit za ty, co mluvit nemohou.“
Jane navštívila Českou republiku několikrát. Zjišťovala možnosti pro založení pobočky své organizace Roots and Shoots, účastnila se několika seminářů a konferencí, vystoupila i v České televizi v Hyde Parku Civilizace (2017) a naposledy v roce 2024 pokřtila gorilí mládě narozené v pražské zoo. Jane měla i u nás několik přátel a ráda se sem vracela.
Jane Goodallová patří nesporně mezi ty přírodovědce, kteří ovlivnili generace lidí na celém světě, podobně jako třeba Edward Wilson, Jacques-Yves Cousteau nebo David Attenborough. Ačkoliv bude světu moc chybět, její odkaz je jasný a nelze ho předat lépe než jejími slovy: „Tím, co děláte, se podílíte na změně, a musíte se sami rozhodnout, jakou změnu chcete.“ ■
- - - -
Úvodní foto:
Jane Goodallová. Foto commons.wikimedia.org