Vzpomínky a medailonky

Ochrana přírody 6/2020 — 21. 12. 2020 — Vzpomínky a medailonky — Tištěná verze článku v pdf

K šedesátinám Václava Hlaváče

Autor: Pavel Pešout

Cesta k ochraně přírody
Václav Hlaváč se narodil v Havlíčkově Brodě 5. 11. 1960. Jeho otec se aktivně věnoval ornitologii, a proto všechny volné chvíle spolu trávili v přírodě při kroužkování ptáků a pozorování všeho živého. Doma měli lišky, kuny a spousty dalších zvířat, co lidé přinášeli.

Již v raném dětství se tak u Václava probudil zájem poznávat přírodu a porozumět jejím zákonitostem. Nalezení prvních poničených lokalit a uvědomění si zranitelnosti přírody předznamenalo celou další životní cestu jubilanta.

Gymnázium absovoval v Havlíčkově Brodě (1975–1979) a již v této době publikuje své první odborné pojednání v časopisu Živa (Chov lasice kolčavy, Živa 4/1977) a stává se aktivním členem České společnosti ornitologické. Následovalo studium na Fakultě lesního inženýrství VŠZ v Brně (dnešní LDF MendelU), které úspěšně zakončil v r. 1983. Období studií přineslo různé zájmy, zejména trempování, horolezectví, většinou vždy spojené s hlavní zálibou – pozorováním přírody. Václav pokračoval i v publikaci svých přírodovědných poznatků (viz bibliografie2)).

Horolezectví a cesty za dobrodružstvím byly
Václavovou zálibou od studentských let.
Foto archiv AOPK ČR

Po ukončení univerzitního vzdělání v r. 1983 Václav Hlaváč nastoupil do Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa, kde (s přerušením základní vojenskou službou) pracoval do roku 1985.

V ochraně přírody před sametem
Z lesnického plánování se blíže k předmětu svého dlouhodobého zájmu profesně dostal v r. 1985, kdy byl přijat na místo zoologa v Okresním vlastivědném středisku (OVS), oddělení ochrany přírody v Havlíčkově Brodě. Václav tedy patří ke generaci ochránců přírody, kteří naplno zažili finále dopadů socialistického hospodaření na krajinu. Před osudem tzv. náhradních rekultivací, zejména odvodnění, se mu na Vysočině podařilo zachránit desítky lokalit, některé z nich byly následně vyhlášeny jako chráněné přírodní výtvory (Niva Doubravy, Kamenná trouba, Hroznětínská louka a další), bohužel u mnoha dalších se stal svědkem jejich zániku. 

V roce 1986 se jubilantovi podařilo po téměř padesáti letech ověřit Dykův historický údaj o výskytu perlorodky říční na Vysočině. Potvrdil ji na Jankovském a Kladinském potoce. Snaha o ochranu lokality byla završena zřízením chráněného přírodního výtvoru Jankovský potok, který byl v r. 1992 převeden do kategorie národní přírodní památky¹). 

S vydrou do světa
Dalším druhem živočicha, který se dostal do centra Václavovy pozornosti byla v osmdesátých letech kriticky ohrožená vydra říční. Když tehdy s kolegy připravoval záchranný program, žilo v České republice maximálně 300 jedinců této krásné šelmy. Součástí aktivit k záchraně tohoto druhu bylo vybudování záchranného centra pro vydru říční v Pavlově u Ledče nad Sázavou.     

Právě aktivity spojené s ochranou vyder otevřely jubilantovi dveře ke spolupráci se zahraničními kolegy. První zahraniční cestu podnikl ještě před revolucí na pozvání Addy de Jongha, ředitele holandské organizace pro záchranu vyder. V dnešní době, kdy může každý cestovat kamkoliv, se asi jen těžko můžeme vžít do toho, jaké obzory mu tehdy cesta otevřela. Václav Hlaváč spolu s nejbližším spolupracovníkem při záchraně vyder, Alešem Tomanem, navázali intenzivní spolupráci nejen se specialisty z Nizozemska, ale také z Rakouska, Německa, Skotska ad. a stali se aktivními členy IUCN Otter Specialists Group.

Během dalších let navštěvoval zahraniční kolegy pravidelně. Na svých pracovních i soukromých cestách se setkával s inspirativními lidmi, kteří ve svých zemích dokázali ochranu volně žijících živočichů a přírody obecně skutečně posunout. Měl tak možnost vidět nejrůznější problémy ochrany přírody v mnoha zemích, účastnit se diskusí, učit se z tamních zkušeností. S Addym de Jonghem a mnoha dalšími přerostla časem spolupráce v pevná přátelství.

Ve státní ochraně přírody
Oddělení ochrany přírody OVS Havlíčkův Brod bylo vč. stanice v Pavlově delimitováno v r. 1990 k Českému ústavu ochrany přírody (ČÚOP), zde se Václav Hlaváč stal vedoucím střediska pro kraj Vysočina. Vedoucím krajského pracoviště zůstal i po transformaci ČÚOP na AOPK ČR a řídí státní ochranu přírody na Vysočině dosud – po vtělení správ CHKO pod AOPK ČR zastává pozici ředitele Regionálního pracoviště AOPK ČR, Správa CHKO Žďárské vrchy s působností téměř v obvodu celého kraje. 

Václav Hlaváč patří díky svému rozhledu a zaměření na druhovou ochranu živočichů k ředitelům regionálních pracovišť státní ochrany přírody, který vedle své běžné každodenní činnosti a aktivit na Vysočině zvládá věnovat množství energie celostátním a mezinárodním projektům AOPK ČR.

Na program záchrany vydry navázal v r. 1995 aktivitami k záchraně sokola stěhovavého. V tomto roce byl do Pavlova z Milotic převeden záchranný chov tohoto druhu. Václav se stal na dalších deset let předsedou poradního sboru pro záchranu sokola a raroha velkého. Postupně následovala řada dalších druhů – záchrana norka evropského či střevle potoční na Vysočině, v letech 2018–2019 spoluautorství záchranného programu pro sýčka.

Od r. 1995 se aktivně věnuje řešení problematiky ochrany ptáků na elektrických vedeních. Je jedním z architektů dohody MŽP s MD a provozovateli distribučních soustav a autorů metodického pokynu MŽP, který obsahuje popis problematiky i postupu řešení, a to nejen z hlediska výkonu státní správy při uplatňování zákonných ustanovení při ochraně ptáků, ale také popis postupu při přípravě a ověřování pro ptáky bezpečných a zároveň efektivních řešení v distribuci elektrické energie. Podle metodického pokynu distributoři mohou používat pouze konstrukční prvky, které jsou bezpečné z hlediska ochrany ptáků. Hodnocením bezpečnosti sloupů i jednotlivých prvků vedení je pověřena AOPK ČR a Václav Hlaváč odborně tato hodnocení vede.

Vaškovi učarovala příroda severských krajin – z výpravy za ledními medvědy
na Špicberkách. Foto Jan Hlaváček

Při zmírňování fragmentace krajiny
Již při snaze o eliminaci příčin ohrožení vydry říční v druhé polovině osmdesátých let si uvědomoval Václav Hlaváč jeden z hlavních důvodů její mortality – dopravu. Tak, jak se jeho záběr rozšiřoval i na další druhy, z výsledků vlastních dlouhodobých pozorování i zkušeností kolegů brzy došel k poznání, že řada druhů u nás nepřežije, pokud bude fragmentace krajiny dopravními stavbami, ale i další zástavbou krajiny, dále pokračovat bez účinných zmírňujících či kompenzačních opatření. Proto se od roku 2000 začal této problematice systematicky věnovat. Od roku 2001 je členem vědeckého výboru IENE (Infra Eco Network Europe). Řadu let vede odbornou pracovní skupinu AOPK ČR zaměřenou na tuto problematiku a je zástupcem ČR v pracovní skupině pro trvale udržitelnou dopravu Karpatské konvence.

Postupně inicioval a účastnil se množství celostátních i mezinárodních projektů věnovaných eliminaci vlivu dopravních staveb na migraci volně žijících živočichů. Je jedním z hlavních tvůrců sítě migračně významných území a koridorů, které se staly základem pro vymezení biotopu vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců v ČR, pro jejichž přežití je umožnění migrace zásadní. V letech 2001–2004 se účastnil projektu COST jako spoluautor evropské příručky WILDLIFE AND TRAFFIC - A - European Handbook for Identifying Conflicts and Designing Solutions. Inicioval vstup AOPK ČR a osobně se podílí na řešení přeshraničních projektů (za všechny 2016–2017 Transgreen, 2017–2020 ConNat, 2018–2021 Connectgreen, od r. 2021 Bison). Kromě již zmíněné evropské příručky je autorem či spoluautorem množství dalších odborných článků, publikací a metodik na téma zmírňování vlivu fragmentace krajiny na populace volně žijících živočichů (viz bibliografie2)). Rád bych zmínil jednu z posledních, zpracovanou v rámci projektu Transgreen, příručku k omezování vlivu rozvoje dopravy na přírodu v karpatských zemích „Doprava a ochrana fauny v Karpatech“, která v roce 2000 zvítězila ve své kategorii v prestižní European Natura 2000 Award. Ostatně to zjevně není poslední ocenění, ze kterého se jubilant může těšit. IENE každý rok vybírá z celého světa jeden projekt a oceňuje jednoho z expertů za osobní přínos a v r. 2021 si tuto prestižní cenu převezme právě Václav.

Doma
Jak už to bývá u těch šťastlivců, kterým se práce stane koníčkem, věnuje Václav i svůj volný část poznávání a ochraně přírody. Najde si čas i na místo, kde žije, a tak jako dlouholetý člen zastupitelstva Havlíčkova Brodu a předseda výboru pro životní prostředí stojí za řadou projektů pro přírodu a krajinu ve správním území města. Za všechny zmiňuji vzorovou protipovodňovou úpravu a revitalizaci Cihlářského potoka nad městem. Je pro radnici i občany nepochybnou autoritou. K té přispělo nejen prosazování zájmů ochrany přírody s rozumem a úspěch jím iniciovaných projektů u občanů, ale jistě i osvětové aktivity. Například již 25 let vždy v květnu Václav zajišťuje oblíbené Vítání ptačího zpěvu, kterého se pravidelně účastní 60–100 nadšenců.

Václav by nemohl rozsáhlou činnost v ochraně přírody a krajiny realizovat bez podpory své rodiny. Po vysoké škole se oženil a s manželkou Janou vychoval dvě děti, nyní mu radost dělají již čtyři vnoučata. S rodinou relaxuje při práci na své farmě, kde chovají ovce, koně, holuby, včely…

Známé heslo „mysli globálně, jednej lokálně“ Václav Hlaváč naplňuje bezezbytku. Snaží se nabyté zkušenosti a poznání uplatňovat při své práci, a to nejen v rámci celostátních a mezinárodních projektů, ale i ve spravovaném regionu. 

Byť se stav přírody a krajiny nevyvíjí tak, jak by si Václav představoval, při ohlédnutí za svou prací si s uspokojením může říci, že přispěl vydatnou měrou k tomu, že se mnohé zlepšit či zachránit podařilo. Ať již jsou to desítky lokalit, kde zamezil odvodnění či zalesnění, současný stav vydry říční či sokola stěhovavého, zabezpečení elektrického vedení či mezinárodní spolupráce při prosazování zprostupňování dopravních staveb pro migraci živočichů. A to Vaškovi přeji a děkuji a jsem vděčný za naši mnohaletou spolupráci. 

Poznámky:
1) Bohužel šlo o již vymírající populaci. Změny v užívání krajiny v povodí byly tak rozsáhlé, že se nepodařilo ani přes existenci územní ochrany podmínky pro rozmnožování perlorodek na této lokalitě obnovit a tato později nebyla vyhodnocena jako perspektivní ani pro posilování v rámci záchranného programu.

Václav Hlaváč, seznam vybraných publikací:
(nezahrnuje články v denním tisku ani zprávy z výzkumných úkolů)

• Hlaváč, V., 1977: Chov lasice kolčavy, časopis Živa, 4/1977, 157-158
• Hlaváč V. – Hříbek M.: 1985.: Kvantitativní a kvalitativní složení avifauny lokality   „Úvalenské louky“ u Opavy, Časopis Slezského muzea, vědy přírodní 34, str 257-268
• Hlaváč, V. Program na záchranu vydry říční v České republice. Bulletin Vydra   2 / 1991 : 3-6
• Hlaváč,V., Toman,A. 1991. Úhyny vydry říční (Lutra lutra) a předběžné výsledky analýz       uhynulých zvířat). Bulletin Vydra 2/1991 : 7-13
• Hlaváč, V. 1992. Závislost výskytu vydry říční na znečištěni vod. Bulletin Vydra 3/1992 :   20-24  
• Hlaváč, V. 1992. Reintrodukční program – pro a proti. Bulletin Vydra 3/1992 : 30-33
• Hlaváč, V. Toman,A. 1993. – Otter distribution and conservation in the Czech Republic,   IUCN Otter Spetialist Group Bulletin, No 8 : 36-37, 1993
• Hlaváč, V. 1994. Výzkum vlivu cizorodých látek na vydři populaci. Bulletin Vydra   4/1994 :1-5
• Hlaváč V., 1995: Příprava reintrodukčního projektu v oblasti Jeseníků. Bulletin Vydra, 5: 2.
• Toman, A., Hlaváč, V. 1995. Kříženi komunikaci a vodních toku s funkci biokoridoru   AOPK CR Praha, 1995
• Hlaváč, V. 1995. Vliv cizorodých látek na vydří populaci v CHKO Třeboňsko. Bulletin vydra 6/1995 : 9-17
• Hlaváč, V. 1996. Otters and PCBs. Pp 77-84. In Dulfer, R., Roche,K. (eds.) First Phase Report of the Trebon Otter Foundation. Nature and Environment No.93, Council of Europe Publishing. 1998.142 pp
• Hlaváč V., 1997: Program na záchranu sokola stěhovavého a raroha velkého v ČR. Ochrana přírody, 52 (6): 175.
• Hlaváč V., 1997: Influence of PCB and other organochlorine pesticed on otter population in Biosphere Reserve Třeboňsko. In: Toman A. & Hlaváč V. (eds.): Proceedings 14th Mustelid Colloquium. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: 88-97.
• Toman A. & Hlaváč V. (eds.), 1997: Proceedings 14th Mustelid Colloquium. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 104 pp.
• Hlaváč,V., Toman,A., Bodesinsky,M. 1998. Experimentálni reintrodukce vydry   v Jesenikach . Bulletin Vydra 8/1998 : 37-39
• Hlaváč,V., 1998. Program na záchranu sokola stěhovavého a raroha velkého v CR), Sborník z konference Záchranné programy živočichů v ČR, 68-73, Novy Jičin 1998.
• Hlaváč V., 1998: Dosavadní výsledky programu na záchranu sokola stěhovavého (Falco peregrinus) a raroha velkého (Falco cherrug) v České republice. Buteo, 10: 125-130
• Šumpich J., Kůrka A., Tajovský K., Dvořák M., Hlaváč V., Toman A., Bezděčka P., Pižl V., Ducháč V., Dvořák I., Čech L. & Dudycha M., 1999: Výsledky zoologických průzkumů v národní přírodní rezervaci Velký Špičák (okres Jihlava). Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd přírodních, XIV: 155-175.
• Šumpich J. & Hlaváč V., 2000: Protection of Invertebrates in the Czech republic. In: Group of Experts on Conservation of Invertebrates: Report of the Meeting, T-PVS, 26: 18-24.
• Hlaváč, V., 2001. Ničivé dopady rozvoje dopravních sítí na českou krajinu – bilance dvacátého století) in Krajina v ohrozeni, sborník příspěvků ke konferenci Tvář naší země – krajina domova, únor 2001, Praha, 2001,
• Hlaváč, V., 2001. Fragmentace krajiny a ochrana velkých savců), Ochrana přirody , 56 (1):3-5.
• Hlaváč V. & Toman A., 2001: Vetřelci v naší přírodě. Ochrena přírody, 56/7: 198-202.
• Hlaváč V., 2000-2001: Dálnice - spojnice i bariéry. Geografické rozhledy, 10 (5): 116-117.
• Čech L., Hlaváč V., Jandová M., Rushková K., Šumpich J. & Toman A., 2001: Zvláště chráněná území okresu Jihlava. Jihlava, 80 pp.
• Hlaváč, V. & Anděl, P.2001: Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha
• Hlaváč V., 2002: Jaké jsou perspektivy populace losa v České republice. Ochrana přírody, 57 (1): 16-17.
• Hlaváč, V. & Anděl, P.2002. On the Permeability of Roads for Wildlife: a Handbook. Agency for Nature Conservation and Landscape Protection of the Czech Republic and EVERNIA s.r.o. Liberec
• Iuell, B., Bekker, G.J., Cuperus, R., Dufek, J., Fry, G., Hicks, C., Hlavac, V., Keller, V., Rossel, C., Sangwine, T., Torslov, N., Wandall, B. le Maire, (Eds.). 2003. Wildlife and Traffic: A European Handbook for Identifying Conflict and Designing Solutions    
• Hlaváč, V.: Increasing Permeability of the Czech Road Neetwork for Large Mammals, GAIA - Ekological Perspektives for Science and Society 2/2005. 175-177,  Zurich 2005
• Hlaváč, V.; Jermlová, B., (2005): Tůně a umělé drobné vodní plochy v regionu Vysočina. Ochrana přírody, roč. 60, č. 9, s. 276-279, ISSN 1210-258X
• Anděl,P., Gorččicová, I., Hlaváč, V., Miko, L., Andělová, H.: 2005: Hodnocení fragmentace krajiny dopravou AOPK ČR 1-99 s.
• Hlaváč V., Beran V. And Poledník L. 2005: Ecology of American mink (Mustela vison (Schreber)) in the Czech Republic. 6^th Baltic theriologica conference, Latvia 11-15 November 2005. 1-68. pp22.
• Poledník L, Poledníková K, Roche M, Hájková P, Toman A, Culková M, Hlaváč V, Beran V, Nová P, Marhoul P (2005) Záchranný program - program péče pro vydru říční (Lutra lutra) v České republice v letech 2006 – 2015. AOPK Praha
• Hlaváč V., Beran V. And Růžičková O. 2005: Poznatky z biologie norka amerického (Mustela vison) ve středním Posázaví. Aktuální problematika ochrany vodních ekosystémů. Průhonice 17.-19.5.2005. pp 1-5.
• Voříšek, P., Bělka, T., Hlaváč, V. 2006: Záchrana sokola stěhovavého – příběh se šťastným koncem – zatím. Vesmír 85, 40-42.,
• Hlaváč, V., Červenka, M., (2006): Zalesňování zemědělské půdy - šance nebo hrozba pro přírodu?.   Ochrana přírody, roč. 61, č. 6, s. 179-181,
• Hlaváč, V., (2006): Využití PPK při záchraně sokola stěhovavého (Falco peregrinus) a raroha velkého (Falco   cherrug). Ochrana přírody, roč. 61, č. 5, s. 156-157
• Hlaváč, Hofhanzl, A., Červenka, M. Beran, V. 2006: Zalesňování zemědělské půdy z pohledu ochrany přírody. in: Neuhoferová, P. (ed):   Zalesňování zemědělských půd, výzva pro lesnický sektor - sborník referátů , pp. 43-46, Kostelec nad Černými lesy,
• Hlaváč V., Beran V. 2006. Vývoj populací sokola stěhovavého a raroha velkého V ČR. Srdcem a rozumem. 80. let České společnosti ornitologické, Mikulov 2006. pp 1-88. pp 43.
• Poledník L., Poledníková K., Hlaváč V. a Beran V. (2007a): Zimní sčítání vyder na šesti místech České republiky v letech 2005 a 2006. Bulletin Vydra 14: 11-21.
• Poledník L., Poledníková K. a Hlaváč V. (2007b): Rozšíření vydry říční (Lutra lutra) v České republice v roce 2006. Bulletin Vydra 14: 4 - 6.
• Poledník L., Poledníková K. a Hlaváč V. 2007. Program péče o vydru říční. Ochrana přírody 62/3: 6-8.
• Poledník L., Řehulka J., Kranz A., Poledníková K., Hlaváč V., Kazihnitková H. 2008 Physiological responses of over-wintering common carp (Cyprinus carpio) to disturbance by Eurasian otter (Lutra lutra). Fish Physiology and Biochemistry, DOI: 1007/s10695-007-9180-3.
• Hlaváč, V., Anděl, P. 2008 : Mortalita živočichů na silnicích ČR. Svět myslivosti 8/2008
• Anděl, P., Hlaváč, V., 2008:     Automobilová doprava a mortalita obratlovců, Ochrana přírody 5/2008  
• HLAVÁČ, V., ANDĚL,P.  2008: Mosty přes vodní toky: ekologické aspekty a požadavky. Metodická příručka, Kraj Vysočina a  Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2008, 27 s. ISBN 978-80-87051-40-5.
• Poledník L, Poledníková K, Roche M, Hájková P, Toman A, Václavíková M, Hlaváč V, Beran V, Nová P, Marhoul P, Pacovská M, Růžičková O, Mináriková T, Větrovcová J. 2009: Program péče pro vydru říční (Lutra lutra) v České republice v letech 2009 – 2018. MŽP, 78 pp. (ms.).
• Beran,V, Hlaváč, V, Bělka, T, 2010“ Development of the Peregrine and Saker Falcon populations in the Czech Republic in the last 30 years in J. Sielicki & T. Mizera (editors): Peregrine Falcon Populations – status and perspectives in the 21st Century, European Peregrine Falcon Working Group, Society for the Protection of Wild Animals „Falcon”
• Poledníková, K,¹ Větrovcová, J., Pledník, L., Hlaváč, V. 2010: CARBOFURAN - A NEW AND EFFECTIVE METHOD OF ILLEGAL KILLING OF OTTERS (Lutra lutra) IN THE CZECH REPUBLIC IUCN Otter Spec. Group Bull. 27(3) 2010 - 137 –
• Hlaváč, V., Anděl, P., Andreas, M,, Mináriková, T., Strnad, M., Gorcicova, I.,Rumportl, D., Bláhová, A.: 2010: Ecological Network in the Czech Republic, in Richter, Pukky, Seiler (eds) Collwection of Short Papers, Improving connections in a changing environment., 2010 IENE International Conference on Ecology and Transportation, Hungary, Velence 2010
• Poledníková K., Poledník L., Hájková P., Zemanová B., Větrovcová J., Hlaváč V., Beran V., Čamlík G. & Mináriková T., 2010: Struktura, dynamika a růst populace vydry říční (Lutra lutra) v České republice. Final report of the project SP/2d4/16/08, deposited at the Ministry of Environment CR. 44 pp.
• Poledníková K., Větrovcová J., Poledník L. & Hlaváč V., 2010:  Carbofuran – a new and effective method of illegal killing of otters (Lutra lutra) in the Czech Republic. IUCN OSG Bulletin 27(3): 137 – 146.
• Hlaváč, V., Beran,V, 2011: „Návrat sokola stěhovavého - úspěch ochrany přírody nebo důsledek samovolného vývoje?   Ochrana přírody 1/2011
• Poledník L., Poledníková K., Větrovcová J., Hlaváč V., Beran V. 2011: Causes of deaths of Eurasian otter (Lutra lutra) in the Czech Republic (Carnivora: Mustelidae), Lynx (42/2011)
• Větrovcová J., Poledníková K., Poledník L., Beran V. a Hlaváč V. 2011: Databáze údajů o uhynulých jedincích vydry říční v ČR. Ochrana přírody, 66(4): 15-19
• Anděl, P., Belková, H., Gorčicová, I, Hlaváč, V., Libosvár, T., Rozinek, R., Šikula, T. et Vojna, J. 2011: Průchodnost silnic a dálnic pro volně žijící živočichy, Evernia s.r.o. Liberec (ISBN 978-80-903787-4-2¨)
• Poledník L., Poledníková K., Větrovcová J., Hlaváč V. 2011: Intentionl poisoning of piscivorous species and other wildllife with carbofuran in the Czech Republic In: Ngaio R. (ed.) 2012: Carbofuran and wildlife poisoning: global perspektiv
• Hlaváč, V., Poledník L., Poledníková K., Šíma J., Větrovcová J. 2011: Vydra a doprava -Metodická příručka k omezení negativního vlivu dopravy na vydru říční, AOPK ČR Praha
• Hlaváč, V. 2012 Opravdu potřebujeme v „Čechách „mosty pro medvědy“? Ochrana přírody 2/2012
• Hlaváčová, P., Hlaváč, V., 2012 : Osm let sledování norka amerického (Neovison vison) na Havlíčkobrodsku, Bulletin VYDRA, 15: 39-47
• Hlaváč V., Koubová, M., Neuwithová,H.,2012 : Ochrana ptáků na sloupech elektrického vedení, Ochrana přírody 5/2012
• Hlaváč, V.: Migrace velkých savců v kulturní krajině střední Evropy. Životné prostredie, 2013, 47, 2, p. 95 – 97.
• Strnad, M., Mináriková, T., Hlaváč, V., Anděl, P, Gorčicová, I., Romportl, D., Bláhová, A. 2013: Migrační koridory velkých savců, Ochrana přírody 2012, zvláštní číslo
• Hlaváčová, P., Hlaváč, V. 2014 : Spatial ecology and reproductive biology of an invasive American mink (Neovison vison) population - new findings from the Czech-Moravian Highland, Lutra 2014 57 (2): 71-85
• Bajer,A., Hlaváč V., Kirchner K., Kubalíková L. (2014) Za skalními útvary CHKO Žďárské vrchy, Mendelova universita v Brně, Brno 88 p
• Hlaváč V. (2017) Doprava a ochrana velkých savců (2017) Veronica č. 1/2017, s. 12-14,
• Hlaváč, V., Škorpíková, V., Janoška, Z. (2017): Na sloupech elektrického vedení stále hynou desetitisíce dravců, Ochrana přírody 2/2017
• Hlaváč V., Pešout P.: (2017) Nová metodika vymezování ÚSES –promarněná příležitost,     Ochrana přírody 4/2017
• Hlaváč, V,. Dvořáková, A., 2017: Hynutí jasanů a projekt podpory přirozených a přírodě blízkých lesů v NPR Ransko, Ochrana přírody 5/2017
• Hlaváč, V,. 2017 : V Salt Lake City proběhla devátá Mezinárodní konference o ekologii a dopravě, Ochrana přírody 5/2017
• Dvořáková, A., Čech, L., Hlaváč, V,. 2017 : Nelegální zalesňování v CHKO Žďárské vrchy, Ochrana přírody 6/2017
• Hlaváč, V., (2017): Jak omezit dopady automobilové dopravy na živou přírodu? Časopis Forum ochrany přírody, 2/2017
• Pešout, P., Hlaváč, V., Chobot, K. (2018): Ochrana biotopu ohrožených druhů v územním plánovní, Ochrana přírody 2/2018
• Pešout, P., Hlaváč, V., Chobot, K. (2018): Ochrana biotopu ohrožených druhů v územním plánovní II, Ochrana přírody 3/2018
• Hlaváč, V., (2018): Využití citizen science při sledování losa evropského, časopis Veronika 3/2018
• Hlaváč, V., Anděl, P., Matoušová, J., Dostál, I., Strnad, M., Immerová, B., Kadlečík, J.,     Meyer, H., Moț, R., Pavelko, A., Hahn, E., Georgiadis, L. (2019): Wildlife and Traffic in the Carpathians. Guidelines how to minimize impact of transport infrastructure development on nature in the Carpathian countries. Danube Transnational Programme TRANSGREEN Project, The State Nature Conservancy of the Slo­vak Republic, Banská Bystrica, 2019, 228 pp.
• Hlaváč, V., (2020): 50 let CHKO Žďárské vrchy, Ochrana přírody 4/2020
• Hlaváč, V., Anděl, P., Libosvár, T., Šikula, T., Pešout, P., Bartonička, T., Dostál, I., Strnad, M., Uhlíková, J. (2020): Doprava a ochranafauny v ČR, Metodika AOPK ČR, Agenturaochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2020,