Kruštík polabský

Kruštík polabský Epipactis albensis Nováková et Rydlo– vzpřímená zelená rostlina výšky 9-30 (38) cm s krátkým vystoupavým oddenkem a četnými kořeny. Lodyha je ve spodní části lysá, v horní části hustě a krátce pýřitá. Dolní listy jsou zakrnělé v hnědé pochvovité šupiny, výše na lodyze jsou listy svěže zelené, kopinaté, s výraznou žilnatinou, dlouhé 3-6 cm a široké 1-2 cm. Řídké květenství zaujímá asi třetinu lodyhy a sestává z 3-12 květů. Květy jsou autogamické, jen málo otevřené až téměř zcela uzavřené. Vnější okvětní lístky jsou žlutavě zelené, vnitřní bělavě zelené. Kvete poměrně pozdě; v srpnu až září, výjimečně již koncem července. Kruštík polabský byl popsán v roce 1978 z Libického luhu. Přesná hranice areálu druhu není dosud známa. Zpočátku byl považován za endemit českého Polabí. Později byl nalezen podél středních a dolních toků řady českých a moravských řek a i mimo Českou republiku, ve střední a západní Evropě. Kruštík polabský je druhem stinných lužních lesů. Jen ojediněle jej lze nalézt v lučních společenstvech. Ohrožen je především nešetrnou těžbou a změnou druhové skladby lesních porostů.

Kruštík polabský je silně ohroženým druhem jak podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb., tak podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR.

Text Irena Formanová