Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 1/2024 — 28. 2. 2024 — Články bez rubriky — Tištěná verze článku v pdf
Zlá zpráva pro přírodu: prudký obrat Evropské komise v požadavku na neprodukční zemědělské plochy
Po téměř pěti letech přípravy současné Společné zemědělské politiky v ČR (AOPK ČR na vývoji environmentálních opatření systematicky spolupracovala) a po prvním roce jejího fungování přichází dramaticky rychlý obrat v požadavcích Evropské komise na ponechání (malé) části orné půdy pro biodiverzitu a pro adaptaci na změnu klimatu.
Jde o znění pravidel podmíněnosti přímých plateb, jedné z podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu, tzv. DZES 8 – vyčlenění minimálního podílu neprodukčních ploch z orné půdy zemědělských podniků. Podnik či zemědělec, který má více než 10 ha orné půdy (a nehospodaří na min. 75 % travních porostů), měl povinnost vytvořit na 4 % výměry krajinné prvky (mnoha různých typů) či úhory a na 3 % pěstovat meziplodiny a plodiny vázající dusík. Tento základ mohl být rozšířen v rámci tzv. ekoplatby, podle domluvy v členském státě (takto byla konstruována i ekoplatba v Česku). Pro úhory v podmíněnosti byla v roce 2023 umožněna výjimka pěstování produkčních plodin (pro zmírnění dopadů války na Ukrajině).
Dne 31. 1. 2024 Evropská komise umožnila další výjimku pro rok 2024 z důvodu katastrofálních projevů změny klimatu v loňském roce a ekonomickým dopadům geopolitických tlaků na země- dělce, a sice takovou, že celých 7 % lze naplnit libovolnými typy neprodukčních ploch, návrh příslušného nařízení publikovala 5. 2. 2024). Ministerstvo zemědělství ČR svolalo na pátek 9. 2. 2024 mimořádné jednání Monitorovacího výboru Strategického plánu SZP 2023–27 k projednání této výjimky (a k odložení účinnosti jiného důležitého standardu k půdoochranným opatřením DZES 5). Zde byla představena výjimka pro DZES 8 v ještě velkorysejší podobě, a to v podobě zmenšení minimální plochy mimo produkci na 4 % výměry orné půdy podniku, s možností naplnění pouze plodinami vázajícími dusík a meziplodinami, přičemž přepočítávací koeficient pro plochu meziplodiny by se zvýšil z 0,3 na 1. Pro ekoplatbu bylo navrženo stejné znění podmínky se zvýšením minimální plochy neprodukčních ploch o pouhé 1 %. Tato verze DZES 8 a podmínky v celofaremní ekoplatbě byly na jednání odsouhlaseny, proti přijetí hlasovalo Ministerstvo životního prostředí ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a dvě nevládní ekologické organizace, Český svaz ochránců přírody a Zelený kruh. Pro přijetí výjimky byly všechny zemědělské nevládní organizace, včetně Asociace soukromého zemědělství (s vlastním programem Pestrá krajina!) a Probio – Svaz ekologických zemědělců, z.s.
Tolik holá fakta; kdo sleduje protesty zemědělců v různých zemích Evropské unie, domyslí si, že jde o ústupek s cílem tyto protesty zklidnit. Bohužel nespokojenost zemědělců pramení z mnoha jiných a různých příčin (zejména obludné složitosti zemědělských dotací a jejich kontroly) a „obětování“ pracně dosažených dohod o postupném zvyšování „ekologických“ cílů v zemědělství je vysloveně nešťastné. Ambice české celofaremní ekoplatby se tak scvrkly na drobné úpravy hospodaření s jediným viditelným posunem, a sice zachování ochranných pásů kolem vody na orné půdě. Krajinné prvky, meze, aleje, remízky, terasy, větrolamy, tůně aj. jsou velmi účinné v ochraně půdy proti erozi a přehřívání, květnaté úhory a pásy poskytují úkryt opylovačům a „biologické kontrole“ různých škůdců. Stejně významnou funkci plní různé ochranné pásy (kolem vody, krajinných prvků, agrolesnických systémů apod.) a všechny tyto prvky téměř pozbydou významu, který jim Společná zemědělská politika měla zajistit. Přitom právě na příkladu oceněných zemědělců v již zmiňovaném programu Pestrá krajina lze ukázat, že zodpovědní hospodáři si toto všechno velmi dobře uvědomují a sami plánují a budují na svých farmách jak produkční, tak neprodukční prvky.
Paradoxně jde v letošním roce o výjimku do značné míry deklaratorní, protože naprostá většina těchto prvků již byla založena loni. Jenže pokud bylo možné změnit názor řídících orgánů během několika dní, jak bude zaručeno, že výjimka se neprotáhne na další roky? Vzhledem k cílům Zelené dohody pro Evropu, Strategie biologické rozmanitosti a Nařízení EU na obnovu přírody jde o otázky, které jmenované dokumenty reflektují a hledají řešení evidentní klimatické a biodiverzitní krize. Ta však nepůjde řešit výjimkami. ■