Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 6/2011 — 1. 3. 2012 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf

Tradiční čínská medicína a ohrožené druhy

autorka: Jana Pietruszková

Zdravý životní styl je v naší konzumní společnosti často diskutovaným tématem. Stále více si uvědomujeme, že je výhodnější nemocem předcházet než je dlouhou dobu léčit. Pro mnoho tradičních kultur je však tato pravda známa po tisíce let a je základem jejich medicín, které oproti západní medicíně používají k léčení výhradně přírodní látky. Například autoři knihy Chinese Herbal Medicineanalyzovali 400 složek léčivých směsí využívaných v tradiční čínské medicíně – 88 % z nich bylo rostlinného původu a asi 13 % živočišného. Pouze necelá 3 % pocházela z živočichů, kteří jsou v přírodě ohroženi. U rostlin je však toto číslo mnohem vyšší.

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že 80 % obyvatel Asie a Afriky je závislých na tradiční medicíně. Ze všech typů je nejrozšířenější tradiční čínská medicína (TCM). V posledních desetiletích se zvýšilo její využívání i v západních státech, a to hlavně díky rozrůstající se čínské komunitě. Podle výzkumů asi 30–50 % obyvatel západních států používá k léčení mimo moderní medicíny i tradiční čínskou medicínu.

TCM využívá poznatků získaných v průběhu několika tisíciletí a léčí tělesné i duševní choroby pomocí výtažků převážně z rostlin a živočichů. Léčivé směsi jsou velmi často připravovány speciálně pro každého pacien­ta a jejich složení se liší podle věku, způsobu života, místa bydliště a mnoha dalších okolností. Existují také již namíchané směsi, které jsou všeobecně vhodné k léčení určitých chorob.

Ohrožení druhů, ze kterých se směsi připravují, je důsledkem jejich nadměrného využívání. Dokud tyto druhy zpracovávali a využívali pouze místní lidé, nemělo to pro ně ničivé následky. V posledních několika desetiletích se však mnohonásobně zvýšil vývoz přípravků TCM do celého světa. Tím také vzrostl tlak na volně žijící populace rostlin i živočichů.

Mnoho států má vlastní zákony, které omezují využívání ohrožených druhů. Mezinárodní obchod s TCM je výrazně omezen úmluvou CITES, která zakázala mezinárodní obchod s ohroženými druhy. Úmluva zakazuje obchod s výrobky např. z tygrů, nosorožců, chrpovníku lopuchového a omezuje obchod s mnoha dalšími výrobky. Druhy rostlin a živočichů jsou dle úmluvy CITES rozděleny podle ohrožení do příloh I, II a III. Evropská unie zpřísnila kritéria a rozděluje druhy do příloh A, B, C a D, nejohroženější druhy jsou kategorizovány jako A. Pro tradiční čínskou medicínu se zpracovávají následující ohrožené druhy.

Levhart (CITES I A)

Kosti levharta se využívají jako náhražka tygřích kostí. Údajně léčí pohybový aparát, bolesti kloubů apod.

Medvěd (CITES I/II A)

Medvědí žluč léčí horečku, záněty i opuchlé oči a hemeroidy. Žluč není využívána pouze u jednoho druhu medvěda, a to pandy velké. Pro zajištění dostatku žluči se medvědům chovaným na farmách odebírá v průběhu celého života.

V některých oblastech dochází k nelegálnímu lovu medvědů kvůli obchodu se žlučníky a tlapami, z nichž se vyrábějí preparáty určené k léčbě nemocí. Nejúčinnější ochranou je snížení poptávky po těchto výrobcích.

Foto Archiv AOPK ČR

Nosorožec (CITES I A)

Využívají se rohy všech druhů nosorožců (asijských i afrických). Používají se proti horečce, při hadím uštknutí, zimnici, úplavici, artritidě a dokonce k léčení posedlosti ďáblem či k odehnání zlých duchů. Oproti všeobecnému mínění se neuplatňují jako afrodiziakum. Kromě medicíny se využívají také pro výrobu ozdobných předmětů a rukojetí dýk.

Největším ohrožením nosorožců indických je ztráta přirozeného prostředí a pytlačení pro potřeby TCM. Přestože se jejich počet v mnoha oblastech snižuje, např. v indickém národním parku Kaziranga se v posledních letech zvýšil hlavně díky ochraně prostředí.

Foto Jiří Šafář

Tygr (CITES I A)

Téměř všechny části těla tygra se využívají k různým účelům. Podle pověr kosti léčí pohybový aparát a penis má afrodizia­kální účinky. Domorodci věří, že jeho oči, mozek nebo tuk chrání jejich pole před divokými prasaty. Ve volné přírodě se nachází již jen asi 3 000 jedinců. Pro medicínské využití jsou proto chováni na speciálních farmách.

Mořský koník (CITES II B)

Sušení mořští koníci nebo alkohol z naložených koníků se využívá k léčbě impotence, při únicích moči, pro zlepšení funkce mozku ve stáří, při bolestech (v krku), krvácení či při náchylnosti k infekcím.

Ženšen pravý (CITES II A)

Ne nadarmo je jeho další český druhový název všehoj léčivý. V medicíně se využívají listy a kořen této rostliny. Používá se k posílení organismu, prevenci stresu, působí stimulačně a relaxačně na centrální nervový systém, podporuje srdeční činnost, zlepšuje střevní peristaltiku, snižuje hladinu krevního cukru, zlepšuje koncentraci, posiluje životní sílu a vitalitu.

Kromě ženšene pravého se v medicíně též využívají druhy jemu podobné, z nichž téměř totožné účinky má pouze ženšen severoamerický.

Chrpovník lopuchový (CITES I A)

Výtažky kořene, který obsahuje oleje a pryskyřici,se používají ke zmírnění křečí, na podporu tvorby a vylučování žluči a rovněž ke zlepšení zažívání. Má také protizánětlivé účinky. V léčitelství se využívá několik příbuzných druhů.

Pro ochranu ohrožených druhů a zamezení pytlačení by bylo nutné snížit poptávku po výrobcích z nich. Namísto využití živočichů a rostlin z volné přírody existuje možnost jejich pěstování nebo chovu v zajetí. Případný sběr a lov jedinců by měl podléhat pravidlům udržitelného využívání přírodních zdrojů.

Autorka pracuje v Sekci dokumentace ochrany přírody AOPK ČR