Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 5/2020 — 2. 11. 2020 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf

Počítáme, sledujeme, hodnotíme

aneb co přineslo 15 let monitoringu návštěvnosti  v Národním parku České Švýcarsko?

Autor: Richard Nagel

Jak návštěvnost měříme?
Monitoringu návštěvnosti pomocí automatických sčítačů se v národním parku systematicky věnujeme již od roku 2005. Je to vůbec nejdéle kontinuálně prováděný monitoring v našich velkoplošných chráněných územích. Síť monitorovacích bodů je navíc velmi hustá, takže nám poskytuje přesnou představu nejen o celkových trendech návštěvnosti, ale i o prostorovém rozmístění návštěvníků. Z původních devíti sčítačů jsme se postupně dopracovali až k dnešním dvaceti, z nichž tři umí rozlišit pěší návštěvníky od cyklistů a motorových vozidel. Díky monitoringu probíhajícímu nepřetržitě 24 hodin denně navíc můžeme sledovat i denní, týdenní, měsíční či sezonní dynamiku návštěvnosti. Všechna získaná data jsou nahrávána do speciální aplikace Eco-visio, která nám umožňuje provádět během několika minut srovnávací analýzy dle zadaných parametrů (např. pro vybrané časové úseky nebo lokality).

Oblíbená Gabrielina stezka vedoucí k Pravčické bráně v období letních prázdnin.
Foto Richard Nagel

Za zmínku stojí fakt, že sedm z dnešních dvaceti lokalit se od začátku měření nezměnilo. V roce 2008 jsme sice na všech lokalitách přešli na poněkud odlišnou technologii měření (původní infrazávory nahradily modernější sčítače značky Eco-Counter s pyroelektrickými čidly), přesto jsou však i starší data s určitou mírou nepřesnosti použitelná pro modelování celkového trendu návštěvnosti od roku 2005 (viz graf č. 1). Od roku 2009 pak máme k dispozici nepřerušenou řadu dat ze třinácti sčítacích profilů získanou s využitím jedné technologie. To nám umožňuje provádět již skutečně velmi přesné analýzy (pozn.: zbylých sedm sčítačů bylo instalováno buď později, nebo u nich došlo k déletrvajícím výpadkům měření).

Co jsme zjistili?
Získaná data jasně ukazují, že návštěvnost národního parku dlouhodobě roste, a to zvlášť výrazně mezi lety 2014 až 2018 (viz graf č. 2). Mezi lety 2010 až 2014 došlo k poklesu, resp. kolísání návštěvnosti způsobenému extrémy počasí (povodně) a umocněnému dopady globální ekonomické krize. Rok 2010 byl z hlediska návštěvnosti rokem vůbec nejhorším. Blesková povodeň na řece Kamenici poničila a prakticky odřízla od okolního světa obec Hřensko, která je „nástupní branou“ většiny návštěvníků do národního parku. Uzavřeny musely být i Edmundova a Divoká soutěska s populární jízdou na pramicích. V letech 2011 a 2012 došlo opět k nárůstu počtu návštěvníků. V roce 2013 však přišla další povodeň a s ní další pokles návštěvnosti, byť ne již tak výrazný jako v roce 2010.

Graf č. 1 Celkový trend návštěvnosti NP České Švýcarsko v letech 2005 až 2019.
Vypracoval Richard Nagel

V roce 2014 pak začíná období kontinuálního růstu trvající až do konce roku 2019. Příčiny tohoto trendu lze hledat jak v působení přírodních vlivů (absence povodní, prodlužování sezony v klimaticky příznivějších letech), tak v oblasti ekonomické (zvýšení kupní síly a s tím spojená ochota lidí více cestovat a utrácet). Roli jistě sehrál i fakt, že celá Česká republika je zvláště zahraničními návštěvníky vnímána jako bezpečná a finančně dostupná země. Zároveň s tím stoupal i zájem Čechů o trávení dovolené v tuzemsku. O tom svědčí i rostoucí počty návštěvníků v našich ostatních národních parcích, chráněných územích a dalších turistických regionech. Svým dílem jistě přispěl i zlepšující se destinační management a marketing.

Stahování dat z automatického sčítače. Foto Richard Nagel

Návštěvnost národního parku tedy dlouhodobě roste, resp. rostla do konce roku 2019 (vzhledem k pandemii Covid-19 došlo letos k propadu návštěvnosti a je otázkou, co se bude dít v následujících letech, kdy lze očekávat zhoršení ekonomické situace a útlum přílivu zejména zahraničních turistů, pozn. autora). Když se však podíváme na výsledky monitoringu podrobněji, zaznamenáme výrazné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami (viz grafy č. 2 a 3). K největšímu nárůstu dochází na nejnavštěvovanějších místech, tj. v soutěskách Kamenice a na přístupových cestách k Pravčické bráně, které ročně navštíví více než tři čtvrtiny všech zaznamenaných návštěvníků. V Edmundově soutěsce vzrostla návštěvnost za posledních 5 let dokonce o rekordních 72 % a zároveň zde registrujeme i absolutně největší počty průchodů, resp. zaznamenaných impulzů (v loňském roce to bylo rekordních téměř 260 000!). Roste, byť pomaleji, také návštěvnost v severní části národního parku a v oblasti Jetřichovicka. Ke stagnaci, či dokonce poklesu dochází naopak ve vnitřních částech národního parku, a to poněkud překvapivě i na turistických přechodech do sousedního Národního parku Saské Švýcarsko. Naměřená data tak jasně dokládají postupnou změnu chování a preferencí návštěvníků. Klasické „baťůžkáře“, kteří se s ruksaky plnými jídla vydávali na celodenní dlouhé túry, nahrazují rodiny s malými dětmi a další „sváteční“ návštěvníci. Ti preferující spíš kratší výlety v okrajových částech národního parku v dosahu stravovacích služeb a dalších výdobytků civilizace a „nezaleknou“ se ani davů návštěvníků u největších atrakcí.

Graf č. 2 Celkový vývoj návštěvnosti v letech 2009 až 2019 dle lokalit.
Vypracoval Richard Nagel

Graf č. 3 Trendy návštěvnosti na vybraných lokalitách (v procentech).
Vypracoval Richard Nagel

Graf č. 4 Návštěvnost v letech 2009 až 2019 podle měsíců.
Vypracoval Richard Nagel

Podrobnější analýza návštěvnosti z let 2009 až 2019 rovněž jasně ukazuje její výrazně sezonní charakter (viz graf č.4). Zhruba třetina všech návštěvníků přijíždí do národního parku v období letních prázdnin. Období od začátku listopadu do konce března je naopak dobou, kdy návštěvnost klesá na minimum. Asi nepřekvapí, že měsíce s nejmenší návštěvností se shodují s obdobím, kdy je mimo provoz převoz na pramicích v soutěskách Kamenice a kdy je uzavřen vstup do areálu restaurace Sokolí hnízdo, díky čemuž se návštěvníci nedostanou na vyhlídky nad Pravčickou bránou. Z hlediska zájmů ochrany přírody je jistě dobré, že aspoň po část roku je v národním parku klid. Podnikatelé v cestovním ruchu by ale samozřejmě uvítali rozšíření turistické sezony (byť v posledních teplotně nadprůměrných letech přijíždí stále více návštěvníků i v jarních a podzimních měsících). Stejně tak by si řada z nich přála, aby byly návštěvnické toky v národním parku rozprostřeny rovnoměrněji. To už je však téma na jiný článek…

S rostoucí návštěvností národního parku souvisí i problém nárůstu individuální
automobilové dopravy (ilustrační snímek z Jetřichovic). Foto Richard Nagel

Kolik návštěvníků zavítá ročně do národního parku?
Automatická měřicí čidla nám tedy dávají celkem přesný obrázek o tom, jaký je celkový trend návštěvnosti i jaké je rozložení návštěvníků v prostoru a čase. Až do konce loňského jsme však neuměli odpovědět na zdánlivě jednoduchou otázku: Jaká je celková návštěvnost národního parku? Teď už to víme, a to díky moderním komunikačním technologiím, resp. díky závislosti lidí na jejich používání.

Zadali jsme si totiž zpracování analýzy návštěvnosti národního parku (a také CHKO Labské pískovce) založené na metodě využívající statistických dat (tzv. geolokačních signalizačních dat) mobilního operátora. Vzhledem k tomu, že v dnešní době má u sebe „mobil“ nebo tablet skoro každý, vychází analýza z opravdu reprezentativního balíku dat (ta jsou samozřejmě anonymizována), a výsledky jsou tudíž velmi přesné. Navíc z nich lze odvodit i chování návštěvníků, včetně počtu návštěv a času stráveného v národním parku nebo CHKO, případně též místo, odkud do naší oblasti přijíždějí, včetně rozlišení země původu zahraničních návštěvníků. V rámci analýzy tak bylo možné rozdělit návštěvníky na tzv. „výletníky“, tj. jednodenní návštěvníky a „turisty“, tj. vícedenní návštěvníky. Zároveň šlo poměrně přesně odfiltrovat místní obyvatele a rezidenty, osoby dojíždějící do oblasti za prací či osoby oblastí pouze projíždějící. A jaké konkrétní výsledky tedy analýza návštěvnosti přinesla?

Celková návštěvnost NP České Švýcarsko a CHKO labské pískovce
v období od 1. října 2018 do 30. září 2019. Vypracoval Richard Nagel

Za analyzované období, tj. od 1. 10. 2018 do 30. 9. 2019 zavítalo do národního parku bezmála tři čtvrtě milionu návštěvníků, kteří uskutečnili celkem více než 1,4 milionu tzv. „návštěvodnů“ (tj. v průměru cca 3.900 „osobonávštěv“ denně). Po přepočtu na rozlohu to znamená, že Národní park České Švýcarsko je vůbec nejnavštěvovanějším národním parkem u nás! Připočteme-li k těmto údajům i data za CHKO Labské pískovce, pak se dostáváme celkem na více než 1,2 milionu návštěvníků, resp. na více než 2,5 milionu „návštěvodnů“ (celkové výsledky podrobněji viz tabulka na str. 40). Z uvedených čísel tedy vyplývá, že na jednoho návštěvníka připadají cca 2 dny strávené v národním parku nebo v CHKO. Tomu odpovídá i zjištěný počet přenocování turistů: zhruba polovina turistů stráví v naší oblasti jednu noc, zhruba čtvrtina pak noci dvě. Analýza původu návštěvníků v podstatě potvrdila naše předpoklady, tj. že mezi domácími návštěvníky převládají obyvatelé Ústeckého kraje, hlavního města Prahy a Středočeského kraje, mezi zahraničními návštěvníky pak výrazně dominují návštěvníci z Německa (cca 2/3 všech zahraničních návštěvníků) a roste podíl návštěvníků z Polska.

Zpracovaná analýza obsahuje i celou řadu dalších dat a zjištění, včetně základní kvantifikace ekonomických přínosů návštěvníků národního parku a CHKO pro zdejší region a návrhů a doporučení v oblasti řízení a rozvoje turistického ruchu. Tato témata však bude třeba detailněji rozpracovat v navazujících projektech, jejichž výsledky nám pomohou jak při účinném usměrňování návštěvnických toků s cílem minimalizace rušivých dopadů turistického ruchu na předměty ochrany národního parku, tak při obhajobě existence národního parku jako významného faktoru přispívajícího k ekonomickému rozvoji regionu.