Ochrana přírody 4/2025 — 28. 8. 2025 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Jaký je hlas obyvatel Českého Švýcarska?
Nezbytnou součástí moderní ochrany přírody (nejen) v národních parcích je i komunikace s veřejností. Důvodů, proč musíme s návštěvníky, místními obyvateli, podnikateli, zástupci samospráv a dalšími tzv. „stakeholdery“ komunikovat, je celá řada. Vedle nezbytného vysvětlování managementových zásahů, informování o pravidlech chování, osvěty a vzdělávání dětí i dospělých jde také o trvalé budování „značky“ a pověsti národního parku jako „dobrého souseda“.
Proč je důležité komunikovat s místními obyvateli?
Národní parky neexistují ve vzduchoprázdnu. Lidé si do nich promítají své, často velmi protichůdné představy a přání. Někdo vidí v jedinečné přírodě příležitost pro podnikání v cestovním ruchu, jiný zase spíš místo pro klid a odpočinek, další více akcentuje význam pro ochranu zvláště chráněných druhů organismů a ekosystémů apod. Ať už jsou ale tyto představy jakkoliv rozdílné, spojuje je jeden fakt. Většině lidí v České republice totiž nejsou národní parky (a ochrana přírody obecně) lhostejné, nějakým způsobem se k nim vztahují, ať už na emocionální, nebo racionální rovině, hodnotí je, chválí je, nebo naopak kritizují. Názorně nám to ukazuje také současná debata o záměru vyhlásit nový národní park Křivoklátsko. Opět jsme svědky často velmi vyhrocených debat. Ostatně nejinak tomu bylo i při debatách předcházejících vyhlášení národního parku České Švýcarsko v 90. letech minulého století. Jenom dnes je tato debata možná ještě vášnivější a hlavně díky rozvoji informačních a komunikačních technologií a sociálních sítí i mnohem „viditelnější“ a „hlasitější“, a zasahující tak větší část populace. Jak v minulosti v Českém Švýcarsku, tak dnes na Křivoklátsku se velmi živé debaty vedly a vedou na místní úrovni. Je to logické, neboť existence národního parku se samozřejmě velmi významně dotýká lidí, kteří v daném území žijí. Proto je naprosto zásadní vést s místními lidmi férovou a otevřenou debatu, a to nejen o výhodách existence národního parku, ale i o věcech, které mohou být místními vnímány jako nepřijatelné nebo přinejmenším problematické (např. omezení vstupu do určitých oblastí, změny v oblasti regulace zvěře, lesnického managementu atd.). Jedině tak je možné postupně budovat pocit důvěry a sounáležitosti místních obyvatel s národním parkem.
Diskuse s místními podnikateli v oblasti zasažené lesním požárem. Foto Richard Nagel
Historie komunikace s místními obyvateli v NP České Švýcarsko
Během čtvrtstoletí existence národního parku České Švýcarsko se soužití místních s národním parkem samozřejmě postupně vyvíjelo. Po prvotní fázi nedůvěry, ale zároveň i velkých očekávání se tento vztah poměrně brzy více méně stabilizoval. V zásadě lze říci, že prvních 15 let národního parku bylo z tohoto pohledu, kromě potřeby vysvětlovat intenzivní zásahy proti invazní geograficky nepůvodní borovici vejmutovce a omezení pohybu v 1. zónách, téměř „idylických“. Rostl počet návštěvníků i obraty místních podnikatelů. Správa parku začala významně investovat do turistické infrastruktury. V lesích probíhala postupná přeměna nepůvodních většinou smrkových lesů na lesy smíšené. Někteří lidé se sice divili, že se v národním parku těží dřevo, ale většina návštěvníků i místních chápala nezbytnost těchto opatření. Zlom však nastal kolem roku 2016, kdy se v národním parku nejprve nenápadně, ale později zcela naplno projevil dopad klimatické změny na zdejší lesní ekosystémy (podrobněji viz článek D. Vébrové v tomto čísle). Smrkové lesy začaly ve velkém odumírat v důsledku sucha a následné kůrovcové gradace. Z důvodu bezpečnosti musely být některé turistické cesty, včetně cest k největším turistickým atrakcím (Gabrielina stezka k Pravčické bráně, Edmundova soutěska na řece Kamenici) dočasně uzavřeny. Toto zlomové období pak symbolicky završil největší lesní požár v historii České republiky v létě roku 2022. Čím dál tím více lidí si začalo klást otázku, zda je národní park pro zdejší přírodu skutečně tím nejlepším řešením. Místní obyvatelé samozřejmě začali vyjadřovat i obavy o své majetky, zdraví a životy. Podnikatelé se obávali trvalého odlivu návštěvníků. Rostl tlak od místních starostů a politiků na zásadní přehodnocení dosavadního přístupu k péči o národní park a na kompletní přepracování návrhu zásad péče (pozn.: Zásady péče jsou základní strategický dokument, kterým se řídí péče o národní park a jejich návrh byl shodou okolností v době požáru ve fázi připomínkování).
| Jak se pozná, že byl náš průzkum veřejného mínění reprezentativní? |
|
Abychom mohli o našem výzkumu tvrdit, že je reprezentativní, museli jsme dodržet několik základních, ale důležitých pravidel:
2. Správné složení vzorku obyvatel – pohlaví, věk a vzdělání dotazovaných musely odpovídat údajům z Českého statistického úřadu. Do šetření byly zahrnuti respondenti ve věku minimálně 18 let, kteří byli dále rozčleněni do věkových kategorií (18 až 32, 33 až 47, 48 až 62 a 63 a více let). Vzorek dále odpovídal i celkovému složení místních obyvatel z hlediska pohlaví a dosaženého vzdělání.
3. Kontrola odpovědí – všechny rozhovory byly nahrávány, aby bylo zajištěno, že odpovědi jsou správně zaznamenány a dotazování proběhlo standardním způsobem podle stanovených kritérií. Pokud byly odpovědi nesrozumitelné nebo chybně zaznamenané, byly tyto dotazníky při kontrolách vyřazeny (pozn.: Kontrolu prováděl Institut 2050, tzn. že správa NP neměla k dispozici jednotlivé nahrávky, a nemohla s nimi tedy nijak manipulovat).
4. Reprezentativní vzorek – abychom získali skutečný obraz názorů obyvatel Českého Švýcarska, musela agentura zajistit získání odpovědí od více než 5 % obyvatel ze všech měst a obcí, do jejichž katastru zasahuje území národního parku (pozn.: Jde celkem o devět obcí: Staré Křečany, Doubice, Krásná Lípa, Chřibská, Jetřichovice, Srbská Kamenice, Janov, Růžová a Hřensko). |
Jak obnovit důvěru místních k národnímu parku?
Jakkoliv jsme přesvědčeni, že ani kůrovcová gradace, ani rozsáhlý lesní požár nepropukly primárně v důsledku chybných rozhodnutí správy parku, případně Ministerstva životního prostředí, jasně se ukázalo, že důvěra veřejnosti, a zejména starostů a místních obyvatel k národnímu parku, byla zásadním způsobem narušena. Správa parku se ocitla v „komunikační defenzivě“. I někteří z těch místních politiků, kteří se velmi zasloužili o vyhlášení národního parku v roce 2000, začali veřejně tvrdit, že se za něj stydí a že národní park je brzdou regionálního rozvoje. Stupňující se tlak nakonec vedl až k odvolání tehdejšího ředitele správy Pavla Bendy. Odpůrci národního parku byli „na koni“. Jakkoliv však vypadala situace zejména v letech 2022 a 2023 z hlediska důvěryhodnosti (a možná i samotné existence národního parku) velmi kriticky, podařilo se myslím tento negativní trend postupně zvrátit. Stála za tím především systematická, věcná, klidná a na faktech založená komunikace, opřená o dlouhodobější komunikační strategii. Více než v minulosti jsme začali vysvětlovat hlavní cíle a poslání národního parku, prezentovat naše aktivity v oblasti ochrany přírody, péče o turistickou infrastrukturu, osvěty a vzdělávání veřejnosti, ale i požární prevence (viz samostatný článek v tomto čísle časopisu). Do komunikace jsme se snažili zapojovat i naše oponenty, řadu témat jsme začali diskutovat přímo v terénu. Díky personálnímu posílení strážní služby jsme zefektivnili také kontrolní činnost a informační servis pro návštěvníky. Především na základě většinově pozitivních reakcí na sociálních sítích, ale i od návštěvníků přímo v terénu jsme začali nabývat dojmu, že obraz správy NP v očích veřejnosti se zase postupně mění k lepšímu. Na druhou stranu se ale stále ozývaly kritické hlasy, a to i mezi místními starosty a dalšími představiteli obcí, zpochybňující prakticky veškeré kroky a aktivity správy NP.
Jak zjistit, co si o nás místní lidé myslí?
Byli jsme přesvědčeni, že názory těchto našich oponentů neodrážejí většinové smýšlení, nicméně svoje domněnky jsme chtěli opřít o konkrétní a relevantní data. Rozhodli jsme se proto ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí zrealizovat reprezentativní výzkum veřejného mínění, abychom co nejobjektivněji zjistili, jaké názory mají místní obyvatelé na existenci národního parku, činnost správy, jak hodnotí ochranu přírody a turistický ruch v regionu, ale i jak jsou spokojeni se svým životem v obcích, se svými starosty atd. Přípravě výzkumu jsme věnovali velkou pozornost. Chtěli jsme totiž předejít případnému zpochybnění jeho objektivity ze strany našich oponentů. Proto jsme se spojili s respektovanou společností Institut 2050, která se specializuje na výzkumy a komunikační strategie v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. Institut 2050 připravil metodiku pro reprezentativní sběr dat, vytvořil dotazník, provedl analýzu získaných dat a zpracoval závěrečný souhrnný report. Otázky byly formulovány zásadně nenávodně a neutrálně s možností vyjádřit nesouhlas, případně oponentní, až ostře kritický názor na správu NP.
Akce pro veřejnost pořádané Správou NP se těší velkému zájmu místních obyvatel (slavnostní otevření vzdělávacího areálu „Plšíkova zahrada“ v Krásné Lípě za účasti ředitele správy NP Petra Kříže a starosty města Jana Koláře). Foto Richard Nagel
Jak dopadly výsledky reprezentativního výzkumu?
Vlastní sběr dat proběhl mezi 18. dubnem a 3. červnem 2024. Podařilo se při něm získat celkem 398 řádně vyplněných dotazníků (pozn.: To představuje cca 5,13 % z celkového počtu obyvatel devíti obcí národního parku). Výsledky ukázaly, že většina obyvatel Českého Švýcarska vnímá národní park jako „dobrého souseda“, 80 % respondentů vyjádřilo celkovou spokojenost s existencí NP a vidí v něm hodnotu, která posiluje místní identitu, ekonomiku i kvalitu života. Více než 75 % respondentů také ocenilo přínos správy NP pro ochranu místní přírody a správu NP také téměř dvě třetiny respondentů vnímá jako instituci obecně prospívající zdejšímu regionu (pozn.: Obdobně dobře dopadli v tomto hodnocení také místní starostové). Národní park je také místními vnímán jako „dobrá značka“, která přináší regionu prestiž. Z hlediska hodnotové orientace lze konstatovat, že většina respondentů podporuje principy ochrany přírody, avšak s důrazem na jejich vyváženost se životními potřebami obyvatel. Jako klíčový přínos NP je uváděn turistický ruch a s ním související ekonomické příležitosti. Místní jsou zároveň většinově spokojeni s počtem turistických cest v národním parku i s počtem turistů (60 % respondentů si přálo stejný počet turistů jako v roce 2023). Tři čtvrtiny místních obyvatel jsou pak přesvědčeny, že ochrana přírody má mít v národním parku přednost před turistickým ruchem.
Z výše uvedených výsledků by se mohlo zdát, že místní obyvatelé nemají s národním parkem žádný větší problém a že v základních otázkách panuje mezi místními a správou NP většinová shoda. Tak jednoduché to ale přece jen není. Výsledky totiž také ukázaly, že místní stále velmi citlivě vnímají události spojené s kůrovcovou kalamitou a požárem v roce 2022 a že na některé činnosti správy NP mají poněkud odlišný názor, než jsme předpokládali. Podle téměř 75 % respondentů se má správa NP prioritně zabývat zajištěním bezpečnosti na turistických cestách a téměř 70 % vnímá jako prioritu požární prevenci (80 % respondentů zároveň vyjádřilo obavy z opakování rozsáhlého požáru). Z výsledků lze pak zároveň vysledovat o něco menší míru spokojenosti s národním parkem v obcích zasažených požárem v roce 2022. Místní obyvatelé také velmi silně vnímají důležitost budování dobrých vztahů mezi správou NP a obcemi a potřebu vzájemné komunikace. Přestože jsme toho názoru, že se naše práce v této oblasti za poslední 3 roky významně zlepšila, vyplynulo z výsledků, že přes 80 % respondentů se domnívá, že se správa NP má více věnovat právě vztahům a komunikaci s místními obcemi. Poměrně překvapivé bylo také zjištění, že většinu informací o národním parku nečerpají místní ze zdrojů správy NP, ale spíše z celostátních médií, případně od sousedů či známých. S tím patrně souvisí i skutečnost, že mírná většina místních (asi 52 %) je toho názoru, že zdravější a odolnější les na místech zasažených požárem vznikne spíše umělou výsadbou než samovolnou obnovou lesa.
Účinným nástrojem komunikace s místními obyvateli je také pořádání venkovních výstav (komentovaná prohlídka výstavy o proměnách lesů národního parku s autorem fotografií Václavem Sojkou). Foto Richard Nagel
Komunikace musí být opřena o kvalitní data
Jak je z uvedených výsledků patrné, obecně mezi místními obyvateli převládá spokojenost a pozitivní hodnocení národního parku a správy NP (pozn.: kompletní výsledky jsou k dispozici na webových stránkách Institutu 2050). Na tomto místě je také dobré připomenout, že obdobné výsledky přinesly také výzkumy veřejného mínění v dalších našich národních parcích, konkrétně v Krkonoších a na Šumavě. Podařilo se tedy přesvědčivě vyvrátit tvrzení našich nejhlasitějších oponentů z regionu, že většina místních obyvatel není s národním parkem spokojena (obecně prostě neplatí, že „kdo je víc slyšet, má automaticky pravdu“). Je však také zřejmé, že zejména oblast požární prevence, komunikace s místními a vysvětlování základních cílů a poslání národního parku (tj. zajištění nerušeného průběhu přírodních procesů na jeho převažující ploše) jsou témata, kterým je třeba se v budoucnosti mnohem více věnovat. Výsledky reprezentativního průzkumu jsou tak pro nás cenným zdrojem informací o postojích a názorech místních obyvatel, i těch kritičtějších, a ne pouhým potvrzením toho, že „všechno děláme dobře“. Vedle nesporného faktu, že místní obyvatelé vnímají národní park a ochranu přírodu obecně jako něco, co je pro jejich život důležité, představují výsledky zároveň výzvu k hlubšímu dialogu a participaci veřejnosti na péči o toto jedinečné území. Stále jasněji se také ukazuje, že nejenom vlastní péče o přírodu v národních parcích, ale také seriózní a otevřená komunikace s veřejností musí být opřena o kvalitní data, a nikoliv pouze o naše domněnky, přání nebo předpoklady. ■
- - - -
Úvodní foto: Důležitou součástí komunikace s místními obyvateli je také vysvětlování aktivit správy NP přímo v terénu – kontrolní den za účasti místních starostů během realizace bezpečnostních těžeb v Kyjovském údolí. Foto Richard Nagel
- - - -