Z historie ochrany přírody

Ochrana přírody 2/2023 — 23. 4. 2023 — Z historie ochrany přírody — Tištěná verze článku v pdf

110. výročí objevení Zbrašovských aragonitových jeskyní

autorka: Barbora Šimečková

Historický snímek ze skleněného negativu, sestup od Kapličky do Jurikova dómu po žebřících z jedlového dřeva, asi 1913. Sbírka Milana Králika. Foto archiv ZAJ

„Příběh jeskyní a lidí pokračuje…“ Těmito slovy končila stať ke stému jubileu jeskyní (Šimečková, 2013). Historické události byly popsány, úspěchy shrnuty. Nyní se tedy ohlédneme „jen“ za posledními deseti lety. Co přinesla jeskyním a co lidem?

Jeskyně pro návštěvníky

K radosti návštěvníků se daří zpřístupněnou trasu stále udržovat v provozuschopném a bezpečném stavu a nadále slouží jako zdroj poznání, vnitřního obohacení i aktivního odpočinku. Děti si mohou zábavnou formou ověřit nabyté vědomosti v nových pracovních listech vydaných v roce 2019. V podzemí pokračuje už více než 40letá tradice každoročních výtvarných výstav a daří se nacházet stále další spolupracující umělce. Velká výstava o Hranickém krasu byla uspořádána v Hranicích v roce 2016 a rok později k ní vydána i populárně-naučná brožura „Příběh zázračné teplické kyselky“. Osvětu šíříme formou přednášek, informačních tabulí a prováděním odborných exkurzí pro různé cílové skupiny po celém území Hranického krasu. Pokračuje spolupráce s Integrovaným záchranným systémem, zejména s Hasičským záchranným sborem a jeho lezeckými skupinami. Realizují se opatření vyplývající z předpisů a požadavků státní báňské správy a jejího dozoru. To všechno přesto, že zejména tři poslední roky byly v celém světě chaotické, a pro cestování, provoz jeskyní a jeho financování velmi nepříznivé. 

I pro výzkumníky

Dostavily se i radosti na poli odborném. Po téměř 30 letech byl úspěšně uzavřen bezprecedentní výzkum mikrobiálního napadení aragonitové výzdoby, jehož výsledkem je účinná a trvale udržitelná sanace nepoškozující jeskynní prostředí (Geršl et al., 2018). V roce 2019 se podařilo poprvé nafilmovat přítok kyselky z neznámých částí jeskynního systému do prostory Béčko. Dlouhodobým měřením konduktivity vody v Bečvě byly potvrzeny a zmapovány vývěry kyselky do jejího řečiště (Koryčánková, 2020; Geršl, 2020a), což je zásadním předpokladem pro pochopení složitých hydraulických vazeb v Hranickém krasu. Po 107 letech od objevu jeskyní se dočkalo detailní inventarizace všech 121 raftových stalagmitů, které v současnosti ze všech objevených částí systému známe (Geršl, 2020b). A jako zázrak nečekaně spadla z nebe série neznámých historických fotografií na skleněných negativech z počátků objevování jeskyní, o jejichž existenci nikdo ze znalců neměl tušení a vzhledem k trpkému osudu zbrašovské dokumentace po smrti objevitelů v něco takového už ani nedoufal (Šimečková, 2019). 

Návštěvníci v Koblihové síni, 2019.   Foto Petr Zajíček, SJ ČR

Lázně Teplice nad Bečvou, vlevo ve svahu provozní budova Zbrašovských aragonitových jeskyní, 2018.   Foto Martin Necid

Významným přínosem je zapojení SZAJ do výzkumných projektů. Od roku 2021 spolupracujeme s Mendelovou univerzitou Brno na mezioborovém výzkumu Hranického krasu s názvem „Krajina v celku, krajina v detailu“, který bude ukončen v roce 2024. Současně v rámci projektu TA ČR „Horninové prostředí a suroviny (RENS)“ řeší Česká geologická služba dílčí úkol „Podzemní voda v krasových oblastech“ rozvržený na léta 2020–2026. Již jeho první průběžné výsledky přinášejí významný posun poznatků v oblasti infiltrace a hydraulické struktury Hranického krasu, které nabývají v současnosti mimořádné důležitosti v souvislosti s plánovanou výstavbou Vodního díla Skalička asi 2 km proti toku Bečvy „nad“ Hranickým krasem. Spolu s geology a hydrogeology věnujeme od roku 2018 velké úsilí snaze o prosazení kvalifikovaného posouzení celého záměru, které ani v současné fázi územní přípravy bohužel vůbec není samozřejmé.

Jurikův dóm, 2020.   Foto Petr Zajíček, SJ ČR

Jako již standardní součást praktické péče o zpřístupněné jeskyně zajišťuje SJ ČR managementové zásahy – v podzemí např. pravidelné speleoalpinistické revize stavu vertikálních komínů nad návštěvní trasou, speciální sanační postřik aragonitové výzdoby, likvidaci lampenflory podél návštěvní trasy nebo různé jednorázové zásahy k minimalizaci následků starších zpřístupňovacích a technických prací. Na povrchu jde např. o pravidelnou kontrolu a řízenou obírku skalních výchozů nad přístupovým chodníkem a provozní budovou, postupnou obnovu jednotlivých prvků návštěvnické infrastruktury apod. 

Za dobrý příklad lze jistě pokládat, že státní ochrana přírody využívá v posledních letech zkušeností a znalostí dlouholetých pracovníků SZAJ zejména k tvorbě plánů péče o maloplošná zvlášť chráněná území v Hranickém krasu nebo při realizaci managementových opatření. Spolupráce se osvědčila i v rámci projektu Lesů ČR, s. p. „Zlepšení struktury lesních porostů a zajištění péče o povrchové krasové útvary v NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně“, probíhajícího v letech 2018–2019. Na druhé straně zůstává stále neřešen palčivý problém havarijního stavu přístupového chodníku územím NPP z lázeňské kolonády k provozní budově jeskyní, po němž ročně projde téměř 50 000 návštěvníků. Rovněž bývalý vápencový lom Na Baránce se vstupem do Objevitelského komína ZAJ zasluhuje zásadní úpravu k podtržení jeho historického významu. 

Nejhorší událostí, která se odehrála doslova pod našimi okny, byla ekologická havárie na Bečvě v září 2020. I když jeskyně ani jejich výplně přímo zasaženy nebyly, nad přístupem odpovědných institucí, vyšetřovatelů a soudního znalce lze jen bezmocně zatínat pěsti. 

V podzemí ZAJ postupně dosluhuje monitoring zdejšího unikátního mikroklimatu, který mj. ovládá odsávání nadlimitních koncentrací oxidu uhličitého z návštěvní trasy, a je třeba připravovat jeho výměnu. Provozní budova, která prošla rekonstrukcí v roce 2001, volá už také místy po renovaci, chybí nové propagační materiály, archiv dokumentace není zkatalogizovaný a zdigitalizovaný… Nedostává se personální kapacita, narůstá podíl administrativy, šetří se… Stejně jako všude. 

A tak přejme jeskyním, aby se za deset let zase někdo ohlédl a mohl konstatovat, že „… se i přes nepříznivé okolnosti podařilo vybojovat většinu bitev vítězně, jeskyně jsou v pořádku, návštěvní trasa bezpečná a lidé, kteří se o ně starají, našli v tomto specializovaném oboru své životní poslání a předali ho následovníkům.“     ■

---

Titulní foto: Jedna z nejstarších fotografií, známá dosud jen v černobílém provedení. Květen 1913. Sedící 3. a 4. zleva inženýři Průša a Šebela z Mor. Ostravy vyhotovili první mapovou dokumentaci jeskyní. 5. zleva učitel Josef Šindel, průkopník měření hloubky Hranické propasti. V dýchacích přístrojích spolupracovníci měřičů pro vstup do plynových jezer. Vpředu leží objevitel jeskyní Josef Chromý. Skleněný negativ ze sbírky Milana Králika.   Foto archiv ZAJ

---

Použitá literatura:

Geršl M. – Hanuláková D. – Šimečková B. (2018): Sanace mikrobiálního napadení aragonitu ve Zbrašovských aragonitových jeskyních. Ochrana přírody 5, 23-27. Praha.

Geršl M. (2020a): Minerální vody Hranického krasu – zhodnocení historických popisů vývěrů teplické kyselky pohledem výsledků moderního výzkumu. Ochrana přírody 1, 32-35. Praha.

Geršl M. (2020b): NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně – Inventarizace raftových stalagmitů ve Zbrašovských aragonitových jeskyních. Habrůvka. 272 stran.

Koryčánková H. (2020): Vyhledávání přirozených vývěrů minerální vody v okolí lázní Teplice nad Bečvou. Středoškolská odborná činnost, Olomouc. MS, archiv Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní, 36 stran.

Šimečková B. (2013): 100 let od objevu Zbrašovských aragonitových jeskyní. Ochrana přírody 3, 32-33. Praha.

Šimečková B. (2019): Neznámé fotografie z objevování Zbrašovských aragonitových jeskyní. Zpřístupněné jeskyně 2019, Ročenka Správy jeskyní ČR, str. 119-120. Vydal Správa jeskyní ČR, Průhonice.