Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 3/2009 — 30. 6. 2009 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf

Poskytování údajů o území

v oblasti ochrany přírody a krajiny

autoři: Jan  Votrubec, Michael Hošek

Údaje o území a územně analytické podklady

Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. Tím vznikla vybraným subjektům v rámci státní správy i podnikatelského sektoru (správci infrastruktury) povinnost poskytovat tzv. údaje o území (ÚÚ) tzv. pořizovatelům územně analytických podkladů (ÚAP). V oblasti ochrany přírody se povinnost týká všech úrovní orgánů ochrany přírody od Ministerstva životního prostředí až po pověřený obecní úřad, včetně AOPK ČR.

Podle § 27, odst. 2 stavebního zákona údaji o území jsou informace nebo data o

■ stavu území,

■ právech, povinnostech a omezeních, které se vážou k určité části území (např. k ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě) a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů,

■ záměrech na provedení změn v území.

ÚÚ zahrnují také informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti uváděné v průvodním formuláři, tzv. pasportu údaje o území. ÚÚ jsou podkladem pro pořízení územně analytických podkladů.

ÚAP jsou od roku 2007 novým nástrojem územního plánování. Podle stavebního zákona patří mezi územně-plánovací podklady, zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. Slouží zejména jako podklad pro pořizování politiky územního rozvoje, územně-plánovací dokumentace, jejich změn a aktualizací, dále jako podklad pro vyhodnocování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně--plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů v územích obcí, které nemají platný územní plán. Jedná se tedy o velmi silný nástroj, kterým poskytovatelé údajů o území určují základní limity využití území.

Podle metodického pokynu MMR (ÚÚR MMR, 2007) jsou územně analytické podklady obdobou průzkumů a rozborů podle zrušeného zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Na rozdíl od bývalé praxe, kdy se stav území zjišťoval jednorázově pouze za účelem zpracování územně-plánovací dokumentace, jsou však ÚAP povinně pořizovány a průběžně aktualizovány pro celé území České republiky.

Existují dva typy ÚAP (obcí a krajů) a dvě skupiny ÚÚ. Územně analytické podklady obcí pořizují obecní úřady obcí s rozšířenou působností (úřady územního plánování) pro svůj správní obvod a Ministerstvo obrany (újezdní úřady) pro území vojenských újezdů na základě ÚÚ vyjmenovaných v části A přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. ÚAP krajů pořizují krajské úřady pro území kraje na základě ÚÚ vyjmenovaných v části B téže přílohy a s využitím ÚAP obcí. Poskytované ÚÚ týkající se ochrany přírody jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2.

Podle ustanovení § 27, odst. 3 stavebního zákona jsou poskytovatelé ÚÚ povinni poskytovat pořizovateli data bezodkladně po jejich vzniku, nebo po jejich zjištění, a zodpovídají za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Poskytovatel údajů, který nesplní povinnost podle § 27, odst. 3, nebo prokazatelně ne­upozorní na nesprávnost údajů o území použitých v územně analytických podkladech, je ze zákona povinen uhradit z toho vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně-plánovací dokumentace a na aktualizaci územně analytických podkladů.

Mnohá chráněná území na okrajích velkých měst jsou pod zvýšeným tlakem okolní rozrůstající se zástavby. Pro zajištění ochrany těchto lokalit je mj. důležité včasné poskytování aktuálních a kvalitně zpracovaných údajů o území pořizovatelům ÚPD.

První vlna poskytování ÚÚ proběhla na konci roku 2007. Od té doby jsou poskytovatelé povinni průběžně předávat aktualizace dat, u kterých došlo ke změnám. Pořizovatel pak průběžně aktualizuje ÚAP na základě aktualizovaných a nových údajů o území, průzkumu území a dalších informací a každé dva roky pořídí jejich úplnou aktualizaci.

Stavební zákon ukládá pořizovatelům nejpozději 18 měsíců od pořízení ÚAP nebo od jejich poslední úplné aktualizace pořídit návrh nové úplné aktualizace, doručit oznámení o aktualizaci ÚAP poskytovatelům ÚÚ a vyzvat je k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých ÚÚ ve lhůtě do tří měsíců. Pokud tak poskytovatel ÚÚ neučiní v této lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost a aktuálnost potvrdil. Správnost, úplnost a aktuálnost ÚÚ použitého v ÚAP potvrzuje poskytovatel v pasportu údaje o území.

ÚÚ v oblasti ochrany přírody a krajiny

Tabulky 1 a 2 obsahují přehled jednotlivých ÚÚ týkajících se ochrany přírody a krajiny, jejich poskytovatele a územní rozsah, ve kterém data poskytují.

Tabulka 1 Údaje o území pro ÚAP obcí

Tabulka 2 Údaje o území pro ÚAP krajů

ÚÚ poskytované AOPK ČR

Jak je patrné z tabulek 1 a 2, velkou část ÚÚ týkajících se ochrany přírody poskytuje ředitelství AOPK ČR. Vrstvy zvláště chráněných území, lokalit Natura 2000 a památných stromů spravuje a poskytuje jako součást provozovaného Ústředního seznamu ochrany přírody. Ostatní ÚÚ poskytuje AOPK ČR z pověření Ministerstva životního prostředí.

V září 2008 bylo schváleno organizační opatření ředitele AOPK ČR k poskytování údajů o území. Na jeho základě poskytuje AOPK ČR v současnosti veškeré ÚÚ v podobě vektorových vrstev, zpracovaných za celé dané území, s atributy jasně určenými tabulkou struktur.

Charakteristika vybraných údajů o území

Vedle běžně známých jevů, jakými jsou zvláště chráněná území nebo území soustavy Natura 2000, poskytuje AOPK ČR pro potřeby pořízení ÚAP i následující, méně jasná či známá data, která zaslouží vysvětlení:

Lokality výskytu zvláště chráněných druhů (ZCHD) rostlin a živočichů s národním významem.Do výběru ZCHD s národním významem byly zařazeny druhy, pro které jsou přijaté nebo připravené záchranné programy, případně se pro ně příprava záchranného programu zvažuje v nejbližších letech. Všechny tyto druhy jsou v ČR bezprostředně ohroženy vyhynutím a jsou zařazeny do kategorie kriticky nebo silně ohrožený druh podle § 48 zákona č. 114/1992 Sb. Tyto druhy však představují jen velmi malou část z celkového počtu ZCHD zařazených v těchto kategoriích.

Tento, na první pohled poměrně striktní výběr druhů (v porovnání s celkovým seznamem zvláště chráněných druhů), je dán nutností poskytovat v rámci ÚÚ takové informace, které jsou z hlediska území státu úplné, tzn. je zde dostatek informací o všech nebo téměř všech lokalitách předmětného druhu. Zároveň musí být poskytovatel ÚÚ (v tomto případě AOPK ČR) schopen je pravidelně aktualizovat.

Konkrétní seznam ZCHD s národním významem je uveden v tabulce 3. Jako doplňující informaci uvádíme, že v rámci uvedeného seznamu je na území státu vymezeno více než 250 samostatných polygonů/biotopů druhů, jejichž pravidelný monitoring, zajišťující dostatečné množství údajů pro aktualizaci ÚÚ, je sám o sobě poměrně náročný.

Tabulka 3 Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

Migračně významná území.Tento údaj o území tvoří podkladový materiál pro ochranu průchodnosti krajiny pro volně žijící živočichy, především velké savce. Základem pro vytvoření mapy byla data o výskytu a migracích losa evropského, rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého na území ČR (jejichž nároky pokrývají rovněž potřeby ostatních živočichů do velikosti jelena) a struktura krajiny s důrazem na přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí. Výstupem je mapa migračně významného území (viz mapa 1) v prostorovém rozlišení 1 : 100 000, ve kterém by měla být zohledněna problematika migrace volně žijících živočichů v procesu územního plánování; tj. mělo by být zajištěno zachování migrační prostupnosti krajiny a omezeno takové vy­užití území (včetně umísťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.

Mapa 1 Migračně významná území

Protože uvedený podklad je v současné době ve velmi hrubém měřítku, probíhá jeho zpřesňování v rámci výzkumného úkolu, jehož hlavním řešitelem je Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., a spoluřešitelem AOPK ČR.

První zkušenosti s poskytováním údajů o území z hlediska AOPK ČR

Jak již bylo uvedeno, jedná se o zcela nový institut, jehož aplikace byla zahájena až v roce 2007. Z toho vyplývají určité nejasnosti, popř. problémy při zajišťování této činnosti:

Počet pořizovatelů ÚAPv České republice je vysoký (205 obcí s rozšířenou působností, 14 krajských úřadů včetně Magistrátu hlavního města Prahy, 5 újezdních úřadů). Poskytovatelé ÚÚ se tak musí vypořádat s poměrně širokou administrativou. Každému pořizovateli zvlášť jsou povinni poskytnout ÚÚ včetně pasportů a předat jejich aktualizaci vždy, když dojde ke změně ve zdrojových datech. K tomu je nutné si uvědomit, že např. AOPK ČR poskytuje 18 samostatných ÚÚ na celém území státu a další v jednotlivých CHKO. To znamená výrazné zatížení poskytovatelů, především při samotné administraci celého procesu poměrně vysokými personálními a finančními nároky.

Formát poskytovaných ÚÚ a pořizovaných ÚAP.Stavební zákon (§ 27 odst. 3) umožňuje poskytování ÚÚ v jakékoliv podobě, od vektorové vrstvy až po černobílou papírovou mapu. Zákonem doporučovanou digitální formu pak může vedle vektorové vrstvy představovat umístěný i neumístěný rastr. Zároveň je při každém poskytnutí ÚÚ potřeba přiložit podepsaný pasport údaje o území (více viz vyhl. č. 500/2006 Sb.), ve kterém poskytovatel stvrzuje správnost poskytnutých ÚÚ. To v konečném důsledku, při striktním výkladu zákona, znesnadňuje či znemožňuje efektivní poskytování pouze elektronickou formou.

Pořizovatel ÚAP na druhé straně také nemá předepsaný základní technický postup, který by mu určoval jakým způsobem ÚÚ zpracovat a zpětně poskytnout ke kontrole poskytovatelům ÚÚ. Na straně pořizovatele tak opět mohou vzniknout veškeré myslitelné výstupy, ať už elektronické či papírové. Poskytovatel tak může být, a často i je, postaven do situace, kdy mu je zaslána pozvánka k fyzické kontrole zapracovaných ÚÚ do sídla pořizovatele ÚAP místo toho, aby mu data ke kontrole byla zaslána elektronicky s možností stejnou formou odpovědět.

Kontrola správnosti zapracování ÚÚ do ÚAP.Podle § 28 stavebního zákona je poskytovatel ÚÚ povinen na základě výzvy pořizovatele potvrdit správnost zapracovaných ÚÚ. Tato část procesu je především vzhledem k předchozímu odstavci (formát poskytovaných ÚÚ) v praxi neuskutečnitelná. Zároveň se jedná podle našeho názoru o zbytečný proces, který pouze formálně dotazuje poskytovatele s žádostí o administrativně opět složité potvrzení správnosti, nejčastěji papírovou podobou. Domníváme se, že je nutné při novele stavebního zákona kontrolu ze strany poskytovatelů vypustit. Naopak je nutné na straně poskytovatelů i pořizovatelů do budoucna zákonem a nebo prováděcí vyhláškou určit jasný a technicky jednotný postup celého procesu. To by zajistilo vždy správné zapracování ÚÚ ze strany pořizovatelů ÚAP.

Kriticky ohrožená užovka stromová (Zamenis longissimus) patří k nejvzácnějším druhům plazů České republiky s výskytem pouze ve třech oblastech: v Poohří, Podyjí a v Bílých Karpatech. Vymezené biotopy tohoto druhu jako údaj o území poskytuje pro potřeby územně plánovací dokumentace AOPK ČR.

Foto K. Janoušek

Závěrem

Údaje o území jsou silným nástrojem jak pro jejich poskytovatele, tak pro úřady územního plánování. Na jedné straně jsou zde vyjmenované subjekty povinné poskytovat standardně vybrané limity území včetně pravidelné aktualizace (a tím, pokud se tak ještě nestalo, standardizovat proces sběru a aktualizace dat na své straně). Na straně úřadů územního plánování pak vzniká (snad) stoprocentní jistota zobrazení veškerých relevantních informací v územně-plánovacích dokumentech.

Proces poskytování ÚÚ a jejich zapracování ze strany pořizovatelů ÚAP je bez jasného právního výkladu neujasněný a často zbytečně administrativně náročný. To pak způsobuje především technický nesoulad mezi jednotlivými aktéry a reálně ohrožuje konečnou kvalitu produktu.

Doufáme, že zmíněné problémy představují pouze typické porodní bolesti, které budou ke spokojenosti poskytovatelů ÚÚ, pořizovatelů ÚAP a v konečném důsledku uživatelů územně-plánovací dokumentace dostatečně rychle vyřešeny.

Autoři pracují v AOPK ČR Praha

Odkazy ■ Portál ochrany přírody/Poskytování dat/Územně analytické podklady (portal.nature.cz) – informace k poskytování ÚÚ AOPK ČR ■ Ústav územního rozvoje/Konzultační středisko/Metodické návody/Územně analytické podklady (www.uur.cz) – metodické návody k pořizování ÚAP

Zdroje ■ Ústav územního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj (2007): Pořizování územně analytických podkladů – metodický návod ■ Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ■ Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně-plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně-plánovací činnosti