Ochrana přírody 4/2020 — 30. 8. 2020 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Další etapa epigrafického výzkumu posunula hranici nejstarších kresebných stop v našich jeskyních
Od roku 2016 probíhá v jeskyních Moravského krasu epigrafický výzkum, na kterém se podílí Správa jeskyní České republiky, Univerzita Palackého v Olomouci a Ústav jaderné fyziky AVČR Praha. Již v loňském roce ukázaly překvapivé výsledky radiokarbonové analýzy některých uhlíkových kresebných stop v Kateřinské jeskyni pravěké stáří (cca 6300 let). Informoval o tom článek v OP 5/2019. Během podrobné dokumentace těchto objektů byly nalezeny další zajímavé skupiny čar a obrazců. Analýza jedné z nich určila ještě větší stáří, více než 7000 let.
Stará část Kateřinské jeskyně byla známa od nepaměti a její mohutný portál sloužil pravěkým lidem v pozdním neolitu jako sídliště. Svědčí o tom dřívější archeologické nálezy a pozůstatky ohnišť. Spekulovalo se o tom, zda lidé již v tomto období cíleně navštěvovali i obrovskou prostoru – Hlavní dóm –, která se nachází až za 60 metrů dlouhou nízkou chodbou. To, že zde byly časté návštěvy v minulých staletích, je zřejmé, svědčí o tom podpisy a nápisy na stěnách v různých částech Hlavního dómu a v jeho odbočkách. Kresebné uhlíkové stopy datované v loňském roce pomocí radiouhlíkové analýzy ukázaly, že tyto prostory byly navštěvovány lidmi i v pravěku.
Po nálezu dalších zajímavých objektů, skupin čar a abstraktních obrazců z nich byly některé vytipovány pro pokračující studium a odběr vzorku uhlíku k datování. Na této etapě výzkumu se podílel opět tým odborných pracovníků ze SJČR, UP Olomouc a ÚJF AVČR Praha. Odběr však probíhal za účasti dalších expertů, našich a slovenských archeologů dne 29. 8. 2019. Osvědčenou citlivou metodikou bylo odebráno celkem šest vzorků. Tři z Ledové chodby; nacházejí se v blízkosti pravěkých objektů datovaných z předchozí série vzorků, dále dva ze stěn v Hlavním dómu a jeden v bezejmenné chodbě, taktéž v blízkosti dříve datované pravěké kresebné stopy. Zpracování odebraného materiálu provádělo opět specializované pracoviště ÚJF AVČR Praha. Vlastní analýzy byly provedeny v laboratořích v maďarském Debrecínu.
Odběr vzorku uhlíku z kresebných stop pro analýzu. Foto Petr Zajíček, SJČR
Dosažena hranice stáří 7000 let
Relevantní výsledky analýz byly k dispozici až v březnu tohoto roku. Vzorky ze čtyř odebraných objektů neměly dostatečné množství uhlíku k exaktní analýze. Podařilo se datovat pouze dva vzorky, oba odebrané z kresebných stop v severovýchodní části Hlavního dómu. První z nich svým stářím (cca 2500–2800 let) zapadá do období halštatu. I tato skutečnost je překvapivá, protože dosud se nepodařilo v Moravském krasu nalézt kresbu či kresebnou stopu z tohoto období. Druhý vzorek byl datován do období před cca 7000–7200 lety.
Kresebné stopy v Hlavním dómu staré cca 2 600 let. Foto Petr Zajíček, SJČR
Shodou okolností se jedná o nepravidelné skupiny uhlíkových čar na výrazném skalním výčnělku, ze kterých již byly dvakrát odebrány vzorky uhlíku pro analýzu, ale množství nebylo dostatečné. Překvapivý výsledek tak podpořil skutečnost, že lidé v pozdním neolitu navštěvovali různá místa staré části Kateřinské jeskyně opakovaně a zanechávali v jejích prostorách stopy. Poslední datovaná kresebná stopa je tak nejstarším dokladem tohoto typu v jeskyních České republiky.
Zajímavé kresebné stopy, které se nepodařilo datovat
Je nutno zmínit i kresebné uhlíkové stopy, ze kterých byly odebrány vzorky uhlíku, ale nepodařilo se je exaktně analyzovat kvůli malému množství extrahovaného uhlíku. Jedná se o uskupení čar v Ledové chodbě, která připomínají primitivní kresby lidských postav. Podobné kresby byly nalezeny v jeskyni Bestažovca ve Slovinsku a datovány do stáří v období cca před 6700 lety. Podobnost kreseb ze slovinské jeskyně a těch z Kateřinské jeskyně je až zarážející. Je velkou škodou, že právě tyto objekty z Kateřinské jeskyně se nepodařilo datovat. Jediné, co lze konstatovat, je skutečnost, že se nacházejí v blízkosti dvou pravěkých, již dříve datovaných kresebných stop v Ledové chodbě (stáří cca 6300 let). Existuje tedy určitá pravděpodobnost, že kresebné stopy připomínající postavy by mohly zapadat také do období pozdního neolitu.
Mapa staré části Kateřinské jeskyně s vyznačenými polohami datovaných
kresebných stop. Zdroj SJČR
Účel pravěkých kresebných stop
Otázkou nadále zůstává, jestli se jedná o náhodné otěrové stopy z loučí, a nebo zda byly čáry či primitivní kresby vytvořeny pravěkými lidmi cíleně. Charakter některých těchto objektů nevypovídá o tom, že by šlo o pouhý otěr. Navíc je velice zajímavé, že v nedaleké jeskyni Koňská jáma, kde byly učiněny archeologické nálezy ze stejného období, se podobné uhlíkové stopy nenacházejí. Archeologové tak předpokládají, že v Kateřinské jeskyni se jednalo nejspíše o cílenou činnost. Lidé si v určitých částech jeskyně mohli takto označovat místa, která jim sloužila např. k podzemním rituálním obřadům. V prostorách Hlavního dómu staré Kateřinské jeskyně a v navazujících chodbách však dosud nebyl učiněn podrobný archeologický výzkum, který by tuto domněnku potvrdil. Pravěké kresebné stopy nalezené v Kateřinské jeskyni budou nyní předmětem dalšího studia a podrobné dokumentace. Cílem pokračujícího výzkumu bude zjištění dalších souvislostí s dřívějšími archeologickými nálezy v portálu Kateřinské jeskyně a v okolních jeskyních.