Podrobné vyhledávání v článcích

Přírodní rezervace Smrdutá; lesní společenstva lipových javořin a bučin jsou ponechány samovolnému vývoji.

Orkán Kyrill v lednu 2007 opět prudce rozvlnil hladinu dosud neuklidněných diskusí kolem nebezpečí kůrovce a práce s lesem vůbec v českých národních parcích. Striktní požadavek některých lesníků i nelesníků na zpracování a vyklizení veškeré padlé dřevní hmoty, odůvodňovaný nebezpečím vzniku nezvládnutelné kůrovcové kalamity, je opět na pořadu dne. Proti němu stojí smysl zřízení a poslání národních parků: ochrana jejich přírody a krajiny, prostor pro uplatnění přírodních procesů, biodiverzita, obnova přírodních ekosystémů.

V roce 2008 si připomínáme dvě významná výročí spojující ochranu přírody a lesnictví – vyhlášení ochrany Žofínského a Hojnovodského pralesa (1838) a Bou­bínského pralesa (1858). Přestože k vyhlášení ochrany uvedených území došlo z rozdílných důvodů, svým významem přesáhlo české země. V následujícím příspěvku si dovolujeme podat historii těchto území v širším kontextu vývoje českého lesnictví a ochrany přírody.

Těsně před vstupem České republiky do EU v roce 2004, kdy finišovaly práce na mapování a vyhodnocení výskytu evropsky významných biotopů, si jen málokdo plně uvědomoval, že se Česká republika jako nový členský stát zavazuje respektovat evropská pravidla ochrany přírody.

Pozemkový spolek je z hlediska naší zkušenosti dovršením péče neziskového subjektu o cenné přírodní či kulturní lokality a zároveň velkou perspektivou pro další rozvoj péče o taková území.

Disturbance jsou hlavní silou, která řídí dynamiku většiny lesních ekosystémů na světě (Frelich, 2002). Stávající všeobecně přijímané vědecké názory zdůrazňují dynamiku a nerovnovážnost ekologických systémů, v nichž přírodní disturbance nejsou ničím cizorodým.

Přístupy k lesnickému managementu lesních ekosystémů v chráněných územích doznaly v minulých přibližně 20 letech znatelných změn.

V červenci minulého roku byly ukončeny práce na expertním znění nového, v pořadí již druhého Národního lesnického programu (NLP II), který stanovuje strategické cíle pro období let 2007 až 2013. Kromě směrování lesnické politiky jako celku má tento NLP ambici být základem pro nový lesní zákon a vymezení dosud chybějícího zadání pro hospodaření v lesích ve vlastnictví státu.