Podrobné vyhledávání v článcích

Ve dnech 17.–21. června 2024 proběhl v Boloni 7. evropský kongres ochranářské biologie (European Congress of Conservation Biology). Vědci a ochránci přírody z celé Evropy měli příležitost účastnit se této události v kampusu Boloňské univerzity, Alma Mater Studiorum, nejstarší vysoké školy v západním světě. Celkový počet přihlášených – více než 1 000 z 51 zemí světa – vypovídá o významu konference napříč státy a obory. 

Úbytek hmyzích opylovačů, a to jak zdomácnělých, tak volně žijících, byl zaznamenán v některých částech světa, i když v rozdílném rozsahu. Předpokládalo se, že včela medonosná (Apis mellifera) a další opylovači mohou naopak těžit z výhod, které jim městské prostředí poskytuje. Urbánní biotopy je mohou chránit před účinky pesticidů a před predátory, nabízet více rozrůzněnou flóru a s ní více potravních zdrojů v podobě živných rostlin a v důsledku vyšší teploty nejen díky působení tepelného ostrova a ochraně před větry prodlužovat období opylování. Nicméně současný výzkum se z pochopitelných důvodů soustřeďuje zejména na příčiny snižování početnosti opylovačů, hlavně včel, v běžné zemědělské krajině. Chov včel ve městech a činitele související s přežíváním včel v nich vědci studují mnohem méně. 

Mezinárodní škola ochrany přírody krasových oblastí se uskutečnila 27.–29. května 2024 v CHKO Moravský kras. Setkání třiceti odborníků z Polska, Slovenska a České republiky bylo zahájeno sérií přednášek v Domě přírody Moravského krasu, který poskytl k pořádání akce zázemí a jehož pracovníci významně přispěli ke zdárnému průběhu události. Tématem 31. ročníku školy krasu byly invazní rostliny a ochrana krasových vod v oblastech Natura 2000.

V pondělí 19. února navštívil ministr životního prostředí Petr Hladík v doprovodu poslankyně Niny Novákové město, kterému se dlouhodobě a koncepčně daří naplňovat strategické cíle Operačního programu Životní prostředí i Programu péče o krajinu. Tyto evropské i národní finanční zdroje, které umožnují zájemcům zlepšovat přírodní podmínky svého okolí i realizovat adaptační opatření na klimatickou změnu, město Benátky nad Jizerou opakovaně využívá a jeho snaha přináší konkrétní výsledky. 

Jedním z nejnápadnějších jevů přičítaných probíhajícím a očekávaným změnám podnebí zůstává úbytek mořského ledu pravidelně zaznamenávaný v některých částech Arktidy. Uvedená část Země se otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek naší planety. A důsledek? Podle měření amerických vědců zmizela od roku 1993 plocha arktického mořského ledu odpovídající trojnásobku rozlohy Francie a představující téměř třetinu jeho původní velikosti. Navíc se zbývající mořský led současně nikoli nevýznamně ztenčuje. 

Tisková zpráva Botanického ústavu AV ČR

Nová studie zpracovaná vědci Botanického ústavu AV ČR ukazuje, že v českých lesích postupně došlo k výraznému posunu v biodiverzitě rostlinných společenstev. Výsledky studie potvrdily postupný přechod od pestřejších lesů k jednotvárnějším, převážně stinným porostům, které jsou také bohatší na živiny. V otevřených lesích se ale koncentruje více ohrožených druhů rostlin i živočichů, proto je jedním ze závěrů výzkumu i doporučení k aktivnímu managementu těchto stanovišť. Výsledky byly publikovány v časopise New Phytologist. 

Ve dnech 12.–17. února 2024 proběhlo v uzbeckém Samarkandu 14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Convention of Migratory Species of Wild Animals, CMS). Vůbec poprvé byla na zasedání prezentována i studie shrnující současný stav populací všech migrujících živočichů zahrnutých v přílohách I a II zmiňované právní normy. O čem se v Samarkandu vlastně jednalo?

Jen málokterý výraz pronikl v tak krátké době z vědeckých prací a odborných pojednání do povědomí široké veřejnosti jako slovo antropocén. A ještě v něčem se podobá biologické rozmanitosti. Termín označující geochronologickou epochu, respektive chronostratigrafické oddělení, kdy lidstvo představuje zdaleka nejvýznamnější hnací sílu přeměňující tvář Země, zavedl již v roce 1922 ruský filozof Alexej Petrovič Pavlov. I když jej najdeme v oficiálních dokumentech Akademie věd SSSR, Pavlovův nápad ale nadlouho zavál čas (Lewis & Maslim 2015). Muselo uplynout více než 75 let, než o nové epoše začal neformálně hovořit americký ekolog a paleontolog Eugene F. Stoermer (Turner et al. 2024).

V chráněné krajinné oblasti Poodří začne v příštím týdnu rozsáhlá obnova mokřadních společenstev v přírodní rezervaci Kotvice. Současný stav rybníků a mokřadů nevyhovuje vzácným druhům vodních ptáků, například bukáčkovi malému, motáku pochopovi či kopřivce obecné. Nekontrolovatelný pohyb vodní hladiny v době hnízdění ohrožuje kolonii racka chechtavého a potápku černokrkou. 

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Moravský kras a Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko ve spolupráci s firmou Agrostis Trávníky, s.r.o., Biologickým centrem Akademie věd ČR, Mendelovou univerzitou v Brně a Masarykovou univerzitou uspořádala dne 29. 2. 2024 v Domě přírody Moravského krasu seminář „Vývoj nově zatravněných ploch a travní směsi v CHKO Moravský kras“.