Podrobné vyhledávání v článcích

Vodní nádrž Švihov na řece Želivce, známá také pod názvem Želivka, vznikla jako největší vodárenská nádrž v České republice. Po jejím napuštění osídlily nově vzniklé prostředí i místní rybí druhy původně vázané na proudné úseky řek, tedy reofilní druhy. Postupem let však rybí společenstvo prošlo výraznou proměnou a většina původních reofilů z nádrže prakticky vymizela. Jediným významněji zastoupeným druhem této skupiny je dnes bolen dravý (Leuciscus aspius), který zde vytvořil mimořádně silnou populaci evropského významu, zařazenou do soustavy Natura 2000.

Motto: Research for policy – policy for research

Rámcem pro následující text k výzkumu v oblasti biodiverzity jsou tři koncepční poznámky – nahlížení na výzkum z hlediska komplexnosti jeho řešení, současné evropské výzvy týkající se tohoto tématu a koncept resortního programu podpory výzkumu, vývoje a inovací Prostředí pro život 2.

Nejefektivnější formy péče o přírodu, obnovy ekosystémů a tvorby krajiny jsou ty s přímou účastí vlastníků či hospodářů prostřednictvím věcných či jiných práv k pozemkům. Často jejich rozhodnutí iniciuje dobrovolná či státní ochrana přírody, ale čím dál více i v České republice přibývá osvícených vlastníků pozemků, firem a spolků, kteří cítí odpovědnost za stav přírody a aktivně podporují biodiverzitu a usilují o zdravé ekosystémy a krajinu ve svém okolí, v oblasti svého podnikání, na svém majetku či farmě. Zvyšuje se také počet cíleně vytvářených „soukromých rezervací“. V souvislosti s plněním cílů evropského nařízení o obnově přírody se stává stále aktuálnější tyto snahy ze strany státu více podporovat a počítat s nimi.

Stará říční ramena představují významný geomorfologický a ekologický fenomén aluviálních niv. Kanalizované labské koryto vykazuje nízkou hydromorfologickou hodnotu, přičemž zkrácení toku přispělo ke zrychlení odtoku vody z krajiny a omezení přirozené říční dynamiky. V důsledku této dlouhodobé změny však dochází k degradaci labských ramen, která představují jedny z posledních přírodních prvků fluviální krajiny v Polabí.

Název je ve skutečnosti poněkud zavádějící. Jsou to „jen“ nekrasové (pseudokrasové) jeskyně v prokřemenělých pískovcích, z nichž některé mají stěny pokryté fluoritovými kůrami. Výskyt fluoritu na stěnách jeskyní v pískovci z nich však činí fenomén, který svým významem přesahuje CHKO Labské pískovce.

Milí čtenáři, 
v nastávajícím roce před námi leží mnoho výzev a problémů, a to nejen v ochraně životního prostředí a přírody, a proto se nová vláda zavázala prosadit nový stavební zákon. Proč? Protože praxe prověřila, že ten dosud platný a před třemi lety přijatý zákon nenaplnil očekávání. Nepřinesl zefektivnění ani zrychlení stavebních povolovacích řízení. A to vynechávám opravdu nešťastnou epizodu s nezdařilou digitalizací stavebního řízení. Příčin je určitě více. Jednu si však dovolím vypíchnout. Zákon sice parlamentem prošel se širokou podporou, proces trochu ale připomínal povídání o tom, jak pejsek a kočička vařili dort. Každý tam něco vrazil. Nově navrhovaná podoba se snaží to dobré zachovat a to špatné přepracovat, a reagovat tak na návrhy a připomínky vyplývající z praxe.