Podrobné vyhledávání v článcích

Pan prezident Petr Pavel k vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok po návštěvě území dne 25. února 2025:

Nařízením vlády z 15. ledna 2025 byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Soutok jako 27. chráněná krajinná oblast v České republice. Lužní krajina v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje byla navrhována k ochraně již od poloviny minulého století. Od té doby bylo území negativně ovlivněno intenzivním hospodařením a dramatickou změnou vodního režimu v důsledku vodohospodářských úprav. Navzdory tomu se zde stále uchovala unikátní krajina s koncentrovaným mimořádným přírodním a kulturním dědictvím, díky kterému byla v posledních desetiletích zapsána na mnoho evropských a světových prestižních seznamů. Česká republika se tím opakovaně zavázala k ochraně tohoto dědictví a odpovídající péči o něj. Až letošní vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok však tyto závazky dostatečně naplnilo.

Zatím poslední – jedenáctý – svazek volné knižní řady dlouhodobě podporované Středočeským krajem se věnuje lesům ve středních Čechách. Navazuje tak na dvě obecnější knihy zabývající se vodou a půdou. Většina ostatních svazků se podrobně zabývá jednotlivými oblastmi středních Čech – viz obrázek znázorňující titulní stránky vydaných svazků. První kniha vyšla v roce 2015 a poslední v roce 2024.

K prvnímu lednu 2025 vstoupily v platnost Zásady péče o národní park České Švýcarsko pro období 2025 až 2041. Finální verzi dokumentu schválilo Ministerstvo životního prostředí v prosinci předchozího roku poté, co došlo k dohodě o jeho znění v Radě národního parku.

Červené seznamy jsou vyhodnocením stavu druhů podle jednotných kritérií. V ČR jsou využívány v řadě situací: při prioritizaci péče, hodnocení území, hodnocení dopadů záměrů atp. AOPK ČR je jejich editorem a vydavatelem, červené seznamy jsou publikovány v recenzovaném odborném časopise Příroda.

Probíhající změny podnebí ovlivňují biologickou rozmanitost na všech jejích základních úrovních, tedy genetické, druhové a ekosystémové, již dnes. Uznávané scénáře navíc naznačují, že uvedený dopad v blízké budoucnosti ještě zesílí.

V bývalém benediktinském klášteře ve Svatém Janu pod Skalou, kde dnes sídlí Svatojánská kolej, se 22. října 2024 uskutečnil křest knihy Svatý Jan pod Skalou. Jejími hlavními autory jsou K. Žák, J. Ševčík, V. Cílek a M. Majer a široký kolektiv složený nejenom z místních znalců a obyvatel obce.

Ochrana přírody není a ani nemůže být vědeckou disciplínou, i když někdy za ni bývá považována. Tou je již tradičně ochranářská biologie. Protože péče o přírodní a krajinné dědictví využívá stále častěji také vhodné poznatky ekonomických a společenských věd, zejména američtí autoři hovoří v této souvislosti rovnou o ochranářské vědě (conservation science). V podstatě totéž platí i pro tematicky poněkud širší snahu o zachování biologické rozmanitosti. Jak ochrana přírody, tak péče o biodiverzitu by měly být bez ohledu na jejich zřetelný etický a citový náboj založeny na ověřených důkazech poskytovaných právě vědou. Současně mohou vědu, výzkum, technický rozvoj a inovace rozumným způsobem nasměrovat, ať už aktuálně, nebo koncepčně. Právě o to se s velkým nasazením již více než desetiletí snaží Mezivládní platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES).