Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 3/2026 25. 6. 2026 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Má stát vlastnit chráněná území?

Autor: Pavel Pešout

Má stát vlastnit chráněná území?

V poslední době je diskutován potřebný rozsah vlastnictví chráněných území státem, resp. zajištění jejich majetkové správy organizacemi státní ochrany přírody. I když zajišťování ochrany prostřednictvím přímého uplatňování vlastnických práv patří mezi ekonomicky náročné formy ochrany přírody, v mnoha případech jde o nejefektivnější nástroj. To však platí zejména v případě, kdy jsou příslušné k nakládání s majetkem státu přímo státní organizace ochrany přírody.

Nástroje ochrany přírody využívané v České republice lze podle formy rozdělit do čtyř základních skupin:

  1. Vzdělávání, poradenství, metodická podpora, poskytování informací a dat, osvěta,
  2. Motivace a zapojování vlastníků a uživatelů pozemků (land stewardship) a municipalit,
  3. Regulace a výkon státní správy vč. vyplácení kompenzací (újem za omezení hospodaření),
  4. Přímé uplatňování vlastnických práv.

Zatímco pro první skupinu nástrojů je charakteristický široký záběr, nízké náklady, ale i účinnost, čtvrtá skupina se vyznačuje nejvyšší účinností, ale také jde o nejvyšší přijímaný závazek veřejné správy s nemalými náklady pro veřejné rozpočty.

Obr. 2: Státní pozemky v území národní přírodní památky Lom ČSA rozhodla Vláda ČR převést ze státního podniku DIAMO do příslušnosti AOPK ČR. Foto Pavel Pešout

Státní pozemky v území národní přírodní památky Lom ČSA rozhodla Vláda ČR převést ze státního podniku DIAMO do příslušnosti AOPK ČR. Foto Pavel Pešout 

Název organizace
či organizační složky státu

Les (PUPFL) v ha

Zemědělská půda (ZPF) (ha)

Vodní plochy
a ostatní
vodní plochy (ha)

Ostatní plochy, zastavěné plochy, nádvoří, komunikace (ha)

Parcela zjednodušené evidence (ha)

Celkový součet (ha)

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

3 055,1

3 983,9

3 746,1

3 110,3

55,3

13 950,8

Správa Krkonošského národního parku

34 910,4

627,1

136,5

466,7

4,7

36 145,4

Správa národního parku České Švýcarsko

7 740,8

189,6

11,8

91,9

0,0

8 034,1

Správa národního parku Podyjí

4 891,4

507,1

20,3

333,8

156,5

5 909,1

Správa národního parku Šumava

48 336,7

4 270,5

2 441,6

5 672,8

0,0

60 721,6

Celkový součet

98 934,4

9 578,2

6 356,3

9 675,6

216,5

124 761,0

 

Tab. 1: Struktura státní půdy s právem hospodaření AOPK ČR a správ národních parků k 1. 2. 2026 v rozlišení dle kultury. Zpracoval Zdeněk Kučera

Státní ochrana přírody dlouhodobě rozvíjí všechny nástroje. Zdarma poskytuje data o biodiverzitě a krajině, ve spolupráci s akademickými pracovišti vyvíjí a šíří metodiky a standardy péče o přírodu a krajinu a příklady dobré praxe, zajišťuje vzdělávání profesních skupin a osvětu široké veřejnosti, a to i prostřednictvím návštěvnické infrastruktury v chráněných územích. Tradičně státní ochrana přírody v České republice zajišťuje výkon státní správy v rozsahu daném zákonem – v celonárodně významných agendách přímo speciálními orgány ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR /AOPK ČR/, správy národních parků, újezdní úřady), v ostatních případech prostřednictvím obcí a krajů v pověřené působnosti. V posledních dvaceti letech se také daří zapojovat do ochrany přírody čím dál více vlastníků, pachtýřů a dalších uživatelů pozemků (Pešout et al. 2026).

Přímé uplatňování vlastnických práv ze strany státní ochrany přírody dnes nastavuje především zákon o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Cílené získávání přírodně cenných území do majetku státu má však historické kořeny již v rámci prvorepublikové pozemkové reformy (Pešout 2025). V rámci ní se zástupci tehdejšího Ministerstva školství a národní osvěty snažili do majetku Československé republiky získat a zajistit územní ochranu významných území, která často již tehdy byla považována za rezervace, (Voženílek 1930). Potřeba ponechání významných chráněných území i pozemků potřebných pro vytváření územního systému ekologické stability (ÚSES) ve státním vlastnictví byla zohledněna i při nastavení privatizace státní půdy (Počta 1993, 2000) a při církevních restitucích.

Důvody získávání pozemků

Základními důvody z hlediska ochrany přírody, proč má stát (resp. státní ochrana přírody) vlastnit pozemky, je možnost využití vlastnických práv při krajinotvorbě, při obnově přírody[1] (zejména realizaci skladebných částí ÚSES a obnově ekostabilizačních funkcí významných krajinných prvků /VKP/) a pro zajištění ochrany přírodovědně nejcennějších území vyžadujících speciální péči, kterou soukromí vlastníci nechtějí či nemohou zajišťovat. Státní držba významných zvláště chráněných území umožňuje orgánům státní ochrany přírody, pokud jsou oprávněni k hospodaření s tímto majetkem státu, efektivně zajišťovat odpovídající péči bez administrativních nákladů spojených s pravidelně se opakujícím jednáním s vlastníky a bez nutnosti každoročně kompenzovat náhrady újem za omezení hospodaření.

ZOPK umožňuje výkup pozemků do vlastnictví státu z důvodu zajištění ochrany přírody ve VKP a ve zvláště chráněných územích, přičemž zakládá předkupní právo státu, když ukládá vlastníkům nezastavěných pozemků ležících mimo sídelní útvary na území národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek a vlastníkům pozemků souvisejících s jeskyněmi povinnost je přednostně nabídnout ke koupi orgánu ochrany přírody v případě jejich zamýšleného prodeje. ZOPK předpokládá poskytnutí příspěvku na financování těchto výkupů ze Státního fondu životního prostředí ČR. Dále se ZOPK zabývá zajištěním pozemků k tvorbě ÚSES. V případě, kdy vyžaduje realizace skladebné části systému změnu v užívání pozemku a nedojde k dohodě s vlastníkem, předpokládá zákon směnu dotčených pozemků za pozemky státní.

Obr 3: Významnou část ze státních pozemků svěřených AOPK ČR tvoří rybníky (3 746,1 ha), ta je tak druhým největším správcem rybníků v ČR. Na fotografii generální oprava výpusti Máchova jezera realizovaná AOPK ČR. Foto Pavel Trnka

Významnou část ze státních pozemků svěřených AOPK ČR tvoří rybníky (3 746,1 ha), ta je tak druhým největším správcem rybníků v ČR. Na fotografii generální oprava výpusti Máchova jezera realizovaná AOPK ČR. Foto Pavel Trnka

Výkup pozemků

Výkupy do majetku státu z důvodů ochrany přírody a krajiny zajišťují správy národních parků (v posledních letech cca 30 ha ročně) a na zbylém území České republiky AOPK ČR (v posledních letech průměrně necelých 50 ha ročně). Výkupy jsou financovány převážně z Národního programu životního prostředí (NPŽP) Státního fondu životní prostředí (viz tab. 2). Výkupy jsou z NPŽP finančně podporovány již od poloviny devadesátých let minulého století (Pešout 2008).

Tabulka Vykoupené pozemky ve zvláště chráněných územích a ochranných pásmech ze zdrojů Národního programu životní prostředí SFŽP ČR v letech 2017–2025.

AOPK ČR má nastavené priority pro nabývání pozemků (viz box 1). Účelnost výkupů navržených AOPK ČR či správami národních parků posuzuje Ministerstvo životního prostředí a výkupy jsou realizovány podle naplnění priorit a dostupných finančních zdrojů. AOPK ČR dále získává pozemky potřebné pro projekty ekologické obnovy a pro realizaci investičních akcí, pro výstavbu návštěvnické infrastruktury, opravu a obnovu staveb (např. pozemky pod hrázemi rybníků ve správě AOPK ČR) atd. Náklady na tyto nákupy pozemků lze také často zahrnout jako součást opatření financovaných z vybraných dotačních programů.

Box 1 Priority nabývání pozemků do vlastnictví České republiky, do příslušnosti hospodařit s majetkem státu pro AOPK ČR

  1. pořadí důležitosti:

– v národních přírodních rezervacích a památkách (zastavěné pozemky, komunikace či jinak problematické pozemky se vykupují jen v odůvodněných případech).

  1. pořadí důležitosti:

– v přírodních rezervacích a památkách

– v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a v druhých zónách chráněných krajinných oblastí, jedná-li se zároveň o pozemky s jeskyněmi nebo pozemky, které jsou součástí mokřadů mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy nebo pokud jsou součástí biotopu kriticky ohrožených druhů živočichů nebo rostlin

  1. pořadí důležitosti:

– ostatní pozemky ve druhých zónách chráněných krajinných oblastí

– pozemky v ochranných pásmech národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek

– pozemky v územích, kde probíhá projednávání návrhu na vyhlášení národní přírodní rezervace nebo památky

  1. pořadí důležitosti:

– pozemky ve zbývajícím území chráněných krajinných oblastí, jedná-li se zároveň o pozemky s jeskyněmi nebo o pozemky, které jsou součástí mokřadů mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy nebo pokud jsou součástí biotopu kriticky ohrožených druhů živočichů nebo rostlin

– pozemky v územích, kde probíhá projednávání návrhu na vyhlášení přírodní rezervace nebo památky

Dále se při výběru pozemků vhodných k výkupu přihlíží mj. k těmto kritériím:

– pozemky vyžadující speciální péči pro zachování předmětu ochrany zvláště chráněného území, kterou není schopen stávající vlastník zajistit

– pozemky, kterými se vhodně doplňuje celistvost pozemků ve státním vlastnictví

– pozemky, na kterých bylo ministerstvem uplatněno předkupní právo státu

– pozemek nepředstavuje ekonomické riziko (vyloučení existence staré ekologické zátěže apod.)

Převody státních pozemků

AOPK ČR také získává pozemky v majetku státu převodem od jiných státních institucí, prioritně v nejcennějších částech zvláště chráněných území a plochách, kde se jejich vyhlášení připravuje. Dále jsou AOPK ČR převáděny pozemky nezbytně nutné k realizaci záchranných programů ohrožených druhů a pozemky, na nichž se nachází stavby v majetku státu s právem užívání AOPK ČR (např. pozemky pod hrázemi rybníků).

Celkem za posledních dvacet let AOPK ČR získala právo hospodaření k 8627 pozemkům o ploše přes 7 tis. hektarů od jiných státních institucí, zejména od Státního pozemkového úřadu. Naopak AOPK ČR vyřadila pro trvalou nepotřebnost (pozemky nepotřebné pro ochranu přírody a krajiny) 2066 pozemků o celkové ploše přibližně 2,2 tis. hektarů (blíže viz tab. 4). Proces převodů pozemků bude kontinuálně pokračovat. Od Státního pozemkového spolku by mělo dojít k převodu zbývajících státních pozemků v nejcennějších kategoriích ochrany. Od s. p. DIAMO aktuálně probíhá na základě usnesení Vlády ČR převod 1,2 tis. ha pozemků ležících v národní přírodní památce Lom ČSA (Pešout, Porteš 2024) atd.

Pozemková držba státní ochrany přírody

Státní ochrana přírody (s výjimkou vojenských újezdů) je příslušná k hospodaření s pozemky v majetku státu o rozloze bezmála 1250 km2. Největší rozlohu spravuje Správa národního parku Šumava (607 km2), AOPK ČR má státní pozemky s příslušností k hospodaření rozeseté po celém území ČR a jejich celková plocha (139,5 km2) se rovná součtu držby obou menších národních parků (blíže viz tab. 1).

Celková účetní hodnota pozemků a dalšího nemovitého státního majetku (hráze rybníků, návštěvnická infrastruktura, stálá lehká opevnění atd.) s příslušností k hospodaření AOPK ČR bez administrativních budov činí 1 603,9 mil. Kč.

Náklady na správu pozemků

Správa pozemků v souladu s příslušnými právními předpisy je zákonnou povinností vlastníka. Mezi tyto povinnosti patří výkon technickobezpečnostního dohledu u vodních děl, zpracování manipulačních řádů a havarijních plánů, zajištění povolení k nakládání s vodami, zaměření pozemků a vyhotovení geometrických plánů nebo vyhotovení lesních hospodářských plánů. Na služby související s plněním těchto povinností AOPK ČR vynakládá průměrně 820 tis. Kč ročně.

Další velký objem práce tvoří administrativní správa pozemků související s převody a přebíráním pozemků, přípravou výkupů, zpracování nejrůznějších vyjádření souvisejících s ochranou vlastnických práv atp. Tyto činnosti na AOPK ČR zabezpečuje na ústředí a regionálních pracovištích 23 pracovních pozic (při průměrné mzdě a odpovídajících provozních nákladech jde o roční náklad přibližně 22,4 mil. Kč).

V průměru tedy bylo AOPK ČR v období 2021–2025 vynaloženo 23,22 mil. Kč ročně na správu pozemků a dalšího majetku v hodnotě 1 603,9 mil. Kč.

Obr. 4: Božídarské rašeliniště (část národní přírodní rezervace) je dosud největším jednorázově vykoupeným územím státní ochranou přírody. Foto Pavel Kolibáč

Božídarské rašeliniště (část národní přírodní rezervace) je dosud největším jednorázově vykoupeným územím státní ochranou přírody. Foto Pavel Kolibáč

Tabulka Hypotetické vyčíslení roční výše újem v případě, že by státní pozemky v chráněných územích nebyly svěřeny státním orgánům ochrany přírody. Uvažovány pro výpočet byly  pouze nejběžnější typy újem za ztížení zemědělského a lesního hospodaření (např. újma za samovolný vývoj a za omezení výše těžeb). 

Náklady na péči o pozemky

Opatření, která AOPK ČR realizuje na svěřených pozemcích, primárně naplňují povinnosti vlastníka a také orgánu ochrany přírody. Největší množství finančních prostředků je vynakládáno na každoroční péči o pozemky s cílem udržení a zlepšení stavu předmětů ochrany ZCHÚ a zabezpečení ZCHÚ před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu dle schválených plánů péče.

Dále AOPK ČR zajišťuje realizaci opatření k ochraně lesa na lesních pozemcích, opravy a rekonstrukce technických objektů vodních děl (hráze, výpustní zařízení, bezpečnostní přelivy, česlové uzávěry, obtokové stoky atd.), odstraňování eutrofních sedimentů, údržbu břehových porostů a další činnosti nezbytné k bezpečnému fungování vodních děl, bezodkladně je třeba řešit veškeré neočekávané havarijní stavy (bezpečnostní kácení, sanace skal apod.). AOPK ČR také zajišťuje opravu a údržbu staveb a zařízení návštěvnické infrastruktury ve svém majetku.

V rámci plnění povinností vlastníka pečuje AOPK ČR také o pozemky, které se nachází v ZCHÚ, kde jsou orgánem ochrany přírody krajské úřady. V průměru bylo v období 2021–2025 vynakládáno na péči o předměty ochrany ZCHÚ 125,7 mil. Kč ročně (blíže viz tab. 5).

Tab. 5: Náklady na péči o předměty ochrany ZCHÚ na pozemcích AOPK ČR (mil. Kč). 
Sestavily Jiřina Hejdová, Barbora Satrapová

Zdroj

2021

2022

2023

2024

2025

Celkem

MaS*

11,156

13,631

12,215

8,832

11,7

57,833

MTZ, KTP, OPŽP*

40,917

100,189

116,193

131,426

181,794

570,521

Celkem

52,074

113,821

128,707

140,258

193,495

628,354

 

 

 

 

 

 

*MaS – Program péče o majetek státu, MTZ – Program péče o materiálně technickou základnu, KTP – krajinotvorné programy MŽP (např. Program péče o krajinu), OPŽP – Operační program Životní prostředí

 

Tab. 4: Počet a plocha pozemků v majetku státu převedených do trvalého užívání AOPK ČR a počet a plocha státních pozemků vyřazených AOPK ČR. Zdroj Odbor majetku AOPK ČR

 

Rok

Výměra zařazených pozemků (m2)

Počet zařazených pozemků

Výměra vyřazených pozemků (m2)

Počet vyřazených pozemků

2007

 350 651

 22

0

0

2008

 1 481 711

 153

0

0

2009

 2 369 851

 346

0

0

2010

 402 531

 143

0

0

2011

 2 774 211

 448

 10 455

2

2012

 7 268 324

 973

 3 232 663

207

2013

 6 153 648

 862

 848 565

219

2014

 3 447 350

 659

 823 602

177

2015

 2 911 132

 337

 583 164

114

2016

 4 290 456

 491

 410 991

100

2017

 7 454 357

 444

 1 027 888

202

2018

 2 925 153

 154

 753 013

164

2019

 1 921 055

 146

 434 166

137

2020

 3 603 126

 118

 187 742

90

2021

 1 942 293

 222

 673 446

78

2022

 2 622 291

 270

 427 880

218

2023

 6 817 407

 1 062

 867 090

184

2024

 7 375 317

 707

 1 456 776

104

2025

 4 157 492

 1 063

 227 286

62

2026

 26 360

 7

 33 278

8

Celkový součet

 70 294 716

 8 627

 11 998 005

2 066

 

 

Existují alternativy?

Náklady na ochranu přírody prostřednictvím přímého uplatňování vlastnických práv jsou nemalé. Je proto relevantní diskutovat alternativní řešení. Uvažujme pouze pozemky splňující priority uvedené výše, tedy nezbytné pro zajištění ochrany a péče o nejvzácnější a nejohroženější části naší přírody a pozemky potřebné pro obnovu přírody.

U části pozemků, které jsou v chráněných územích, kde je orgánem ochrany přírody krajský úřad, se nabízí převod pozemku na kraj. Když stát pověřil zákonem krajskou samosprávu zajištěním výkonu státní správy v ochraně přírody ve vybraných zvláště chráněných územích, je nelogické, aby si ponechával v ruce nástroj v podobě uplatňování vlastnických práv. Tato skutečnost navíc v praxi generuje celou řadu komplikací. Pro uskutečnění tohoto převodu je však nejprve třeba přijmout legislativní úpravu, která zajistí, že samospráva bude převedené pozemky využívat pro daný účel (ochrana přírody), nezcizí je anebo nezatíží závazky a nebude na nich uplatňovat od státu náhrady za ztížení zemědělského a lesního hospodaření (újmu).

V minulosti se také objevila myšlenka převodu pozemků na některý ze státních podniků. Zde by legislativní úprava musela být provedena v každém případě. Předně by se muselo plnění cílů ochrany přírody zobrazit v zadání pro tyto podniky[2]. Stejně jako v předchozím případě je třeba garantovat účel využití převáděných pozemků a ochránit je proti zcizení a zatížení závazky. Vyloučení náhrady újmy je zde ještě aktuálnější. Celková hypoteticky vypočtená výše roční újmy při uplatnění nejběžněji vyplácených újem by totiž u stávajících státních pozemků přesáhla 2,119 mld. Kč (viz tab. 3).

K otázce v nadpisu

Nejdůležitějším nástrojem v ochraně přírody a krajiny musí být nadále osvěta, při péči o přírodní a kulturní dědictví pak metody stewardshipu. Cílem je vytváření, posilování a umožňování zodpovědnosti uživatelů a vlastníků, aby sami mohli rozumně a udržitelně hospodařit na svých pozemcích a pokračovat ve využívání přírodních zdrojů (Pešout, Kinský dal Borgo, Marada 2026). To samozřejmě platí jen v situacích, kdy lze nastavit hospodaření tak, aby stále bylo ekonomické (např. lze zvolit vhodný model lesního nebo zemědělského hospodaření, který zajistí uchování předmětu ochrany, ale stále zůstává výnosový).

Získávání pozemků do státního vlastnictví a jejich správu prostřednictvím organizací státní ochrany přírody je třeba vnímat jako jeden z důležitých nástrojů v ochraně přírody, který však vzhledem k nemalým nákladům může být využíván v přírodovědně nejcennějších územích či v územích určených k ekologické obnově. Zejména tam, kde je třeba realizovat péči, která je obtížně slučitelná s výnosovým hospodářským využíváním pozemků, je získání pozemku do vlastnictví státu a správy státní ochrany přírody ekonomičtější v porovnání s náklady na projednávání ochrany a péče a administraci a vyplácení náhrad za omezení hospodaření. Jako alternativa se nabízí za splnění určitých podmínek (viz výše) zvýšení podílu pozemků v chráněných územích ve správě krajských úřadů (krajů). Naopak model správy prostřednictvím státních podniků je při současném nastavení legislativy neefektivní, protože státní podniky při respektování veřejného zájmu musí dosahovat co nejvyššího zisku a jejich pozice je tak i podle judikatury srovnatelná s pozicí soukromého vlastníka. Stát tak každoročně vynakládá značné náklady na jednání spojené s nastavením vhodné péče a na administraci a vyplácení újem za ztížení hospodaření, a to na obou stranách.

Vzhledem k výše uvedenému je zjevné, že je ekonomické pokračovat ve výkupech zvláště chráněných území, v převodech státních pozemků v chráněných územích a územích sloužících pro obnovu ve prospěch státních organizací ochrany přírody. Důležité je však zajistit na péči o tento majetek státu odpovídající prostředky (finanční i personální). Dlouhodobě podfinancováná je především AOPK ČR jako organizační složka státu. V minulosti byly snahy o systémové zajištění (např. Počta 2002), následně byla tato potřeba zohledněna v programovém financování, ale stále nedostatečně. Nákladnější akce, jako např. obnovu rybníků, se daří postupně zajišťovat formou projektů financovaných z dotačních programů, potřebné je však pokrytí běžné každoroční správy stabilním zdrojem alespoň ve výši odpisů státního majetku. To se bohužel daří zajistit jen částečně.     ■

Poděkování: Za pročtení a připomínky k textu děkuji Petrovi Stloukalovi, Pavlu Štěrbovi a Janu Zohornovi.

- - - -

[1]  V souvislosti s plněním evropského nařízení o obnově přírody nabývá na významu státní vlastnictví ploch určených pro obnovu. Tyto plochy budou také moci být nabízeny i pro kompenzace a náhradní plnění či využity pro biodiverzitní offsety.

[2] Doplněním stávajícího zákona o státním podniku či přijetím speciální zákonné úpravy a ve zřizovací listině.

- - - -

Úvodní foto: Bezzásahová národní přírodní rezervace Rejvíz. Zde nebyly pozemky po roce 1989 v rámci tzv. církevních restitucí vráceny církvi z důvodu existence NPR a byly ponechány v majetku státu, aby stát nemusel církvi vyplácet kompenzace. Církev namísto těchto pozemků obdržela náhradní plnění. Pozemky jsou ve správě státního podniku Lesy ČR. Státní ochrana zde za posledních pět let vyplatila 57,8 mil. Kč státnímu podniku za to, že zde nemůže hospodařit jako v běžném hospodářském lese. Jde o příklad nesprávně uspořádané státní držby generující zbytečné náklady (hodnotu porostu v důsledku dokonce stát nahrazuje podruhé). Foto Petr Šaj

- - - -

Literatura:

  • Pešout P. (2008): Výkupy pozemků za účelem ochrany přírody do vlastnictví státu. Ochrana přírody 63/3:15-17.
  • Pešout P., Porteš M. (2024): Velkolom ČSA: Největší projekt ekologické obnovy v ČR. Ochrana přírody 74/4:14-18.
  • Pešout P. (2025): První pozemková reforma a ochrana přírody. Ochrana přírody 80/1:39-42.
  • Pešout P., Kinský dal Borgo F., Marada P. (2026): Dobrovolné nástroje v péči o přírodu. Ochrana přírody 81/1:11-14.
  • Počta J. (1993): Fond pozemků ve zvláště chráněných územích. Ochrana přírody 48/2:33-35.
  • Počta J. (2000): Ochrana přírody a zákon č. 95/1999 Sb. „o prodeji půdy“. Ochrana přírody 55/2:33-34.
  • Počta J. (2002): Fond pozemků ZCHÚ ČR. Ochrana přírody 57/4:97-98.
  • Voženílek J. (1930): Předběžné výsledky Československé pozemkové reformy. Země Česká a Moravsko-slezská. Praha. 991 s.