Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 1/2022 — 26. 2. 2022 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

Mezinárodní obchod s flórou a faunou v České republice, Evropské unii a ve světě

autoři: Jan Plesník, Silvie Ucová, Barbora Kaminiecká, Jakub Makal, Lenka Čolobentičová

Legální vs. ilegální obchod s flórou a faunou
Vyčíslit objem a hodnotu mezinárodního obchodu s flórou a faunou v globálním měřítku zůstává obtížné. Přesnější údaje jsou k dispozici pouze u taxonů, na něž se vztahuje Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (CITES). Její smluvní strany podávají každoročně zprávu o počtu vydaných povolení na vývoz či dovoz (permitů), množství obchodovaných druhů a výrobků a o zemi jejich původu a určení. Uvedené údaje jsou dostupné v databázi obchodu v rámci CITES (CITES Trade Database), která k 15. 2. 2022 obsahovala více než 20 milionů záznamů (UNEP-WCMC 2022a). Nicméně ale i tento informační zdroj skrývá určitá omezení (Berec et al. 2018, 2021, Robinson & Sinovas 2018, Slábová et al. 2021). Zejména musíme mít na paměti, že se kázeň jednotlivých smluvních stran CITES při podávání zpráv výrazně liší: kupř. v roce 2019 poskytlo požadované údaje 126 smluvních stran, přičemž jejich celkový počet v té době činil 183. 

Jenom do Spojených států bylo během šesti let dovezeno více než 1,36 miliardy
živočichů sloužících jako domácí mazlíčci. Roční import leguánů zelených
(Iguana iguana) především z farmových chovů v Hondurasu do USA činí více
než milion jedinců. Foto Jan Plesník

Objem oficiálně hlášeného obchodu s flórou a faunou, na který se vztahuje CITES, se v období 1975–2014 zčtyřnásobil a v roce 2014 zahrnoval na 100 milionů jedinců (Hartfoot et al. 2018, český přehled Plesník & Jelínková 2018). Celosvětový povolený obchod s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a výrobky z nich, tedy i těch, které nechrání CITES, a to včetně ryb, paryb a dřeva, vzrostl od roku 2005 do roku 2019 více než pětinásobně a dosahuje dvacetinásobku stavu na začátku 80. let 20. století (IPBES 2020). Jeho hodnota se podle Obchodní databáze OSN v roce 2019 vyšplhala na 107 miliard USD (2,4 bilionu Kč), přičemž dlouhodobě z něj tvoří 82 % obchodování s mořskými organismy, 7 % s nábytkem a 2 % s módou, konkrétně s kožešinami a kůžemi (Andersson et al. 2020). Jiné zdroje ale hovoří o podstatně vyšším čísle (cf. EU 2016). V této souvislosti musíme zdůraznit, že legální obchod pochopitelně ještě nutně neznamená, že komodita byla získána z přírody nebo byla obhospodařována v lidské péči udržitelným způsobem. 

Ještě větší těžkosti nastávají při snaze rozumným způsobem odhadnout rozsah celosvětového ilegálního obchodu s uvedenou komoditou. Nejde jen o to, co z pohledu práva považujeme za v globálním rozsahu nepovolené, ale situaci notně komplikuje jeho pochopitelné utajení a překryv s legální směnou (Esmail et al. 2020, Tittensor et al. 2020, Wyatt 2021). Různí autoři proto stanovují velikost ilegálního obchodu s flórou a faunou ve světě v rozmezí 4–23 miliard USD (88–506 miliard Kč) ročně, nejčastěji hovoří o 7–10 miliardách USD (154–220 miliard Kč) za rok (EU l.c., Nellemann et al. 2016, Scheffers et al. 2019, ´tSas-Rolfes et al. 2019). Jestliže do uvedeného čísla započítáme i nezákonnou těžbu dřeva a rybolov, můžeme se dostat až k 48–216 miliardám USD (1,1–4,8 bilionu Kč) ročně (World Bank 2019). Přesnější stanovení této hodnoty navíc ztěžuje skutečnost, že na rozdíl od jiné nepovolené směny se v případě flóry a fauny mění poptávka poměrně často a rychle.  

Není žádným tajemstvím, že nelegální obchod s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy může být napojen na organizovaný zločin a v některých případech i na teroristické organizace (UNEP 2018, FATF 2020, UNODC 2020, WJC 2021). Žádný div: řadí se totiž mezi pět nejvýnosnějších nepovolených obchodních činností a podle některých názorů představuje třetí nejziskovější hned po obchodu se zbraněmi a narkotiky (Nellemann et al.l.c., van Ulm 2016, Esmail et al. l.c.). 

V letech 2015–2019 bylo do ČR zejména ze Švýcarska importováno téměř
6000 výrobků z kůže aligátorů severoamerických (Alligator mississippiensis)
ulovených ve volné přírodě v USA. Foto Jan Plesník

Tabulka výše přináší přehled ve světě (2014–2018, UNEP-WCMC 2022b), Evropské unii (2019, UNEP-WCMC 2021) a České republice (2015–2019, MŽP 2022, UNEP-WCMC 2022b) nejčastěji obchodovaných taxonů chráněných CITES. Následující řádky komentují některá zjištění.  

Obchod s flórou a faunou v celosvětovém měřítku
Mezinárodní obchod s flórou a faunou zahrnuje překvapivě širokou škálu poddruhů, druhů a rodů včetně celosvětově ohrožených a s některými taxony se v rámci celé planety obchoduje více než s jinými. Předmětem obchodu se stala asi čtvrtina všech druhů suchozemských obratlovců a uvedený podíl se bude v budoucnu s velkou pravděpodobností zvyšovat. Naopak obchod s bezobratlými, rostlinami a houbami je do značné míry přehlížen a chabě dokumentován (Scheffers et al. l.c., Fukushima et al. 2021). Pokud jde o objem a finanční hodnotu, v celosvětovém měřítku hraje prim obchod se dřevem (World Bank l.c.). 

Z 1480 hodnocených druhů kaktusů je podle Mezinárodní unie ochrany přírody
(IUCN) 31 % ohroženo vyhynutím: z nich téměř polovinu má na svědomí
nelegální sběr živých jedinců a semen zejména evropskými a asijskými pěstiteli
ve volné přírodě. Foto Dana Turoňová

Podívejme se poněkud podrobněji na taxony, pro něž platí CITES. Na rozdíl od savců a plazů, kde přes 62 %, respektive 66 % globálního obchodu připadá na kůže z nich, se v případě ptáků naopak téměř výhradně obchoduje s živými jedinci, přičemž ve více než 80 % transakcí se jedná o exempláře odchované v lidské péči. Není bez zajímavosti, že čtvrté místo v počtu vyvezených ptáků obsadila Česká republika, z níž bylo v letech 2014–2018 exportováno na 200 000 opeřenců. Z ryb, které jsou rovněž prodávány a kupovány nejčastěji jako živé, je v největším množství vyvážen baramundi malajský (Scleropages formosus), Asiaty považovaný za zvíře přinášející štěstí a prosperitu: prodalo se jej více než 1,25 milionu exemplářů pocházejících z registrovaných odchoven.

Evropská unie jako významný trh obchodu s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy
Evropská unie byla a je spolu s jižní a východní Asií a USA jedním z nejvýznamnějších hráčů na poli globálního obchodu s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími zvířaty. Na straně jedné disponuje velkou kupní sílou, která z ní činí významného dovozce jak živých exemplářů, tak výrobků z neživých jedinců, na straně druhé v této části světa přetrvává dlouhá a úspěšná tradice chovatelství a pěstitelství, díky které členské státy EU dokážou držet v lidské péči a množit obrovské množství exemplářů, které následně vyvážejí bez nadsázky do celého světa. Roční hodnota legálního obchodu s uvedenými položkami dosahuje v EU podle oficiálních údajů 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč, EU l.c.), což podle jiných zdrojů odpovídá finančnímu ocenění povoleného obchodu s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy na celé planetě (viz výše).

Za pět let zamířilo z ČR do zahraničí 245 známých poloopic lemurů kata
(Lemur catta), ponejvíce do Číny. Foto Jan Plesník

Zaměříme-li se na dovoz do zemí evropské sedmadvacítky, zjistíme, že jen za rok 2019 se uskutečnilo přibližně 99 200 transakcí, což představovalo celkem 37,5 milionu importovaných jedinců. Čtenáře možná překvapí, že v celkovém množství dovezených jedinců výrazně převládaly živé okrasné rostliny (93 %). V celkovém počtu do EU dovážených rostlinných a živočišných druhů (4315) opět výrazně dominovaly se 78 % rostliny. 

Jak již bylo řečeno, členské státy EU jsou významnými vývozci planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, přičemž zcela převládají exempláře uměle odchované a vypěstované. Celkem bylo ze sjednocené Evropy za rok 2019 exportováno 26,5 milionu jedinců. Také v tomto případě se převážně jednalo o živé exempláře uměle vypěstovaných rostlin (plných 96 %, hlavně z Nizozemska). Šlo zejména o vývoz kaktusů (převládal čtenářům důvěrně známý „vánoční kaktus“ Schlumbergera truncata), orchidejí (dominovaly hybridní rostliny rodu Phalaenopsis) a sněženek. Z celkového počtu 2194 vyvezených druhů rostlin a živočichů tvořily o něco málo přes polovinu rostliny.

S kterými druhy se obchoduje v České republice nejčastěji? 
Česká republika hraje v mezinárodním obchodě s flórou a faunou nezanedbatelnou roli. Vděčíme za to nejen geografické poloze, ale i vyspělému pěstitelství a chovatelství, které mají masovou základnu a v řadě případů dosahují špičkových výsledků. Navíc se mnozí pěstitelé a chovatelé po roce 1989 stali profesionály a k úspěšnému proniknutí na zahraniční trh využili četné kontakty. V ČR působí 50 000–60 000 osob, aktivně chovajících nebo obchodujících s živočichy, na něž se vztahuje CITES: uvedené číslo odpovídá počtu obyvatel Opavy. Pro srovnání: v Maďarsku jde o 3000, v Portugalsku o 600 lidí (Říhová in litt.). 

Zatímco ve světě převažuje obchod s výrobky z druhů, které chrání CITES, v ČR se naopak jedná spíše o živé jedince. Od roku 2008 se počet z ČR exportovaných živočichů ztrojnásobil (CENIA 2021). Jak jsme se již zmínili, patří naše země ve vývozu živých opeřenců vedle masového exportu akvarijních ryb, na jejichž naprostou většinu se CITES pochopitelně nevztahuje, ke světovým velmocem. Mezi často exportované ptačí druhy patří kromě exotického ptactva také dravci. V letech 2015–2019 bylo z ČR vyvezeno 788 mezidruhových kříženců rodu Falco, 285 sokolů stěhovavých (F. peregrinus) a 240 rarohů velkých (F. cherrug) určených pro sokolnické účely nejčastěji ve Spojených arabských emirátech, Kuvajtu nebo Kataru.
Obchod s rostlinami a živočichy v ČR, který je z globálního pohledu na počet obyvatel relativně objemný, není vždy legální. Připomeňme jen některé akce kontrolních a policejních orgánů, jako je Trophy (rozkrytí ilegálního obchodu s tygřími produkty, Plesník et al. 2019, Ucová et al. 2019), Rhino (černý obchod s rohy nosorožců, Plesník 2015), Osseus (nepovolené obchodování se slonovinou, nosorožčími rohy a tygřími kostmi) nebo Lora (ilegální kšeftování s papoušky). Uvedená činnost bohužel vrhá v očích nejen české široké veřejnosti špatné světlo i na poctivé pěstitele a chovatele.

Vhodnou příležitost zúročit zkušenosti z naplňování CITES v České republice nabídne předsednictví ČR Radě EU, které bude probíhat v druhém pololetí roku 2022. V listopadu 2022 je totiž plánováno v Panama City 19. zasedání konference smluvních stran CITES, na němž budou delegáti z ČR koordinovat postoje EU jako celku a vyjednávat o nich s představiteli jiných vlád. Kromě tradičních témat, jako je mezinárodní obchod se slonovinou, nosorožčími rohy, vzácnými dřevy či mořskými organismy, se bude jednání zabývat mj. i aktuálními otázkami nákupu a prodeje flóry a fauny na internetu nebo jedinců vytvořenými soudobými biotechnologickými postupy.

V dubnu 2020, kdy v Jihoafrické republice platila nejpřísnější karanténní
opatření, nebyl v Krugerově národním parku poprvé po téměř deseti letech
za měsíc upytlačen žádný nosorožec tuponosý (Ceratotherium s. simum).
Po jejich uvolnění v druhé polovině roku 2020 se počet ilegálně zabitých
nosorožců v tomto ikonickém chráněném území opět zvýšil. Foto Jan Plesník

Přeshraniční obchod s rostlinami a živočichy – výhled do budoucnosti
O významu mezinárodního obchodu s flórou a faunou pro globální ochranu přírody svědčí mj. skutečnost, že Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů byla v roce 1973 ve Washingtonu sjednána jako v pořadí teprve druhá mezinárodní dohoda cílící na péči o přírodní a krajinné dědictví. Její úlohou rozhodně není rozvrátit mezinárodní obchod s flórou a faunou a produkty z nich, ale rozumným způsobem jej regulovat tak, aby neohrožoval existenci planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, kteří jsou jeho předmětem. 

Někdy se setkáváme s názorem, že neudržitelné využívání bioty pro komerční účely bývá účelově nadsazené a že pro organismy, na něž se vztahuje, až tak významné nebezpečí vlastně ani nepředstavuje. Metaanalýza 31 studií porovnávajících početnost druhů plazů, ptáků a savců v lidmi využívaných biotopech a v málo dotčených oblastech zejména v jihoamerických a afrických tropech, došla k závěru, že na území, kde probíhal obchod s faunou, se abundance suchozemských druhů obratlovců snížila o 62  %, přičemž 16,4  % z nich čelí místnímu vymizení. Na tomto poklesu se podílel výrazněji mezinárodní než místní obchod a rozdíl mezi chráněnými územími a nechráněnou krajinou nebyl nikterak významný (Morton et al. 2021). V případě rostlin čelí zvýšenému nebezpečí vymření na 15 000 druhů často obchodovaných léčivek, které jsou obvykle získávány z volné přírody, nikoli pěstovány (Schippmann et al. 2006). 

Střízlivé odhady hovoří o tom, že v důsledku ilegálního obchodování s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy přicházejí dotčené státy ročně až o 12 miliard USD (264 miliard Kč). Jestliže se pokusíme vyčíslit, jak ilegální a neudržitelný obchod s flórou a faunou ovlivňuje schopnost ekosystémů poskytovat přínosy, z antropocentrického pohledu označované jako ekosystémové služby nebo příspěvky přírody lidem, potom jejich omezení nebo ztráta dosáhne za 12 měsíců těžko představitelné hodnoty 1–2 biliony USD (22–44 bilionů Kč, World Bank l.c.).  

Legální obchod s flórou a faunou a výrobky z nich zůstává důležitým článkem světové ekonomiky, zejména v rozvojových zemích, a existenčně na něm závisejí miliony lidí. Nepovolené a neudržitelné využívání bioty, symbolizované bushmeatem (Plesník & Pelc 2021), může přímo či nepřímo poškozovat cílové i necílové druhy, vyvolávat úbytek ekosystémových služeb, podporovat šíření invazních nepůvodních a patogenních organismů včetně původců a přenašečů zoonóz (viz rámeček na str. 45) a narušovat jak místní, tak celosvětové hospodářství (Cardoso et al. 2021). Řešením pochopitelně není úplný zákaz obchodování s flórou a faunou a s produkty z nich, ale podpora změn vzorců spotřeby, zabezpečení potravinové bezpečnosti, rozrůznění a stabilizace příjmů místního a domorodého obyvatelstva, regulace internetového prodeje organismů, vymáhání práva včetně mezinárodního, zlepšení vědeckého poznání bioty, zvýšení účinnosti chráněných území, nezkorumpovaná certifikace skutečně udržitelného využívání biodiverzity, legální rozumné pěstování a chov v lidské péči, nasazení soudobých technologií proti nepovolenému sběru, pytláctví a pašování a v neposlední řadě informování, výchova a vzdělávání nejširší veřejnosti a cílových skupin obyvatelstva a získávání jejich podpory (Fukushima et al. l.c., Plesník & Hanel 2021). 

Seznam literatury
Aditya V., Goswami R., Mendis A. & Roopa R. (2021): Scale of the issue: mapping the impact of the COVID-19 lockdown on pangolin trade across India. Biol. Conserv. 257:    109136. - Andersson A.A., Tilley H.B., Lau W., Dudgeon D., Bonebrake T.C. & Dingle C. (2021): CITES and beyond: Illuminating 20 years of global, legal wildlife trade. Glob. Ecol. Conserv. 26: e01455. - Berec M., Vodrážková M. & Šetlíková I. (2021): Tracking the wildlife trade: Usability of shipment identifiers in the CITES Trade Database. Glob. Ecol. Conserv. 28: e01635. - Berec M., Vršecká L. & Šetlíková I. (2018): What is the reality of wildlife trade volume? CITES Trade Database limitations. Biol. Conserv. 224: 111–116. - Cardoso P., Amponsah-Mensah K., Barreiros J.P., Bouhuys J., Cheung H., Davies A., Sabrina Kumschick S., Longhorn S.J. et al. (2021): Scientists´ warning to humanity on illegal and unsustainable wildlife trade. Biol. Conserv. 263: e109341. – CENIA (2021): Zpráva o stavu životního prostředí České republiky 2020. Česká informační agentura životního prostředí Praha, 304 pp. - Esmail N., Wintle B.C., t´ Sas-Rolfes M., Athanas A., Beale C.M., Bending Z., Dai R. et al. (2020): Emerging illegal wildlife trade issues: A global horizon scan. Conserv. Lett.13: e12715.  - EU (2016): EU Action Plan against wildlife trafficking. COM (2016) 87 final. Publ. Office of the European Union Luxembourg, 28 pp. – FATF (2020): Money laundering and the illegal wildlife crime. Financial Action Task Force/Organisation for Economic Co-operation abd Development Paris, 72 pp. - Fukushima C.S., Tricorache P., Toomes A., Stringham O.C., Rivera-Téllez E., Ripple W.J., Peters G. et al. (2021): Challenges and perspectives on tackling illegal or unsustainable wildlife trade. Biol. Conserv. 263: 109342. - Harfoot M., Glaser S.A., Tittensor D.P., Britten G.L., McLardy C., Malsch K. & Burgess N.D. (2018): Unveiling the patterns and trends in 40 years of global trade in CITES-listed wildlife. Biol. Conserv. 223: 47–57. - IPBES (2020): IPBES workshop on biodiversity and pandemics. Workshop report. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 96 pp. - Li Q., Guan X., Wu P., Wang X., Zhou L., Tong Y., Ren R., Leung K.S.M. et al. (2020): Early transmission dynamics in Wuhan, China, of novel coronavirus-infected pneumonia. N. Engl. J. Med. 382: 1199-1207. - McNamara J., Robinson E.J.Z., Abernethy K., Iponga D.M., Sackey H.N.K., Wright J. et al. (2020): COVID-19, systemic crisis, and possible implications for the wild meat trade in Sub-Saharan Africa. Environ. Resour. Econ. 76: 1045–1066. - Mizumoto K., Kagda K. & Chowell G. (2020): Effect of a wet market on coronavirus disease (COVID-19) transmission dynamics in China, 2019–2020. Int. J. Infect. Dis. 97: 96–101. - Morcatty T.Q., Feddema K., Nekaris, K.A.I. & Nijman V. (2021): Online trade in wildlife and the lack of response to COVID-19. Environ. Res. 193: 110439. - Morton O., Scheffers B.R., Haugaasen T. & Edwards D.P. (2021): Impacts of wildlife trade on terrestrial biodiversity. Nat. Ecol. Evol. 5: 540-548. – MŽP (2022): Registr CITES. Ministerstvo životního prostředí Praha. https://cites.mzp.cz/. - Nellemann C., Henriksen R., Kreilhuber A., Stewart D., Kotsovou M., Raxter P., Mrena E. &   Barrat S. eds. (2016): The rise of environmental crime – A growing threat to natural resources, peace, development and security. A UNEP-INTERPOL Rapid Response Assessment. United Nations Environment Programme Nairobi, Kenya and RHIPTO Rapid Response–Norwegian Center for Global Analyses Norway, 104 pp. – Plesník J. (2015): Nosorožčí rohy: marnost nad marnost. Nika 36 (1): 12-17. - Plesník J. (2021): Pytláctví vytváří ekologické pasti i v proslulém jihoafrickém chráněném území. Živa 69: xxx. – Plesník J. & Hanel L. (2021): Mořská biologická rozmanitost potřebuje nejen chráněná území. Ochrana přírody 76 (5): 44-48. - Plesník J. & Jelínková J. (2018): Světový obchod s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy: co se skrývá za čísly. Ochrana přírody 73 (4): vii-ix. – Plesník J. & Pelc F. (2020): Úbytek velkých afrických živočichů pokračuje i nadále. Ochrana přírody 75 (3): 40-44. - Plesník J., Makal J. & Klouček O. (2019): Celosvětová konference CITES v Ženevě zpřísnila podmínky pro mezinárodní obchod s ohroženými druhy. Ochrana přírody 74 (6): 44-48. - Plesník J., Pelc F., Ucová S. & Plesníková M. (2020): Pandemie covid-19 a co z ní plyne pro ochranu přírody a krajiny. Ochrana přírody 75 (6): 55-60. - Robinson J.E. & Sinovas P. (2018): Challenges of analyzing the global trade in CITES-listed wildlife. Conserv. Biol. 32: 1203–1206. – Scheffers B., Oliviera B.F., Lamb I. & Edwards D. (2019):  Global wildlife trade across the tree of life. Science 366: 71-76. - Schippmann U, Leaman D. & Cunningham A.B. (2006): Cultivation and wild collection of medicinal and aromatic plants under sustainability aspects. In Bogers R.J., Craker L.E. & Lange D. (eds.): Medicinal and aromatic plants. Springer Wageningen/Dordrecht: 75–95. - Slábová M., Šetlíková I., Vodrážka M., Richtrová Z. & Berec M. (2021): The number of shipments in the CITES Trade Database does not accurately reflect the volume of traded wildlife. Biol. Conserv. 253: 108947. - Tittensor D.P., Harfoot M., McLardy C., Britten G.L.,  Kecse-Nagy K., Landry B.,  Outhwaite W. et al. (2020): Evaluating the relationships between the legal and illegal international wildlife trades. Conserv. Lett. 13: e12724. – t´ Sas-Rolfes M., Challender D.W., Hinsley A., Veríssimo D. & Milner-Gulland E.J. (2019): Illegal wildlife trade: Scale, processes and governance. Ann. Rev. Environ. Resour.  44: 201-208. – Ucová S., Říhová P., Šafář J. & Plesník J. (2019): Ochrana tygrů a Česká republika. Ochrana přírody 74 (1): 29-32. - UNEP (2018): Strengthening legal frameworks for licit and illicit trade in wildlife and forest products. United Nations Environment Programme Nairobi, Kenya, 73 pp. - UNEP-WCMC (2021): EU Wildlife Trade 2019: Analysis of the European Union and candidate countries’ annual reports to CITES 2019. UNEP-World Conservation Monitoring Centre Cambridge, U.K., 33 pp. – UNEP-WCMC (2022a): CITES Trade Data Dashboards. UNEP-World Conservation Monitoring Centre Cambridge, U.K. https://trade.cites.org. - UNEP-WCMC (2022b): CITES Trade Database. UNEP-World Conservation Monitoring Centre Cambridge, U.K. https://dasboards.cites.org. UNODC (2020): World wildlife crime report: Trafficking in protected species 2020. United Nations New York, N.Y., 132 pp. - van Uhm D.P. (2016): The illegal wildlife trade. Inside the world of poachers, smugglers and traders. Springer Int. Publ. Cham, Switzerland, 205 pp. – WJC (2021): Convergence of wildlife crime with other forms of organised crime. Wildlife Justice Commission The Hague, the Netherlands, 28 pp. - World Bank (2019): Illegal logging, fishing, and wildlife trade: The costs and how to combat it. World Bank Washington, D.C., 69 pp. - Worobey M. (2021): Dissecting the early COVID-19 cases in Wuhan. Science 374: 1202-1204. - Wyatt T. (2021): Is CITES protecting wildlife? Assessing implementation and compliance. Routledge Abingdon, U. K., 192 pp.