Zprávy, aktuality, oznámení

Ve Veselí nad Moravou od března vítá návštěvníky Dům přírody Bílých Karpat. Na Zelený čtvrtek se otevřel i Dům přírody Českého krasu, který byl vybudován na Zlatém koni u Koněprus na Berounsku. 

Tisková zpráva AOPK ČR, MŽP a Západočeské univerzity v Plzni

Invazní sršeň asijská se v České republice poprvé objevila v říjnu loňského roku v Plzni, nejnovější nález je z letošního února z Hrádku u Rokycan. Představuje značné riziko nejen pro chovy včel, ale i pro další volně žijící druhy hmyzu, protože se jimi živí. Klíčový je monitoring míst, kde se sršně už objevily, a likvidace jejich případných hnízd.

V posledních desetiletích v chráněné krajinné oblasti Pálava výrazně přibyla oplocení kolem zemědělských pozemků, především vinic. Brání živočichům a lidem v pohybu krajinou, ale také výrazně ovlivňují její vzhled. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se proto začátkem loňského roku dohodla se zástupci Vinařství Pavlov na tom, že kolem části svých vinic v těsné blízkosti národní přírodní rezervace Děvín ploty odstraní. Koncem roku 2023 tak z krajiny pod Pálavou zmizelo 3,7 km pletiva, které svou hlavní funkci, tedy ochranu mladé vinice před okusem srnčí zvěří, již splnilo.

Na co, jak a kdy žádat o dotaci na ochranu ovcí, koz a skotu? Letos jaro přišlo dříve a pastevní sezóna už pomalu začíná. V rámci evropského dotačního titulu Operační program Životní prostředí (OPŽP) 2021–2027 je pro chovatele stále k dispozici podpora na lepší zabezpečení stád hospodářských zvířat. Preventivní opatření jsou dnes zejména v příhraničních oblastech ČR už téměř nutností. Tato opatření mohou být až ze 100 % hrazena z Operačního programu Životní prostředí, aktivity 1.6.1.2 Předcházení, minimalizace a náprava škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů. 

Jedním z názorných ukazatelů rozsahu vlivu lidské civilizace na naši planetu zůstává skutečnost, že jsme podle některých názorů pozměnili až 80 % souše. Dopady působení člověka na přírodní prostředí zasahují nejen rozmanitost a rozšíření druhů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů, jako jsou huby nebo řasy, ale změny půdního krytu se promítají také do produktivity ekosystémů.

Obchod s planě rostoucími rostlinami, volně žijícími živočichy a dalšími organismy, jako jsou houby, může v některých případech vést k nadměrnému využívání jejich populací vyvolávajícímu úbytek početnosti a zmenšení areálu rozšíření. Následovat může i vymření příslušného taxonu. Sjednání známé Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (CITES), jedné z prvních norem mezinárodního práva zaměřených na péči o biologickou rozmanitost (viz Ochrana přírody, 78, 4, 44–48, 2023), bylo důležitým krokem k jeho omezení.

Potřeba řešení obnovy migrační průchodnosti vodních toků jde ruku v ruce s víceúčelovým využíváním říční sítě. Není překvapivé, že v souvislostech řešení klimatické změny (mj. adaptační opatření na extrémní hydrologické situace) i energetické politiky Evropského společenství formou absolutní podpory zdrojů označovaných jako „zelená energie“ na straně člověka tato problematika zůstává, ba dokonce je aktuální více než jindy.