Ochrana přírody 3/2016 — 24. 6. 2016 — Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Trio učebnic z Banské Bystrice rozhodně stojí za přečtení
Vysoce informativní příručku, zaměřenou na ochranu biologické rozmanitosti a vydanou banskobystrickou Fakultou přírodních věd Univerzity Matěje Bely, jsme čtenářům již představili (viz Ochrana přírody, 67, 5, 36, 2012). Po všech stránkách aktivní pracoviště uveřejňuje také další učební texty, zabývající se péčí o přírodní a krajinné dědictví. Pro dnešní recenzi jsme vybrali tři, ucelenou formou prezentující tradiční přístupy – územní ochranu a ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Péče o chráněná území
Útlá publikace, sestavená Jurajem Švajdou a Peterem Sabo, seznamuje se současnými názory na navrhování a vymezování chráněných území a následnou péči o ně. Skripta vysvětlují, co vlastně péče o CHÚ je a co naopak není, přibližují její zásady a v závěru diskutují nástroje, sloužící k účinnému spravování CHÚ nejrůznějších kategorií. Zvláštní pozornost autoři věnují stanovení hodnoty CHÚ, při němž se stále častěji uplatňuje kvantifikace ekosystémových služeb v peněžní podobě. Učebnice neopomíjí ani otázku vazeb mezi územní ochranou a jedním z celosvětově nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím – turistikou a rekreací.
Švajda J. & Sabo P.: Manažment chránených území.
Belianum Banská Bystrica 2013. 128 str.
ISBN 978-80-557-0618-4. Cena neuvedena.
Autoři se nebojí zdůrazňovat při péči o CHÚ nezbytný účastnický přístup, nezřídka považovaný za jakýsi společenský luxus. Zařazení hodnocení vlivu lidské činnosti na životní prostředí není akademickou kratochvílí, ale reaguje na potřebu ovládat také tuto problematiku.
Recenzovaný text je plný příkladů ze Slovenska i zahraničí. Nepřekvapí, že publikaci uzavírá kritické, ale předem nezaujaté a objektivní hodnocení účinnosti péče o slovenské národní parky. V úvodu knihy najdeme na konci kapitol kontrolní otázky a statě o praktických postupech managementu CHÚ přinášející soupis cílů a realistických doporučení.
Vzhledem k tomu, že příroda je mnohem dynamičtější, než jsme donedávna usuzovali, stálo by za to se podrobněji věnovat zásadám adaptivní péče. Světový fond na ochranu přírody (WWF) se nezaměřuje jen na divočinu, ale i na potravinovou bezpečnost, odpady či zeleň ve městech. Může jít o ne zcela přesný překlad výrazu wildlife (str. 31). Naopak úplný název Bernské úmluvy zahrnuje pouze wildlife, tedy planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy, nikoli všechny volně žijící organismy (str. 33). Zohledněny v textu zatím nejsou probíhající a očekávané změny podnebí.
Péče o chráněné druhy živočichů – vybrané problémy
Druhá učebnice, sepsaná Peterem Urbanem, cílí na péči o chráněné druhy volně žijících živočichů. Autor ve 14 kapitolách představuje druhovou ochranu v kontextu péče o biologickou rozmanitost, a protože biota do značné míry podmiňuje fungování ekosystémů, čtenář se dozví i o klíčových poznatcích ekosystémové ekologie. Kromě ochrany in situ a ex situ Urban neopomenul ani otázky současného ohrožení živočichů a jejich vymizení (extinkce). Plány péče a záchranné programy skripta ilustrují na příkladech ze Slovenska i zahraničí. Četné rámečky představují výrazné oživení čtivého textu, odborné výrazy jsou doplněny původním anglickým slovem či souslovím.
Urban P.: Manažment chránených druhův živočíchov. Vybrané problémy.
Belianum Banská Bystrica 2013. 101 str.
ISBN 978-80-557-0627-6. Cena neuvedena.
Protože nejúčinnějším způsobem ochrany cílových druhů zůstává péče o jejich prostředí, výraznější pozornost by si zasloužilo propojení druhové a územní ochrany. Lesy v Malajsii nejsou káceny především pro kaučukovníkové plantáže, ale pro pěstování palmy olejné (Elaeis guineensis), str. 37. Na obrázku na str. 53 není kůň Převalského (Equus ferus przewalskii), ale volně žijící asijský (polo)osel kiang (E. kiang). Větší prostor by mohly dostat směrnice EU na ochranu přírody i zákon o ohrožených druzích (ESA), platný v USA, protože znamenaly v druhové ochraně nesporný mezník.
Přes drobné výhrady je Urbanova příručka aktuálním, dobře zpracovaným a vhodně podaným přehledem některých otázek péče o populace druhů a dalších taxonů volně žijících živočichů a o jimi osídlené prostředí.
Péče o chráněné druhy rostlin
Podobně obsáhlou publikaci zaměřenou na péči o chráněné druhy rostlin sepsali Anna Petrášová, Eva Uhliarová, Peter Sabo a Radoslav Považan. Na rozdíl od předcházejících ale nevyšla tiskem a je dostupná pouze elektronicky.
V úvodu se čtenář dozví o východiscích výzkumu rozmanitosti rostlin, jejího významu a ohrožení. Navazující kapitoly se věnují problematice červených seznamů a knih, s důrazem na sestavování červených seznamů ohrožených druhů planě rostoucích rostlin na Slovensku.
Petrášová A., Uhliarová E., Sabo P. & Považan R.:
Manažment chránených druhov rastlín.
Belianum Banská Bystrica 2013, 109 str..
ISBN 978-80-557-0628-3. Cena neuvedena.
Právní ochrana ohrožených rostlin a jejich biotopů je rozebrána naprosto odpovídající formou. Autoři mj. konstatují, že pouze tři čtvrtiny druhů a typů přírodních stanovišť, na něž se vztahuje směrnice EU o stanovištích, mají na Slovensku zajištěnu dostatečnou ochranu. Pro zbývající je nutné evropsky významné lokality doplnit. Seznamy chráněných druhů jsou koncipovány poněkud odlišně než v ČR, protože mj. rozlišují druhy evropského a národního významu. V příručce najdeme i popis stanovení společenské hodnoty chráněných druhů. I když někteří toto téma odmítají, soudněznalecká, přestupková a trestněprávní praxe uvedený přístup běžně požaduje i v ČR. V závěru najdeme detailní přehled mezinárodních mnohostranných úmluv důležitých pro druhovou ochranu rostlin.
Inspirativní jsou pasáže věnované ochraně planě rostoucích rostlin ex situ. Zapojení botanických zahrad a arboret je na rozdíl od ochrany přírody v ČR propracovanější a záchranné programy jsou mnohem běžnější: od roku 2000 do roku 2013 na Slovensku připravili a schválili záchranné programy pro 30 druhů! Příručku oživují textové a obrazové informace o vybraných druzích rostlin, chráněných legislativou EU. Stranou zájmu autorů nezůstaly významné biotopy chráněných druhů planě rostoucích rostlin, péče o ně a jejich monitorování. U invazních nepůvodních druhů čtenář ocení nejen teoretická východiska, ale i popis nejvýznamnějších taxonů a způsobů jejich regulace a odstraňování.
Překvapující je zařazení problematiky památných stromů a obecné ochrany dřevin, protože se s druhovou ochranou rostlin překrývají jen okrajově. U památných stromů se jedná především o ochranu objektů s kulturním a estetickým významem: proto má uvedený nástroj péče o přírodní dědictví blíže spíše k územní ochraně. Naopak péče o rozptýlenou zeleň bývá nejčastěji dávána do souvislosti s udržováním funkcí současné krajiny.
Všechny tři recenzované učebnice z dílny pracovníků FPV UMB v Banské Bystrici jistě neposlouží pouze tamějším posluchačům k získání žádoucích kreditů. S chutí se do nich začtou jak profesionální ochránci přírody, tak i lidé, kteří mají přírodu rádi a chtěli by jí rozumným způsobem pomoci.
Publikace jsou dostupné na internetové adrese:
http://www.fpv.umb.sk/katedry/katedra-biologie-a-ekologie/veda-a-vyskum/publikacie/