Ochrana přírody 5/2025 — 30. 10. 2025 — Vzpomínky a medailonky — Tištěná verze článku v pdf
Werner Hentschel – od vizí k naplňování cílů – 80 let
V profesním životě potkáváme řadu kolegů a někdy i vedoucích pracovníků, ale ne vždy se stanou součástí „velkého“ okruhu blízkých a známých, kdy i po ukončení profesní kariéry se nadále setkáváme. Osobně považuji tato setkávání za výraz dobrých vztahů kolektivu v zaměstnání mezi kolegy. Ing. Wernera Hentschela a Ing. Hanu Hentschelovou řadím mezi kolegy, se kterými se rád potkávám i po ukončení jejich profesní kariéry. Kolega Ing. Karel Stein nazval medailonek (Ochrana přírody 6/2015) k 70 letům narození W. Hentschela „šťastnou volbou pro ochranu přírody a CHKO Labské pískovce“ a lze jen doplnit, že pro většinu zaměstnanců působení W. Hentschela ve vedoucí funkci bylo šťastným obdobím.
Rodinné zázemí
Werner Hentschel se narodil ve Šluknovském výběžku v obci Lipová dne 24. listopadu 1945 rodičům Marii a Johannu Hentschelovým německé národnosti a kořeny rodiny jsou doloženy z obcí Lipové a Severní až k roku 1707. Otec byl z rodiny, která pracovala v textilním průmyslu. Maminka pracovala v textilce Stap a později v tiskárně Severografia.
W. Hentschel vychodil základní osmiletou školu v Lipové a veVelkém Šenově, kde skamarády trávili mnoho času v přírodě, a prvním počinem pro ochranu přírody bylo zhotovení budek pro ptáky, které rozvěšovali v okolí obce Lipová.
Zájem o přírodu nadále prohluboval a nastoupil na lesnickou školu v Hejnicích, kde v této zálibě mohl rozšířit znalosti a vědomosti o lese. Ve studiu pokračoval na čtyřleté střední lesnické technické škole v Trutnově a dále na lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně (1965–1970). Po celou dobu studia dělal pomocnou vědeckou sílu na katedře lesnické fytocenologie a typologie a při té příležitosti navštívil mnohá chráněná území. Po celou dobu studia měl výborného učitele a mentora, polesného Tomka z Lobendavy, kde vykonával veškeré praxe. Celý život se snaží dále své vědomosti a zkušenosti předávat. Ve své diplomové práci se věnoval hospodářskému využití příměstských lesů v souladu s ochranou přírody a estetikou zachování drobných památek. Své profesní vzdělání uplatnil na Lesním závodě Rumburk, polesí Jedlová, kde byl po krátké době ustaven do funkce vedoucího polesí. Vysokoškolské studium mu přineslo nejen vzdělání, ale i manželku Hanku, která po ukončení lesnické fakulty nastoupila jako technik na polesí, kde pracovali. Společně vychovali syna Wernera ml.
Kladný postoj k životnímu prostředí prosazoval uplatňováním přírodě blízkých přístupů při pěstování a obnově lesa. V 70. letech se na polesí Jedlová zasadil o radikální snížení stavu spárkaté zvěře tak, aby se les opět přirozeně zmlazoval, a to v době, kdy o tento přístup nebyl absolutní zájem. Po vyhlášení CHKO Lužické hory v roce 1976 zde vykonával funkci dobrovolného strážce.
Odchod z lesního závodu Rumburk
Počátek 90. let minulého století v jeho profesní kariéře znamenal výraznou změnu v souvislosti s reorganizací státních lesů. Ta spočívala v rozdělení na Lesy České republiky, s. p., a akciové společnosti, což kritizoval, protože státní lesy tímto rozdělením ztratily přímý vliv na hospodaření a pěstební činnost. Již během působení na LZ Rumburk navázal spolupráci s oddělením ochrany lesů LZ Königstein, které vedl Dr. Jürgen Stein. Spolu se dohodli na úzké budoucí spolupráci nejen v principech pěstování lesa, ale i v oblasti ochrany přírody.
Jelikož vždy zastával zásadu, že hospodaření v lesích musí být v souladu s přírodou, což reorganizační změny neumožňovaly, rozhodl se ke změně povolání a přešel na pozici vedoucího Správy CHKO Labské pískovce.
Společná Česko-německá exkurze zaměstnanců ochrany přírody (správy CHKO Labské pískovce, správ NP České a Saské Švýcarsko) v Saském Švýcarsku v červnu 2007. Foto Hana Hentschelová
Dobré zázemí pro zaměstnance je úspěchem dobré práce
S příchodem W. Hentschela v roce 1991 do funkce vedoucího Správy CHKO započala velmi intenzivní česko-německá spolupráce. Všichni odborní pracovníci z oborů botaniky, zoologie, lesnictví či práce s veřejností měli své protější partnery na saské straně a intenzita spolupráce vyústila v pravidelné porady. Němečtí kolegové si byli velmi dobře vědomi ekonomických poměrů v tehdejším Československu a jejich podpora probíhala např. poskytnutím terénního automobilu, odborné literatury nebo výpočetní techniky.
Velmi blízké osobní vztahy s tehdejším vedoucím Správy NP Saské Švýcarsko Dr. J. Steinem byly právě tím hnacím motorem spolupráce mezi českou a saskou správou. Společné porady na úrovních vedení, ale i velmi častá setkání odborných pracovníků vyústily v pořádání vícedenních odborných exkurzí na území Německa, Čech, Moravy, Slovenska i Polska.
W. Hentschel dbal na dobré podmínky pracovníků správy a postupem času zajistil terénní stanici ve Chřibské, kterou díky iniciativě získal od města Chřibská, jako vklad pro připravovaný národní park. Terénní stanice znamenala výrazný impuls pro realizaci řady výzkumných prací vCHKO.
Ochrana přírody v porevolučním období začala hned od počátku devadesátých let řešit několik velmi složitých kauz. Z těch lze jmenovat především záměr dálnice Praha–Drážďany, dálniční přivaděč a plavební stupeň Dolní Žleb, které by bez jasného postoje vedoucího správy, mířeného ve prospěch ochrany přírody, byly již dávno zrealizovány.
Kolektiv správy pod vedením W. Hentschela současně připravoval podklady pro vyhlášení národního parku České Švýcarsko a neúnavnost s mravenčí prací s veřejnou správou, sdělovacími prostředky, veřejností i poslanci Parlamentu ČR nakonec vedla k vytyčenému cíli. Neúspěch v pokusu o obsazení postu ředitele národního parku byl pro W. Hentschela hnacím motorem v prosazování zájmů ochrany přírody v oblasti Krušných hor a „zbylé“ části Labských pískovců. Vyhlášení NPR Kaňon Labe nebo rozšíření NPR Úhošť by bez neúnavného vedení Správy nebylo možné.
Za vytrvalost při přípravě podkladů pro vyhlášení NP České Švýcarsko a za přeshraniční spolupráci byl oceněn saským ministerstvem životního prostředí a při konferenci k výročí 30 let od vzniku CHKO Labské pískovce obdržel cenu ministra životního prostředí ČR. V roce 2010 byl na jeho počest vyhlášen památný strom, dub s obvodem kmene 473 cm v obci Růžová, s názvem „Wernerův dub“.
Prolínání umění, kultury a přírody
Na poli kultury a umění W. Hentschel dokázal prosadit tři výstavní prostory v detašovaném pracovišti Správy CHKO Labské pískovce v Klášterci nad Ohří, informačním středisku v Tisé a v sídle Správy CHKO na Teplické ulici v Děčíně. Myšlenka provázanosti ochrany přírody s jinými obory, komplexnosti a provázanosti s uměním umožnila vidění a zpřístupnění oboru ochrany životního prostředí široké veřejnosti. Tento princip je i nadále prosazován Správou NP České Švýcarsko jako jeden z pilířů práce s veřejností. Pravidelné výstavy, přednášková činnost a popularizace botaniky, zoologie a cestopisů přilákala stovky posluchačů do městské knihovny v Děčíně.
Spolupráce
W. Hentschel spolupracoval s prof. Elmarem Csaplovicsem z Technické univerzity v Drážďanech, spřírodovědným muzeem ve Zhořelci a ministerstvem životního prostředí Saska. Svůj rodný jazyk využíval i jako tlumočník již od SLTŠ Trutnov, u státních lesů a později také u ochrany přírody. Dlouhodobě spolupracoval sřadou českých kolegů, např. J. Čeřovským, K. Kaňákem, P. Mouchou, A. Vopálkovou, F. Povolným. S T. Rothröcklem byl členem rady NP Podyjí a plánovali společnou organizaci „maloparků“. Z německých kolegů W. Hentschel pravidelně spolupracoval s J. Phoenixem, P. Simpfendörferem, H.-J. Vorbergerem (saské ministerstvo životního prostředí), K. Fiedlerem (koordinátorem pracovní skupiny německé sociálně-demokratické strany pro Euroregion Elbe-Labe) a M. Jeremiesem, který se zabýval botanikou a geologií německé Horní Lužice a Šluknovského výběžku.
Zasloužený „odpočinek“
Činorodost a aktivity W. Hentschela nepolevily ani po odchodu do důchodu. Aktivity spojené s jeho profesí, historií a vztahem k rodnému kraji pokračovaly nejen v obci Lipová, kde stojí v osadě Liščí jeho domek. Se svou manželkou inicioval obnovu drobných památek v Lipové, kde se dosud podařilo zrestaurovat 31 křížků, pět soch, šest pomníků, 25 obrazů a pět kaplí do původní podoby. Znalosti a zkušenosti v oblasti lesnictví i nadále zúročil v profesi správce NPR Božídarské rašeliniště, kde zajišťoval péči o toto cenné území. Podílel se na přípravě plánu péče pro připravované CHKO Doupovské hory, k jejímuž vyhlášení nakonec nedošlo. V letech 2008–2011 učil hospodářskou úpravu lesů a ochranu přírody na Střední lesnické škole ve Šluknově. Jazykové schopnosti zúročil v letech 2009–2019, kdy vedl exkurze pro německé zájemce o ochranu přírody po chráněných územích v severních Čechách s důrazem na zajímavosti o krajině, přírodě, historii, kultuře či architektuře. Obdobně tak i pro české zájemce vedl exkurze do Německa.
Komunální politik
V letech 2010–2014 byl W. Hentschel zastupitelem obce Lipová a část tohoto období vykonával funkci místostarosty. Vztah k ochraně krajiny a historii rodného kraje zúročil v realizaci Kostelní stezky mezi obcemi Lipová a Wehrsdorf, na jejíž obnově se v roce 2018 podílel. Zajistil převzetí farských lesů Lipová a v letech 2016–2018 tam pracoval ve funkci lesníka. Ve spolupráci s Přírodovědným spolkem Horní Lužice realizoval geopark místních hornin z obou stran hranice u podstávkového domu (IC Lipová). Zhotoveny byly také putovní skříně s těmito horninami a společně se ženou zpracovali materiál o geologické podobnosti Šluknovského výběžku a Hornolužické pahorkatiny. Každoročně se podílí na organizaci setkání rodáků z Lipové a za přispění rozvoje obce Lipová mu bylo 28. 10. 2018 uděleno čestné občanství.
Popřejme Werneru Hentschelovi, ať ho provází životní elán a nadšení pro věc jako doposud. Chvíle strávené ve „šťastném“ období zůstávají jako nezapomenutelné vzpomínky na velkého vedoucího Wernera. ■
- - - -
Úvodní foto:
Manželé Hentschelovi na ochranářské exkurzi po pískovcových územích v květnu 2003. Foto Holm Riebe