Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Medailonky

Ochrana přírody 2/2016 30. 5. 2016 Kulér-Medailonky Tištěná verze článku v pdf

Lumpe Heinrich

Autor: Martin Krsek

Lumpe Heinrich

Lumpe Heinrich
(*16. 2. 1859 Doubice u Krásné Lípy,
†22. 2. 1936 Dubí na Teplicku)

Ústecký velkoobchodník se železářským zbožím, stavitel a zejména průkopník ochrany přírody se stal jedním z nejznámějších tuzemských představitelů nového občanského hnutí, které reagovalo na negativní dopady průmyslové revoluce na životní prostředí. Právě na silně industrializovaném severozápadě Čech se tyto následky výrazně promítaly do stavu přírody.

Dětství prožil na venkově v početné rodině obchodníka se dřevem uprostřed přírody Českého Švýcarska. Jako učeň se přestěhoval do průmyslového centra regionu Ústí nad Labem, kde jeho bezdětný strýc Ignaz vedl známé železářství a koloniální obchod. Na zkušenou vyjel do Německa. Po návratu převzal rodinný podnik přejmenovaný na Ignaz Lumpes Neffe (synovec Ignaze Lumpeho). Koloniál proměnil ve velkoobchod se železářským zbožím s několika pobočkami. Roku 1908 k tomu založil firmu na výstavbu vodních děl Nordbömische Wasserbaugesellschaft (Severočeskou vodostavební společnost), která např. položila vodovod i na nejvyšší českou horu Sněžku (1908). Osobně se zabýval problematikou dostupnosti pitné vody pro sílící populaci průmyslových měst.

Velkou část svých zisků věnoval na dobročinné účely. Nejvíce investoval do ochrany ptactva. Právě masivní úbytek stavu ptactva představoval první alarmující doklad o míře poškození životního prostředí průmyslem. S obrovskými finančními náklady proto Lumpe vybudoval v Ústí první středoevropskou ptačí rezervaci (1908) na pustém svahu Mariánského skály nedaleko centra města. Do parku se skutečně koncentrovalo ptactvo ze širokého okolí, roku 1928 zde byla odborníky doložena přítomnost 81 druhů opeřenců. Park osadil řadou atrakcí a kuriozit, jako umělou zříceninou hradu, jeskyní a dalšími pohádkovými výjevy, a také geologickými pozoruhodnostmi. Chtěl tak zlákat pozornost široké veřejnosti, pro kterou areál zpřístupnil roku 1914. Hlavním posláním parku bylo chránit ptactvo a učit návštěvníky péči o něj. Lumpe mnohdy přistupoval k problematice s laickou naivitou. Například chtěl ve své rezervaci připravit podmínky, aby tažné ptactvo nemělo nutkání stěhovat se přes zimu na jih. Toužil tak hájit své chráněnce před nebezpečími, která je při cestě za teplem čekala, zejména v Itálii dodnes nechvalně proslulé masivním lovem tažného ptactva. Nedostatek odborného vzdělání v přírodních vědách vynahrazoval zápalem a schopností realizovat své smělé plány. Také spolupracoval s předními odborníky, zejména s ornitologem Jiřím Jandou, pozdějším zakladatelem a ředitelem pražské zoologické zahrady (1931). (Blíže Pešout, P., 150 let od narození Jiřího Jandy – zakladatele prvních ornitologických rezervací v ČR, časopis Ochrana přírody 6/2015)

Tzv. Lumpepark se stal přední turistickou atrakcí regionu. Ročně ho navštívilo až 60 tisíc lidí, a to návštěvní sezóna trvala jen pět měsíců. Rezervace byla nepřístupná v době hnízdění a zimního krmení. Obrovskou práci odvedl Lumpe také na poli propagace ochrany ptactva. Zřídil tiskové oddělení, které rozesílalo zprávy do celého světa. Informace o ochranářských skutcích ústeckého velkoobchodníka tak otiskly noviny v Československu, Rakousku, Německu nebo Itálii, ale i v řadě států USA. Natočil dva filmy, s nimiž realizoval osvětovou kampaň.

Obchodník sehrál významnou roli i v oblasti celoevropské ochrany zvířat. Spoluzakládal Světový spolek na ochranu ptactva (1931). Společně s dalšími evropskými osobnostmi přesvědčil diktátora B. Mussoliniho o připojení Itálie k zákazu lovu zpěvného ptactva. Za svou snahu byl italskými ochranáři odměněn titulem "Otec evropského ptactva" (1933). Obdržel řadu dalších ocenění, včetně čestného doktorátu z univerzity v německém Greifswaldu (1923). Masarykova akademie práce vyhlašovala ve třicátých letech Lumpeho cenu pro nejlepší vědecké práce o ornitologii.

Je tomu osmdesát let, kdy byl nalezen mrtev. Okolnosti jeho smrti vypadaly dosti dramaticky. Tělo leželo na dně rybníka v Dubí na Teplicku asi v metrové hloubce s hlavou zabořenou v bahně. To vyvolalo spekulace o sebevraždě či vraždě oblíbeného milovníka přírody. Mediální ohlas, který zpráva o dramatické smrti Lumpeho způsobila, dokládá dobový význam ústeckého ochránce ptactva. Nekrolog otiskly noviny ve většině států Evropy i na řadě míst USA.

Železářství i ptačí rezervaci zdědil synovec Alfred Lumpe. Československý stát zkonfiskoval v roce 1945 Lumpepark jako nepřátelský majetek. Z ptačí rezervace se stal veřejný park, který se v roce 1949 oficiálně transformoval na zoologickou zahradu.

Prameny:
Archiv města Ústí nad Labem, Heinrich Lumpe, Dr. phil. h. c. Heinrich Lumpes Lebenswerk in der Presse
Archiv města Ústí nad Labem, Heinrich Lumpe, Album Dr. h. c. Lumpes Natur– Lehr– und Studienpark für Vogel – und Pflanzenschutz Aussig a. E

Literatura:
KRSEK, Martin, Heinrich Lumpe, „Otec evropského ptactva“ a jeho význam v dobové ochraně přírody, diplomová práce na FF UJEP Ústí nad Labem, obhájená 2009
MARX, W., Heinrich Lumpe, Leben und Wirken eines Natur- und Menschenfreundes, Ústí nad Labem 1922