Petr Zajíček

27. února uplynulo 110 let od slavného okamžiku, kdy objevitelé poprvé pronikli do jedné z nejkrásnějších prostor systému Sloupskošošůvských jeskyní – Brouškovy pohádkové síně.

V současné době probíhá stavba nové provozní budovy v areálu Punkevních jeskyní. Přestože bourací práce staré budovy byly zahájeny v první polovině loňského roku, návštěvní provoz fungoval až do 31. října v provizorních podmínkách. Byl to vstřícný krok k návštěvníkům, který se rozhodně vyplatil – návštěvnost za rok 2014 byla na Punkevních jeskyních (stejně jako na většině ostatních zpřístupněných jeskyních ČR) oproti roku 2013 výrazně vyšší.

V téměř absolutní tmě, hluboko v jeskyni, kde ticho přerušoval jen zvuk kapek dopadajících do jezírka, vyrůstal snad tisíce let nevídaný krápník. Nikdo o něm nevěděl a neobdivoval ho. Až najednou se ozval nezvyklý hluk krumpáčů a lopat. Tmou pronikl paprsek světla a zazněly lidské hlasy. Možná to byly hlasy nadšení nad novou prostorou a údivu nad krápníkovou výzdobou, v níž dominoval krápník, který pojmenovali Svícen.

Rozmanitý podzemní svět pod malebnou Balcarovou skálou u Ostrova u Macochy byl lidem dlouho utajen. Znám byl pouze výrazný vchod s navazující 38 metrů dlouhou slují. Romantické místo v Moravském krasu poprvé na obrazu ztvárnil J. Richter v roce 1820. Skála s temným otvorem a opředená pověstmi byla od poloviny 19. století uváděna v publikacích od různých autorů. Jedním z nich byl i Dr. Jindřich Wankel, který v prostorách vchodu a sluje učinil první archeologické výzkumy. Roku 1869 odkryl pravěké ohniště a kostěný nástroj z období mladšího paleolitu.

Jednotlivé útvary mají velikost do jednoho centimetru. Tento typ výzdoby je považován za velmi vzácný a nachází se na prohlídkové trase i ve veřejnosti nepřístupných částech jeskyně Na Turoldu.

Propast Macocha patří k nejvýznamnějším krasovým jevům ve střední Evropě. Byla známa odnepaměti a její dno bylo v dřívějších dobách přístupné pouze shora, po lanech či žebřících.

Rozdílný a mnohdy dramatický průběh jednotlivých etap geologické minulosti vtiskl krajině na území naší republiky rozmanité formy reliéfu i různorodou škálu přírodních útvarů. Malebné scenérie vrchovin střídají mohutné horské hřebeny, úrodné nížiny kontrastují s ostrými suky vulkanických pohoří. Ale i svět podzemí má v České republice nebývalou pestrost.

Moravský kras je známý početnou a pestrou škálou povrchových a podzemních krasových jevů. Patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším oblastem České republiky.