Jeden den průvodce
Skalní stěny se k sobě přibližují, chodba se stále více zužuje, protáhnu se jen taktak bokem, copak já, ale jak ta moje výprava, stihnou to za mnou? Ale jedině tudy vede cesta ven, a proč mám ksakru na sobě tu nejlepší bílou košili a teď si ji roztrhám o stěny… „Píp, píp, píp, pííííííp!!!!!“ Ještě v polospánku si uvědomuju: „Aha, to je zas ten můj ‚průvodcovský sen’, co se mi čas od času opakuje, nic nového, ale taky nic příjemného…“
Ochrana přírody 4/2008 — 19. 8. 2008 — Zaměřeno na veřejnost