Ochrana přírody 4/2023 — 24. 8. 2023 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Hranická propast leží na katastru města Hranice v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic vyhlášené v roce 1952. Jde o propast řícenou (light hole), jejíž otevřený jícen leží v nadmořské výšce 315 m n. m. Vstupní suchý jícen má rozměry 104 × 34 m a hloubku 69,5 m, níže položené prostory jsou zatopeny uhličitou kyselkou o teplotě 15–22 °C. Dna propasti dosud nebylo dosaženo, maximální naměřená hloubka činí zatím 450 m pod hladinou (2022). Extrémní hloubka Hranické propasti je dána její hydrotermální genezí, tj. krasovým procesem modelujícím prostory směrem zezdola nahoru. Je nejhlubší propastí České republiky a od roku 2016 také nejhlubší zatopenou propastí světa.
Hranická propast poutá v posledních letech velký zájem veřejnosti v souvislosti s postupným odhalováním hloubky jejích gigantických zatopených prostor. Po dosažení světového prvenství mezi propastmi zaplavenými vodou a zejména po loňském hojně mediálně prezentovaném posunutí „rekordu“ neuškodí shrnout údaje o dosavadních výsledcích hloubkového průzkumu, z nichž připomeneme ty stěžejní.
Hloubkový profil Hranické propasti. Vypracoval Petr Ondra
Lidé se pochopitelně od nepaměti pokoušeli prozkoumat hloubku tajuplného nezamrzajícího jezírka prosyceného bublinkami. Odvážlivci se na nádech nořili pod jeho hladinu, jak popsal neúspěšný pokus svého přítele už Tomáš Jordán z Klausenburku v „Knize o vodách hojitedlných neb teplicech moravských“ roku 1580. Exaktní měření započala začátkem 20. století a jejich výsledek byl přímo úměrný vývoji potápěčské techniky. Na vysvětlenou k tabulce – potápěčskými sondami rozumíme závaží na značené šňůře odvíjené z potápěčského bubínku.
V současné době tedy činí celková hloubka propasti po přičtení její suché části 450 + 69,5 = 519, 5 m.
Sestup robota ROV UNEXMIN GeoRobotics 1. srpna 2022 přinesl kromě hloubkového rekordu také další přelomové výsledky. Díky třem zabudovaným sonarům se poprvé podařilo exaktně zobrazit rozměry, tvary i prostorovou orientaci zatopených prostor a z naměřených dat posléze sestavit trojrozměrný model. Zpracování a „sesazování“ naměřených podkladů včetně suché části bylo dokončeno právě v době uzávěrky tohoto čísla. Trojrozměrný model je volně přístupný na odkaze https://drive.google.com/file/d/1EBfOL17Qfd83Dy0cz6YBEjsRjtWkvXx-/view?ts=643ee523 a představuje splněný sen několika generací badatelů. V současné době pokračuje převádění dat na dvojrozměrný obraz vhodný například pro tisk.
Krzysztof Starnawski při zastávce na dekompresním žebříku v hloubce 18 m, 2015. Foto Marcin Jamkowski
Za konzultaci odborné potápěčské problematiky děkujei Michalu Gubovi, předsedovi Základní organizace České speleologické společnosti 7-02 Hranický kras, jejíž členové se hloubkovým průzkumem Hranické propasti zabývají nepřetržitě od roku 1978. Bez jejich zkušeností, zápalu a osobní účasti by se výše uvedené průzkumné akce vůbec nemohly uskutečnit, natož tak významně uspět. ■
Spouštění robota ROV Unexmin GeoRobotics z plovoucího pontonu na hladině Jezírka. Foto Pavel Fryšák