Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 6/2021 17. 12. 2021 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Zpřístupněné jeskyně v České republice

jako významná zimoviště letounů

Autor: Jiří Šafář, Martin Koudelka

Zpřístupněné jeskyně v České republice

Rok 2021 byl mezinárodní speleologickou unií vyhlášen „Mezinárodním rokem jeskyní a krasu“. Dostalo se tak zasloužené pozornosti unikátním fenoménům v naší krajině. Z více než 2460 krasových jeskyní v České republice je 14 zpřístupněno veřejnosti. Všem je poskytována zákonná ochrana a většina z nich je navíc chráněna jako evropsky významná zimoviště letounů. K nejdůležitějším pilířům ochrany přírody patří pravidelné sledování výskytu zvláště chráněných druhů živočichů, a ani v jeskyních tomu není jinak.

Význam monitoringu
Dlouhodobý monitoring letounů – netopýrů a vrápenců – probíhá jednotnou metodikou na všech známých významnějších zimovištích, a to s akcentem na minimální rušení zimujících zvířat, již od devadesátých let 20. století. Získaná data přispívají podstatnou měrou k určení změn v rozšíření a početnosti letounů, včetně možného objasnění příčin těchto změn. Monitoring koordinují a provádějí členové České společnosti pro ochranu netopýrů ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a dalšími dobrovolníky mimo jiné i v jeskyních zpřístupněných veřejnosti a provozovaných Správou jeskyní ČR. Z nich pouze specifické Zbrašovské aragonitové jeskyně nejsou pro zimování letounů vhodné, a to vzhledem k vysoké teplotě (14–16 °C) a výskytu vyšších koncentrací oxidu uhličitého v některých partiích. Naopak zbývající jeskyně patří k největším zimovištím letounů v České republice vůbec. 

Jedná se o tyto jeskyně (seřazeno sestupně podle počtu zimujících jedinců, průměr za posledních deset let): Javoříčské j. 5417 ks, Sloupsko-šošůvské j. 2282 ks, Na Pomezí 902 ks, Na Turoldu 638 ks, Balcarka 268 ks, Koněpruské j. 260 ks, Kateřinská j. 242 ks, Punkevní j. 149 ks, Výpustek 148 ks, Na Špičáku 137 ks, Chýnovská j. 99 ks, Mladečské j. 50 ks a Bozkovské dolomitové j. 25 ks. S výjimkou posledně jmenované jsou všechny uvedené jeskyně evropsky významnými lokalitami (EVL) soustavy Natura 2000, v nichž jsou předmětem ochrany právě letouni. 

Zpřístupněné jeskyně

V rozmezí let 2011 až 2020 bylo ve zpřístupněných jeskyních v jednotlivých letech zjištěno 12–14 druhů letounů a za celé uvedené období jich zde zimovalo 16 druhů. Největší druhová pestrost (15 druhů) byla celkově zaznamenána ve Sloupsko-šošůvských jeskyních, i když pět druhů tu zimovalo jen jednou a v počtu jednoho kusu. Vzhledem k velmi podobné teplotě (většinou 7–9 °C) i vlhkosti vzduchu ve všech jeskyních není velkým překvapením skutečnost, že jsou v nich dominantní tři druhy, a to vrápenec malý, netopýr velký a netopýr brvitý. I když toto tvrzení neplatí úplně, protože netopýr brvitý ve zpřístupněných jeskyních v Čechách nezimuje. V Chýnovské jeskyni dokonce zcela chybí i vrápenec malý. 

A jaký je podíl zvířat ze zimovišť ve zpřístupněných jeskyních ve srovnání s dalšími lokalitami s pravidelným monitoringem? Lze konstatovat, že zejména u druhů zde dominantních (vrápenec malý, netopýr brvitý a n. velký) velmi významný, jak je uvedeno v tab. 1. Více než třetina (35,6  %) vrápenců malých a téměř třetina (30,4  %) netopýrů brvitých zimuje v pouhých 14 lokalitách! Naopak pro další evropsky významné druhy (netopýr černý, n. velkouchý a n. pobřežní) mají zpřístupněné jeskyně jako zimoviště jen malý význam. Opravdu vzácnými hibernanty ve sledovaném období byli ve zpřístupněných jeskyních netopýr velkouchý (15 ks), n. večerní (8 ks), n. severní (8 ks), n. pobřežní (2 ks) a vskutku ojediněle i netopýr pestrý a n. hvízdavý (po 1 ks). 

Zpřístupněné jeskyně boxJak je to s trendy vývoje?
Trendy vývoje početnosti populací netopýrů a vrápenců ve zpřístupněných jeskyních nelze zobecnit. Jen tři jeskyně ve sledovaném období vykazovaly trvalý růst početnosti zimujících zvířat, a to Na Turoldu, Balcarka a Výpustek. Ve všech třech případech to bylo ve vazbě na rostoucí populaci vrápence malého. Celkově bylo nasčítáno nejvíce zvířat v roce 2017 (11 478 ks, 13 druhů), ale v tomto roce dosáhly svého maxima poněkud překvapivě také jen tři jeskyně – Chýnovská, Javoříčské a Mladečské. Čím tento fakt vysvětlit? Počet hibernujících letounů ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi nimi k nejdůležitějším patří možné nevhodné zásahy do mateřských kolonií. Všechny tři při zimování nejpočetnější druhy je obvykle vytvářejí na půdách budov. A neméně důležitým činitelem jsou regionální klimatické podmínky, které významně ovlivňují potravní nabídku v době porodů a odchovu mláďat.

Obdobně nelze jednoznačně hodnotit vliv návštěvnosti na populaci letounů v zimním období, protože podmínky jsou v jednotlivých jeskyních různé. V případě jeskyní Na Špičáku nebo Na Turoldu, kde je většina zimujících zvířat prakticky v dosahu návštěvníků, může jejich přítomnost působit velmi rušivě. V Javoříčských jeskyních zůstávají asi dvě třetiny jedinců přes zimu na návštěvnické trase, i když by si zvířata mohla zvolit i stanoviště mimo ni. Ale většina jich je ve velké vzdálenosti od návštěvníků. Navíc vzhledem k obtížné dostupnosti není v zimním období tato lokalita příliš vyhledávána návštěvníky. Naopak v případě jeskyní Punkevních nebo Mladečských je většina hibernantů mimo návštěvnickou trasu, takže k jejich rušení prakticky nemůže docházet.

Zpřístupněné jeskyně tab2

Z hlavních výsledků
Má tedy provoz jeskyně v zimním období vliv na početnost populací netopýrů? Může mít, někde více, někde méně. Je nutné zcela uzavírat jeskyně v zimním období pro návštěvníky? Některé ano, jiné ne. Každou lokalitu je třeba hodnotit individuálně, podle její velikosti, potenciálního počtu návštěvníků v období hibernace letounů, možnosti využití alternativních úkrytů. Jen v zimním období se mohou běžní návštěvníci k těmto velice zajímavým živočichům přiblížit „na dosah“, s pomocí průvodců si k nim vytvořit kladný vztah a pochopit jejich důležitou roli v ekosystému. Získané informace a myšlenky šířit dál, a tím také pomoci chránit vzácná zvířata, k nimž chodíme na návštěvu do jejich ložnic.