Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf

JESO – Jednotná evidence speleologických objektů

Autor: Ivan Balák

JESO představuje centrální jednotnou elektronickou evidenci krasových a pseudokrasových jevů na území České republiky. Souhrnně a jednotně eviduje údaje o speleologických objektech, především o jejich existenci a podstatných vlastnostech, zejména pro potřeby efektivního naplňování ustanovení § 10 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a pro potřeby zajišťování povinností při ochraně a péči o přírodní stanoviště a druhy na území České republiky podle směrnice Rady ES č. 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Shromažďuje základní, polohové, měřické a popisné údaje o jednotlivých lokalitách, včetně dokumentace, přehledu o významu lokalit, jejich využití a stavu, možnosti ohrožení, výsledky výzkumu a průzkumu lokalit. Získaná data slouží mj. ke kvalitní a efektivní péči o karsologické jevy a jejich ochraně.

JESO je nedílnou součástí Informačního systému ochrany přírody (ISOP). Sběr dat JESO zajišťuje webová aplikace na URL adrese http://jeso.nature.cz. Umožňuje jejich ukládání včetně prostorové lokalizace, editace a vizualizace.

Vedením JESO je v souladu se zřizovací listinou a s přílohou vyhlášky č. 667/2004 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah a dokumentace jeskyní, pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Při budování JESO AOPK ČR spolupracuje se Správou jeskyní ČR a dalšími odborně kvalifikovanými právnickými a fyzickými osobami, zejména s Českou geologickou službou o. s. s., Geologickým ústavem AV ČR, v. v. i., a Českou speleologickou společností, o. s.

JESO je vedeno a spravováno jako veřejný registr. Využití se předpokládá především na pracovištích AOPK ČR, správ národních parků, Správy jeskyní ČR, České speleologické společnosti, orgánů státní správy (především krajských a újezdních úřadů) a na výzkumných pracovištích (vysoké školy, Geologická služba, AV ČR, muzea apod.).

Historie JESO

Snaha o jednotný popis, třídění a klasifikaci krasových a pseudokrasových jevů provází badatele již od poloviny 19. století. Ke stěžejním patří systematické popisy a měřické práce v jeskyních Moravského krasu z přelomu 19. a 20. století (např. J. Wankel, J. Knies, M. Kříž, K. Absolon). Další rozvoj systematické dokumentace v 50. letech 20. století souvisí zejména se vznikem organizované amatérské speleologie. Od 70. let 20. století do současnosti dochází ke kvalitativnímu nárůstu evidencí krasových jevů. V průběhu této doby vznikaly různě propracované „papírové“ evidenční systémy na zpracování údajů o krasu a pseudokrasu České republiky. Jedním z posledních výstupů této éry je publikace Hromas J. (ed.) a kol. (2009) Jeskyně. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 608 pp. Z důvodů efektivního využití dat pro účely nejenom ochrany přírody, ale i k dalšímu odbornému zpracování bylo rozhodnuto o vybudování sofistikovaného databázového systému k evidenci a zpracování těchto i nově získaných údajů o krasu a pseudokrasu ČR.

Vývoj aplikace JESO

Vlastní vývoj aplikace JESO byl zahájen ve druhé polovině roku 2008 AOPK ČR a ukončen v prvním čtvrtletí 2009. V současné době je již v plném provozu.

Uživatelské prostředí JESO

Základ uživatelského prostředí aplikace představuje běžný webový prohlížeč (MS Internet Explorer, Mozilla, Netscape apod.). Přístup k aplikaci je umožněn prostřednictvím URL adresy http://jeso.nature.cz, která zobrazí úvodní stránku aplikace. Databáze je přístupná pouze prostřednictvím přidělených přístupových práv.

Úvodní stránka JESO

Úvodní stránka obsahuje v zásadě dvě základní části. V horní části je jednoduché rozhraní pro přihlášení oprávněných osob podle přidělených rolí do systému. Mimo anonymního uživatele mohou přihlášení účastníci přejít do administrátorského okna aplikace, které slouží k editaci záznamů a nastavení dalších parametrů systému (přiřazování rolí a práv, editace číselníků, definice karsologických systémů apod.).

Spodní část okna je vyplněna stavebnicí dotazu, pomocí níž lze záznamy filtrovat dle různých parametrů a vybrané záznamy poté prohlížet a případně editovat. Výběrové podmínky lze zadat jako textové řetězce, čísla či výběrem z definovaných číselníků. Filtr je rozdělen do několika skupin:

• Základní údaje obsahují vyhledávací pole Typ jevu, Geneze jevu, Název jevu, Nadmořská výška, Karsologické členění(Jednotka, Oblast, Skupina), Základní kód JESO, výskyt zvláště chráněného území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, působnost orgánu ochrany přírodya Karsologický systém.
• Správní členěníumožňuje filtraci podle Kraje, Okresu, Obcea Katastrálního území.
• Rozměry(pozn.: aktivní pouze u objektů typu jeskyně) umožní filtraci podle Délky jeskyně, Hloubky jeskyně, Výšky jeskyněa Denivelace jeskyně.
• Vchodyřeší dotaz na úrovni Spojení jeskyní s povrchem, Technické řešení uzávěry, Stav uzávěrya Správce uzávěry.
• Popisobsahuje vyhledávací pole Morfologie/typologie jevu, Hydrologická aktivita, Typické profily chodeb, Sedimentární výplně, Minerální výplně, Speleogény, Biologie, Paleontologie, Archeologie, Využití jevua Stav jevu.
• Další údajeumožňují filtrovat podle polí Záznam je veřejný(slouží k zamezení úniku dat o citlivých lokalitách) a Záznam je kompletní(uzamčení záznamu).

Editace dat JESO

Editační okno JESO je přístupné pouze editorům a adminům. V editační části se v maximálně možné míře využívá definovaných číselníků s možností vkládání v relacích 1 : 1 a 1 : N. Editace je členěna do několika logických oddílů.

• V oddíluZákladní údajejsou registrovány Názvya Synonymakrasových a pseudokrasových jevů, jejich Typa příslušnost do Karsologického členění ČR.
• V oddílu Kód JESOje na základě příslušnosti do karsologického členění ČR a geneze generován Základní kód JESO. Dále se v tomto oddílu registrují historické kódy krasových a pseudokrasových jevů. Součástí oddílu je i příslušnost jevu do Karsologických systémů. Karsologické členění České republiky představuje základní rajonizace podle regionálně-geologických, orografických, hydrografických a karsologických hledisek. Krasové a pseudokrasové jevy mají v rámci JESO přiřazen unikátní KÓD JESO, který vychází z karsologického členění České republiky, geneze a typu jevu.

Příklad sestavení kódu JESO u krasového jevu:

K XXXXXXX J NNNNN

K – geneze jevu kras

XXXXXXX – číselný kód karsologického členění pro krasové jevy (soustava, celek, jednotka, oblast a skupina)

J, Z, H – označení typu jevu (J – jeskyně, Z – závrt, H – hydrologický jev)

NNNNN – pořadí jevu v karsologické skupině

Příklad sestavení kódu JESO u pseudokrasového jevu:

P XXXXXXX J NNNNN

P – geneze jevu pseudokras

XXXXXXX – kombinovaný kód karsologického členění pro pseudokrasové jevy (soustava, celek, jednotka, kód geomorfologického okrsku)

J, Z, H – označení typu jevu (J – jeskyně, Z – závrt, H – hydrologický jev)

NNNNN – pořadí jevu v geomorfologickém okrsku

Součástí oddílu je i editace Původního čísla/kódu jevus možností zápisu hodnot historických údajů o objektech. K jednomu objektu lze přiřazovat záznamy v relaci 1 :  N. Tyto záznamy mají význam při zápisu údajů v oblastech, kde speleologický výzkum a průzkum probíhá v delším časovém období a různí autoři a badatelé publikují své poznatky pod různými regionálními kódy a čísly. Typické je to např. pro Moravský kras, kde se pro některé jeskyně uvádí až pět rozdílných kódů.

Významná je možnost propojení jednotlivých objektů (vybraných jeskyní, závrtů a hydrologických jevů) do Karsologických systémů. Systém přebírá hodnotu základního kódu JESO primárního jevu (hlavní jeskyně, ponor atd., záleží na volbě editora) s prefixem KS. K jednomu objektu lze přiřazovat záznamy v relaci 1 :  N.

• V oddílu Rozměry objektujsou registrovány základní rozměry jeskyní (Délka, Hloubkaa Výška) včetně zdroje údajů o rozměrech. Denivelace(výškový rozdíl mezi nejníže a nejvýše položeným bodem měřený od hlavního vchodu jeskyně) objektu je automaticky dopočtena podle zadané výšky a hloubky.
• Lokalizace objektugeneruje bodovou GIS vrstvu. Bodová lokalizace objektů se zpracová pomocí Mapové aplikacevyužívající data geografického informačního systému AOPK ČR. Pro vytvoření lokalizace je k dispozici samostatné mapové okno s mapovým podkladem ZABAGED2 (rastrová podoba základní mapy České republiky 1 : 10 000), v detailním měřítku je k dispozici ortofotomapa. Bodovou lokalizaci objektů je možno vkládat ručním zákresem dle podkladové mapy. Dále lze vkládat hodnoty souřadnic S-JTSK či souřadnic WGS-84 (zaměření pomocí GPS). Oba souřadnicové systémy lze obousměrně přepočítat a posléze odeslat na formulář. Zadáním bodu (hlavní vchod do jeskyně, centroid hydrologického jevu nebo závrtu) jsou pomocí GIS technologie automaticky získány další hodnoty, které jsou následně registrovány v databázi JESO (především Nadmořská výškaodvozená z digitálního elevačního modelu ČR (10 ´ 10 m), Zvláště chráněná území, Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000, Působnost příslušného orgánu OPi příslušné Katastrální území). Součástí oddílu jsou rovněž Zdroje o způsobu zjištění lokalizace a nadmořské výšky.
• Oddíl Údaje o vchodechumožňuje registraci hlavních a vedlejších vchodů do krasových a pseudokrasových jeskyní s údaji o Lokalizaci, Rozměrech vchodů, Spojení jeskyně s povrchem, Uzávěrách jeskynía Správci uzávěry. Systém generuje Rozšířený kód JESO(základní kód JESO s podlomením pořadového znaku vchodu).
• Oddíl Fotodokumentaceumožňuje přidávat fotografie krasových a pseudokrasových jevů s popisnými atributy (Autor, Datum, Forma, Režima Lokalizace). Aplikace JESO využívá samostatný modul ISOP–FOTOARCHIV. Fotodokumentace není přístupná anonymním uživatelům.
• Oddíl Mapová dokumentaceumožňuje přidávat rozmanité mapové podklady krasových a pseudokrasových jevů v elektronické podobě (upřednostňován je formát *pdf) do databáze s popisnými atributy (Autor, Název dokumentace, Měřítko, Archiv, včetně způsobu Metody pořízení dokumentace). Mapová dokumentace není přístupná anonymním uživatelům.
• Oddíl Ostatní dokumentaceumožňuje přidávat další dokumentaci o krasových a pseudokrasových jevech v elektronické podobě do databáze s popisnými atributy (Autor, Název dokumentace, Archiv). Ostatní dokumentace není přístupná anonymním uživatelům.
• Oddíl Popis objektuvyužívá řady číselníků v relacích 1 : 1 a 1 :  N k zápisu základních údajů o krasových a pseudokrasových jevech. Jde zejména o údaje týkající se Morfologie, Hydrologie, Výplně jevů, Biologie, Archeologie, Paleontologie, Využitía Stavu krasových a pseudokrasových jevů.
• Oddíl Publikace objektuslouží k nastavení Veřejné publikacekonkrétního krasového a pseudokrasového jevu pro anonymního uživatele JESO. Implicitně je v databázi nastaven neveřejný přístup ke konkrétnímu jevu. Dále slouží k nastavení Zámku záznamu.

Administrace systému JESO

Součástí aplikace JESO je propracovaná správa celého systému. Vzhledem ke skutečnosti, že jde o specializované formuláře přístupné pouze v administrátorských rolích, není administrace v tomto materiálu detailně popsána. Zmíněna je pouze Správa uživatelůa Správa číselníků.

Správa uživatelů JESO – možnost přístupu?

Systém JESO je určen především k podpoře státní správy a odborné veřejnosti. Zmíněné, případně i další instituce a osoby budou do systému JESO zapojeny na základě písemné žádosti adresované na AOPK ČR. Na základě podané žádosti bude se žadatelem uzavřena Smlouva o udělení licence k databázi JESO AOPK ČR, uzavřená podle ustanovení § 90 odst. 1 a § 46 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Smluvní strany jsou AOPK ČR a žadatel. Tato smlouva stanoví podmínky využití a naplňování databáze JESO. Licence je bezplatná. Po podpisu smlouvy oběma stranami bude žadateli přiděleno přihlašovací jméno a heslo a bude zařazen do konkrétní role. Uživatelé JESO mají přidělena různá práva přístupu do systému podle níže uvedených rolí.

Superadmin JESO

• Do databáze vstupuje přiděleným jménem a heslem.
• Přidělování práv odborným uživatelům na základě žádosti organizace, lokálním správcům, event. lokálním editorům.
• Editace číselníků.
• Validace záznamů, vkládání a editace záznamů.
• Export tabelárních dat včetně souřadnic objektů.
• Viditelnost dat – všechna.

Lokální admin JESO

• Do databáze vstupuje přiděleným jménem a heslem.
• Přidělování práv odborným uživatelům na základě žádosti organizace a lokálním editorům.
• Validace záznamů, vkládání a editace záznamů – v rámci vymezené působnosti dle Karsologického členění ČR.
• Export tabelárních dat včetně souřadnic objektů.
• Viditelnost dat – všechna.

Lokální editor JESO

• Do databáze vstupuje přiděleným jménem a heslem.
• Vkládání a editace záznamů – v rámci vymezené působnosti dle Karsologického členění ČR.
• Export tabelárních dat včetně souřadnic objektů – pouze v rámci vymezené působnosti.
• Viditelnost dat – všechna.

Odborný uživatel JESO

• Do databáze vstupuje přiděleným jménem a heslem.
• Nemá možnost vkládat a editovat záznamy.
• Export tabelárních dat včetně souřadnic objektů – pouze v rámci vymezené působnosti.
• Viditelnost dat – všechna.

Anonymní uživatel JESO

• Nemá přiděleno zvláštní přístupové jméno a heslo, má přístup pouze do veřejné části databáze.
• Nemá možnost vkládat a editovat záznamy.
• Nemá možnost exportu tabelárních dat.
• Viditelnost dat – pouze vybrané jevy na území ČR (především veřejnosti přístupné jeskyně, jeskyně s uzávěrou, jeskyně na turisticky značených cestách a ostatní běžně známé jeskyně). U těchto vybraných jeskyní je zveřejněna pouze popisná část databáze bez možnosti stažení připojených dokumentů. Ostatní objekty JESO jsou přístupné pouze v obecném tabelárním přehledu s atributy Název krasového jevu, Karsologické členěnía Kód JESO.

Správa číselníků JESO

Aplikace JESO obsahuje řadu předem definovaných číselníků. Stávající verze aplikace obsahuje pracovní návrhy číselníků, které je možné rozšiřovat a měnit. Práva k editaci číselníků má pouze superadmin JESO. Pokud na základě reálného provozu vznikne potřeba číselník upravit, je třeba jej kontaktovat na adrese jeso@nature.cza dohodnout zapracování změn. To se týká i námětů a požadavků na úpravu aplikace nebo hlášení případných chyb v aplikaci.

Seznam všech číselníků (vyjma číselníků vycházejících z regionálních členění – karsologické, správní členění, struktura ochrany přírody v ČR apod.) je uveden (včetně výčtu popisných atributů a významů) v nápovědě administrátorské části aplikace.

Současný stav JESO a výhled

JESO v uplynulých měsících prošla evidence důkladným testováním vlastní funkčnosti i bezpečnosti databáze. V současné době je v režimu ostrého provozu. Do databáze byla importována primární data, která vycházejí z podkladů výše uvedené publikace Jeskyně (Kód JESO, název objektu, synonyma, rozměry a lokalizace objektu), cca 3 500 záznamů. Souběžně probíhá přepis textových údajů z publikace.

Bylo provedeno proškolení vybraných pracovníků Správy jeskyní České republiky, zároveň byla uzavřena příslušná Smlouva o udělení licence k databázi JESO AOPK ČR.

Práce na vývoji JESO však nejsou v žádném případě ukončeny. Podobně jako ostatní aplikace Informačního systému ochrany přírody probíhá průběžné doplňování funkčnosti systému, zlepšování ergonomie, úpravy číselníků a další.

Hodně opomíjeným okruhem dokumentace krasových a pseudokrasových jevů jsou povrchové formy, především závrty a hydrologické jevy – ponory, vyvěračky. V současné době, s rozvojem a přístupností technologie GPS, se přímo nabízí tyto jevy důkladně a relativně přesně dokumentovat. Dokumentace těchto povrchových forem pomocí GPS a příslušného SW je autorem velmi důkladně testována v Moravském krasu (stávající dokumentace obsahuje cca 1 200 závrtových forem na ploše cca 17 km²). Výsledek této první etapy dokumentace bude počátkem roku 2011 publikován včetně podrobného popisu metodiky a samozřejmě bude zaveden do JESO.

Do budoucna se také počítá s možností vkládání a vizualizace georeferencovaných polygonových půdorysů jeskyní a závrtových forem do geografické části databáze a dalšího vylepšování mapových úloh a výstupů nad údaji JESO.

Otevřenou a často pokládanou otázkou při prezentacích JESO na školeních je využití tohoto systému pro dokumentaci dalších fenoménů neživé přírody a historického podzemí. Údaje o historickém podzemí, zejména starých důlních dílech, spravuje Česká geologická služba – Geofond. AOPK ČR v nejbližší době projedná s Geofondem možnost využití i tohoto okruhu údajů.

Další rozvoj aplikace je samozřejmě závislý na připomínkách a návrzích odborných pracovníků, kteří se neživou přírodou a její ochranou zabývají. Již v průběhu zpracování projektu JESO se s touto možností a rozvojem databáze počítalo, a systém je tedy otevřený jakýmkoliv vhodným změnám.