Ochrana přírody 4/2009 — 31. 8. 2009 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Dopady návštěvnosti v národní přírodní rezervaci Čertoryje
V letech 2007 a 2008 byl uskutečněn projekt podporovaný Grantovou agenturou Univerzity Karlovy, jehož cílem bylo přispět k řešení vztahu návštěvnosti a přírodního prostředí v národní přírodní rezervaci (NPR) Čertoryje v Bílých Karpatech.
Proč právě Čertoryje? NPR Čertoryje je bezesporu jedním z nejvýznamnějších území v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, jednou z jeho „vlajkových lodí “. Především mimořádná druhová bohatost orchidejí a zachovalý krajinný ráz ji řadí k nejvýznamnějším lokalitám v rámci celé ČR a střední Evropy vůbec.
Významným a dlouhodobým ohrožením jsou pro ni dopady návštěvnosti, a to především na přelomu května a června, kdy jsou luční společenstva nejzranitelnější. Problémem bylo, že chyběla jakákoli kvantifikace a vyhodnocení vlivů návštěvnosti NPR. Aby bylo možné komplexně zhodnotit vztah návštěvnosti a přírodního prostředí (především vegetační vrstvy), byl projekt rozdělen do několika základních částí:
■ Mapa hodnot vegetační vrstvy– smyslem této mapy bylo rozlišit v rámci NPR území relativně cennější a relativně méně cenná. Jako základní územní jednotky byly brány biotopy zmapované pro soustavu Natura 2000.
■ Mapa zranitelnosti vegetační vrstvy– tato mapa měla ukázat, které části NPR jsou nejvíce ohroženy dopady návštěvnosti, jimiž byly v případě Čertoryjí vyhodnoceny jako nejzávažnější sešlap vegetace a narušení půdního krytu.
■ Sčítání návštěvníků– probíhalo po dobu devíti dnů na přelomu května a června 2008 současně ve třech uzlových bodech na území NPR.
■ Mapa cestní sítě– neboli zmapování dopadů návštěvnosti v terénu. Sezonní cestní síť (tedy vlastní síť sešlapů) byla podrobně zmapována přístrojem GPS.
■ Dotazníkové šetření– probíhalo souběžně se sčítáním návštěvníků. Dotazník byl zaměřen především na názory návštěvníků týkající se ochrany přírody a turistického využití území.
Posledním krokem práce bylo proložení všech map (hodnoty, zranitelnosti a cestní sítě) v prostředí ArcGIS. Z výsledné mapy pak bylo možno o libovolném místě na území NPR vyčíst, jak hodnotná je zde vegetace, do jaké míry je zranitelná návštěvností a zda se na dané lokalitě projevují její dopady. Tato mapa pak byla dána do souvislosti s údaji o pohybu návštěvníků a s výsledky dotazníkového šetření. Sluší se uvést, že většina metodiky vycházela v hrubých rysech z práce Marka Banaše z Univerzity Palackého v Olomouci a také z prací Martina Čihaře z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Mapa 1 Ukázka proložení mapy hodnot vegetace a mapy cestní sítě. Černými trojúhelníky jsou označena sčítací stanoviště.
Jakých výsledků tedy projekt dosáhl a jaká doporučení pro Správu CHKO z nich vyplynula? Především se podařilo identifikovat oblast střetu zájmů návštěvnosti a ochrany přírody. Jedná se o údolí místního potoka Járkovce a jeho jihozápadního svahu, kde se vyskytovaly nejhodnotnější a zároveň nejzranitelnější lokality. V těchto lokalitách byl zároveň zjištěn značný výskyt sešlapů.
Analýzou údajů ze sčítání návštěvníků (jejich počtu a směru pohybu) mezi třemi sledovanými stanovišti byl rovněž vytvořen alespoň přibližný obraz pohybu lidí po celém území, který byl navíc v souladu se zjištěnou a zmapovanou sítí sešlapů mimo hlavní cesty.
Zdá se tedy, že návštěvníci aktivně vyhledávají nejhodnotnější lokality, které jsou však také bohužel většinou velmi zranitelné. Navíc velká část z nich přijíždí kvůli orchidejím, což ostatně potvrdil i výsledek dotazníkového šetření – celkem 70,9 % respondentů uvedlo jako hlavní nebo jeden ze dvou hlavních důvodů své návštěvy bohatou faunu a flóru, respektive orchideje. Absolutní počet návštěvníků byl sice relativně nízký – za devět dnů šetření bylo na nejzatíženějším stanovišti napočítáno 334 osob, zatímco na nejméně zatíženém 186 –, mimo hlavní cesty se však pohybovala velká část z nich (porovnáním údajů o počtech a směru pohybu návštěvníků bylo například zjištěno, že údolí potoka Járkovce opustilo jinak než po hlavní cestě během devíti šetření přibližně 100 lidí). K nejzajímavějším výsledkům dotazníkového šetření patřilo například zjištění, že většina návštěvníků (61 %) přijíždí do okolí NPR Čertoryje na jediný den, velká část autem (54 %), významný je ale také podíl exkurzí zájezdovými autobusy (23,3 %). Byl zjištěn značný podíl lidí, kteří navštívili NPR Čertoryje poprvé (50,9 %). Povědomí o pravidlech chování v rezervaci bylo mezi návštěvníky většinou velmi vysoké – s vybranými základními pravidly bylo obeznámeno okolo 95 % dotázaných, ani to však značnému počtu návštěvníků nebránilo v pohybu mimo cesty.
Mapa 2 Celkový směr pohybu návštěvníků na jednotlivých stanovištích (jsou označeny jako Hájovna, Čertoryje a Rozcestí).
Mezi možná opatření k zamezení negativních dopadů návštěvnosti patří například doporučení pro pracovníky stráže přírody, aby se zaměřili při terénních kontrolách na údolí potoka Járkovce a jeho jihozápadní svah či aby byly do vytipovaných kritických míst nainstalovány informační tabule. Příkladem diskutabilního opatření je zpřístupnění centrální části rezervace prostřednictvím naučné stezky, pro něž se vyslovilo 50 % respondentů. Nakolik se tato doporučení a další výstupy projektu osvědčí v praxi, ukáže až čas.
Autor je absolventem Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity