Právo v ochraně přírody

Ochrana přírody 1/2014 — 25. 4. 2014 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf

Slovenský zákon o ochraně přírody novelizován

Autor: Pavel Pešout

Zákon zná ekosystémové služby

V definici předmětu zákona, pojmu „ochrana přírody“ i na řadě dalších míst v zákoně bylo akcentováno, že ochrana přírody se realizuje ve spolupráci s vlastníky a uživateli pozemků, přičemž je třeba brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní potřeby, stejně jako regionální a místní podmínky. V pojmosloví byly zpřesněny definice týkající se invazních druhů, biotopů a druhů evropského významu. Nově je definován pojem „ekosystémové služby“ jako „přínosy a užitky, které poskytují přirozeně fungující ekosystémy“.

Zmírnění ochrany dřevin

Při znalosti posledních změn zákonné ochrany dřevin rostoucích mimo les v ČR je zajímavá změna, kterou přináší slovenská úprava. Původní znění zákona vyžadovalo povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les, pokud byl obvod jejich kmene více jak 40 cm ve výčetní výšce (130 cm nad zemí) nebo pokud plocha souvislých keřových porostů přesahovala 10 m²(v zahradách činil minimální obvod pro stromy 80 cm.) Po novele tyto limity zůstávají zachovány pouze pro zastavěné území obcí, zatímco ve volné krajině se zvyšují na 80 cm a minimální plocha keřového porostu na 20 m². V případě kácení v ovocných sadech a zahradách není třeba povolení vůbec. Zákon z povolovacího režimu dále vyjímá plantáže rychle rostoucích dřevin, plantáže okrasných dřevin, invazní druhy a zpřesňuje další výjimky pro kácení z důvodu potřeb ochrany přírody. Novela také zpřesňuje vlastní povolovací proces.

Ochrana migračních cest

V rámci obecné druhové ochrany ukládá zákon investorům budujícím jakoukoli vodní či liniovou stavbu, která může ohrozit příznivý stav populací živočichů v jejich přirozeném areálu v důsledku narušení či omezení jejich migračních cest, použít na své náklady takové řešení, které zachovává migrační prostupnost. Rozumí se tím realizace opatření (vhodné stavební konstrukce či technické zařízení vč. zabezpečení funkčnosti) umožňující migraci v místech, kde dochází ke křížení s migračními cestami. Dále novela zakládá oprávnění pro orgány ochrany přírody za definovaných podmínek uložit vlastníkovi či provozovateli vodní či liniové stavby povinnost realizovat na vlastní náklady vhodné opatření k obnovení migrační prostupnosti, pokud je tato vlivem provozu této stavby omezena či narušena.

Pestrá paleta typů chráněných území

Územní ochrana se vyvíjela v ČR a SR společně, proto zná slovenský zákon kategorie chráněných území známé i u nás: CHKO, národní park, národní/přírodní rezervace, národní/přírodní památka, ptačí oblasti. Vedle toho zná ještě kategorii „chráněný areál“, blízkou kdysi u nás používanému „chráněnému nalezišti“, pro ochranu lokalit evropsky i národně významných druhů a biotopů, ale také chráněných druhů organismů, nerostů a zkamenělin. V této kategorii lze ochránit i plochy sloužící pro přírodovědný výzkum a kulturní účely jako arboreta a botanické zahrady. V ČR sice není významný krajinný prvek (VKP) zařazen mezi chráněná území, ale min. v případě registrovaných VKP atributy chráněného území splňuje. Na Slovensku „chráněný krajinný prvek“ mezi chráněná území patří. Novela zákona dále rozhojňuje kategorie chráněných území, když zavádí vedle již dříve upraveného „soukromého chráněného území“ další typ - „obecní chráněné území“, které se však nezahrnuje do národní soustavy chráněných území (nezapočítává se do celkové výměry chráněných území).

Lokalitu zpravidla do rozlohy 100 ha s kulturním, vědeckým, ekologickým, estetickým nebo krajinotvorným významem může vyhlásit obec na svém katastrálním území za obecní chráněné území, a to obecně závazným nařízením ve zjednodušeném procesu. Zároveň v nařízení stanoví podmínky ochrany a využití takového území.

Byť v případě zřízení obecního chráněného území novela nově zakládá kompetenci obcím, v případě ostatních chráněných území (CHKO, přírodních rezervací a památek, chráněných nalezišť, chráněných areálů, ptačích oblastí, dokonce i chráněných krajinných prvků a památných stromů) jde novela opačným směrem - cestou centralizace. Přesunula příslušné kompetence z MŽP, krajských a obvodních úřadů na vládu. Od 1. 1. 2014 tak jedině vláda může svým nařízením nejen vyhlašovat národní parky, ale i ta nejmenší chráněná území (s výjimkou obecních) vč. jejich ochranných pásem, změn hranic, zonace atp. Právě tato změna je terčem největší kritiky. Oficiálně byla odůvodněna snahou o zvýšení respektu k nařízení, pokud je bude vydávat místo MŽP a dalších orgánů přímo vláda. Je však zřejmé, že z principu nemůže jít o funkční model. Proto, ať již byly důvody úpravy jakékoliv, nelze ji chápat jako pozitivní změnu. Novela také zpřesňuje, doplňuje a částečně mění proces vyhlašování zvláště chráněných území. Mnohem větší důraz je kladen na respektování vlastnictví.

Novela zákona dále nově definuje území mezinárodního významu jako území, na které se vztahují závazky vyplývající z mezinárodních dohod, k nimž SR přistoupila (například biosférické rezervace, mezinárodně významné mokřady apod.) s tím, že je možné vyhlásit je jako chráněné území.

Změn doznala také úprava v oblasti plánů péče o chráněná území. Zákon např. nově stanoví obvyklou délku období, na kterou je plán péče o chráněné území zpracováván, a to na 30 let. Nově pak zavádí vedle záchranných programů ohrožených druhů také programy péče využitelné např. u konfliktních chráněných druhů, např. medvěda hnědého. I v českém prostředí jdeme touto cestou, naposledy viz program péče o bobra evropského.

Vstupné do chráněného území

Slovenský zákon již dříve umožňoval při splnění definovaných podmínek zpoplatnit vjezd motorových vozidel a vstup do chráněného území. Nově se zakládá možnost vybírat poplatek za používání plavidla, nemotorového vozidla (např. kola) nebo jiného dopravního prostředku. Zákon nově také jednoznačně stanoví, že výnosy z výběru vstupného musí být využity na údržbu daného chráněného území.

Náhrada újmy za ztížení hospodaření

Novela zcela nově definuje úpravu vyplácení náhrad za ztížení zemědělského a lesnického hospodaření. Především stanoví, že náhrada může mít nejen finanční formu, ale také může jít o směnu pozemku, nájem pozemku, výkup pozemku či smluvní péči. Podrobně pak stanoví pravidla pro směnu pozemku v chráněném území za vhodný, ochranou přírody nezatížený státní pozemek, pravidla pro nájem pozemku v chráněném území státní ochranou přírody, výkup pozemků do vlastnictví státu i smluvní péči.

MŽP se nově ukládá do 30. 6. každého roku zhotovit seznam pozemků v chráněných územích vhodných ke směně, nájmu, výkupu či smluvní péči. Zároveň definuje, které typy státních pozemků nejsou vhodné ke směně. Ze stran kritiků novely zaznívá v souvislosti se směnami obava z otevření prostoru pro spekulace s pozemky. Dále novela ukládá MŽP ve spolupráci s ministerstvy zemědělství a obrany a Státním pozemkovým fondem stanovit výši finančních prostředků potřebných na pokrytí náhrad vždy na tři roky dopředu. Zároveň se stanoví způsob výpočtu nájemného a ceny vykupovaných pozemků. Ke stanovení výše náhrady a dalších podrobností se nadále zmocňuje vláda vydat nařízení, které ostatně již bylo vydáno (nařízení vlády SR . č. 7/2014 Z.z. z 8. 1. 2014).

Finanční náhrada újmy za ztížení hospodaření se dočkala podrobné úpravy. Mimo jiné definuje, za jakých podmínek nárok na vyplácení náhrady nevzniká: např. jde-li o pozemek ve vlastnictví státu, ve správě či užívání organizací spravujících státní majetek, pozemek se nachází v soukromém či obecním chráněném území, dále případy, kdy byla náhrada vyplacena předchozímu vlastníkovi, vlastník má uzavřenou smlouvu o péči atd. Zákon též stanoví, že o újmě se rozhoduje (okresní úřad), přičemž se lze proti rozhodnutí odvolat k soudu. Jsou zde uvedeny i důvody, pro které nárok na vyplacení finanční náhrady zaniká. Stanoví se také lhůta pro vyplacení náhrady (ze státního rozpočtu) v délce 60 dnů od nabytí platnosti předmětného rozhodnutí.

Náhrada škod způsobených chráněnými živočichy

Na rozdíl od českého práva je na Slovensku úprava náhrady škod způsobených vybranými, zvláště chráněnými druhy živočichů součástí zákona na ochranu přírody a krajiny. Hradí se za definovaných podmínek škody způsobené na zdraví a životě osob, na polních plodinách, dřevinách a lesních porostech, domestikovaných zvířatech a psech, včelstvech a včelínech, spárkaté zvěři ve vybraných oblastech. Novela přináší zpřesnění vymezení rozsahu, upřesnění podmínek pro uplatnění škody a procesu posuzování a vyplácení náhrady.

„Štátna ochrana prírody SR“ zřízena zákonem

Zatímco před novelou bylo slovenské MŽP zmocněno zřídit „organizace ochrany přírody“, nově je hlavní z těchto organizací – Státní ochrana přírody Slovenské republiky (ŠOP) - zřizována přímo zákonem. Jedná se o odbornou organizaci s celoslovenskou působností. Zákon definuje výčet činností ŠOP, pod kterou spadají správy všech CHKO, národních parků a správa slovenských jeskyní. Zejména jde o zajišťování péče a hodnocení chráněných částí přírody vč. značení zvláště chráněných území, zajišťování vybraných agend v oblasti druhové ochrany (zajišťování péče o zraněné a handicapované živočichy), správu a provoz zpřístupněných jeskyní a zajišťování výběru vstupného do chráněných území. ŠOP zabezpečuje výzkum a monitoring, vede dokumentaci ochrany přírody a krajiny a různé evidence (např. jedinců chráněných druhů držených v zajetí, škod způsobených vybranými živočichy), zpracovává odborná stanoviska pro státní správu a podílí se na mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany přírody a krajiny. ŠOP také řídí a koordinuje činnost stráže ochrany přírody a průvodců, realizuje osvětovou a ediční činnost a zajišťuje provoz informačních středisek a jiných zařízení ochrany přírody. Kritizovaným nedostatkem je, že ŠOP nezískala působnost k výkonu státní správy ani správu pozemků v chráněných územích.

Z pohledu českých orgánů ochrany přírody je praktické jasné vynětí činností ŠOP souvisejících s péčí o zvláště chráněné části přírody ze zákazů v zákoně upravujících režim využívání těchto území.

Závěr

Novela přináší řadu dalších úprav; zpřesňuje úpravu v druhové ochraně živočichů, mezi invazní druhy zařazuje i živočichy, přenáší odpovědnost za likvidaci invazních druhů na vlastníky a uživatele pozemků (nebo původce šíření), zpřesňuje úpravu v ochraně soustavy Natura 2000, podmínky pro biologické hodnocení a přírodovědný výzkum, vypouští ze zákona stejnokroj pro členy dobrovolné stráže ochrany přírody. Novela dále významně zpřesnila úpravu v oblasti výkonu státního dozoru v ochraně přírody a krajiny, upravuje také výkon státní správy (např. některé lhůty, sankce) a kromě již výše zmíněných významných změn v kompetencích orgánů ochrany přírody přináší i v kompetenční části několik dalších úprav.

Úprava i přes kontroverzní ustanovení může být v některých oblastech pro českou ochranu přírody a krajiny inspirativní. Bude proto zajímavé sledovat zkušenosti s její aplikací v praxi.

Poděkování

Za cenné připomínky k textu děkuji Mgr. Michalu Adamcovi, řediteli sekce ochrany přírody a krajiny ŠOP SR a kolegyni Mgr. Svatavě Havelkové.

Pavel Pešout, AOPK ČR