Podrobné vyhledávání v článcích

Tvrzení, že vývoj lidské civilizace je od samého počátku těsně spjat s přírodou, může znít jako banalita. Přitom ve světě přibývá obyvatel, zejména dětí, kteří se do přírody dostávají stále méně a méně. Uvedený posun není jen důsledkem pokračujícího úbytku člověkem neovlivněného prostředí, ale i postupně se rozšiřující nabídky dalších činností. Americký ekolog a publicista Richard M. Pyle v roce 1993 trefně nazval odcizování se lidí přírodě „vymíráním zkušeností“.

Jeden z na naší planetě nejrozšířenějších herbicidů čelí v poslední době vážným podezřením, že není až tak neškodný, jak o něm jeho výrobci několik desetiletí tvrdili. V roce 2015 byl zařazen na seznam potenciálních karcinogenů a v červnu 2016 jeho registraci (tedy povolení prodávat) zamítl Evropský parlament. Evropská komise pak na nátlak zemědělců registraci prodloužila o 18 měsíců, během nichž má být toxicita přípravku definitivně prozkoumána. Výsledek se dozvíme zhruba v polovině roku 2017.

„Národ, který si zničí svou půdu, zničí sám sebe,“ prohlásil v roce 1937 Franklin Delano Roosevelt. Ve 30. letech 20. století zapříčinily ve Spojených státech k přírodě nešetrné zemědělské postupy, umocněné opakovaným suchem, řadu prachových bouří. Velká mračna půdy vítr odnášel z Velkých plání ležících mezi Skalnatými horami a řekou Mississippi až na východní pobřeží USA. Vždyť i nositel Nobelovy ceny za literaturu John Steinbeck popisuje v poutavém románu Hrozny hněvu nemalé důsledky katastrofální větrné bouře z května 1935.

Je všeobecně známo, že Milešovka (dříve též Donnersberg – Hromová hora) je nejvyšší horou na území Českého středohoří, kde jako jediná svým vrcholem (836,5  m) přesahuje úroveň nadmořské výšky 800 metrů.

V roce 2016 si připomínáme 60 let zákonné ochrany jednoho z nejznámějších beskydských pralesů – Salajky. Vyhláška Ministerstva školství a kultury z 4. 7. 1956 stvrdila statut tzv. lesní rezervace, za kterou „prales pod Bumbálkou“ již v roce 1937 prohlásil tehdejší majitel lesů – Arcibiskupství olomoucké.

Nejlepším argumentem jsou neprůstřelná fakta, podpořená emocemi, tvrdí zkušení odborníci na marketing a práci s veřejností. Právě nezpochybnitelné důkazy o stavu, změnách a vývojových trendech biologické rozmanitosti a s ní souvisejících ekosystémových služeb by měla politikům a řídícím pracovníkům po celém světě poskytovat Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES). Nad činností seskupení, ustaveného v roce 2012, převzal gesci Program OSN pro životní prostředí (United Nations Environment Programme, UNEP).

V tomto čísle na str. 2 publikujeme článek k deseti letům samostatné Správy jeskyní České republiky. Na rozhovor jsme se proto zastavili u jejího ředitele Jaroslava Hromase.

V naší republice je otevřeno čtrnáct veřejnosti zpřístupněných jeskyní, o které pečuje a které provozuje státní příspěvková organizace, Správa jeskyní České republiky. Každá z těchto cenných podzemních přírodních památek je svým způsobem charakteristická, každá z nich je významná. Některé z jeskyní patří k unikátním archeologickým lokalitám, jiné prodělaly pestrý geologický vývoj. Většina z nich se může pochlubit i bohatou krápníkovou výzdobou. Z tohoto pohledu jsou bezesporu nejkrásnější Javoříčské jeskyně.

V letech 2010–2015 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR řešila rozsáhlý projekt z Operačního programu Životní prostředí, který byl zaměřen na mapování evropsky významných druhů. Terénní práce byly prováděny šestnácti dodavateli v letech 2012–2015. Svým rozsahem šlo o jeden z nejrozsáhlejších projektů v OPŽP. Nyní, kdy jsou všechny jeho výstupy již přístupné v Nálezové databázi ochrany přírody, je namístě shrnutí včetně přehledu zajímavých poznatků, jak mezi skupinami bezobratlých (v minulém čísle), tak u obratlovců (níže).