Podrobné vyhledávání v článcích

Dne 20. 5. 2025, příhodně na Mezinárodní den včel, proběhl na půdě Poslanecké sněmovny ČR kulatý stůl na téma výskyt sršně asijské v České republice. Kulatý stůl proběhl pod záštitou Oldřicha Hájka, senátora PČR, ekonoma a včelaře; a Margity Balaštíkové, poslankyně PČR. Kulatého stolu se také zúčastnilo několik desítek odborníků a včelařů. Jaké jsou závěry kulatého stolu?

V době, kdy teprve začaly na veřejnost prosakovat první zprávy o poškozování životního prostředí na naší planetě, jehož rozsah a intenzitu tušil pouze omezený počet odborníků, přišla Rada Evropy s neotřelým nápadem.

BioBlitz je název krátkodobých akcí průzkumu a zaznamenávání druhů. Od 19. května do 8. června 2025 proběhne historicky první celoukrajinský BioBlitz – rozsáhlá akce zaměřená na dokumentaci biodiverzity. Zapojí se tisíce milovníků přírody, kteří budou pomocí portálu iNaturalist zaznamenávat pozorování rostlin, živočichů, hub a dalších organismů. Očekává se, že během této iniciativy vznikne velké množství nových dat, která mohou být po validaci zásadní pro ochranu přírody – a právě zde přichází prostor pro odborníky.

V loňském roce bylo v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a v národní přírodní rezervaci Žebračka u Přerova vybudováno celkem 24 tůní. Měly oživit krajinu a poskytnout domov pro ty rostliny a živočichy, kteří k životu potřebují drobné stojaté vody. Záměr připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. S příchodem jara tůně ožily.

The people of each generation perceive the state of ecosystems they encountered in their childhood as normal and natural… We are unaware that the baseline by which we judge is in fact a state of extreme depletion.

George Monbiont: The Unseen World (2017)

Jako „Háldi transboundary area“ je označováno přeshraniční chráněné území na norsko-finské hranici, daleko za polárním kruhem, které je od roku 2020 oficiálně ustanoveno na základě dohody mezi finskou státní organizací Metsähallitus a norskou radou Národního parku Reisa. Od roku 2021 je toto území držitelem certifikátu v rámci programu Federace EUROPARC „Transboundary Parks“. V roce 2024 se zde konalo každoroční setkání certifikovaných evropských přeshraničních chráněných území „TransParcNet“, mj. za hojné účasti zástupců z České republiky.

Pane řediteli, nastoupil jste do funkce ve velmi složitém období, kdy po povodních v září 2024 je Vámi spravovaná síť vodních toků postižená z celé republiky zdaleka nejvíce. Co považujete v tuto chvíli za nejkritičtější bod odstraňování povodňových škod?
Naším hlavním úkolem je nyní obnova území po katastrofální zářijové povodni 2024 a pokračování v budování ochrany obyvatel před povodněmi, tedy zajistit dle možností bezpečnost v území a tím umožnit jeho budoucí rozvoj. 

Jeskyně Na Špičáku patří k nejvýznamnějším přírodně-kulturním památkám Slezska. Na jejím vzniku a unikátní modelaci se podílelo několik přírodních fenoménů. Byla přístupná od nepaměti, o čemž svědčí stovky nápisů, podpisů, kreseb a maleb na stěnách. V roce 1885 byla poprvé oficiálně zpřístupněna veřejnosti, i když návštěvní provoz trval jen jeden rok. Z této doby se dochovala řada cenných dokumentů.

Chráněná krajinná oblast Český les vznikla 1. srpna 2005. Byla první CHKO, která byla vyhlášena podle nového zákona o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. Zahrnuje území, do kterého byl po čtyřicet let z větší části zakázán nebo omezen vstup a bylo cíleně opomíjeno nejen z pohledu rozvoje cestovního ruchu, ale i ochrany přírody. Zásadní roli hrály intenzivní přípravné práce odboru životního prostředí Plzeňského kraje. Díky tomu se postupně podařilo získat pro myšlenku chráněného území samosprávy a řadu dalších subjektů. Do vyhlášené CHKO vkládali podporovatelé nejen snahu ochránit jedinečnou krajinu a přírodu před nežádoucím developerským rozvojem, ale i ambice na zviditelnění a zatraktivnění dlouhodobě upozaďované oblasti. To byl také důvod, proč Plzeňský kraj nechal ještě před vlastním vyhlášením CHKO zpracovat podkladovou strategii rozvoje cestovního ruchu.