Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 1/2021 — 21. 2. 2021 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf

Zatravnění I. zóny v CHKO Moravský kras

Autor: Taťána Halešová, Marie Kotyzová

Nové vyhlášení CHKO Moravský kras
V dubnu 2019 byla nařízením vlády č. 83/2019 Sb. nově vyhlášena CHKO Moravský kras a stala se tak nejmladší CHKO v České republice. Kromě změny hranic a nových bližších ochranných podmínek došlo i ke změně vymezení zón ochrany přírody (vyhláška MŽP č. 84/2019 Sb.). První zóna byla vymezena nad jeskyněmi (100 m na každou stranu) a kolem závrtů (30 m od hrany závrtu). Tato ochranná zóna by podle vyjádření České geologické služby měla zabránit splachům ornice z polí do závrtů a průsakům hnojiv a pesticidních látek do jeskyní. Historicky byly krasové plošiny obhospodařovány, protože zde byl rovinatý terén na rozdíl od příkrých skalních stěn a hlubokých krasových údolí. Krasové plošiny jsou charakteristické výskytem závrtů, které bývaly rozorávány až na hranu a docházelo k erozi do závrtů. V některých závrtech se nacházejí jeskyně a ornice obsahující hnojiva a pesticidy se dostávala přímo do nich. 

Obr. 1 Osetá plocha vojtěškotravní směsí na Harbešské plošině. Foto Stanislav Koukal

Komunikace se zemědělci
Jednání se zemědělci ohledně zatravňování orné půdy v I. zóně začala již v roce 2017, kdy Ministerstvo životního prostředí seznámilo zástupce obcí, dotčených velkých zemědělských podniků a lesních závodů se záměrem nového vyhlášení CHKO Moravský kras. V průběhu let 2017 a 2018 proběhla řada jednání se zemědělci nad návrhem zonace. Každý zemědělec, který měl nově navrženou ornou půdu v I. a II. zóně, obdržel seznam dotčených půdních bloků a mapové podklady. Kromě setkání s jednotlivými zemědělci byla také k dané problematice uskutečněna setkání a semináře. Zemědělci k návrhu zonace nepodali žádné připomínky. Po vyhlášení CHKO Moravský kras byly projednány konkrétní kroky vedoucí k zatravnění, jako je geodetické zaměření I. zóny, označení kůly, složení travních směsí a termíny zatravnění. Dále bylo domluveno, z důvodu umožnění postupné změny hospodaření v I. a II, zóně, podání žádostí o udělení výjimky ze zákona 114/1992 Sb. na hospodaření vyžadující intenzivní technologie, aplikaci hnojiv a biocidů. 

Obr. 2 Zaměřování I. zóny pracovníky Pozemkového úřadu v Blansku.
Foto Leoš Štefka

Změna hospodaření v I. a II. zóně se dotkla čtyř velkých zemědělských podniků a jedenácti soukromých zemědělců. V plošně menší II. zóně se jedná o vyloučení některých pesticidních látek s dlouhým poločasem rozpadu (zvýšený průnik do podzemních vod). Za omezení z důvodu ochrany přírody (dlouhodobé vyloučení orné půdy z produkce) přísluší zemědělcům náhrada újmy, která je stanovena znaleckým posudkem. 

Obr. 3 Zatravněná I. zóna kolem závrtu. Foto Stanislav Koukal

Zatravnění I. zóny
Celkem bylo zatravněno 114 ha orné půdy. Regionální travní směsí „Bromion“ bylo zatravněno 11 ha, výsevek 20 kg/ha  (90 % trav – 16 druhů, 5 % jetelovin – 16 druhů, 5 % bylin – 53 druhů), 64 ha druhově obohacenou travní směsí „Živa“, výsevek 30 kg/ha (95 % trav – 10 druhů, 5 % jetelovin –  6 druhů) a 39 ha vojtěškotravní směsí (70 % vojtěšky, 30 % trav – 3 druhy). Na nákup regionální a druhově obohacené travní směsi přispěla AOPK ČR z Programu péče o krajinu. Průběžné výsledky studie AOPK ČR „Monitoring nadzemní a půdní bioty travních porostů krasových plošin ve vybraných oblastech I. a II. zóny CHKO Moravský kras“, realizované Zemědělským výzkumem, spol. s. r. o., Troubsko ve spolupráci s Ústavem půdní biologie AVČR České Budějovice, MENDELU Brno a Masarykovou univerzitou ukázaly, že na jaře vyseté plochy s druhově obohacenou travní směsí byly výrazně zaplevelené, po seči došlo k ústupu plevelných druhů a na podzim byla vegetace již zapojená. Vyrostlo celkem 13 z 16 vysetých druhů. U regionální směsi byl patrný pomalejší rozvoj vegetace. Z vysetých druhů se uplatnilo výrazně méně druhů nežli u ploch osetých druhově obohacenou směsí. Vyrostlo celkem 7 druhů ze směsi. Příčinou je vysoké zastoupení druhů s dormantními semeny. Mezi plevely se objevilo i několik zástupců vzácných a ohrožených druhů rostlin, jako např. silenka noční, bračka rolní, prlina rolní, kakost dlanitosečný a drchnička rolní. 

Obr. 4 Zatravňování závrtu u Šošůvky na podzim 2019 a stav v létě 2020.  
Foto Leoš Štefka

Projekt TAČR  TH03030178
Díky spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v.v.i., a ALS Czech Republic, s. r. o., v rámci projektu TAČR „Nové metody hodnocení rizik přípravků na ochranu rostlin vůči necílovým organismům: Hodnocení zatížení půdního prostředí xenobiotiky na organismy“ byly získány potřebné informace o znečištění půd, aktivních toků a zejména skapových vod v Amatérské a Harbešské jeskyni. Tyto informace významně pomohly při vyjednávání se zemědělci a přesvědčování veřejnosti o důležitosti zatravnění I. zóny nad jeskyněmi a kolem závrtů. Jedná se o čtyřletý projekt, který byl zahájen v roce 2018. Tři roky již probíhají měsíční odběry a analýzy vzorků půd a vod na koncentrace dusičnanů a pesticidních látek na severu Moravského krasu, kde došlo ke změně hospodaření na krasových plošinách. Získané výsledky budou dále zpracovány do certifikované mapy výskytu pesticidů a budou také sloužit jako model pro správnost určení ochranné zóny. Obecným cílem projektu je přispět moderními prvky do zásad pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin.

Obr. 5 Zatravnění regionální a druhově obohacenou travní směsí nad
Amatérskou jeskyní. Foto Stanislav Koukal

Koncentrace dusičnanů v Amatérské jeskyni se od roku 2018 pohybují v průměru kolem 115 mg/l (limit pro pitnou vodu je překročen 2x). Nejvyšší naměřená koncentrace dusičnanů byla v září 2018, kdy dosáhla hodnoty 171 mg/l. Z výsledků rozborů skapových vod v Harbešské jeskyni (pod závrtem Společňák) je zřejmé silné znečištění zejména dusíkatými látkami a pesticidy. Koncentrace dusičnanů se pohybují v průměru 140 mg/l. Nejvyšší naměřená koncentrace dusičnanů v Harbešské jeskyni byla v říjnu 2019, kdy dosáhla hodnoty 210 mg/l. Snížení dusíkatých látek ve skapových vodách po změně hospodaření se zatím výrazně neprojevilo. Z výsledků měření však vyplývá, že koncentrace dusičnanů ve skapových vodách pod dlouhodobě zatravněnou půdou (TTP) splňují hygienické limity pro pitnou vodu (limit 50 mg/l). Očekáváme tedy, že v roce 2021 dojde taktéž pod nově zatravněnou ornou půdou k postupnému snižování koncentrace dusičnanů jako důsledek omezení zemědělské činnosti v této oblasti. Tříletý monitoring dusičnanů ve skapových vodách je znázorněn na obrázku 6.

Obr. 6 Monitoring dusičnanů ve skapových vodách v Harbešské a Amaterské
jeskyni v letech 2018–2020. 
Zpracovala Taťána Halešová

Důležitou částí projektu TAČR TH03030178 je monitoring pesticidních látek ve vybraných oblastech I. a II. zóny CHKO Moravský kras a sledování přestupu těchto látek z půdy do skapových vod. Mezi nejvýznamnější pesticidní látky zjištěné v Harbešské jeskyni, se kterými jsme se potýkali během celého vzorkovacího období (2018–2020), patří především triazinové pesticidy a jejich metabolity, chloridazon a jeho metabolity, chloracetanilidové pesticidy a jejich metabolity a azolové pesticidy a jejich společný metabolit 1,2,4–triazol. V této vápencové oblasti není výjimkou výskyt původních účinných látek např. terbuthylazinu, atrazinu, metazachloru, epoxikonazolu a dalších. Monitoring pesticidních látek ve skapových vodách v Harbešské jeskyni je uveden na obrázku 7. 

Obr. 7 Monitoring pesticidních látek ve skapových vodách v Harbešské jeskyni
v letech 2018–2020. 
Zpracovala Taťána Halešová

Suma pesticidních látek ve skapových vodách pod ornou půdou pravidelně překračovala povolený limit pro podzemní vodu 0,5 μg/L. Koncentrace některých jednotlivých pesticidů a jejich metabolitů překračovaly povolené limity i několikanásobně. „Průměrný“ vzorek orné půdy v roce 2018 a 2019 obsahoval 27 a u skapových vod 29 detekovatelných pesticidů a jejich metabolitů. Změna hospodaření se výrazně projevila ve snížení koncentrací některých pesticidních látek a jejich metabolitů. V Harbešské jeskyni došlo v roce 2020 k výraznému snížení celkové sumy stanovených pesticidů a k absenci některých skupin pesticidů jako azolové a amidové pesticidy. Došlo ale především k výraznému poklesu triazinových pesticidů a metabolitů chloridazonu. V Amatérské jeskyni došlo k poklesu sumy na úroveň limitu 0,5 μg/L. Sumy pesticidních látek ve skapových vodách v Harbešské a Amatérské jeskyni jsou znázorněny na obrázku 8. 

Obr. 8 Průměr sumy pesticidních látek ve skapových vodách (Harbešská
a Amatérská jeskyně) pod ornou půdou v letech 2018–2020.
Zpracovala Taťána Halešová

Přínosné řešení
Zatravnění nad jeskyněmi a kolem závrtů přispělo nejen k ochraně krasového podzemí a vod před znečištěním, ale také k rozčlenění zemědělské krajiny. Ostrůvky zeleně na orné půdě se tak stávají domovem pro řadu živočichů a různé druhy rostlin včetně vzácných a ohrožených plevelů, které ze zemědělské krajiny nenávratně mizí. O pozitivních změnách, které přineslo zatravnění, se budeme postupně dovídat nejen z projektu TAČR TH03030178, ale také ze čtyřleté Studie AOPK ČR (popfk-043/73/20) „Monitoring nadzemní a půdní bioty travních porostů krasových plošin ve vybraných oblastech I. a II. zóny CHKO Moravský kras“.

Obr. 9 Odběr skapových vod v Harbešské jeskyni. 
Foto Marie Kotyzová

Poděkování
Zatravnění I. zóny CHKO Moravský kras by nebylo možné bez dobré spolupráce se zemědělci na území CHKO Moravský kras, podpory kolegů ze Správy CHKO Moravský kras, RP Jižní Morava a ústředí AOPK ČR, spolupráce se strážci CHKO Moravský kras, Správou CHKO Bílé Karpaty, Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., ALS Czech Republic s. r. o., Pozemkovým úřadem v Blansku, ÚKZUZ Brno, SZIF Blansko, Agrostis trávníky, s. r. o., a všemi ostatními, kteří nám pomáhali v rámci Programu péče o krajinu realizovat tuto velkou změnu v zemědělské krajině.