Ochrana přírody 2/2009 — 21. 4. 2009 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Vyhodnocení dotačních programů
Příloha článku "Budoucnost dotačních programů"
Program péče o krajinu
V rámci Programu péče o krajinu* (PPK) Ministerstva životního prostředí (MŽP) jsou financována především neinvestiční opatření v chráněných územích a ve volné krajině. Ročně je na PPK vyčleněno v rámci rozpočtu MŽP cca 200 mil. korun (viz graf 1).
Graf 1 Čerpání finančních prostředků PPK
Program péče o krajinu se dělí na dva základní podprogramy:
• Podprogram péče o krajinu– pro krajinu mimo ZCHÚ (dotační tituly A–C) – příjemci finančních prostředků jsou zpravidla vlastníci či nájemci pozemků, případně pověřené osoby, a to na základě vydaných rozhodnutí.
• Podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti (dotační tituly D) – příjemcem finančních prostředků je AOPK ČR, realizaci jednotlivých opatření zajišťuje smlouvami o dílo.
V rámci obou podprogramů je samostatně využíván titul Podkladové a osvětové materiály pro krajinotvorné programy (studie).
*Od roku 2009 platí nová směrnice PPK, která mění jeho vnitřní členění na podprogramy. (Bližší informace bude publikována v některém z příštích čísel Ochrany přírody.)
Podprogram péče o krajinu
Nejvíce akcí se realizuje z titulu Vytváření podmínek pro zachování významných biotopů (B1). Pravidelná péče o luční a mokřadní biotopy (B1) a realizace prvků ÚSES (A2) patří mezi prioritní činnosti, veřejností pozitivně vnímané a žádané. V letech 2004–2006 byl podíl stálých, každoročně se opakujících akcí v průměru 40 %.
Objem finančních prostředků, vynaložených z Podprogramu péče o krajinu v letech 2006–2007 znázorňují grafy 2 a 3.
Graf 2 Objem finančních prostředků z Podprogramu péče o krajinu v roce 2006
Graf 3 Objem finančních prostředků Podprogramu péče o krajinu v roce 2007
Podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti
V rámci Podprogramu péče o ZCHÚ a ptačí oblasti byla v roce 2007 zajišťována opatření odpovídající těmto dotačním titulům:
D1.1 Vyhotovení plánu péče a zeměměřické práce v předmětných územích
D1.2 Údržba a budování technických zařízení nebo objektů sloužících k zajištění státem chráněných zájmů v předmětných územích
D1.3 Opatření směřující k odstranění dřívějších negativních zásahů nebo negativních vlivů, působících v předmětných územích
D1.4 Opatření zajišťující existenci částí přírody, pro jejichž ochranu byla předmětná území zřízena, nebo existenci zvláště chráněného druhu
(Přehled struktury provedených akcí viz samostatná tabulka 1)
Tab. 1 Struktura provedených akcí v rámci podprogramu PPK D
Program Revitalizace říčních systémů
Program Revitalizace říčních systémů (PRŘS) je dotačním programem Ministerstva životního prostředí pro finanční pomoc při úpravách a zlepšování vodního režimu v krajině.
Finanční prostředky jsou každoročně vyčleňovány ze státního rozpočtu. Příjem nových žádostí byl v roce 2008 ukončen. Dokončují se akce ze „zásobníku“ (tj. registrované, rozestavěné, s projektovou přípravou).
V rámci pravidel jsou rozlišovány tyto podprogramy:
• 1. Revitalizace přirozené funkce vodních toků
• 2. Zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim
• 3. Odstraňování příčných překážek na vodních tocích a podpora technických řešení, která tyto překážky neobsahují (doplňování a stavba rybích přechodů)
• 4. Revitalizace retenční schopnosti krajiny – vodní nádrže
• 5. Výstavba a obnova ČOV a kanalizace včetně zakládání umělých mokřadů
• 6. Revitalizace přirozené funkce vodních toků s revitalizací retenční schopnosti krajiny
Vyhodnocení PRŘS v roce 2007
žadatelskými subjekty na čerpání finančních prostředků z PRŘS v roce 2007 byly z 71 % obce a města, z 18 % rozpočtové a příspěvkové organizace a z 11 % fyzické a právnické osoby. V tabulce 2 je uveden přehled rozdělení financovaných revitalizačních akcí podle jednotlivých typů žadatelských subjektů.
Důležitým sledovaným kritériem je počet akcí a objemy profinancovaných prostředků, připadající na jednotlivé typy revitalizačních opatření. V tabulce 3 jsou uvedeny jednotlivé podprogramy 215 112–215 117 podle pravidel PRŘS.
Nejvíce finančních prostředků bylo v roce 2007 vynaloženo na výstavbu a obnovu ČOV a kanalizace vč. zakládání umělých mokřadů.
Na výstavbu a obnovu ČOV a kanalizací včetně zakládání umělých mokřadů bylo v roce 2007 vynaloženo celkem 248, 5 mil. Kč, což je více než polovina finančních prostředků uvolněných na celý program RŘS.
Zastoupení dotačních titulů v jednotlivých krajích je vyjádřeno v tabulce 4.
Tab. 2 Počet akcí a výše čerpání podle typu žadatelských subjektů
Tab. 3 Počet akcí a výše čerpání finančních prostředků na jednotlivé dotační tituly a PD v rámci PRŘS v roce 2007
Tab. 4 Počet dotačních titulů a PD v jednotlivých krajích
Správa nezcizitelného státního majetku v ZCHÚ
AOPK ČR, Správa jeskyní ČR a správy národních parků jako odborné organizace ochrany přírody mají příslušnost k hospodaření s pozemky v majetku státu (cca 112 tis. ha pozemků a cca 1 343 km vodních toků) ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ). Podprogram Správa nezcizitelného státního majetku (MaS) je součástí programu Rozvoj a obnova materiálně technické základny systému řízení MŽP. Zajišťuje financování opatření na těchto pozemcích vyplývajících z platné legislativy i mezinárodních úmluv. Zároveň zajišťuje financování opatření vyplývajících ze schválených plánů péče o dané ZCHÚ a schválených lesních hospodářských plánů.
Finanční podporu lze poskytnout na tato opatření:
• Vyhotovení plánu péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo
• Zpracování lesního hospodářského plánu v ZCHÚ a v jeho ochranném pásmu
• Zajištění dokumentů a podkladů nutných k provozu vodního díla na území ZCHÚ a jeho ochranném pásmu
• Údržba a budování technických zařízení nebo objektů sloužících k zajištění státem chráněných zájmů na území ZCHÚ a jeho ochranném pásmu
• Opatření směřující k odstranění dřívějších negativních zásahů nebo negativních vlivů, působících na území ZCHÚ a jeho ochranném pásmu
• Opatření zajišťující existenci částí přírody pro jejichž ochranu bylo ZCHÚ vč. jeho ochranného pásma zřízeno
Nejvíc jsou využívány dotační tituly, v rámci kterých se provádí kosení, pastva a odstraňování náletu. Následně pak údržba a budování technických zařízení nebo objektů (viz tabulka 5).
Tab. 5 Čerpání finančních prostředků z podprogramu Správa nezcizitelného státního majetku v ZCHÚ podle let
Program stabilizace lesa v Jizerských horách a na Ještědu
Program stabilizace lesa v Jizerských horách a na Ještědu, vyhlašovaný Ministerstvem životního prostředí v letech 1998–2008, umožňoval čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu opatření neinvestičního charakteru v rámci vymezeného území části CHKO Jizerské hory a Ještědu. Za dobu jedenáctileté existence programu bylo vyčerpáno cca 80 mil. Kč (blíže viz grafy 4 a 5).
Cílem podpořených opatření bylo zejména zvýšit ekologickou stabilitu imisně zatížených lesních porostů, zvýšit druhovou a prostorovou rozrůzněnost lesa a řešit další nezbytná kompenzační opatření. Program podporoval kromě lesnických také další neinvestiční opatření v navazující mimolesní krajině, kterými jsou zejména výsadba a péče o mimolesní zeleň, údržba luk a pastvin, protierozní opatření zvyšující zadržování vody v krajině (retenční schopnost území) a jiná kompenzační opatření.
Graf 4 Čerpání finančních prostředků podle lokalizace v letech 2006–2008
Graf 5 Čerpání finančních prostředků podle zaměření dotačních titulů v letech 2006–2008